Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
30 C 188/2020-24
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr Danou Daňkovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, reg.č.: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa, anonymizována dvě slova
zastoupená advokátkou titul. jméno příjmení anonymizováno.
sídlem adresa
proti
žalované: ; jméno příjmení, narozená dne datum
bytem adresa
o zaplacení 4 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 4 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 28. 3. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se, co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 000 Kč od 10. 8. 2014 do 27. 3. 2020, zamítá.
III. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 089 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
IV. Žalobkyně je povinna uhradit doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč na účet Městského soudu v Brně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 4 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 28. 3. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se, co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 000 Kč od 10. 8. 2014 do 27. 3. 2020, zamítá. III. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 089 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. IV. Žalobkyně je povinna uhradit doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč na účet Městského soudu v Brně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum dožadovala zaplacení částky ve výši 4 000 Kč s příslušenstvím (zákonný úrok z prodlení z částky 4 000 Kč od datum do zaplacení) po žalované z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 10. 7. 2014 uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ původní věřitel“).
Žalovaná se ve věci písemně nevyjádřila. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občasný soudní řád, (dále jen „o. s. ř. “) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.
Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Mezi žalovanou a původním věřitelem byla uzavřena dne 10. 7. 2014 smlouva o zápůjčce (dále jen„ smlouva o úvěru“). Žalovaná na základě smlouvy o úvěru obdržela finanční hotovost ve výši 4 000 Kč a spolu s vrácením jistiny se zavázal uhradit příslušenství ve výši 1 320 Kč v 1 měsíční splátce se splatností 30 dnů ode dne obdržení finanční částky. Žalovaná neplnila ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni, kdy postoupení pohledávky bylo oznámeno žalovanému přípisem ze dne 18. 1. 2018 Poslední upomínku k zaplacení tvrzeného nároku zaslala žalobkyně žalované dne 11. 3. 2020, ve které žalobkyně poskytla žalované lhůtu 7 dnů k uhrazení dluhu.
Po právním posouzení dané věci dospěl soud k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná.
Soud se nejprve zabýval platností předmětné úvěrové smlouvy, když podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni 10. 7. 2014 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
Z informací, které byly uvedeny v žalobě, soud nemohl dovodit, zda původní věřitel splnil svoji zákonnou povinnost a posoudil úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru. Soud proto usnesením ze dne 22. 9. 2020, č. j. 30C188/2020-21 vyzval žalobkyni k doložení splnění zákonné povinnosti. Žalobkyně na tuto výzvu nereagovala.
Původní věřitel nedostál dle názoru soudu své povinnosti, neboť nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ). K obdobným závěrům dospěl i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , kdy dovodil, že„ součástí odborné péče poskytovatel úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit) …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit…totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektům, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu…“
Jelikož soud shledal smlouvu o úvěru neplatnou, poskytl původní věřitel žalované plnění ve výši 4 000 Kč bez právního důvodu. Na straně žalované tak vzniklo přijetím plnění bez právního důvodu bezdůvodné obohacení. Žalovaná je proto podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , povinna vydat žalobkyni, oč se na její úkor obohatila. Žalovaná žalobkyni nevrátila na základě smlouvy o úvěru ničeho, a proto soud rozhodl o povinnosti žalované uhradit žalobkyni částku ve výši 4 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 000 Kč od 28. 3. 2020 do zaplacení, kdy úrok z prodlení náleží žalobkyni podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ode dne 24. 3. 2020 vzhledem k upomínce žalobkyně, ve které vyzývá žalovanou k uhrazení dluhu, kdy se má zato, že tato výzva byla žalované dle § 573 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , doručena dne 20. 3. 2020 a poslední den lhůty k plnění žalovanému uplynul dnem 27. 3. 2020 Lhůta k plnění byla stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , výše úroku z prodlení pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť ji na základě shora uvedených okolností neshledal důvodnou.
O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o.s.ř. tak, že žalobkyně nebyla úspěšná v řízení pouze do poměrně nepatrné části, a proto má žalobkyně proti žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 089 Kč Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč a doplatku, jehož zaplacení soud stanovuje žalobkyni v tomto rozsudku ve výši 600 Kč, odměny advokáta po 200 Kč a paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. ) za tři úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) a částky 189 Kč odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad (§ 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ) Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , platební místo podle § 149 odst. 1 o. s. ř
Jelikož ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, tak soud ve smyslu rozhodnutí Městského soudu v Praze pod sp. zn. 93 Co 56/2013 a v souladu s položkou 2 odst. 2 Sazebníku poplatků (příloha k zákonu č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích) rozhodl o povinnosti žalobkyně uhradit soudu doplatek ve výši 600 Kč, když soudní poplatek ve věci činí 1 000 Kč a žalobkyní bylo uhrazeno pouze 400 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. )
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně a ve lhůtě, lze podat návrh na výkon rozhodnutí.