Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
36 C 157/2020-32
Městský soud v obec rozhodl předsedou senátu titul Alešem Kobzou jako samosoudcem ve věci
žalobkyně: - právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul. jméno příjmení, Ph.D.
sídlem adresa, obec a číslo
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne 18. 7. 1999
bytem adresa žalovaného
o 5.248 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 927 Kč se zákonným úrokem z prodlení
ve výši 9,75 % ročně od 1. 5. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Návrh žalobkyně, aby jí žalovaný zaplatil částku 5.573 Kč se zákonným úrokem
z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 1. 5. 2019 do zaplacení, se zamítá
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 927 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 1. 5. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Návrh žalobkyně, aby jí žalovaný zaplatil částku 5.573 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 1. 5. 2019 do zaplacení, se zamítá III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 28. 4. 2020 zaplacení částky 5.248 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1. 5. 2019 do zaplacení, jako nároků ze smlouvy o revolvingovém úvěru číslo uzavřené dne 30. 1. 2019.
2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, na výzvy soudu nereagoval, po celou dobu řízení zůstal naprosto nečinný.
3. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání, posoudil soud nárok žalobce podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. na základě listinných důkazů žalobcem předložených.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli distanční formou prostřednictvím elektronických prostředků dne 30. 1. 2019 smlouvu o revolvingovém úvěru číslo ve které se dohodli, že na požádání žalovaného žalobkyně poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do celkové výše úvěrového limitu až 50.000 Kč. Na základě této smlouvy žalobkyně žalovanému poskytla převodem na účet označený žalovaným č. bankovní účet dne 30. 1. 2019 2.000 Kč, 31. 1. 2019 3.000 Kč, 25. 3. 2019 200 Kč, 15. 4. 2019 1.300 Kč, celkem 6.500 Kč. Žalovaný žalobkyni vrátil celkově 5.573 Kč (1.200 Kč dne 11. 3. 2019, 1.321 Kč dne 12. 4. 2019, 3.052 Kč dne 13. 6. 2019). Žalobkyně tyto částky započítala částečně na jistinu, smluvní pokutu na poplatek za poskytnutí úvěru, smluvní úrok. Ve smlouvě si účastníci sjednali, že žalovaný je povinen do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru, která činí 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však výše minimální splátky činí 300 Kč. Pokud je dlužná částka k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce nižší než 300 Kč, je výše minimální splátky rovna částce dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce.
5. Žalobkyně žalovanému zasílala každý kalendářní měsíc před datem splatnosti výpis z úvěru, na němž byly uvedeny aktuální výše dluhu, výše minimální splátky a datum splatnosti. V bodě 5.1 smlouvy si dále ujednali, že žalovaný je povinen uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, tedy celkem 1.300 Kč. V bodě 6.1 smlouvy se dohodli o tom, že žalovaný je povinen zaplatit z peněžních prostředků, které mu byly poskytnuty úrok ve sjednané celkové výši 20 % měsíčně za dobu od 1. dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. V případě, že se stane celý dluh splatným postupem dle čl. 6 smlouvy je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši 15 % ročně místo sjednaného úroku ve výši 20 % měsíčně. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného a jeho celková výše je tvořena součtem jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně. V bodě 6.2 smlouvy si ujednali, že žalovaný v případě prodlení se splácením dluhu či jeho části je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši. V bodě 6.3 smlouvy bylo ujednáno, že v případě, že je žalovaný v prodlení se splácením dluhu či jeho části, je povinen dále hradit smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení. Nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních 3 měsíců prodlení žalovaného, smluvní pokuta se na konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného.
6. V bodě 6.5 smlouvy si dále ujednali, že se bez dalšího stává celý dluhu splatným a žalobkyně je oprávněna požadovat splacení celé dlužné částky v případě, že bude žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než 2 měsíce. Žalovaný byl povinen zaplatit 1. splátku úvěru ve výši 1.200 Kč, která byla splatná ke dni 28. 2. 2019. K úhradě této částky ze strany žalovaného však nedošlo, žalovaný neuhradil ani minimální splátky splatné ke dni 31. 3. a 30. 4. 2019.
7. Pokud žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného, zejména po nahlédnutí do veřejně přístupných rejstříků, seznamů a evidencí vedených státními orgány, a to volně přístupných i placených: obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík, insolvenční rejstřík, administrativní registr ekonomických subjektů, centrální evidence exekucí, katastr nemovitostí - vždy s negativním výsledkem, přičemž žalovaný deklaroval příjem měsíčně 21.000 Kč čistého, žalobkyně nemohla s přihlédnutím k tomu, že žalovanému hned ten den, kdy byla distanční formou 30. 1. 2019 uzavřena smlouva o úvěru vyplatila částku 2.000 Kč a následující den 31. 1. 2019 částku 3.000 Kč. Nebylo tedy reálné, aby tvrzená šetření provedla před vyplacením 2.000 Kč. Soud dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalovaného si žalobkyně řádně neověřila.
8. Podle § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Po podřazení výše uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že smlouva uzavřená mezi účastníky je absolutně neplatná, neboť se zjevně příčí dobrým mravům a narušuje veřejný pořádek. Rozpor s dobrými mravy a narušení veřejného pořádku soud spatřuje v tom, že si účastníci ve smlouvě dohodli úrok za poskytnutí finančních prostředků jako odměnu ve výši
20 % měsíčně, tedy 240 % ročně a dále z toho důvodu, že žalobkyně nemohla před uzavřením smlouvy řádně prověřit úvěruschopnost žalovaného.
11. Podle § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
12. Podle § 2991 odst. 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, proti právním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Vzhledem k tomu, že žalobkyně žalovanému poskytla, resp. půjčila částku 6.500 Kč, má právo na vydání bezdůvodného obohacení jako plnění bez právního důvodu. Žalovaný si půjčil částku 6.500 Kč, žalobkyni vrátil částku 5.573 Kč a bez ohledu na to, na jaké nároky ujednané v absolutně neplatné smlouvě o úvěru si jednotlivé platby žalobkyně započetla, je žalovaný povinen zaplatit rozdíl mezi částkou 6.500 Kč a 5.573 Kč, tj. částku 927 Kč (výrok I.), ve zbývající části – do částky 5.573 Kč včetně zákonného úroku soud žalobu zamítl (výrok II.). Žalobkyně požaduje zaplacení částky 5.248 Kč sestávající z poplatku za čerpání úvěru ve výši 1.300 Kč, úrok ve výši 20 % měsíčně do 10. 1. 2020 ve výši 2.658 Kč a pokuty v součtu 363 Kč, tj. celkem 4.321 Kč včetně částky 927 Kč.
14. O povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z částky 927 Kč
od 1. 5. 2019 do zaplacení, rozhodl soud podle § 1970 OZ ve spojení s vl. nař. č. 351/2013 Sb.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého by převážně úspěšný žalovaný měl právo na náhradu nákladů řízení, protože žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
16. Dle § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. soud ve věci zpracoval zjednodušený rozsudek.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.