Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
27 C 280/2019-89
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr Pavlem Jarošem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 23 069,32 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba a o uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni
-) 23 069,32 Kč,
-) kapitalizovaný úrok ve výši 5 955,87 Kč,
-) úrok 26,28 % ročně z částky 19 393,32 Kč od 26. 7. 2019 zaplacení,
-) kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 260 Kč od 29. 11. 2018 do 25. 7. 2019,
-) zákonný úrok z prodlení z částky 23 069,32 Kč od 26. 7. 2019 do zaplacení ve výši 9 %,
se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba a o uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni -) 23 069,32 Kč, -) kapitalizovaný úrok ve výši 5 955,87 Kč, -) úrok 26,28 % ročně z částky 19 393,32 Kč od 26. 7. 2019 zaplacení, -) kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 260 Kč od 29. 11. 2018 do 25. 7. 2019, -) zákonný úrok z prodlení z částky 23 069,32 Kč od 26. 7. 2019 do zaplacení ve výši 9 %, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně tvrdila, že dne 13. 9. 2013 uzavřela se žalovaným úvěrovou smlouvu číslo v rámci které poskytla žalovanému revolvingový úvěr číslo. Žalovaný v průběhu trvání úvěrového vztahu celkem načerpal částku 322 169,68 Kč a žalobkyni uhradil částku 324 071,18 Kč. Žalovaný porušil svůj závazek řádně splácet úvěr, a proto žalobkyně ke dni 14. 11. 2018 úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného ke splacení úvěru. Žalovaný dluhy z úvěru neuhradil.
2. Žalobkyně navrhla, aby soud uložil žalovanému zaplatit:
-) jistinu úvěru ve výši 19 393,32 Kč,
-) poplatky ve výši 175 Kč,
-) náklady na vymáhání ve výši 330 Kč,
-) smluvní pokuty ve výši 3 171 Kč,
-) kapitalizovaný úrok ve výši 5 955,87 Kč,
-) úrok 26,28 % ročně z částky 19 393,32 Kč od 26. 7. 2019 zaplacení,
-) kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 260 Kč od 29. 11. 2018 do 25. 7. 2019,
-) zákonný úrok z prodlení z částky 23 069,32 Kč od 26. 7. 2019 do zaplacení ve výši 9 %.
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
4. Soud má za prokázány následující skutečnosti. Žalobkyně je obchodní společností, která se zabývá poskytováním nebo zprostředkováním spotřebitelského úvěru. Prokazují to údaje ve„ Výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze oddíl B, vložka číslo“ platné ke dni 30. 5. 2012.
5. Dne 13. 9. 2013 spolu žalobkyně a žalovaný uzavřeli Smlouvu o hotovostním úvěru a smlouvu o revolvingovém úvěru. Tuto skutečnost, jakož i obsah smluv, prokazuje kopie„ Smlouvy o hotovostním úvěru a smlouvy o revolvingovém úvěru“ podepsané dne 13. 9. 2013,„ Úvěrových podmínek“,„ Listin y co byste měli vědět o svém úvěru“ a„ Příručky k anonymizováno kartě příjmení jméno“.
6. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný čerpal úvěr ve výši 322 169,68 Kč. Tato skutečnost plyne z„ Výpisu čerpání splátek a úhrad“.
7. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný na úhradu úvěru zaplatil 324 071,18 Kč. Tato skutečnost plyne z„ Výpisu čerpání splátek a úhrad“. Žalovaný netvrdil a neprokazoval, že by zaplatil více, a tak soud vychází z tvrzení žalobkyně.
8. Dne 15. 11. 2018 zaslala žalobkyně žalovanému dopis ze dne 14. 11. 2018, v němž vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky, a to do 14 dnů od sepsání této výzvy. Prokazuje to kopie dopisu ze dne 14. 11. 2018 („ Výzva ke splacení celého úvěru“) a kopie„ Podacího archu“ s podacím datem 15. 11. 2018.
9. Dne 21. 6. 2019 zástupce žalobkyně zaslal žalovanému dopis ze dne 20. 6. 2019, ve kterém v zastoupení žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě pohledávky ve výši 29 597,41 Kč nejpozději do 7 dnů. Prokazuje to kopie dopisu zástupce žalobkyně žalovanému ze dne 20. 6. 2019 („ Předžalobní výzva k plnění“) s kopií„ Podacího archu“ s datem podání 21. 6. 2019.
10. Soud nemá za prokázáno, že žalobkyně splnila povinnost posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet úvěr.
11. Žalobkyně tvrdila, že posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr posouzením měsíčních disponibilních financí po odečtu nákladů, v jehož rámci je ověřována schopnost klienta splácet další finanční závazky a hradit nezbytné životní výdaje, rodinné postavení klienta, zejména vyživovací povinnosti, příjem partnera, případně další skutečnosti. Žalobkyně dále tvrdila, že v rámci posuzování úvěruschopnosti žalovaného nahlédla do externích registrů, a to do registru SOLUS a NRKI.
12. Žalobkyně uvedla, že při posuzování úvěruschopnosti vycházela ze skutečností, že čistý měsíční příjem žalovaného činil 12 235 Kč, je ženatý, příjem jeho manželky činí 15 000 Kč, bydlí v pronájmu, má jedno dítě, jeho měsíční náklady na domácnost činily 7 370 Kč a životní minimum dvou dospělých členů domácnosti činí 4 800 Kč.
13. Žalobkyně neoznačila žádný důkaz o tom, že zjišťovala poměry žalovaného s výjimkou údajů, které jsou v úvěrové smlouvě. Dále žalobkyně nepředložila žádný důkaz o tom, že prověřovala informace o poměrech žalovaného kromě výplatního dokladu o důchodu. Žalobkyně také nepředložila žádný důkaz o tom, že nahlížela do databází umožňujících posouzení úvěruschopnost spotřebitele. Žalobkyně nekorektně vyhodnotila informace o příjmech a výdajích žalovaného, neboť podle výplatního dokladu měl žalovaný důchod 12 255 Kč brutto a dále proto, že měsíční náklady na domácnost dvou dospělých a jedno vyživované dítě jsou značně podhodnocené a dále při posuzování nebylo zohledněno, že žalovaný měl splácet úvěr podle smlouvy o hotovostním úvěru, kterou uzavřel současně se smlouvou o revolvingovém úvěru. Žalobkyně takto náležitě nezkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru.
14. Žalobkyně dále netvrdila a neprokazovala, že posuzovala úvěruschopnost žalovaného při změně smlouvy o revolvingovém úvěru. Tato změna vyplývá z toho, že podle smlouvy o revolvingovém úvěru, respektive úvěrových podmínek (hlava 7 § 4) byl dohodnut úvěrový rámec na kartě ve výši 15 000 Kč. Žalobkyně tvrdí a prokazuje splátkovým kalendářem, že úvěrový rámec činil 20 000 Kč. Došlo tedy ke změně úvěrové smlouvy spočívající v navýšení úvěrového rámce s 15 000 Kč na 20 000 Kč, přičemž žalobkyně před touto změnou nezkoumala úvěruschopnost žalovaného.
15. Soud učinil o skutkovém stavu závěr, že 13. 9. 2013 spolu žalobkyně a žalovaný uzavřeli Smlouvu o hotovostním úvěru a smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě kterých žalovaný od žalobkyně čerpal úvěr ve výši 322 169,68 Kč. Žalobkyně před uzavřením smluv s odbornou péčí nezjišťovala informace, které se týkaly schopnosti žalovaného splácet úvěr, a neposoudila schopnost žalovaného splácet úvěr. Žalovaný na splacení úvěru zaplatil celkem 324 071,18 Kč.
16. Po právní stránce soud věc posoudil podle výše uvedené smlouvy o hotovostním úvěru a smlouvy o revolvingovém úvěru, podle zák. č. 40/1964 Sb. , občanského zákoníku , a podle zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru.
17. Obě smlouvy byly uzavřeny mezi žalobkyní jako podnikatelkou a žalovaným coby spotřebitelem. To, že žalovaný nejednal v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání, plyne z jeho označení jako smluvní strany (žalovaný není označen identifikačním číslem osoby a sídlem). Soud proto věc posoudil i podle uvedeného zákona o spotřebitelském úvěru. Při tom došel k závěru, že smlouvy jsou neplatné.
18. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru„ Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná“.
19. Jak je odůvodněno výše, žalobkyně řádně nezjišťovala informace, které by jí umožňovaly posoudit schopnost žalovaného splatit úvěr, a tuto schopnost náležitě neposoudila. Žalobkyně tak nesplnila povinnost před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, a spotřebitelský úvěr poskytla žalovanému v rozporu s výše citovaným ustanovením § 9 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru. Úvěrová smlouva je proto podle uvedeného ustanovení neplatná.
20. Podle § 451 o. z. odst. 1 kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.
21. Podle § 451 o. z. odst. 2 je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.
22. V daném případě žalobkyně na základě smluv, která jsou neplatné, poskytla žalovanému 322 169,68 Kč. Žalovaný se tak o tuto částku na úkor žalobkyně obohatil bez právního důvodu ve smyslu cit. § 451 o. z. Žalovaný je podle citovaného ustanovení povinen žalobkyni vydat částku, o kterou se obohatil. Z částky 322 169,68 Kč žalovaný už žalobkyni vydal 324 071,18 Kč, které žalobkyni uhradil v rámci splácení úvěru. Tyto úhrady nelze použít na úhradu plateb, které byly sjednány neplatnou smlouvou o úvěru, jako jsou náklady úvěru, smluvní pokuty, poplatky atd. V takovém případě žalovaný už zaplatil žalobkyni více, než kolik mu žalobkyně poskytla, a tak žalovaný není povinen žalobkyni nic vydat. Soud proto žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 23 069,32 Kč, zamítl.
23. Jde-li o úroky z prodlení, žalovaný se splácením dluhu skončil dne 20. 7. 2018, kdy postupně splacené peníze dosáhly konečné výše 324 071,18 Kč. Žalovaný tedy vydal žalobkyni více, než mu žalobkyně poskytla, a to před tím, než ho žalobkyně vyzvala k vydání poskytnuté částky. Soud proto žalobu zamítl rovněž ohledně požadovaných úroků a úroků z prodlení.
24. Žalovaný byl ve věci úspěšný, neboť soud žalobu zamítl. Žalovaný by tak podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. měl proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.