Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

38 C 20/2021-21

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní titul Markétou Stochovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 17 977 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 500 Kč od 9. 11. 2020 do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 3 413 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 913 Kč od 21. 12. 2019 do 8. 11. 2020, zákonný úrok z prodlení z částky 3 413 Kč od 9. 11. 2020 do zaplacení, částky 4 064 a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 500 Kč od 9. 11. 2020 do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 3 413 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 913 Kč od 21. 12. 2019 do 8. 11. 2020, zákonný úrok z prodlení z částky 3 413 Kč od 9. 11. 2020 do zaplacení, částky 4 064 a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 11. 1. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 17 977 Kč s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení z částky 13 913 Kč od

21. 12. 2019 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč s odůvodněním, že žalovaná uzavřela dne 20. 11. 2019 s žalobkyní smlouvu o zápůjčce, na základě níž žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 500 Kč, které byly žalované zaslány na účet číslo bankovní účet v listopadu 2019. Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek 3 413 Kč, který byl splatný spolu s jistinou dne 20. 12. 2019. Žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím své webové stránky webová adresa, na které si žalovaná nejprve přečetla nabídku na uzavření smlouvy a nastavila si dle vlastní volby dostupné parametry zápůjčky. Poté žalovaná vyplnila na webové stránce žalobkyně formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadala své osobní údaje. Tímto žalovaná učinila návrh na uzavření smlouvy o zápůjčce vůči žalobkyni. Smlouva o zápůjčce je žalovanou podepsána elektronicky, a to PINem, který žalobkyně zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Žalovaná však své smluvní závazky neuhradila řádně a včas. Žalobkyně požadovala také účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením v celkové výši 2 500 Kč, když ve dnech 27. 12. 2019, 3. 1. 2020,

10. 1. 2020, 19. 1. 2020, 3. 2. 2020 byly žalované zaslány písemné výzvy. Naposledy byla žalovaná k úhradě dluhu vyzvána předžalobní výzvou k úhradě dluhu ze dne 2. 11. 2020.

2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila.

3. K ústnímu jednání konanému dne 30. 3. 2021 se žalobkyně ani žalovaná nedostavily, ačkoli byly řádně a včas předvolány. Žalobkyně svou neúčast u ústního jednání omluvila a požádala, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Soud proto jednal v souladu s ustanovením v nepřítomnosti účastníků řízení a rozhodoval pouze na základě obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Ze Smlouvy o zápůjčce ze dne 20. 11. 2019 soud zjistil, že jako smluvní strany jsou zde uvedeny žalobkyně jako věřitel a žalovaná označená svým jménem a příjmením, adresou bydliště, rodným číslem, telefonním číslem a e-mailem jako klient. Tato smlouva je opatřena podpisy osob jednajících za žalobkyni, přičemž u jména a příjmení žalované je uveden údaj o času a PIN kódu. Předmětem smlouvy je závazek věřitele, že na požádání poskytne klientovi peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč na bankovní účet žalované číslo bankovní účet s tím, že žalovaná poskytnuté peněžní prostředky vrátí věřiteli společně s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 600 Kč nejpozději do 20. 12. 2019. Klient se v případě svého prodlení zavázal nahradit žalobkyni účelně vynaložené náklady, které vznikly věřiteli v souvislosti s prodlením klienta, a to 500 Kč za každou písemnou upomínku/výzvu k úhradě. Z dodatku ke Smlouvy o zápůjčce ze dne 20. 11. 2019 ze dne

28. 11. 2019 soud zjistil, že jako smluvní strany jsou zde uvedeny žalobkyně jako věřitel a žalovaná označená svým jménem a příjmením, adresou bydliště, rodným číslem, telefonním číslem a e-mailem jako klient. Tato smlouva je opatřena podpisy osob jednajících za žalobkyni, přičemž u jména a příjmení žalované je uveden údaj o času a PIN kódu. Předmětem dodatku smlouvy je závazek věřitele, že na požádání poskytne klientovi peněžní prostředky ve výši

10 500 Kč na bankovní účet žalované číslo bankovní účet s tím, že žalovaná poskytnuté peněžní prostředky vrátí věřiteli společně s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 413 Kč nejpozději do 20. 12. 2019. Z Detailu platby soud zjistil, že žalobkyně poukázala na účet číslo bankovní účet dne 20. 11. 2019 částku 8 000 Kč a dne 28. 11. 2019 částku 2 500 Kč. Ze sdělení právnická osoba ze dne 2. 3. 2021 se podává, že majitelem bankovního účtu číslo bankovní účet byla žalovaná, přičemž v listopadu 2019 je na tento účet evidována příchozí platba od žalobkyně ve výši celkem 10 500 Kč. Soud má za prokázané, že žalobkyně vyhotovila ve dnech 27. 12. 2019, 3. 1. 2020, 10. 1. 2020, 19. 1. 2020, 3. 2. 2020, y označené jako Upomínka/Opakov výzva k úhradě, v nichž žalovanou vyzývala k úhradě dlužné částky, avšak soud nemá za prokázané odeslání těchto upomínek do dispozice žalované. Z Výzvy k úhradě ze dne 2. 11. 2020 soud zjistil, že žalovaná byla zástupcem žalobkyně vyzvána k úhradě dlužné částky

18 990 Kč vyplývající ze smlouvy o zápůjčce do tří dnů. Z podacího lístku ze dne 2. 11. 2020 se podává, že tato výzva byla žalované odeslána doporučeně poštou na adresu uvedenou ve smlouvě. Z výplatního listu za květen 2019 soud zjistil, že žalovaná v květnu 2019 dosahovala u zaměstnavatele právnická osoba čistého měsíčního příjmu 22 184 Kč. Z výplatního listu za duben 2019 soud zjistil, že žalovaná dosahovala u zaměstnavatele právnická osoba čistého měsíčního příjmu 16 000 Kč.

5. Zjištěný závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovanou soud právně kvalifikuje podle ust. a násl. , (dále také jen o. z.), upravujících smlouvu o úvěru, protože zjištěná smlouva obsahuje podstatné náležitosti tohoto smluvního typu. Dále je třeba zdůraznit, že zatímco žalobkyně podniká mimo jiné v oblasti poskytování úvěrů a smlouvu nepochybně uzavírala v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaná na rozdíl od žalobkyně smlouvu v postavení podnikatele neuzavírala, a proto je třeba na smluvní vztah aplikovat také ustanovení spotřebitelského práva, zejména zákon číslo o spotřebitelském úvěru (dále také jen ZoSÚ).

6. Podle § 2 zákona ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Podle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

8. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s

§ 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 (dále jen„ směrnice 2008 /48/“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky právnická osoba C číslo, EU:C: číslo, právnická osoba C číslo, EU:C: číslo, jméno příjmení jméno číslo, EU:C: číslo). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (příjmení, jméno. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C číslo, ECLI:EU:C: číslo).

12. Soud nevzal za prokázáno, že by žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet, a to pokud jde zejména o výdajovou stránku poměrů žalované. Nejprve je třeba uvést, že žalobkyně dostatečně zkoumala příjmy žalované, jejichž výše se podává z předložených výplatních listin. Žalobkyně však blíže nezkoumala výdaje žalované, pokud jde zejména o náklady žalované na bydlení. Žalobkyně tak nemohla objektivně posoudit úvěruschopnost žalované, jestliže neměla k dispozici ověřené údaje o jejích výdajích. Soud byl připraven u ústního jednání v tomto směru žalobkyni poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a označit důkazy k jejich prokázání, avšak žalobkyně se nedostavila k jednání před soudem a připravila se tak dobrovolně o možnost být ze strany soudu poučena podle § 118a odst. 1 a 3

S ohledem na neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene ohledně splnění povinnosti posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru ze dne 17. 12. 2019 pro rozpor se zákonem (shora citované ust. a ZoSÚ, o. z.), když k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu ( o. z.).

13. Soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že žalobkyně poskytla žalované převodem na její bankovní účet dne 20. 11. 2019 a 28. 11. 2019 celkem částku

10 500 Kč. Dále vzal soud za prokázáno, že výzvou ze dne 2. 11. 2020 žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky do tří dnů. Tato výzva byla žalované odeslána doporučeně poštou na adresu uvedenou ve smlouvě dne 2. 11. 2020.

14. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že žalobkyně poskytla žalované bez prokázaného právního důvodu částku 10 500 Kč. Žalovaná se přijetím této částky bezdůvodně obohatila ve smyslu ust. § 2991 o. z., a proto je povinna žalobkyni toto obohacení vrátit. Jelikož žalovaná neuhradila žalobkyni dosud ničeho, soud žalobě vyhověl ohledně částky 10 500 Kč představující nevrácené peněžní prostředky. Žalobkyně odeslala žalované dne 2. 11. 2020 výzvu k úhradě dluhu, přičemž soud má podle § 573 o. z. za to, že uvedená zásilka se dostala do dispozice žalované 5. 11. 2020. Jelikož byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu do tří dnů, přiznal soud žalobkyni podle § 1970 o. z. úroky z prodlení z dlužné částky od 9. 11. 2020, tj. ode dne, kdy se žalovaná dostala do prodlení (výrok I.). Ohledně zbývajících dílčích nároků ve výši 3 413 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 913 Kč od 21. 12. 2019 do 8. 11. 2020, zákonný úrok z prodlení z částky 3 413 Kč od 9. 11. 2020 do zaplacení, částky 4 064 a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč soud žalobu zamítl.

15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. , dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě byl úspěch žalobkyně a žalované obdobný, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

16. Dlužnou částku včetně příslušenství byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.