Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
35 C 123/2019-57
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr Danou Daňkovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 18 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 18 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 19. 1. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do úroku z prodlení z částky 18 000 Kč ve výši 8,05 % ročně od 2. 2. 2016 do 18. 1. 2019, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 18 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 19. 1. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do úroku z prodlení z částky 18 000 Kč ve výši 8,05 % ročně od 2. 2. 2016 do 18. 1. 2019, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se svou žalobou domáhal vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 18 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Tuto částku požadoval z titulu uzavřené smlouvy o zápůjčce ze dne datum, na základě níž právní předchůdce žalobce, právnická osoba, poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč. Pohledávka byla na společnost právnická osoba postoupena smlouvou ze dne datum a tato skutečnost byla žalovanému oznámena. V průběhu řízení došlo k postoupení pohledávky ze právnická osoba na žalobce. Žalovaný byl vyzván k úhradě žalované částky.
2. Žalovaný se ve věci k žalobě nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s ř. souhlasili.
3. Soud z elektronického výpisu žádosti žalovaného ze dne datum, seznamu žalob za únor 2019, podacího archu ze dne datum, standartní evropské informace o spotřebitelském úvěru, 2 nedatovaných výpisů z účtu žalobce, standartní podmínky smlouvy o úvěru, oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, výzvy k zaplacení ze dne datum, výpisu z účtu žalobce ze dne datum, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, sdělení právnická osoba ze dne datum zjistil následující skutkový stav. Žalobce předložil k důkazu listinu, označenou jako„ jméno application info.“ Uvedená anglicky psaná listina není způsobilá prokázat, jaká byla dohoda ohledně výše poskytnutého plnění žalovanému, kolik měl žalovaný žalobci vrátit, jaká byla dohoda ohledně splatnosti, příslušenství, kdy došlo k prodlení, zda byla uzavřena úvěrová smlouva nebo smlouva o zápůjčce. Užitý anglický termín„ application“ směřuje k žádosti o uzavření smlouvy, nikoliv o definitivní znění textu smlouvy samotné. Tvrzení žalobce, že žalovaný potvrdil uzavření smlouvy formou SMS zprávy nebylo v řízení prokázáno. Tyto skutečnosti ani nevyplývají z doložených nedatovaných výpisů z účtu právního předchůdce žalobce, kdy se dle závěrů soudu nejedná o výpisy z účtu v pravém slova smyslu tak jak tvrdí žalobce, ale o nagenerovaná vyúčtování. Uzavření smlouvy rovněž nevyplývá z žalobcem předložených obchodních podmínek právnická osoba Předložená standartní informace o spotřebitelském úvěru uvádí údaj o revolvingovém úvěru ve výši 25 000 Kč, a to bez toho aniž by byla označena k důkazu a bylo uvedeno, jaké tvrzení je touto listinou prokazováno. Dále není z obsahu spisu zřejmé jaký má tato informace o revolvingovém spotřebitelském úvěru vztah k nároku uplatněném touto žalobou.
4. Soud vzal na základě výpisu z účtu žalobce ze dne datum a sdělení právnická osoba ze dne datum za prokázáno, že právní předchůdce žalobce, právnická osoba, připsala na účet žalovaného peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč. Z předložené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, poslední výzvy k dobrovolnému uhrazení dluhu ze dne datum, podacího archu ze dne datum, soud zjistil, že pohledávka uplatněná touto žalobou byla postoupena na žalobce, žalovaný byl vyzván k zaplacení předžalobní výzvou ze dne datum s upozorněním, že po uplynutí 7 dní se právní předchůdce žalobce obrátí se svým nárokem na soud.
5. Soud zjištěný skutkový stav podřadil pod následující ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen OZ). Podle ustanovení § 2991 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ustanovení § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
6. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je převážně důvodná. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba připsal na účet žalovaného 18 000 Kč. V řízení žalobce neprokázal, jaký byl obsah dohody mezi právnická osoba jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem ohledně takto poskytnutých prostředků. Soud proto nárok žalobce posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 OZ. Soud vzal za prokázáno, že žalovaný byl vyzván k vrácení 18 000 Kč ve lhůtě 7 dní ode dne odeslání předžalobní výzvy. Lhůta tak uplynula 18. 1. 2019, neboť předžalobní výzva byla odeslána 11. 1. 2019. Soud proto žalobu co do zákonného úroku z prodlení z částky 18 000 Kč ve výši 8,05% ročně od 2. 2. 2016 do 18. 1. 2019 zamítl, a zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku 18 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 18 000 Kč od 19. 1. 2019 do zaplacení. Nárok na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 OZ a jeho výše pak z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení převážně úspěšný (neúspěch co do části příslušenství je nepatrný), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny advokáta po 300 Kč a paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 1 a 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní upomínku a žalobu) a z částky 252 Kč odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Pokud se jedná o doplnění žaloby učiněné žalobcem dne 21. 10. 2020, soud žalobci náhradu nákladů za tyto úkony právní služby nepřiznal, neboť podáním byly doplněny skutečnosti, jež měly být obsaženy v již žalobním návrhu. Soud při posuzování náhrady nákladů řízení posoudil částečné zamítnutí žaloby jako nepatrný neúspěch žalobce ve věci týkající se příslušenství nároku nemající na náhradu nákladů řízení vliv. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve dvojím vyhotovení do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Městského soudu v Brně.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.