Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
9 C 332/2020-46
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr Vlastou Peškovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 21. 5. 2020 do zaplacení, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky částka, do částky kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka od 21. 5. 2020 ve výši 9 % ročně do zaplacení a ve výši 15 % úroku ročně z částky částka od 21. 5. 2020 do zaplacení, zamítá.
III. Žalobce je povinen zaplatit Čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 21. 5. 2020 do zaplacení, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do částky [částka], do částky kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od 21. 5. 2020 ve výši 9 % ročně do zaplacení a ve výši 15 % úroku ročně z částky [částka] od 21. 5. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žalobce je povinen zaplatit Čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce podal dne 10. 12. 2020 u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení celkem částky částka s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela s předchůdcem žalobce právnická osoba, Smlouvu o úvěru číslo dne 4. 10. 2017. Dle této smlouvy byla žalované dne 4. 10. 2017 vyplacena částka ve výši částka. Žalovaná se zavázala vrátit půjčenou částku spolu s úrokem v pevné výši částka, dále se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce paušální ceny za plnění a za služby související s poskytnutím tohoto úvěru, a to úhradu za poskytnutí úvěru ve výši částka, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši částka, tj. celkem k vrácení částka v 14ti týdenních splátkách po částka, počínaje sedmým kal. dnem od data uzavření smlouvy, přičemž poslední splátku byla žalovaná povinna uhradit nejpozději do 4. 12. 2018. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, dostala se do prodlení, když poslední splátku uhradila dne 30. 10. 2018 ve výši částka. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila celkem částku částka. Žalobce požaduje po žalované neuhrazenou jistinu ve výši částka, úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši částka, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši částka, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši částka, smluvní pokutu ve výši částka, úrok vyčíslený od 5. 12. 2018 do postoupení pohledávky z dlužné jistiny ve výši částka, zákonný úrok z prodlení vyčíslený od prodlení do postoupení pohledávky ve výši částka, úrok z úvěru ve výši 15 % p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši částka od 21. 5. 2020 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % p.a. z částky ve výši částka sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši částka, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši částka, od 21. 5. 2020 do zaplacení. Na nákladech řízení je účtováno částka.
2. Soud jednal a rozhodl dne 1. 2. 2021 bez přítomnosti účastníků, jak umožňuje ust. § 101 odst. 2 , 3 o. s. ř. o. s. ř. , když žalobce byl k jednání omluven a u žalované bylo vykázáno doručení dnem 26. 1. 2021 a soud měl dostatek podkladů pro rozhodnutí ve věci samé.
3. Žalobce soudu předložil Smlouvu o úvěru číslo uzavřenou dne 4. 10. 2017 s právním předchůdcem žalobce, Smluvní podmínky ke Smlouvě o zápůjčce, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 7. 2020, výzvu k plnění ze dne 23. 11. 2020 s podacími lístky, Informaci o zpracování osobních údajů, Žádost o úvěr, mzdový výměr, pracovní smlouvu uzavřenou s právnická osoba dne datum a výplatní pásky. Z těchto důkazů má soud za prokázáno, že dne 4. 10. 2017 byla uzavřena mezi předchůdcem žalobce a žalovanou Smlouva o úvěru, na základě které byla žalované vyplacena částka částka. Z této uzavřené smlouvy soud zjistil, že se dále žalovaná zavázala zaplatit věřiteli„ poplatek“ za uzavření smlouvy ve výši částka, zahrnujíc poplatky specifikované v odst. 1 tohoto odůvodnění. Celkově měla tedy žalovaná vrátit věřiteli částka. Z přehledu transakcí předloženém žalobcem bylo ověřeno, že žalovaná uhradila na předmětný dluh částku celkem částka. Podle § 580 odst. 1 o. z. platného v době uzavření smlouvy, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný nástroj, jehož účelem je odstraňovat nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. Vždy záleží na okolnostech každého jednotlivého případu, kdy učinění závěru o rozporu s dobrými mravy vychází ze zjištění, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Aplikace korektivu dobrých mravů nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Soud si musí sám v každém jednotlivém případě vymezit hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 odst. 1 o. z. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěrů jiného soudního rozhodnutí soudu v obdobné věci (již judikováno). Dobré mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. Vada způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část smlouvy o půjčce či nikoliv. V daném případě soud posoudil Smlouvu o úvěru ve smyslu § 588 o. z. jako neplatné právní jednání. Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah: V daném případě byla smlouva mezi jejími účastníky uzavřena jako spotřebitelská, ve smyslu ust. § 1810 a násl. o. z. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13/ a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisuje půjčená částka,„ poplatky“, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalované. Žalovaná tedy samotný text smlouvy, její podmínky, nemohla ovlivnit. Je zřejmé, že je to žalovaná, který je tou slabší stranou v uzavíraném kontraktu, její postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele - požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti půjčky (úvěru) odpovídá jeho ekonomickému riziku. Žalobce si zjišťoval ekonomickou schopnost žalované splácet úvěr v dohodnutých částkách a termínech, jak je zřejmé ze Žádosti o úvěr a předložených dokladů žalovanou k posouzení její úvěruschopnosti. Žalobce požaduje po žalované„ poplatky“, aniž by bylo uvedeno, jak byly určeny a proč právě v této výši, které u půjčky na částka činí celkem částku částka, což je o 81,81 % navíc z částky, než která byla žalované půjčena. Výši„ Celkových nákladů spotřebitelského úvěru“ vztažmo k půjčené částce soud považuje za odporující dobrým mravům. Věřitel tak neúměrně navyšuje dluh žalované, čímž se podílí na dalším zvyšování počtu osob, jež se dostávají do dluhových pastí. Toto jednání nemůže požadovat právní ochrany odkazem na autonomii vůle, která totiž nemůže být bezbřehá. Sjednanou celkovou odměnu nelze oddělit od ostatních ujednání ve smlouvě, neboť je zřejmé, že bez tohoto ujednání by věřitel takovouto smlouvu neuzavřel. Smlouva o zápůjčce je tedy dle názoru soudu, s poukazem na shora uvedené, neplatným právním jednáním jako celek.
4. Soud se dále zabýval tím, zda nelze vztah mezi účastníky posoudit dle ustanovení, týkajících se bezdůvodného obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. je prokázání toho, že se žalovaná bezdůvodně obohatila a získala majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za ní bylo plněno, co měla po právu plnit sama. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že žalobce žalované plnil poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné smlouvy o úvěru, a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost„ vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o. z. Dle tohoto ustanovení„ Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Vzhledem k tomu tedy, že se žalobce domáhal plnění na základě neplatné smlouvy a soud dospěl k závěru o její neplatnosti, pak byl nárok žalobce posouzen dle ust. § 2991 a násl. o. z. jako bezdůvodné obohacení. Žalovaná prokazatelně obdržela částku částka a dle tvrzení žalobce uhradila žalobci celkem částku částka. K vrácení bezdůvodného obohacení tedy zbývá částka částka (částka – částka anonymizováno). V této části bylo proto žalobě vyhověno s tím, že je žalovaná povinna uhradit žalobci i úrok z prodlení, který byl přiznán od data požadovaného žalobcem kapitalizovaně od 5. 12. 2018 do 20. 5. 2020 z dlužné jistiny částka, což představuje částku částka a dále od 21. 5. 2020 do zaplacení ve výši 9 % ročně. Žalovaná soudu nepředložila žádný důkaz o tom, že by dluh rozporovala či uhradila. Soud proto uložil žalované dluh žalobci uhradit do 3 dnů od právní moci rozsudku, dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , a to se zákonným úrokem z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , když povinnost platit úrok z prodlení pak pro žalovanou vyplývá z § 1970 občanského zákona. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má totiž věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úroky z prodlení, přičemž výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta. Tj. co do částky částka (částka anonymizováno – částka anonymizováno), dále byl zamítnut zbývající kapitalizovaný zákonný úrok částka (částka anonymizováno – částka) a úrok ve výši 15 % ročně z částky částka od 21. 5. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši částka a zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka (částka anonymizováno – anonymizováno částka). Z neplatné smlouvy se totiž nemůže žalobce domáhat ani plnění týkající se jiných úroků či poplatků, než faktického plnění a úroků zákonných.
5. Soud uložil žalobci doplatit soudní poplatek ve výši částka, dle pol. 2.2 sazebníku poplatků vztažmo k pol. 1. a) přílohy k z. č. 549/1991 Sb. , neboť v tomto řízení soud nevydal platební rozkaz, soudní poplatek byl zaplacen ve výši částka žalobcem, a protože činí částka, pak doměřená částka činí částka, kterou zaplatí v převážné míře neúspěšný žalobce ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř. , tedy 3 dnů od právní moci rozsudku.
6. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. V daném případě měla sice ve větší míře úspěch žalovaná, ale protože jí žádné náklady s tímto řízením nevznikly, proto soud vyslovil, že si každý z účastníků ponese náklady řízení ze svého.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.