Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 42/2020-25
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr Gabrielou Hanákovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem titul. jméno příjmení
sídlem adresa, obec
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení 41.205,06 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 13.260 Kč s 10% úrokem z prodlení z částky 13.260 Kč od 5.11.2019 do zaplacení do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 27.945,06 Kč s 10% úrokem z prodlení z částky 17.798,50 Kč od 5.11.2019 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 13.260 Kč s 10% úrokem z prodlení z částky 13.260 Kč od 5.11.2019 do zaplacení do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 27.945,06 Kč s 10% úrokem z prodlení z částky 17.798,50 Kč od 5.11.2019 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.</b>
1. Žalobce se svoji žalobou soudu podanou dne 13.3.2020 domáhá po žalované zaplacení částky 41.205,06 Kč s příslušenstvím z důvodu, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru anonymizováno číslo dne 11.4.2013, na základě které poskytl žalobce žalované úvěr ve výši 15.000 Kč, žalovaná se zavázala tento vrátit spolu s úroky ve výši 2,19% p.m. a administrativní poplatek ve výši 150 Kč měsíčně, a to v měsíčních splátkách splatných vždy k poslednímu dni v měsíci, první splátka byla splatná dne 31.5.2013, minimální měsíční splátka činila 1.590 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení o více než 65 dní se splátkou splatnou 31.5.2013, celý úvěr byl proto ke dni 4.11.2019 zesplatněn, dlužná částka činila 41.205,06 Kč a sestává ze 14.478,50 Kč nesplacená jistina úvěru, 10.146,56 Kč nesplacený úrok z aktuální vyčerpané jistiny úvěru, 4.800 Kč nesplacený administrativní poplatek, 9.280 Kč nesplacená smluvní pokuta za prodlení se splátkami do zesplatnění úvěru, 2.500 Kč nesplacený poplatek za vystavení upomínky.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. Soud ve věci rozhodoval dle ust. § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání za souhlasu stran na základě listinných důkazů.
4. Ohledně skutkového stavu věci soud na základě listinných důkazů dovodil, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru anonymizováno číslo dne 11.4.2013 (dále jen„ předmětná smlouva o úvěru“), na základě které žalobce poskytl žalované úvěr ve výši úvěrového rámce 15.000 Kč s minimální měsíční splátkou 1.590 Kč, dále si zde účastníci dohodli měsíčně administrativní poplatek (zarezervování úvěr. rámce a vedení a správu úvěru) při čerpání úvěru – 1% za měsíc ve výši 150 Kč, úrok ve výši 2,19 p.m. (měsíčně), datum splatnosti minimální měsíční splátky vždy k poslednímu dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání, RPSN 74,7%, délka trvání úvěru na dobu neurčitou. Účastníci si v předmětné smlouvě o úvěru dohodli smluvní pokutu ve výši 10 Kč denně za každý den prodlení až do splacení celé dlužné částky v případě, že dlužník poruší svoji povinnost hradit řádně a včas splátky, při prodlení déle než 15 dnů je věřitel oprávněn vystavit dlužníkovi písemnou upomínku za poplatek ve výši 500 Kč. Dále si ve smlouvě účastníci dohodli, že dopustí-li se dlužník hrubého porušení smlouvy, za které se považuje prodlení se splátkou delší než 15 kalendářních dní, je oprávněn věřitel celou vyčerpanou část úvěrového rámce okamžitě zesplatnit; současně má věřitel nárok na smluvní pokutu ve výši 1,5 násobku zůstatku úvěru. Žalobce soudu předložil také návrh na poskytnutí úvěru jako přílohu k předmětné smlouvě o úvěru, ve kterém jsou osobní údaje navrhovatele, jeho příjmy a výdaje, ze kterých vyplývá v domácnosti žalované žijí dvě osoby, že je vdaná, celkové příjmy byly ve výši 38.000 Kč, že je zaměstnanec, celkové výdaje pak činily částku 12.267 Kč, dále posouzení schopnosti splácet úvěr – maximální možná měsíční splátka 25.733 Kč s tím, že byly předloženy listin y, a to smlouva o nájmu, SIPO za 3 měsíce, pracovní smlouva, výplatní listin y za 3 měsíce. Dále žalobce doložil Všeobecné obchodní podmínky společnosti žalobce podepsané žalovanou a jméno příjmení dne 11.4.2013; dále předsmluvní informace ke spotř. úvěru anonymizováno podepsané žalovanou dne 11.4.2013; dále výdajový pokladní doklad z 11.4.2013, ze kterého soud uzavřel, že žalované byla v tento den vyplacena částka 15.000 Kč jako čerpání anonymizováno číslo. Žalobce dále doložil rozpis úhrad k úvěru anonymizováno, ze kterého vyplývá předpis splátek a poplatků dle splátkového kalendáře a oproti tomu skutečně provedené platby, kdy první splátka měla proběhnout 31.5.2013 ve výši 1.590 Kč a poslední pak dne 31.5.2015. Žalovaná dne 11.4.2013 má ve skutečně provedených platbách uvedeno mínus 15.000 Kč jako čerpání hotovosti a dne 7.6.2013 úhradu částky 1.740 Kč, která byla rozdělena na 500 Kč za poplatek za vystavení upomínky, 240 Kč jako smluvní pokutu za prodlení a 1.000 Kč jako minimální splátku za květen 2.013 Kč, zbývající jistina tedy zůstala ve výši 14.478,50 Kč, žalovaná od té doby více ničeho na úvěr nezaplatila. Z rozpisu položky smluvní pokuta za prodlení se splátkami vyplývá, že smluvní pokuta je požadována od 1.7.2013 do 15.1.2016 za 928 dnů po 10 Kč denně ve výši 9.280 Kč. Dále žalobce předložil neuhrazené evidované částky k úvěru žalované, ze kterých se podávají jednotlivá data s minimálními splátkami včetně jejich výše i rozpisu na jistinu, úrok, administrativní poplatek či jiný poplatek. Z této jistiny je pak patrno, že celková dlužná částka činí 41.205,06 Kč a sestává z jistiny nesplacené ve výši 14.478,50 Kč, úroku ve výši 10.146,56 Kč, administrativního poplatku ve výši 4.800 Kč a smluvní pokuty ve výši 9.280 Kč a poplatku za vystavené upomínky ve výši 2.500 Kč. Žalobce předložil také 4 upomínky ze dne 16.7.2013, 16.8.2013, 16.6.2014 a 16.7.2014, konečně také předžalobní výzvu k plnění ze dne 8.1.2020.
5. Podle ust. § 1810 o. z. (z.č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník v platném znění, dále jen „o.z.“) se ustanovení tohoto dílu použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a závazky z nich vzniklé.
6. Podle ust. § 3028 odst. 3 věta prvá o.z. (zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník v platném znění, dále jen„ o.z.“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinností z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadními právními předpisy.
7. Podle ust. § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “) je povinen věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
8. Podle ust. § 497 zák. č. 513/91 Sb., obchodní zákoník, se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Při právním posouzení věci soud dovodil, že s ohledem na datum uzavření smlouvy (11.4.2013) je zapotřebí na danou věc aplikovat v souladu s ust. § 3028 odst. 1 , 3 o.z. zákon č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) a zákon číslo Sb., obchodní zákoník (dále jen„ obch. zák.“) a současně také zákon č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Předmětná smlouva o úvěru tak byla uzavřena dle ust. § 497 a násl. obch. zák., kdy současně však měla povahu spotřebitelské smlouvy, kdy povinností žalobce bylo ještě před uzavřením smlouvy posoudit s odbornou péčí schopnost žalované předmětný úvěr splácet v souladu s ust. § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Z předložených listin soud učinil závěr, že žalobce takto s odbornou péčí schopnost žalované spotřebitelský úvěr splácet neposoudil. Žalobce doložil, že před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru mu byly předloženy listin y, a to smlouva o nájmu, SIPO, pracovní smlouva a výplatní listin y za 3 měsíce, dále zřejmě žalovaná, nebo osoba úvěr zprostředkující (jméno obec) vypsal do tabulky příjmy a výdaje, které se však soudu jeví jako málo transparentní, když u měsíční splátky půjček, úvěrů leasingů se uvádí částka 5.000 Kč, u jiných výdajů či závazku 200 Kč, ovšem jakýkoliv bližší popis a bližší specifikace tam chybí. Žalobce neprováděl žádné (resp. nedostatečné) zkoumání např. lustrací žalované v registrech dlužníků. Dle názoru soudu takové prověřování úvěruschopnosti, které je postavené fakticky pouze na sdělení spotřebitele, je zcela nedostatečné a v návaznosti na ust. § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru proto dovodil, že předmětná smlouva o úvěru je tedy neplatná. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je totiž i taková obezřetnost, která ho vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1.4.2015, č.j. 1 As 30/2015 -39), kdy pouhé doplnění čísel do formuláře žalobce k osobním údajům žalované a příjmům a výdajům, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí, kdy zejména splátky půjček, úvěrů, leasingů, popř. jiné závazky nebyly vůbec rozepsány a prověřeny. Žalobce do žádné databáze nenahlédl, nic ze závazků si neověřil. S ohledem na ust. § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru proto soud posuzuje předmětnou smlouvu o úvěru jako neplatnou, kdy za použití § 588 obč. zák. je třeba tuto neplatnost hodnotit jako absolutní, dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele. Soud odkazuje na bohatou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp.zn. III. ÚS 4129/18 , rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12.12.2019, sp.zn. 27 Co 221/2019 . Soud s ohledem na absolutní neplatnost předmětné smlouvy o úvěru dospěl k závěru, že žaloba žalobce je důvodná pouze co do vrácení neuhrazené části jistiny, a to s poukazem na ust. § 451 a násl. obč. zák., kdy tato částka představuje bezdůvodné obohacení žalované. Žalobě bylo proto vyhověno ohledně částky 13.260 Kč, když žalované byla poskytnuta částka 15.000 Kč a žalovaná dne 7.6.2013 žalobci uhradila částku 1.740 Kč. Z této částky pak soud shledal důvodným také nárok na úhradu zákonného příslušenství v souladu s ust. § 1970 o. z. a nař. vl. č. 351/2013 Sb. Ve zbytku pak byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná.
10. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. , když převážně úspěšná byla žalovaná, žádné náklady řízení jí však nevznikly, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15ti dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím Městského soudu v obec.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu vykonatelným rozhodnutím, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí a exekuce.