Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
32 C 92/2020-32
Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr Janem Sedláčkem jako samosoudcem ve věci
žalobce: ; příjmení jméno a právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem titul. jméno příjmení
sídlem adresa, obec
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení 5 766,09 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 3 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 3 900 Kč za dobu od 11. 12. 2019 do zaplacení a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 354,85 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do úroku ve výši 4 830,94 Kč a částky 1 866,09 Kč zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 3 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 3 900 Kč za dobu od 11. 12. 2019 do zaplacení a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 354,85 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do úroku ve výši 4 830,94 Kč a částky 1 866,09 Kč zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobce se podáním ze dne 17. 7. 2020 domáhal po žalované zaplacení částky 5 766,09 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované finanční prostředky, byla dohodnuta úroková sazba. Žalovaná však řádně a včas neplatila. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, bylo jí doručováno v souladu s rozhodnutím Ústavního soudu ze dne 30.6.2010 sp.zn. II.ÚS 1308/10 . Obě strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez jejího projednání.
Závěr o skutkovém stavu soud učinil ten, že dne 24. 9. 2018 žalovaná uzavřela s žalobcem smlouvu o úvěru. Žalovaná čerpala finanční částku ve výši 3 900 Kč, aniž by tato byla řádně splácena.
Pokud se právního hodnocení týče, soud v návaznosti na ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) aplikoval ustanovení § 547 ,§ 561 odst. 1 , 2, § 588 , § 1968 , § 2395 a 2399 2991 o. z., § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. Dále pak byl aplikován § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.
Smluvní ujednání mezi účastníky bylo spotřebitelskou smlouvou. Dle zákona o spotřebitelském úvěru byl žalobce povinen posoudit při sjednávání schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Žalobce však takto nepostupoval, což plyne též z popisovaných okolností uzavření smlouvy a předmětná smlouva je proto neplatná (shodně rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2019 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ). Žalobce má proto právo na úhradu bezdůvodného obohacení, které žalované vzniklo přijetím částky 3 900 Kč, a to včetně úroku z prodlení. Ve zbytku musela být žaloba z výše uvedených důvodů zamítnuta.
Převážně úspěšná žalovaná má právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , avšak žádné náklady jí nevznikly, a proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto vykonatelným rozhodnutím, může se oprávněný navrhnout výkon rozhodnutí.