Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 33/2021-32

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní titul Magdou Mocovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 12 188 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 6 036 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně za dobu od 10.9.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení částky ve výši 6 152 Kč a ohledně požadovaného úroku a úroku z prodlení nad rámec úroku z prodlení přiznaného a vyčísleného ve výroku I.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Po právní moci tohoto rozsudku bude žalobci vrácena část soudního poplatku zaplaceného za podanou žalobu ve výši 400 Kč.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 6 036 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně za dobu od 10.9.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení částky ve výši 6 152 Kč a ohledně požadovaného úroku a úroku z prodlení nad rámec úroku z prodlení přiznaného a vyčísleného ve výroku I. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Po právní moci tohoto rozsudku bude žalobci vrácena část soudního poplatku zaplaceného za podanou žalobu ve výši 400 Kč.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal zaplacení žalované částky s tím, že účastníci, resp. žalovaná a právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba, uzavřeli dne 3.11.2015 smlouvu o zápůjčce číslo na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit smluvnímu věřiteli celkem částku ve výši 14 152 Kč v 58 pravidelných týdenních splátkách po 244 Kč. Celkovou částku tvoří jistina 8 000 Kč, životní pojištění ve výši 232 Kč a poplatek 5 920 Kč sestávající z poplatku za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč, úroku ve výši 1 120 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2019 uzavřené mezi původním věřitelem (právnická osoba) a žalobcem došlo k postoupení pohledávky na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 6.12.2019. Žalobce požadoval zaplatit částku 12 188 Kč sestávající se z dlužné částky jistiny (8000 Kč) a dlužné úhrady za služby (4 188 Kč), dále kapitalizovaný úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 8 000 Kč od 16.4.2016 (vznik práva na uhrazení celé dlužné částky) do 6.12.2019 (5 734,97 Kč), dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 8 000 Kč od 23.4.2016 (konec lhůty pro úhradu poslední splátky) do 6.12.2019 (1 933,79 Kč), dále úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 8 000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 8 000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení. Žalovaná ani přes výzvy dlužnou částku neuhradila.

2. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaná

a poskytovatel úvěru (právnická osoba) uzavřeli dne 3.11.2015 smlouvu o zápůjčce, sjednali poplatky, životní pojištění úrok, minimální výši pravidelných měsíčních splátek a další smluvní podmínky. Žalovaná čerpala částku celkem 8 000 Kč, avšak měsíční splátky nehradila řádně a včas. Na dlužnou částku uhradila pouze 1 964 Kč. Původní věřitel svou pohledávku za dlužníkem postoupil dne 6.12.2019 na žalobce.

3. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Žalovaná a původní věřitel (poskytovatel úvěru) uzavřeli 3.11.2015 smlouvu o zápůjčce podle a násl. o. z.; původní věřitel v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele ( a o. z.). Vzniklý závazek tak je kromě příslušných ustanovení , , nutno posoudit s ohledem na datum uzavření smluv o zápůjčce rovněž podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) – srov. z. s. ú.

4. Poskytovatel úvěru byl povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalované

(§ 9 odst. 1 z. s. ú.), přičemž porušení této smlouvy má za následek neplatnost smlouvy. Jedná se přitom o neplatnost absolutní (§ 588 o. z.) – k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2018, sp. zn. , nález Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. , a zejména rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5.3.2020, ve věci C -679/18, neboť zákon o spotřebitelském úvěru provádí směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/, což s sebou nese i povinnost eurokonformního výkladu vnitrostátní úpravy.

5. Žalobce v žalobě neuvedl žádná relevantní tvrzení o tom, jakým způsobem jeho právní předchůdce provedl před uzavřením smlouvy posouzení úvěruschopnosti žalované.

6. Z toho důvodu byl žalobce před jednáním vyzván usnesením ze dne datum rozhodnutí,

č. j. číslo jednací, (zejména) aby doplnil žalobu o tvrzení, jakým konkrétním způsobem byly před poskytnutím úvěru prověřeny majetkové a výdělkové poměry žadatele a aby k doplněným tvrzením označil a předložil důkazy. K tomu žalobce přípisem datovaným dne 26.2.2021 (č. l. 19) sdělil, že právní předchůdce žalobce zkoumal úvěryschopnost žalované, jejíž čistý měsíční příjem činil 8 900 Kč, dále měla další příjmy ve výši 3 000 Kč měsíčně, rovněž uvedl, že žalovaná měla při uzavírání smlouvy za povinnost uvést pravdivě a úplně všechny skutečnosti, jinak nejednala poctivě a v dobré víře a mohla se dopustit trestného činu. K jednání se žalobce nedostavil (řádně omluven), takže ho soud nemohl u jednání dne 25.3.2021 poučit v uvedeném směru o jeho povinnosti tvrzení a důkazní a o následcích nesplnění procesní povinnosti podle , 3

7. Žalobce tak v řízení nesplnil svou povinnost tvrzení a důkazní o tom, že jeho právní předchůdce (poskytovatel úvěru) posoudil s odbornou péči úvěruschopnost žalovaného a musí za to nést procesní odpovědnost v podobě neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene. K tomu soud ještě dodává, že žalobní strana svou nepřítomností zabránila soudu, aby jí u jednání poskytl potřebná poučení ve shora uvedeném smyslu; nemůže proto úspěšně namítat, že soudem prvního stupně o svých povinnostech poučena nebyla (viz JUDr. Ljubomír Drápal: Příprava jednání a projednání věci samé ve sporném řízení před soudem prvního stupně po novele in Právní rozhledy 5/2002, Mimořádná příloha, s. 21). Na tom nic nemění ani znění omluvy zástupce žalobce (uvedený přípis č. l. 27), že žádá o odročení jednání, pokud by soud shledal, že tvrzení žalobce nejsou dostatečná a žalobnímu návrhu by nemohlo být zcela vyhověno.

8. Zdůrazňuje-li žalobce, že žalovaná měla za povinnost uvést při sjednávání smlouvy pravdivé a úplné údaje o svých majetkových, příjmových a jiných poměrech (jinak se mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu), pak se jedná o argumentaci nepřiléhavou. Podle ustálené soudní praxe, k níž se na jiných místech tohoto odůvodnění soud konkrétně přihlašuje, se nemůže poskytovatel úvěru zbavit své povinnosti zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žadatele tím, že se spokojí s jeho tvrzeními; tato tvrzení musí být hodnověrně doložena a posouzena, přičemž skutečnosti uváděné žadatelem mají být pro poskytovatele úvěru jen jedním ze zdrojů informací. Jinými slovy poskytovatel úvěru musí sám proaktivně zjišťovat všechny údaje potřebné pro posouzení úvěruschopnosti žadatele: nespolupracuje-li žadatel dostatečně, nebo není-li možno potřebné informace v dostatečném rozsahu zjistit či ověřit, je jediným možným důsledkem neposkytnutí úvěru. Ještě jinak řečeno, skutečnost, zda se žadatel (ne) dopustil trestného činu úvěrového podvodu, je nepodstatná pro posouzení, zda poskytovatel úvěru postupoval s náležitou odbornou péčí. Zcela obdobně pak platí, že se poskytovatel úvěru nemůže spoléhat jen na zásadu poctivého a dobrověrného jednání v právním styku; ani tato zásada pochopitelně neznamená, že má poskytovatel úvěru rezignovat na přezkoumání tvrzení a údajů poskytnutých dlužníkem.

9. K námitce, že žalobce ani jeho právní předchůdce (který smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavíral) nemají k dispozici kopie dokladů a jiných dokumentů předložených žalovanou při uzavírání smlouvy, lze doplnit následující. Nejde jen o to, zda uvedené y (doklady žalované, pracovní smlouvu, nájemní smlouvu, výpisy z účtu aj.) měl právní předchůdce žalobce při uzavírání smlouvy k dispozici, ale zejména je též třeba znát obsah těchto listin, neboť jen se znalostí konkrétních skutečností plynoucích z těchto listin lze posoudit, zda žalobce vzal dostatečně v úvahu všechny jednotlivé skutečnosti na straně žalované (jak na její příjmové, tak výdajové stránce) a podle jeho přezkoumatelné úvahy vedené s odbornou péčí tak neměl v době uzavření smlouvy důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet.

10. Smluvní strany se tudíž musí vyrovnat podle principů bezdůvodného obohacení, neboť žalované bylo plněno na základě neplatného právního důvodu (§ 2991 a násl. o. z.).

Podle § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Nelze tak přihlížet ke smluvním ujednáním o úroku, (paušalizovaných) nákladech spojených s administrativní činností a s hotovostním režimem splátek. Žalovaná předchůdci žalobce uhradila částku 1 964 Kč, na dluh tak zbývá uhradit částku 6 036 Kč, kterou soud žalobci přiznal.

11. Smlouvy o postoupení pohledávky (§ 1879 o. z.), podle nichž se věřitelem stal žalobce, shora uvedeným nejsou dotčeny, neboť postupitel a postupník nemusí právně kvalifikovat postupovanou pohledávku a postupní smlouva je platná i v případě takového (právního) omylu

o tom, že postupovaná pohledávka vznikla na základě platného právního jednání (R 27/2012).

12. Žalobce tak má nárok na vrácení (zaplacení) jistiny dluhu ve výši 6 036 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši v návaznosti na doručení předžalobní výzvy žalované ( a o. z.). Žalovaná je tedy v prodlení ode dne 10.9.2020 a od tohoto dne náleží žalobci právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, která činí 8,25 % ročně ( ); jelikož však žalobce žádal procentní sazbu nižší (8,05 % ročně), přiznal soud tuto sazbu nižší, neboť nemůže překročit návrh žalobce, jímž je vázán ( ). Ostatní dílčí nároky soud zamítl. Lhůta k plnění byla určena standardní podle

13. O nákladech řízení soud rozhodl podle , kdy poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníku byl přibližně stejný, proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku III. Rozsudku, že žádný s účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení s odkazem na závěry obsažené v příjmení Ústavního soudu České republiky, sp. zn. ze dne 30.8.2010„ Je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci ( ) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství.“.

14. Výrok IV. o vrácení soudního poplatku je odůvodněn O soudních poplatcích. Soud vrátí poplatek z účtu soudu i tomu, kdo jej zaplatil na základě nesprávné výzvy soudu nebo na základě nesprávného rozhodnutí soudu, kterým mu byla tato povinnost uložena. Dle tohoto zákona, je základem procentního poplatku cena předmětu řízení. Cena příslušenství předmětu řízení tvoří základ poplatku jen v případech, je-li příslušenství samostatným předmětem řízení. Tarifní hodnotou sporu je toliko jistina ve výši 8 000 Kč, neboť ostatní žalobou uplatňované částky představují příslušenství pohledávky podle o.z. Správná výše soudního poplatku ze základu 8 000 Kč tak činí 4000 Kč nikoliv žalobcem uhrazených 800 Kč (položka 2 bod 1 písm. a) a b) Sazebníku soudních poplatků) Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto o vrácení části soudního poplatku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( )

Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho výkonu návrhem na nařízení exekuce.