Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
6 C 57/2021-19
Okresní soud Plzeň – jih rozhodl samosoudem titul Josefem Millerem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 2 000 Kč
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalobkyni se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalobkyni se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 2 000 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že 27. 06. 2017 postoupil původní věřitel společnost právnická osoba, IČO pohledávku žalovaného na žalobkyni. Původní věřitel společnost právnická osoba uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byla na účet žalovaného poukázána dne 11. 9.2014 částka 2 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem za poskytnutí půjčky ve výši 280 Kč. Na uvedenou zápůjčku žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyně požaduje po žalovaném uhrazení částky 2 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení.
2. Žalovanému byly v souladu s ust. § 46b o.s.ř. doručovány soudní písemnosti na adresu trvalého pobytu.
3. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť nebylo možno rozhodnout pouze na základě žalobcem předložených důkazů a souhlas účastníků s rozhodnutím bez jednání podle § 115a o.s.ř. je dovozováno, že se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili.
4. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi firmou právnická osoba a žalovaným, obecných obchodních podmínek této firmy, smlouvy o postoupení pohledávek a předžalobní výzvy soud zjistil následující skutkový stav. Smlouvou o postoupení pohledávek byla na žalobkyni převedena pohledávka za žalovaným, který neuhradil původnímu věřiteli zapůjčenou částku v hodnotě 2 000 Kč. Smlouva o zápůjčce byla uzavřena na částku 2 000 Kč. Poplatek za poskytnutí zápůjčky činil 280 Kč, výpůjční úroková sazba činila 360 %, roční procentní sazba nákladů (RPSN činilo 2933,2 %).
5. Podle § 2390 obč. zák. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti, po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Z § 2392 odst. 1 při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o zápůjčce ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení tím, že ve smlouvě sjednaný poplatek má z právního hlediska charakter úroků.
6. Soud se dále však musel zabývat platností uzavřené smlouvy o zápůjčce z hlediska jejího souladu s dobrými mravy ve smyslu § 580 obč. zák. s ohledem na výši sjednaných úroků. Soud v tomto směru zohlednil rozhodovací praxi Nejvyššího soudu z hlediska judikatury platné i pro posouzení platné zápůjčky, zejména rozsudek sp. zn. 21 Cdo 1484/2014 popř. rozsudek 33 Odo 236/2005. V těchto judikátech závazných pro rozhodování soudů nižšího stupně je hodnocena nepřiměřenost odporující dobrým mravům zpravidla v takové výši úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou.
7. Z informací z uveřejněných na internetových stránkách ČNB soud ověřil, že roční procentní sazba nákladů (dále jen RPSN) nových úvěrů poskytovaných bankami domácnostem v ČR v září 2014 činila 14,76 %. Jestliže byla mezi účastníky v této době uzavřena smlouva o zápůjčce, ve které byla sjednána RPSN 2933,2 %, pak je nutné konstatovat, že předmětná smlouva o zápůjčce překračovala obvyklou RPSN mnohonásobně. V intencích výše uvedené judikatury proto soud dospěl k závěru, že ujednání smlouvy o zápůjčce týkající se poplatku je pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle § 580 obč. zák. absolutně neplatné
8. Vzhledem k tomu, že poskytování zápůjček bylo předmětem podnikání právního předchůdce žalobkyně na předepsaných tiskopisech, lze předpokládat, pokud by vydlužitel na smlouvu o zápůjčce nepřistoupil, nedošlo by k jejímu uzavření. Soud proto dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je neplatná jako celek (§ 576 obč. zák.).
9. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil právnímu předchůdci žalobkyně částku 2 000 Kč, soud na základě ust. § 2991 obč. zák. posoudil tuto skutečnost jako bezdůvodné obohacení žalovaného. Proto jej zavázal k zaplacení částky 2 000 Kč žalobkyni.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”), když s ohledem na částečný neúspěch žalobkyně ve věci má i žalovaný právo na náhradu účelně vynaložených nákladů soudního řízení. S ohledem na skutečnost, že žalovanému ve věci žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem dobrovolně splněna, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci prostřednictvím soudního exekutora.