Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
7 C 51/2021-19
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní titul Margitou Markovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částka a úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka a kapitalizovaného úroku ve výši částka.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta titul. jméno příjmení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení [částka] a úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] a kapitalizovaného úroku ve výši [částka]. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [titul]. [jméno] [příjmení].
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že žalovaná uzavřela dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba smlouvu o úvěru číslo (dále jen "smlouva o úvěru"). Na základě smlouvy o úvěru poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované v hotovosti částku částka. Žalovaná se zavázala vrátit půjčenou částku do datum. Dne datum uzavřely právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dodatek k předchozí smlouvě o úvěru, a to na celkovou částku částka. Žalované byla další částka částka vyplacena v na její účet, zaplacení bylo sjednáno v jediné splátce do datum nezaplatila žádnou částku. Žalobkyně dále uplatnila nárok na smluvní pokutu ve výši částka paušální náhradu nákladů upomínání a zákonný úrok z prodlení z částky částka. Pohledávka byla žalobkyni postoupena.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum soud zjistil, že jejím obsahem je závazek právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalované úvěr částka a závazek žalované splatit úvěr ve lhůtě 30 dnů. Žalovaná potvrdila převzetí částky částka v hotovosti.
4. Z dodatku smlouvy o úvěru ze dne datum soud zjistil, že byla navýšena jistina úvěru podle předchozí smlouvy na částka, s tím, že další částka má být vyplacena žalované na účet č. bankovní účet. Žalovaná se zavázala celou částku zaplatit do datum.
5. Z výpisu z účtu patřícího společnosti právnická osoba má soud za prokázáno, že dne datum byla žalované vyplacena na její účet č. bankovní účet částka částka
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a její přílohy a oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla žalobkyni postoupena.
7. Podle ust. § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
8. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Podle § 87 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
13. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
14. Podle rozhodnutí Soudního dvora C číslo vnitrostátní soud zkoumá z úřední povinnosti, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele spočívající v povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Výslovně uvedl (v odpovědi na položenou předběžnou otázku), že články 8 a 23 směrnice 2008 musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
15. Pokud tedy poskytovatel neposoudí úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb. , soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Jedná se tedy o neplatnost absolutní.
16. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou (právní předchůdkyně žalobkyně coby podnikatel a žalovaná coby spotřebitel; § 1810 o. z.) nebyla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle ust. § 2395 o. z.
17. Věřiteli je zákonem uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Toto je věřitel povinen učinit jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoliv změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Zákon nestanoví přesný postup či hierarchii informací nutných k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V řadě případů mohou věřiteli dostačovat již informace, které má o spotřebiteli na základě předchozích či současných smluvních vztahů. Tyto informace mohou být dostatečným důvodem pro odmítnutí poskytnout spotřebitelský úvěr (opakované prodlení se splácením předchozích úvěrů apod.), nemohou však být samy o sobě dostačující pro kladné rozhodnutí o poskytnutí spotřebitelského úvěru (některé pohyby na platebním účtu spotřebitele mohou představovat peněžní toky např. příbuzného spotřebitele; stejně tak věřitel nemusí mít povědomí o všech dluzích spotřebitele u jiných věřitelů apod.).
18. Ustanovení § 86 odst. 1 zák.č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru výslovně předpokládá, že zdrojem informací může být i samotný spotřebitel. Toto však nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tak nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a časem obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit.
19. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. Analýzu této schopnosti je nutno provést na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. (§ 86 odst.2 zák.č. 257/2016 Sb. ). Analýza pouze jedné ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr nepostačuje, neboť např. ze samotné informace o čistých měsíčních příjmech spotřebitele není možné říci, zda bude schopen platit splátky, pokud nejsou současně známy všechny jeho ostatní výdaje. Při posouzení úvěruschopnosti musí věřitel vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, anebo naopak zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba (rodiče, manžel, druh, děti) atp. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. Odborná péče věřitele mimo jiné zahrnuje i skutečnost, že při tom věřitel nevychází ze statisticky zprůměrovaných údajů (např. nájem v místě a čase obvyklý či jiné průměrné výdaje domácnosti), ale vždy bere v potaz konkrétní situaci spotřebitele žádajícího o spotřebitelský úvěr. Obecně dostupné statistické údaje však mohou posloužit k alespoň částečnému ověření realističnosti údajů tvrzených spotřebiteli a být základem pro podrobnější prověřování situace spotřebitele (např. pokud spotřebitel uvede, že průměrné výdaje na stravování či bydlení činí měsíčně částku, která je o řád nižší než výdaje v místě a čase obvyklé).
20. Podle ust. § 101 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř. jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.
21. V daném případě žalobkyně v řízení netvrdila ani nenavrhla důkazy k prokázání, že posoudila schopnost žalované (jakožto spotřebitele) splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu ust. § 86 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb. Ohledně první smlouvy netvrdila žádné skutečnosti a ohledně dodatku smlouvy uvedla pouze obecná tvrzení o tom, že v rámci schvalovacího procesu nahlížela do registrů, resp. prověřovala bonitu. Žádné konkrétní skutečnosti však netvrdila, tím méně prokázala. O povinnosti tvrdit a prokázat však soud však žalobkyni nemohl poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání. Proto soud dospěl k závěru, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. . Na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že byla ověřena úvěruschopnost žalované.
22. Proto soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru její dodatek, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne číslo a datum jsou podle § 87 odst.1 zák.č.257/2016 Sb. neplatné.. Jedná se přitom o absolutní neplatnost právního úkonu, tedy o neplatnost, která nastává přímo ze zákona a soudy se jí musí zabývat z úřední povinnosti, je-li z neplatného právního úkonu patrna, anebo jestliže se o důvodu neplatnosti procesně korektním způsobem dozví. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního úkonu od samého počátku a na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti.
23. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu ust. § 2991 a násl. o. z., které jsou si smluvní strany povinny vydat. Právní předchůdkyně žalobkyně žalované na základě absolutně neplatné smlouvy poskytla částku částka, žalovaná dosud nezaplatila žádnou částku. Je povinna vrátit celou poskytnutou částku částka.
24. Vzhledem k tomu, že povinnost vrácení je konstituována na základě § 87 zák.č.257/2016 Sb. až soudním rozhodnutím, nemůže být žalovaný v prodlení a žalobkyni nenáleží úrok z prodlení.
25. Další nároky uplatněné žalobkyní (smluvní pokuta a úroky z prodlení) soud posoudil jako nedůvodné, neboť vycházejí z absolutně neplatné smlouvy. Soud proto ve zbývající části žalobu zamítl.
26. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, která byla v řízení úspěšná pouze v části 60 % náhradu nákladů řízení v rozsahu 20 % Náklady spočívají v odměně advokáta za 3 úkony po částka, 3 režijních paušálech po částka podle § 14b vyhl.č.177/1996 Sb. vše s DPH 21 % a soudním poplatku částka, tj. částka, z toho 20 % činí částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.