Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 302/2020-68

Okresní soud Brno-venkov v Brně rozhodl soudkyní JUDr Soňou Nedbalovou v právní věci

žalobce: ; právnická osoba, IČ: osobní údaje žalobce

se sídlem adresa žalobkyně

zastoupený titul titul. jméno příjmení titul za jménem, advokátem

se sídlem adresa, obec a číslo

proti

žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum

bytem adresa žalované, okres okres

o zaplacení částky 10.550 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 5.370 Kč s úrokem z prodlení 9 % ročně za dobu od 21. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 5.180 Kč

- s úrokem z prodlení ve výši 721 Kč

- s úrokem ve výši 1.932,52 Kč

- s úrokem z prodlení 9 % ročně z částky 1.630 Kč za dobu od 21. 12. 2019 do zaplacení

- s úrokem z prodlení 9 % ročně z částky 7.000 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do 20. 12. 2019

- s úrokem 23,72 % ročně z částky 7.000 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 5.370 Kč s úrokem z prodlení 9 % ročně za dobu od 21. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 5.180 Kč - s úrokem z prodlení ve výši 721 Kč - s úrokem ve výši 1.932,52 Kč - s úrokem z prodlení 9 % ročně z částky 1.630 Kč za dobu od 21. 12. 2019 do zaplacení - s úrokem z prodlení 9 % ročně z částky 7.000 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do 20. 12. 2019 - s úrokem 23,72 % ročně z částky 7.000 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci 10.550 Kč s úrokem ve výši 1.932,52 Kč, s úrokem 23,72 % ročně z částky 7.000 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 721 Kč a s úrokem z prodlení 9 % ročně z částky 7.000 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení. Tvrdí, že právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba, uzavřela s žalovanou dne 26. 8. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 1 2010. Před uzavřením smlouvy původní věřitel posoudil schopnost žalované splácet úvěr a poskytl žalované peněžní prostředky 7.000 Kč, tuto částku žalovaná v den uzavření smlouvy převzala v hotovosti. Zavázala se uhradit navíc ještě úrok 980 Kč v sazbě 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost 1.400 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 2.800 Kč. Celkovou částku měla žalovaná uhradit v 58 splátkách po 210 Kč týdně, poslední splátka měla být zaplacena 6. 10. 2018. Žalovaná však zaplatila toliko 1.630 Kč, což bylo započteno na úroky ve výši 980 Kč, na poplatek za administrativní činnost ve výši 263,76 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek 386,24 Kč. Žalovaná ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky 6. 10. 2018 byla v prodlení se všemi sjednanými splátkami a byla povinna platit úrok 23,72 % ročně z jistiny 7.000 Kč. Původní věřitel postoupil svoji pohledávku za žalovanou na žalobce postupní smlouvou z 29. 11. 2019. Žalovaná částka 10.550 Kč se skládá z jistiny 7.000 Kč a z dlužných poplatků 3.550 Kč. Žalobce dále nárokuje kapitalizované úroky 1.932,52 Kč vypočtené z jistiny 7.000 Kč za dobu od 7. 10. 2018 do 29. 11. 2019 v sazbě 23,72 % ročně. Požaduje ještě kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 721 Kč vypočtené z téže jistiny 7.000 Kč za dobu od 14. 10. 2018 do 29. 11. 2019.

2. Ve věci byl dne 4. 11. 2020 vydán platební rozkaz, který však musel být zrušen, neboť se ho nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou.

3. Procesní stanovisko žalované nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalované doručovány postupem podle . Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, o odročení nepožádala, a soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti.

4. Žalovaná dne 26. 8. 2017 podepsala 2 y, a to u Karta zákazníka, žádost o zápůjčku a u Smlouva o spotřebitelském úvěru. V ě Karta zákazníka, žádost o zápůjčku požádala žalovaná o poskytnutím zápůjčky 7.000 Kč se splatností 58 týdnů. Jako marketingový zdroj uvedla, že je bývalým nebo stávajícím zákazníkem původního věřitele. Jako adresu svého trvalého pobytu uvedla obec a číslo a adresu místa výběru obec a číslo. Sdělila, že má druh bydlení – vlastník, na adrese místa výběru bydlí od září 2010 a její totožnost byla ověřena z občanského průkazu a z jiné smlouvy. V položce Stav o domácnosti je uvedeno, že žalovaná je manželka, zdroj hlavního přímo je starobní důchod od obec správy sociálního zabezpečení, tato je uvedena jako zaměstnavatel žalované s tím, že stávající zaměstnání žalované trvá od září 1997, což bylo ověřeno osobně. Žalovaná měla u právnická osoba Credit v té době ještě jiný úvěr na celkovou částku 5.000 Kč s měsíční splátkou 740 Kč, úvěry u jiných společností neměla. Ohledně finančních poměrů žalované je uvedeno, že má měsíční příjmy, a to státní podporu – hlavní 8.800 Kč a státní podporu – vedlejší 3.351 Kč. Celkové příjmy činily 12.151 Kč. Výdaje za bydlení činily 1.500 Kč, osobní výdaje na telefon, jídlo, léky, dopravu a oblečení 2.000 Kč měsíčně, splátky úvěrů 740 Kč měsíčně, celkové výdaje tedy představovaly 4.240 Kč. Z toho byl vypočten použitelný příjem 7.911 Kč. Byly předloženy dokumenty k ověření finanční situace žalované, a to složenky – příjmy.

5. Téhož dne 26. 8. 2017 uzavřel původní věřitel právnická osoba, IČO, s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 1 2010. Výše úvěru činila 7.000 Kč a žalovaná si zvolila hotovostní čerpání. Doba trvání úvěru byla 58 týdnů, zápůjční úroková sazba činila 23,72 % ročně. Zároveň byl sjednán administrativní poplatek 20 % z výše spotřebitelského úvěru. Žalovaná si zvolila hotovostní inkaso splátek s tím, že odměna bude činit 40 % z výše spotřebitelského úvěru za celou dobu trvání smlouvy. Žalovaná se zavázala celkem splatit 12.180 Kč, z toho dne 7.000 Kč na jistině, 980 Kč za úrok, 1.400 Kč za administrativní poplatek a 2.800 Kč poplatek za hotovostní inkaso splátek. Celkovou částku měla žalovaná uhradit v 58 splátkách ve výši 210 Kč týdně, první splátka byla splatná sedmého kalendářního dne od uzavření smlouvy a každá další splátka vždy do konce následujícího týdenního období. V čl. 2 bylo uvedeno, že žalovaná podpisem smlouvy potvrzuje, že peněžní prostředky od původního věřitele převzala v hotovosti v místě svého bydliště. Pro případ prodlení žalované bylo v čl. 5 dohodnuto, že původní věřitel má právo požadovat úhradu celé dosud nesplacené jistiny, zákonné úroky z prodlení, smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky, účelně vynaložené náklady vzniklé z prodlení. Čl. 9 byl nazván refinancování a žalovaná v něm požádala původního věřitele, aby úvěr, který žalovaná čerpala podle této smlouvy, byl použit na splacení dosud neuhrazených částí dřívějších spotřebitelských úvěrů, které žalovaná měla u původního věřitele. Původní věřitel tuto její žádost akceptoval a dohodl s žalovanou, že nárok původního věřitele na splacení částky 2.769 Kč za předcházející úvěr podle smlouvy č. 1 2010 se započítává proti nároku žalované na vyplacení spotřebitelského úvěru podle žalované úvěrové smlouvy, a žalovaná souhlasila s tím, že po tomto zápočtu jí bude vyplacen pouze rozdíl mezi jistinou úvěru a součtem zůstatků celkových částek refinancovaných úvěrů, tedy částka 4.231 Kč, a to v hotovosti.

6. Podle tvrzení žalobce žalovaná celkem zaplatila 1.630 Kč.

7. Ohledně postoupení pohledávky na žalobce zjistil soud z následně uvedených listin tyto skutečnosti. Dne 29. 11. 2019 uzavřel původní věřitel jako postupitel s žalobcem jakožto postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek, v níž se zavázal postoupit na žalobce pohledávky specifikované v seznamu pohledávek. V něm je na straně 206 uvedena rovněž pohledávka za žalovanou. Dopisem z 29. 11. 2019 oznámil původní věřitel žalované, že došlo k postoupení pohledávky na žalobce, a vyzval žalovanou, aby svůj dluh hradila již žalobci na specifikované bankovní spojení. Podle poštovního podacího archu byl dopis odeslán žalované dne 13. 12. 2019 doporučeně. Žalobce se pokusil dosáhnout úhrady žalované částky od žalované dopisem svého právního zástupce z 30. 4. 2020, který byl žalované odeslán doporučeně dne 1. 5. 2020. Oba dopisy byly žalované odeslány na adresu, kterou sama uvedla ve smlouvě i v žádosti, tedy obec a číslo.

8. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Původní věřitel právnická osoba uzavřel s žalovanou v blíže nezjištěné době smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 1 2010, obsah této smlouvy se nepodařilo zjistit, žalobce ani na výzvu soudu, učiněnou usnesením z 5. 2. 2021 č. j. číslo jednací, doručenou zástupci žalobce 16. 2. 2021, tuto smlouvu nepředložil, k jednání se nedostavil, a nemohl být tudíž znovu k předložení této smlouvy vyzván. Úvěr z této předcházející smlouvy žalovaná neměla splacený, zbývalo doplatit zřejmě 2.769 Kč. Dne 26. 8. 2017 požádala žalovaná původního věřitele o další úvěr, bylo zjištěno, že je ve starobním důchodu, její příjmy ze státní podpory, zřejmě tedy důchodu, činily 12.151 Kč, výdaje 4.240 Kč. Původní věřitel po zjištění poměrů žalované, jak je výše uvedeno, uzavřel s žalovanou téhož dne smlouvu o dalším spotřebitelském úvěru na 7.000 Kč, žalovaná čerpala v hotovosti v den podpisu smlouvy pouze 4.231 Kč, a zbývající částka do částky 7.000 Kč, tedy 2.769 Kč, byla použita na doplacení předcházejícího úvěru žalované u téhož původního věřitele. Žalovaná měla původnímu věřiteli zaplatit celkem 12.180 Kč, kdy tato částka se skládala z jistiny 7.000 Kč, z úroku 980 Kč, z administrativního poplatku 1.400 Kč a z doplatku za hotovostní inkaso 2.800 Kč. Žalovaná měla zaplatit 58 splátek po 210 Kč týdně, poslední splátka měla být uhrazena 6. 10. 2018. Žalovaná však splatila toliko 1.630 Kč, což původní věřitel podle tvrzení žalobce si započetl na úroky ve výši 980 Kč, na administrativní poplatek ve výši 263,76 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso ve výši 386,24 Kč. Původní věřitel uzavřel s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, předmětem postoupení byla i pohledávka za žalovanou, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno výše uvedeným dopisem a žalovaná žalobci ničeho neuhradila ani po výzvě žalobce učiněné prostřednictvím jeho právního zástupce.

9. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle č. a podle o spotřebitelském úvěru. Smlouvu o úvěru upravuje v ustanovení tak, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému, tedy žalované, poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Původní věřitel si svoji povinnost z úvěrové smlouvy splnil tím, že žalované poskytl peněžní prostředky v dohodnuté výši 7.000 Kč tak, že žalovaná v hotovosti převzala 4.231 Kč a zbývající část 2.769 Kč původní věřitel použil na vyrovnání dluhu žalované z předcházející úvěrové smlouvy. Žalovaná tedy úvěr vyčerpala, avšak své povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky dostála toliko částečně.

10. Smlouvu o úvěru z hlediska její platnosti bylo však třeba posoudit také podle zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaná úvěrová smlouva je smlouvou spotřebitelskou a původní věřitel byl při jejím sjednávání ve výhodnějším postavení z důvodu své odborné převahy nad žalovanou, které poskytoval své služby v podobě úvěru. Po původním věřiteli lze proto důvodně očekávat, že se bude chovat ve vztahu k žalované poctivě a seriózně, neboť nepoctivému jednání nelze poskytnout právní ochranu, jak vyplývá z ustanovení odstavců 1 a 2 . U původního věřitele je ve smyslu - 6 zákona o spotřebitelském úvěru nutná odborná způsobilost, tedy všeobecné znalosti, odborné znalosti a dovednosti nezbytné pro poskytování nebo o zprostředkování spotřebitelského úvěru. Tentýž zákon v  a vyžaduje od původního věřitele provozovat jeho činnost s odbornou péčí a jednat čestně, transparentně a zohledňovat práva a zájmy spotřebitele, tedy žalované. Ustanovení citovaného zákona obsahuje obecná pravidla komunikace se spotřebiteli, a soud poukazuje zejména na odst. 2 písm. b), podle něhož obsah komunikace musí být dostačující a přesný a nesmí zastírat, zlehčovat nebo zamlčel důležité skutečnosti. Pravidla pro posouzení úvěruschopnosti a poskytování rady jsou stanovena v  až téhož zákona. Podle byl původní věřitel povinen před uzavřením žalované úvěrové smlouvy posoudit úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované jakožto spotřebitele, a pokud to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Původní věřitel byl oprávněn úvěr poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalované vyplývalo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. Původní věřitel byl povinen posoudit zejména schopnost žalované úvěr splácet na základě porovnání příjmů a výdajů žalované a způsobu plnění jeho dosavadních dluhů.

11. V této souvislosti soud poukazuje na shora uvedená skutková zjištění. Původní věřitel znal věk žalované - 70 let, bylo mu známo, že hlavním zdrojem příjmů pro žalovanou je starobní důchod už od roku 1997, že příjmy žalované od státu představují částku 12.151 Kč měsíčně a že žalovaná jiné příjmy nepobírá. Dále původnímu věřiteli bylo známo, že žalovaná uvedla jako svoji adresu trvalého pobytu obec číslo což je adresa úřadu, kde se žalovaná zcela jistě nemohla zdržovat a bydlet. Je sice pravdou, že žalovaná uvedla ještě adresu místa výběru obec číslo, avšak již skutečnost, že žalovaná je přihlášena k pobytu na úřední adrese, na níž sídlí úřad, svědčí o tom, že žalovaná nemá řádně uspořádány své poměry, pokud jde o bydliště. Původní věřitel sice zjistil, že žalovaná nemá u jiných poskytovatelů žádné závazky, avšak bylo mu známo, že žalovaná dosud nesplatila předcházející úvěr, který u téhož původního věřitele měla. Zbývalo jí sice doplatit toliko 2.769 Kč, avšak s ohledem na velmi nízký příjem žalované je částka 2.769 Kč pro žalovanou značná. Původní věřitel zjistil kromě splátky předchozího úvěru 740 Kč měsíčně ještě výdaje žalované na bydlení 1.500 Kč a na telefon, jídlo, léky, dopravu a ošacení 2.000 Kč měsíčně, tyto výdaje však nebyly nikterak ověřeny. Je tedy otázkou, zda tyto hodnoty výdajů odpovídají skutečnosti. Původní věřitel při vědomí všech těchto zmíněných skutečností o poměrech žalované poskytl žalované další úvěr a zvýšil tak její úvěrové zatížení o dalších 4.231 Kč, což při zohlednění nízkého příjmu žalované je částka pro ni opravdu vysoká a odpovídá téměř 35 % jejího měsíčního příjmu 12.051 Kč. Za situace, kdy žalovaná neměla ještě splacen předcházející úvěr vůči původnímu věřiteli, tento ji poskytl úvěr další. Soud výše popsané poměry žalované nepovažuje za vhodné k tomu, aby žalovaná mohla čerpat další úvěr. Původní věřitel měl poměry žalované vyhodnotit přiléhavěji a odpovědněji neměl žalované žalovaný úvěr již poskytnout.

12. Na základě výše uvedených skutečností má soud za to, že původní věřitel poskytl žalované úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je úvěrová smlouva neplatná podle § 87 odst. 1 téhož zákona. Žalovaná byla oprávněna uplatnit námitku neplatnosti smlouvy v tříleté promlčecí lhůtě běžící od uzavření smlouvy, což se nestalo. Soud však ze zjištěných skutečností dovodil, že jednání původního věřitele, jakým postupoval vůči žalované při sjednávání žalované smlouvy, se zjevně příčí dobrým mravům, odporuje citovanému zákonu o spotřebitelském úvěru a zároveň narušuje veřejný pořádek, a tudíž je úvěrová smlouva neplatná absolutně podle . Soud k tomuto druhu neplatnosti přihlíží bez návrhu, tedy, aniž by kterákoliv smluvní strana neplatnost namítla. Popsané chování původního věřitele a poskytovatele spotřebitelského úvěru je nežádoucí a vede ke zbytečnému zadlužování spotřebitelů. Týká se nejen vztahu mezi věřitelem a dlužníkem, ale má důsledky pro celou společnost, neboť značně zadlužení spotřebitelé nejsou schopni postarat se o zajištění potřeb svých a své rodiny, což musí nahrazovat stát, stávají se předmětem řízení u různých státních orgánů a soudů, a čerpají tak pro sebe státní prostředky, které by bylo možné využít ve prospěch většiny občanů na jiné všeobecně prospěšné účely. Dále je třeba uvést, že je obecně známou skutečností, že spotřebitelé, kteří si berou úvěry na nebankovním trhu, mají výrazně posunuté vnímání vlastní schopnosti splácet úvěr ve srovnání s běžnými klienty bank. O to více pak záleží na posouzení úvěruschopnosti takového spotřebitele, jako je žalovaná, a právě k tomu je nutná odborná péče původního věřitele jakožto poskytovatele úvěru.

13. Vzhledem k tomu, že žalovaná úvěrová smlouva je absolutně neplatná, nemohly z ní vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva. Žalované tudíž nemohla vzniknout povinnost vrátit čerpané peněžní prostředky v dohodnuté lhůtě stanoveným způsobem ani platit původnímu věřiteli jakékoliv úroky, poplatky či jiná plnění. Na takovou situaci se vztahuje úprava bezdůvodného obohacení obsažená v  , podle něhož se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, přičemž podle věty první plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitel poskytl žalované částku 7.000 Kč, a žalovaná z toho vrátila toliko 1.630 Kč. Rozdíl ve výši 5.370 Kč odpovídá bezdůvodnému obohacení na straně žalované, které je žalovaná povinna vydat.

14. Žalovaná je povinna vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jejím možnostem ve smyslu § 87 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru. Současné možnosti žalované soud nemohl zjistit, když žalovaná je v řízení pasivní, k žalobě se nevyjádřila, k jednání se nedostavila. Pro povinnost vydat bezdůvodné obohacení zákon dobu splnění nestanoví, a tato doba nebyla ani smluvena. Podle v takovém případě věřitel může požadovat plnění ihned a dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu. První prokazatelnou výzvou k plnění byl výše citovaný dopis původního věřitelem obsahující rovněž oznámení o postoupení pohledávky, odeslaný žalované 13. 12. 2019. Soud vycházel z toho, že do dispozice žalované se dopis mohl dostat 15. 12. 2019, žalovaná měla plnit do 20. 12. 2019, a dnem následujícím 21. 12. 2019 se dostala do prodlení ve smyslu . Žalované od téhož dne podle vznikla povinnost zaplatit úroky z prodlení, jejichž sazba je stanovena v  vládního , když jiná sazba úroků z prodlení nebyla sjednána. Požadovaná výše úroku z prodlení 9 % ročně nepřevyšuje zákonem stanovenou sazbu.

15. Původní věřitel postoupil svoji pohledávku za žalovanou na žalobce postupní smlouvou v souladu s ustanovením , a žalobce jakožto nový věřitel nabyl postoupením pohledávky také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, jak je uvedeno v  . Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno v souladu s ustanovením .

16. Na základě výše uvedených skutečností přiznal soud žalobci 5.370 Kč s úrokem z prodlení až od 21. 12. 2019 do zaplacení, a výrokem II tohoto rozhodnutí byla žaloba ve zbytku zamítnuta, tedy ohledně zbývající části žalované jistiny, celého úroku a části úroku z prodlení.

17. Žalovaná měla ve sporu úspěch z větší části předmětu řízení než žalobce, avšak žádné náklady řízení jí nevznikly. Soud proto v souladu s ustanovením rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.

Nesplní-li povinná strana dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná strana domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.