Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 63/2021-25

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 23 910 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 813,51 Kč se zákonným úrokem

z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 813,51 Kč od 23. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 15 049 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 080,38 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 898,38 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13 150,46 Kč od 21. 1. 2020 do 22. 3. 2021

a z částky 6 336,95 Kč od 23. 3. 2021 do zaplacení a úroku ve výši 20,5 % ročně z částky 13 150,46 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, částky 2 047,49 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 379,77 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 938,47 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 408,46 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úroku ve výši 20,5 % ročně z částky 1 408,46 Kč od 21. 1. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 813,51 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 813,51 Kč od 23. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 15 049 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 080,38 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 898,38 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13 150,46 Kč od 21. 1. 2020 do 22. 3. 2021 a z částky 6 336,95 Kč od 23. 3. 2021 do zaplacení a úroku ve výši 20,5 % ročně z částky 13 150,46 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, částky 2 047,49 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 379,77 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 938,47 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 408,46 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úroku ve výši 20,5 % ročně z částky 1 408,46 Kč od 21. 1. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaná zaplatila částku uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku z titulu dvou smluv o zápůjčce uzavřených s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, dne 18. 1. 2016 číslo dne 14. 3. 2016 číslo. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč (zápůjčka číslo) a 6 000 Kč (zápůjčka číslo) v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná se poskytnutou zápůjčku ve výši 18 000 Kč zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 15 049 Kč, sestávající ze součtu kapitalizovaných úroků za poskytnuté peněžní prostředky ve výši 2 370 Kč (úroková sazba 20,5 % ročně), odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 3 699 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 980 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 551 Kč Poslední splátka měla být uhrazena dne 13. 3. 2017. Poskytnutou zápůjčku ve výši 6 000 Kč se žalovaná zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5 016 Kč, sestávající ze součtu kapitalizovaných úroků za poskytnuté peněžní prostředky ve výši 790 Kč (úroková sazba 20,5 % ročně), odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1 233 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 993 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 184 Kč Poslední splátka měla být uhrazena dne 8. 5. 2017. Nedílnou součástí smluv byly smluvní podmínky. Sjednané splátky však žalovaná včas a řádně nehradila, na obě zápůjčky naposledy zaplatila splátku dne 1. 2. 2018. Na zápůjčku ve výši 18 000 Kč uhradila celkem 11 186 49, na zápůjčku ve výši 6 000 Kč celkem částku 8 968,51 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo v souladu se smluvními podmínkami právo požadovat uhrazení zbývajících dlužných částek sestávajících z jistiny ve výši 13 150,46 Kč a poplatku ve výši 8 712,05 Kč (v případě zápůjčky 18 000 Kč) a z jistiny ve výši 1 408,46 Kč a poplatku ve výši 639,03 Kč (v případě zápůjčky 6 000 Kč), a to marným uplynutím týdenní lhůty po úhradě poslední splátky. Původní věřitelka postoupila s účinností ke dni 20. 1. 2020 své pohledávky za žalovanou na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek z téhož dne, o čemž byla žalovaná písemně informována. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužných částek. Vzhledem k prodlení žalované požadovala žalobkyně přiznat též ve vztahu k zápůjčce 18 000 Kč kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 080,38 Kč (úrok ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 13 150,46 Kč, který žalobkyně nárokuje za období od 21. 3. 2017, po uplynutí týdenní lhůty od uhrazení poslední splátky, do 20. 1. 2020, kdy došlo k postoupení pohledávek), kapitalizovaný úrok ve výši 7 898,38 Kč (úrok ve výši 20,5 % ročně z dlužné jistiny

13 150,46 Kč, který žalobkyně nárokuje za období od 14. 3. 2017, kdy vzniklo právo na úhradu celé dlužné částky, do 20. 1. 2020, kdy došlo k postoupení pohledávek), úrok ve výši 20,5 % ročně z dlužné jistiny 13 150,46 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 13 150,46 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Ve vztahu k zápůjčce 6 000 Kč požaduje žalobkyně kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 379,77 Kč (úrok ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 1 408,46 Kč, který žalobkyně nárokuje za období od 16. 5. 2017, po uplynutí týdenní lhůty od uhrazení poslední splátky, do 20. 1. 2020, kdy došlo k postoupení pohledávek), kapitalizovaný úrok ve výši 983,47 Kč (úrok ve výši 20,50 % ročně z dlužné jistiny 1 408,46 Kč, který žalobkyně nárokuje za období od 9. 5. 2017, kdy vzniklo právo na úhradu celé dlužné částky, do 20. 1. 2020, kdy došlo k postoupení pohledávek), úrok ve výši 20,50 % ročně z dlužné jistiny 1 408,46 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 1 408,46 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle , (dále jen „ “), podle něhož k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním a z nich plynoucímu závěru o skutkovém stavu:

4. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, uzavřela se žalovaným dne 18. 1. 2016 smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě poskytla žalované zápůjčku ve výši 18 000 Kč a žalované vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 15 049 Kč (poplatek sestává z úroku ve výši 2 370 Kč, poplatku za administrativní činnost původní věřitelky ve výši 3 699 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 980 Kč), a to v 60 týdenních splátkách po 551 Kč (resp. poslední splátka 543 Kč) splatných vždy do 7. dne od předešlé splátky. Podpisem smlouvy žalovaná stvrdila, že peněžní prostředky převzala v hotovosti. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dále se žalovanou dne 14. 3. 2016 smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě poskytla žalované zápůjčku ve výši 6 000 Kč a žalované vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 5 016 Kč (poplatek sestává z úroku ve výši 790 Kč, poplatku za administrativní činnost původní věřitelky ve výši 1 233 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 993 Kč), a to v 60 týdenních splátkách po 184 Kč (resp. poslední splátka 160 Kč) splatných vždy do 7. dne od předešlé splátky. Podpisem smlouvy žalovaná stvrdila, že peněžní prostředky převzala v hotovosti. Nedílnou součástí smluv byly smluvní podmínky. Podle čl. 4 smluvních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně byla výpůjční úroková sazba sjednána ve výši 20,50 % ročně. Výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Sjednané splátky ze smluv o zápůjčce žalovaná nehradila řádně a včas, poslední splátky na své závazky uhradila dne 1. 2. 2018. Na zápůjčku ve výši 18 000 Kč uhradila celkem 11 186,49 Kč, na zápůjčku ve výši 6 000 Kč celkem 8 968,51 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně proto vzniklo v souladu s čl. 12 smluvních podmínek právo na uhrazení dlužných částek. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou ze dne 20. 1. 2020 postoupila své pohledávky za žalovanou na žalobkyni a žalované tuto skutečnost písemně oznámila dopisem z téhož dne odeslaným dne 14. 2. 2020. K zaplacení žalovaných částek byla žalovaná vyzvána dopisem zástupce žalobkyně ze dne 23. 4. 2020 odeslaným následujícího dne. Žalovaná však na výzvu nijak nereagovala a rovněž ničeho nezaplatila.

5. Soud naopak nemá za prokázané, že by žalobkyně dostatečně prověřila úvěruschopnost žalované, když ani přes výzvu žalobkyně nepředložila y či neoznačila důkazy k prokázání skutečnosti, že před uzavřením zápůjček dostatečně a řádně zkoumala úvěruschopnost.

6. Podle , (dále jen „ “) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

8. Podle , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ ZoSÚ“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

9. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

10. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda předmětné smlouvy o zápůjčce byly mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřeny platně, a to s ohledem na to, zda byla před uzavřením těchto smluv dostatečně a odborným způsobem zkoumána schopnost žalované jakožto spotřebitele sjednávané úvěry splácet (úvěruschopnost), a to v souladu s § 9 ZoSÚ, neboť soud nepochyboval o tom, že citovaná smlouva je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ZoSÚ, kdy na straně jedné vystupuje právní předchůdkyně žalobkyně coby poskytovatel a na straně druhé žalovaná coby spotřebitel. Porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr pak citovaný § 9 odst. 1 ZoSÚ sankcionuje absolutní neplatností takové smlouvy (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2017, č. j.  – 53), přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.).

12. Poskytovatel úvěru je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, k tomu je povinen získat od spotřebitele dostatečné informace, případně nahlédnout do příslušných databází. Až v případě, že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně. Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla posuzována podle informací a oproti dokladům získaných od žalované, přičemž informace takto získané byly zaneseny do zákaznické karty žalované. Je nutné konstatovat, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu v § 9 ZoSÚ, tudíž nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). Je tomu tak proto, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru podle § 9 odst. 1 ZoSÚ je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavek na doložení) těchto tvrzení, a to např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z bankovního účtu žadatele apod. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j.  – 39). Má-li tedy poskytovatel úvěru povinnost ověřovat jednotlivá tvrzení žadatelů o spotřebitelské úvěry z příslušných dokladů, pak však s touto povinností musí jít ruku v ruce i povinnost v případě potřeby doložit, že tímto způsobem bylo při posuzování úvěruschopnosti žadatele o spotřebitelský úvěr postupováno. Verifikace jednotlivých osobních, příjmových a výdajových poměrů žalované ze strany žalobkyně tak zůstala toliko v rovině jejích tvrzení, kdy žalobkyně označila k prokázání tohoto tvrzení pouze zákaznickou kartu a jiné důkazy neoznačila ani nepředložila, i když byla vyzvána. Soud pouze konstatuje, že toto lze dokázat nejenom předložením příslušných listin, ale jsou myslitelné i jiné důkazní prostředky. Soud tedy na tomto místě musí uzavřít, že v řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně prověřila jednotlivá tvrzení žalované ohledně jejích osobních, rodinných, příjmových a výdělkových poměrů z příslušných listin a dokladů.

13. S ohledem na shora uvedené tak soud předmětné smlouvy posoudil jako absolutně neplatné podle § 9 odst. 1 ZoSÚ, protože úvěruschopnost žalované nebyla dostatečně zkoumána. Vzhledem k výše uvedenému soud učinil závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované nedostatečně. Žalovaná je tak povinna uhradit žalobkyni toliko částky, které jí byly poskytnuty na základě neplatné smlouvy (§ 2991 o. z.) a které dosud nesplatila. Z dokazování vyplynulo, že v případě zápůjčky číslo byla žalované takto poskytnuta částka ve výši 18 000 Kč, kdy dosud žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně, resp. žalobkyni, v součtu zaplatila částku ve výši 11 186,49 Kč. V případě zápůjčky číslo byla žalované takto poskytnuta částka ve výši 6 000 Kč, přičemž žalovaná uhradila 8 968,51 Kč. Žalovaná se tak na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně, bezdůvodně obohatila co do částky 6 813,51 Kč (18 000 Kč – 8 968,51 Kč) v případě zápůjčky ve výši 18 000 Kč. V případě zápůjčky ve výši 6 000 Kč žalovaná poskytnutou jistinu již celou uhradila.

14. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě žalobkyně vyhověl toliko do částky 6 813,51 Kč, kdy rovněž uložil žalované zaplatit žalobkyni tuto částku spolu se zákonným úrokem z prodlení, a to od 23. 3. 2021, tedy ode dne následujícího po dni doručení žaloby žalované, do zaplacení.

15. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobě výrokem II. nevyhověl, a to s ohledem na absolutní neplatnost předmětné smlouvy. Lhůta pro splnění povinnosti uložené tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s 

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle Náhrada nákladů řízení by v poměrné výši příslušela žalované, nicméně té v řízení žádné náklady nevznikly, a proto nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.