Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 307/2020-32
Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr Alenou Herčíkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 34 841,20 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci částku 34 841,20 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky od 26.03.2020 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba, aby žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci částku 34 841,20 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky od 26.03.2020 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
Žalobce se ve své žalobě domáhal vydání elektronického platebního rozkazu, popř. rozsudku, kterým by soud uložil žalovanému zaplatit mu částku 34 841,20 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky od 26.03.2020 do zaplacení s tím, že dne 01.11.2019 uzavřel žalobce se žalovaným dohodu o uznání dluhu. Žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobci co do důvodu a výše celkem ve výši 34 841,20 Kč. Zároveň se zavázal uhradit jej v 69 pravidelných měsíčních splátkách v souladu se sjednaným splátkovým kalendářem. Žalovaný se následně dostal do prodlení s plněním dvou splátek, a to splátky číslo 1 a 2. Žalobce proto v souladu s § 142 o.s.ř. odeslal žalovanému dne 17.03.2020 oznámení o zesplatnění dluhu spolu s předžalobní upomínkou. V rámci dopisu o zesplatnění pohledávky byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, která v zesplatněné výši činila 34 841,20 Kč a zároveň byla žalovanému poskytnuta lhůta k úhradě, a to nejpozději do 25.03.2020. Žalobce pak kromě jistiny požaduje i zákonný úrok z prodlení od 1. dne po uplynutí lhůty, která byla žalovanému poskytnuta k úhradě zesplatněné pohledávky, tj. od 26.03.2020. Vzhledem k tomu, že žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, žalobci nezbylo, než podat tuto žalobu.
Soud ve věci pod číslo jednací ze dne 14.07.2020 vydal elektronický platební rozkaz. Tento se nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, proto byl usnesením zrušen a ve věci bylo nařízeno jednání. K jednání se zástupce žalobce, ani žalovaný, ač řádně předvoláni, nedostavili, zástupce žalobce pak po omluvě.
V daném případě soud ve věci provedl důkaz listinami, které předložil žalobce:
Z listin y označené jako splátková dohoda soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným, kde se žalovaný zavázal uhradit pohledávku, kterou věřitel nabyl od společnosti právnická osoba na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22.07.2019, vyplývající ze smlouvy číslo uzavřené mezi právnická osoba a žalovaným. Výše pohledávky byla uvedena ve výši 34 841,20 Kč. Žalovaný pak tento dluh uznal vůči věřiteli co do důvodu i výše. Žalovaný se zavázal předmětnou částku zaplatit v 1. splátce 500 Kč dne 15.11.2019 a ve 2. – 68. splátce splatné každého 15. dne v měsíci po 500 Kč, poslední splátku ke dni 15.07.2025 ve výši 841,20 Kč. Byly zde uvedeny i další platební podmínky.
Ze sdělení o zesplatnění dluhu bylo zjištěno, že tento žalobce žalovanému zaslal dne 17.03.2020, kde byla uvedena výše dluhu s poslední lhůtou k zaplacení do 25.03.2020.
Z výzvy před podáním žaloby bylo zjištěno, že téhož dne byla žalobci zaslána i výzva k zaplacení žalované částky před podáním žaloby.
Z podacího archu žalobce bylo zjištěno, že tyto dvě listin y byly žalovanému zaslány 18.03.2020.
Z provedených důkazů po zhodnocení jednotlivě i ve vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že bylo zjištěno, že dne 01.11.2019 žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobci ve výši 34 841,20 Kč, o němž věřitel prohlásil, že jej nabyl od společnosti právnická osoba na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22.07.2019 vyplývající ze smlouvy číslo uzavřené mezi právnická osoba a žalovaným a zavázal se jí splácet v 69 splátkách, počínaje 15.11.2019 se splatností každého 15. dne v měsíci, když splátky byly dohodnuty po 500 Kč a poslední ve výši 841,20 Kč. Bylo též prokázáno, že žalobce žalovaného upozornil na zesplatnění pohledávky a dal mu poslední možnost k zaplacení před podáním žaloby.
Podle § 2053 občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. uzná-li někdo svůj co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobci nelze vyhovět. Je sice pravda, že žalovaný uznal předmětný dluh ve svém prohlášení, respektive dohodě o splácení dluhu, avšak soud ke svému rozhodnutí potřeboval prokázat i skutečnost, že původní dluh skutečně vznikl a že byl žalobci řádně postoupen a že tedy žalobce je ve věci aktivně legitimován. Přesto, že soud žalobce písemně vyzval, aby doložil původní smlouvu o úvěru a dále zejména smlouvu o postoupení pohledávky, toto žalobce nesplnil s tím, že tyto doklady nemá k dispozici. Soudu proto nezbylo, než žalobu, jako nedůvodnou, zamítnout.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 o.s.ř. když ve věci úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15ti dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Litoměřicích.