Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
10 C 224/2020-49
Okresní soud Plzeň - sever rozhodl samosoudkyní titul celé jméno řešitele ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátkou titul. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
trvale bytem adresa žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá do částky částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, částky částka a úroku ve výši 62,47 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky částka.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částky [částka] a úroku ve výši 62,47 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka].</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou ze dne datum se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky částka s úrokem z prodlení z částky částka ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení, smluvní pokuty ve výši částka a smluvního úroku ve výši 62,47 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky částka. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě se zavázala poskytnout žalované částku částka. Efektivní úroková sazba byla sjednána ve výši 83,86 % ročně. Žalobkyně předmětnou částku převedla na účet žalované. Žalovaná se oproti tomu zavázala úvěr splatit v 60 měsíčních splátkách po částka splatných vždy k 17. dni kalendářního měsíce počínaje únorem 2019. Žalovaná však dle tvrzení žalobkyně v rozporu se smlouvou řádně a včas sjednané splátky nehradila, když uhradila pouze částku v celkové výši částka. Žalobkyně proto ke dni datum celý úvěr zesplatnila.
2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. Žalovaná se nedostavila k projednání věci před soudem, svoji neúčast neomluvila, odročení jednání nežádala, proto soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti.
3. Na základě projednání věci před soudem a provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o úvěru číslo. Z obsahu smlouvy vyplývá, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezhotovostně úvěr ve výši částka. Žalovaná se oproti tomu zavázala poskytnutý úvěr vrátit společně s navýšením o smluvní úrok 83,86 % ročně v 60 měsíčních splátkách po částka splatných vždy do 17. dne v měsíci počínaje únorem 2019. Žalovaná měla dle smlouvy povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši částka. Před schválením a uzavřením smlouvy si žalobkyně ověřovala schopnost žalované splatit úvěr, a to prověřením žalované v nebankovních databázích SOLUS a NRKI (viz výpis z registru SOLUS a NRKI), a dále vycházela z hodnocení klienta a jeho prohlášení. Součástí smlouvy byl i závazek žalované pro případ prodlení zaplatit smluvní pokutu ve výši částka za každou splátku, u které dojde k prodlení o 30 dnů, dále náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši částka za každou splátku, u které dojde k prodlení o 15 dnů a rovněž i smluvní pokutu v případě zesplatnění úvěru ve výši 0,1 % denně ze zesplatněné jistiny, a to za každý den prodlení až do zaplacení. Z dokladu o vyplacení úvěru má soud za prokázané, že žalobkyně převedla žalované sjednanou částku částka bezhotovostně na její účet číslo bankovní účet, a to dne datum. Žalovaná podle přehledu zaplacených a dlužných částek (Karta klienta) uhradila 7 z předepsaných splátek v celkové výši částka. Z důvodu, že žalovaná řádně a včas nehradila sjednané splátky, žalobkyně dopisem ze dne datum adresovaným žalované celý úvěr zesplatnila. Dále bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu ze dne datum, která byla dána k doručení dne datum, jak je patrné z podacího archu.
4. Podle § 2 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Dle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku , ale především s článkem 36 Listin y. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 243/2015 , dále sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 , vyplývá, že„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními ústav y výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“
5. Uzavřenou smlouvu o úvěru soud považoval za absolutně neplatnou, když v době uzavření smlouvy o úvěru, tj. v lednu 2019, dle statistiky ČNB činila průměrná úroková sazba u úvěru poskytovaných peněžními ústav y pro potřeby domácnosti na spotřebu nad 1 rok do 5 roků včetně 8,30 %. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, to je 24,9 %. Soud má za to, že parametr, který použil, je nejbližší typu úvěru, který byl žalobkyní poskytnut s tím, že šlo o spotřebitelský úvěr, tedy úvěr pro domácnosti se splatností nad jeden rok do pěti let. Smluvní úrok v daném případě však činí 83,86 % ročně. Pokud žalobkyně uvádí, že smluvní úrok ve výši 83,86 % ročně je toliko úrokem efektivním a odpovídá nominální výši smluvního úroku 62,47 % ročně, je nutno uvést, že úvěrová smlouva obsahuje jasně specifikovaný smluvní úrok 83,86 % ročně, který byl dohodnut jako pevná výpůjční sazba po celou dobu trvání úvěru. Argumentace žalobkyně, že sazba 83,86 % odpovídá sazbě ve výši 62,4 7%, a že jde
pouze o matematickou operaci, neobstojí a její tvrzení v tomto směru je ve vztahu ke spotřebiteli nepřezkoumatelné, nehledě ke skutečnosti, že i úrok v této výši je úrokem nemravným. Soud posuzoval platnost smlouvy o úvěru také z hlediska celkových podmínek a i jejich vyváženosti, pokud jde o povinnosti, které ze smlouvy vyplynuly žalobkyni, a které vyplývaly pro žalovaného spotřebitele, a to i pro případ prodlení s úhradou. S ohledem na výši smluvního úroku i poplatků – smluvních pokut, souvisejících s případným prodlením a s úhradou splátek či zesplatněním, dospěl soud k závěru, že vzájemná práva a povinnosti jsou tak vychýlena v neprospěch spotřebitele (žalované), že nelze žalobkyni coby úvěrovému věřiteli poskytnout soudní ochranu, neboť evidentně poškozuje práva svých klientů, zasahuje nejen do jejich právní sféry, ale i osobní, a to právě v důsledku značně nevyvážených smluvních ujednání ohledně povinnosti kladených na žalovaného dlužníka oproti povinnostem, jež stíhají žalobkyni coby úvěrového věřitele. Uvedený závěr vychází z judikatury Ústavního soudu III. ÚS 44084/12 ze dne 11. 12. 2014 a I. ÚS 199/2011 ze dne 26. 1. 2012. Při hodnocení předmětné smlouvy jako celku nelze nezmínit, že žalobkyně je profesionálem na trhu v poskytování úvěrů. V rámci svého podnikání poskytuje finanční prostředky a požaduje jejich vrácení s úroky, které dosahují významně vyšší hodnoty než je obvyklé. Nezřídka kdy jsou jejími klienty osoby s malou finanční gramotností či lidé v tíživé životní situaci. Takovéto jednání je společensky vysoce škodlivé a nežádoucí.
6. Za této situace soud považoval za odpovídající způsob vypořádání vztahů mezi účastníky v režimu bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku ve spojení s § 2993 občanského zákoníku , a to tak, že žalovaná je povinna vrátit žalobkyni částku, která jí byla poskytnuta. Jelikož žalovaná uhradila částka z poskytnutých částka, je povinna žalobkyni vrátit částku částka, a to se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení. Ve zbytku musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. , kdy žalobkyně byla ve věci spíše neúspěšná, žalované však žádné náklady nevznikly. Při vyčíslení míry úspěchu a neúspěchu soud přihlížel v souladu s nálezem Ústavního soudu I. ÚS 2717/08 i k požadovanému příslušenství, když je nutno při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen jistiny pohledávky, ale též stran jejího příslušenství.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.