Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
7 C 23/2021-18
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr Filipem Jankem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 14 557,76 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 557,76 Kč, spolu se smluvním úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 14 557,76 Kč od 1. 7. 2020 do 30. 7. 2020, se smluvním úrokem ve výši 10 % ročně z částky 14 557,76 Kč od 31. 7. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 557,76 Kč od 11. 7. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 625,26 Kč od 1. 4. 2020 do 30. 6. 2020, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 14 557,76 Kč od 11.7.2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 100 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 557,76 Kč, spolu se smluvním úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 14 557,76 Kč od 1. 7. 2020 do 30. 7. 2020, se smluvním úrokem ve výši 10 % ročně z částky 14 557,76 Kč od 31. 7. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 557,76 Kč od 11. 7. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 625,26 Kč od 1. 4. 2020 do 30. 6. 2020, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 14 557,76 Kč od 11.7.2020 do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 100 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným zdejšímu soudu dne 2. 9. 2020 domáhala zaplacení celkové částky 14 557,76 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozhodnutí. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 10. 12. 2013 rámcovou smlouvu číslo na základě které aktivovala žalovanému bankovní účet č. bankovní účet. Dne 30. 4. 2019 účastníci uzavřeli Dodatek číslo k rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 15 000 Kč s tím, že tento mu byl po vyhodnocení úvěruschopnosti schválen a vyplacen na běžný účet v plné výši ode dne 30. 4. 2019. Protože žalovaný porušil podmínky Smlouvy o poskytnutí kontokorentu, došlo ze strany žalobkyně k zesplatnění kontokorentu dne 1. 7. 2020. Dlužná částka činí nesplacenou jistinu kontokorentu ve výši 14 557,76 Kč, nesplacený smluvní úrok z kontokorentu, který byl kapitalizovaný za období od 1. 4. 2020 do 30. 6. 2020 na částku 625,26 Kč. Žalobkyně dále uhrazení zákonného úroku z prodlení a smluvního úroku.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, ačkoli předmětné usnesení jim bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o.s.ř.
4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 10. 12. 2013 rámcovou smlouvu číslo jejíž součástí jsou obchodní podmínky, a na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytovat bankovní a platební služby spočívající v založení bankovního účtu č. bankovní účet (z Rámcové smlouvy ze dne 10. 12. 2013). Z dodatku číslo 5 ze dne 30. 4. 2019 k rámcové smlouvě soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal, že svůj kontokorent splatí včetně úroku ve výši 18,9 % ročně do jednoho roku od data prvního čerpání a že na běžném účtu bude mít k datu měsíční splatnosti úroků k dispozici zůstatek odpovídající alespoň výši úroků napočítaných za předchozí měsíc. Nedílnou součástí tohoto dodatku jsou i Podmínky pro používání kontokorentu (z Dodatku číslo 5 ze dne 30. 4. 2019 a z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). V případě porušení sjednaných podmínek si strany smlouvy sjednaly, že žalobkyně může odstoupit od Smlouvy o kontokorentu, kontokorent zesplatnit a požadovat účelně vynaložené náklady na vymáhání dluhu (z Podmínek pro používání kontokorentu). Žalovaný čerpal kontokorent ode dne 17. 6. 2019 avšak úroky za období od 1. 5. 2020 do 31. 5. 2020 žalovaný neuhradil a ani za období měsíce červen roku 2020 neměl na běžném účtu dostatek finančních prostředků k uhrazení úroků (z Přehledu čerpání a splácení kontokorentu). Konečný zůstatek na běžném účtu žalovaného činil ke dni 1. 9. 2020 částku 0 Kč (z Výpisu z běžného účtu ze dne 1. 9. 2020). Žalobkyně v souladu s uzavřenou smlouvou kontokorent zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě nesplaceného úvěru do 10. 7. 2020 (z Výzvy k zaplacení dluhu ze dne 1. 7. 2020 včetně podacího archu). Po zesplatnění činila nesplacená jistina částku 14 557,76 Kč a nesplacený úrok 625,26 Kč.
5. Ostatní důkazy předložené žalobkyní neobsahují skutečnosti nové či pro tuto věc relevantní.
6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.
7. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným smlouvou o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o.z. “).
8. Podle § 1751 odst. 1 o.z. , lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
9. Podle ustanovení § 1968 o.z. , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
10. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky, čímž splnila svůj závazek ze smlouvy o úvěru, žalovaný ale neplnil své povinnosti, ke kterým se zavázal uzavřením dodatku č. 5 k rámcové smlouvě, čímž došlo k zesplatnění celého úvěru ke dni 1. 7. 2020. Žalovaný však svou povinnost vrátit poskytnutou finanční částku spolu s úrokem nesplnil. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu žalobou nárokovaných částek, a to částky 14 557,76 Kč představující dlužnou jistinu kontokorentu, částky 625,26 Kč představující kapitalizovaný úrok za období od od 1. 4. 2020 do 30. 6. 2020. Žalobkyni rovněž vznikl nárok na úhradu sjednaného úroku ve výši 18,9 % ročně z částky 14 557,76 Kč ode dne 1. 7. 2020 do 30. 7. 2020 a úroku ve výši 10 % ročně z částky 14 557,76 Kč ode dne 31. 7. 2020 do zaplacení.
12. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též zákonný úrok z prodlení z dlužné částky (podle § 1970 o.z. , a to ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ) ode dne 11. 7. 2020 Počátek prodlení žalovaného s platbou jistiny ve výši 14 557,76 Kč nastal dnem následujícím po zesplatnění, tj. dne 1.7.2020 (žalobkyně požaduje úrok z prodlení až od 11.7.2020), k tomuto dni činil zákonný úrok z prodlení 8,25 % ročně. V této výše byl také žalobkyni zákonný úrok z prodlení přiznán, ve zbytku (když jej požadovala ve výši 10 %, která platila do 30.6.2020) byl její nárok zamítnut (výrok II.).
13. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná z naprosté většiny úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 100 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. , dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon (podání žaloby).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.