Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
16 C 51/2021-103
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl předsedkyní senátu Mgr Gabrielou Černou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částky 36 097,51 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 36 097,51 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 759,16 Kč za dobu od 23. 10. 2017 do 27. 2. 2018, úroku ve výši 21,99 % ročně z částky 36 097,51 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 36 097,51 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 289 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 36 097,51 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 759,16 Kč za dobu od 23. 10. 2017 do 27. 2. 2018, úroku ve výši 21,99 % ročně z částky 36 097,51 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 36 097,51 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 289 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 12. 5. 2020 domáhá po žalovaném zaplacení částky 36 097,51 Kč jako nesplacené jistiny úvěru, smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení. Žalobkyně v žalobě vedla následující:
2. právnická osoba, (dále také jako„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným smlouvu o bankovních produktech a službách, ve které se mimo jiné zavázala poskytnout žalovanému„ kontokorentní úvěr anonymizováno“. Ten umožnil žalovanému čerpat peněžní prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu, sjednaného v dispozicích ke smlouvě. Žalovaný porušil své povinnosti podle smlouvy, zejména tím, že překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně proto využila svého práva a v souladu se smlouvou a produktovými podmínkami, které byly nedílnou součástí smlouvy, převedla dne 23. 10. 2017 aktuální výši nepovoleného přečerpání na nově zřízený úvěrový účet, a to za účelem jeho uhrazení v pravidelných splátkách, což žalovanému právní předchůdkyně žalobkyně písemně oznámila, včetně výše a počtu pravidelných splátek. Žalovaný však dlužnou částku přesto nesplatil, právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr v celé výši zesplatnila v souladu s produktovými podmínkami dne 27. 2. 2018. Žalovaný svůj dluh neuhradil ani poté, co mu byla zaslána předžalobní upomínka. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kterou žalobkyně uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně dne 18. 2. 2020.
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání (souhlas žalovaného soud předpokládal podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , dále jen „o. s. ř. “. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř. o. s. ř.
a rozhodl bez nařízení jednání.
5. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ). Účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo. V řízení byl prokázán následující skutkový stav:
6. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 22. 9. 2014 smlouvu o bankovních produktech a službách, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala vést žalovanému běžný účet č. bankovní účet a poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr anonymizováno povolením debetního zůstatku běžného účtu do výše povoleného limitu za podmínky dodržení měsíčního kreditního příjmu a kreditního období na běžném účtu a žalovaný se zavázal nepřekročit povolený limit. Pro případ překročení povoleného limitu bylo mezi stranami smlouvy sjednáno právo právní předchůdkyně žalobkyně účtovat za každý den překročení sankční poplatek podle sazebníku a vznikem nepovoleného debetního zůstatku počínalo jeho úročení sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Žalovaný podpisem smlouvy stvrdil, že se seznámil s všeobecnými obchodními podmínkami právní předchůdkyně žalobkyně, produktovými podmínkami, sazebníkem a úrokovým lístkem, a současně s jejich obsahem vyjádřil souhlas. Konkrétní parametry jednotlivých produktů a služeb byly obsaženy v dispozicích, které tvořily součást smlouvy a jež se jak právní předchůdkyně žalobkyně, tak i žalovaný zavázali dodržovat (prokázáno smlouvou o bankovních produktech a službách). Na základě dispozic ke smlouvě
o bankovních produktech a službách ze dne 9. 9. 2016 byl žalovanému poskytnut k jeho běžnému účtu č. bankovní účet ode dne 9. 9. 2016 anonymizováno, přičemž výše povoleného limitu činila částku 30 000 Kč, minimální měsíční kreditní příjem činil 50 % povoleného limitu, kreditní období nebylo sjednáno (prokázáno dispozicemi ke smlouvě o bankovních produktech a službách). Žalovanému byla poskytnuta celkem částka 38 097,51 Kč (prokázáno výpisy z účtu). Žalovaný poskytnutý úvěr nesplácel (žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by úvěr včas splácel). Právní předchůdkyně žalobkyně ke dni 23. 10. 2017 převedla dlužnou částku ve výši 38 097,51 Kč na bankovní účet č. bankovní účet a umožnila žalovanému jeho splácení ve splátkách. Žalovaný dlužnou částku nesplatil. (anonymizováno výpisy z účtu.) Proto právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému zrušení povoleného limitu anonymizováno na běžném účtu z důvodu přečerpání povoleného limitu a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 38 097,51 Kč (prokázáno oznámením o zesplatnění ze dne 27. 2. 2018). Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a rovněž ničeho nezaplatil.
7. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 2. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 28. 2. 2020 (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 18. 2. 2020 a její přílohou, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 28. 2. 2020 včetně poštovního podacího archu ze dne 2. 3. 2020).
8. Před podáním žaloby právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky dopisem ze dne 31. 3. 2020 podaným k poštovní přepravě dne 1. 4. 2020 (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 31. 3. 2020 a poštovním podacím archem ze dne 1. 4. 2020).
9. Soud věc posoudil zejména podle následujících ustanovení:
10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , dále jen „o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit
a zaplatit úroky.
11. Podle § 3 písm. a) zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, dále jen„ zákon č. 145/2010 Sb. “, pro účely tohoto zákona se rozumí spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.
12. Podle § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb. , spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
13. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele
s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
14. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
15. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
16. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
17. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o. z.). Soud se však zabýval otázkou, zda byla smlouva uzavřena platně, s ohledem na to, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy dostatečně zkoumala schopnost žalované jako spotřebitelky úvěr splácet (§ 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. ).
18. Žalobkyně ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného k výzvě soudu uvedla, že původní věřitelka při schvalování úvěru vycházela z údajů poskytnutých bance klientem; banka vychází z příjmu, který klient deklaroval v žádosti. Rovněž z předloženého důkazu (žádost o povolení debetního zůstatku anonymizováno) vyplývá, že žalovaný před poskytnutím úvěru uvedl, že má příjem 20 000 Kč, ale původní věřitelka toto sdělení nijak neověřovala (v kolonce předložený doklad o příjmu není nic vyplněno).
19. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr ve smyslu § 9 zákona č. 145/2010 Sb. , nelze učinit pouze na základě ničím nedoložených prohlášení spotřebitele. Prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Obdobně rozhodl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 (srov. dále rozsudek Soudního dvora EU - čtvrtého senátu ze dne 18. 12. 2014, CA anonymizována dvě slova proti jméno příjmení a další, C -449/13; shodně též příjmení jméno: Zkoumání úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru, Právní rozhledy 11/2017, s. 381).
20. Vzhledem k výše uvedenému má soud za prokázané, že před uzavřením smlouvy o úvěru původní věřitelka neprověřovala řádně schopnost žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet.
21. Soud proto uzavřenou smlouvu posoudil jako neplatnou podle § 9 odst. 1 zákona
č. 145/2010 Sb. , žalovaný je tedy povinen uhradit pouze částku, která mu byla poskytnuta na základě neplatné smlouvy (§ 2991 o. z.).
22. Žalovanému bylo původní věřitelkou řádně oznámeno postoupení pohledávky (1882 odst. 1 o. z.), žalovaný je tedy povinen plnit svůj dluh žalobkyni (§ 1879 o. z.)
23. Vzhledem k uvedenému soud rozhodl, že žalovaný je povinen uhradit žalobkyni poskytnutou jistinu úvěru ve výši 36 097,51 Kč. Ve zbytku soud žalobu zamítl.
24. O třídenní lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř. o. s. ř. , když neshledal důvody pro její prodloužení.
25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. podle míry úspěchu účastníků v řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 36 097 Kč, tedy z 95,4 %. Žalovaný byl úspěšný co do částky 1 759 Kč, tedy z 4,6 %. Žalobkyni proto náleží náhrada 90,8 % (95,4 – 4,6) účelně vynaložených nákladů řízení.
26. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 444Kč, z nákladů zastoupení advokátem, kterému podle § 14b odst. 1 písm. a bodu 1 a odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ advokátního tarifu) náleží odměna ve výši 500 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč,
a dále z náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 378 Kč. Žalobkyně má tedy právo na úhradu 90,8 % z částky 3 622 Kč, tj. na částku 3 289 Kč. Za doplnění žaloby soud odměnu nepřiznal, neboť bylo věcí žalobkyně, aby už v žalobě tvrdila skutečnosti týkající se zkoumání úvěruschopnosti.
27. Podmínky pro přiznání nižší náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b advokátního tarifu má soud za splněné, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč.
28. Náhrada nákladů byla přiznána v obecné třídenní lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. ) a k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat splnění povinností podáním exekučního návrhu.