Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
21 C 25/2021-33
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní Mgr Zuzanou Břízovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 2 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 000 Kč od 4. 9. 2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 410,22 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 481 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 000 Kč od 25. 7. 2019 do 3. 9. 2019, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 000 Kč od 4. 9. 2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 410,22 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 481 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 000 Kč od 25. 7. 2019 do 3. 9. 2019, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 2 000 Kč s příslušenstvím jako dlužné částky ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi původním věřitelem – společností právnická osoba a žalovanou dne datum prostřednictvím internetových stránek a registrace na nich. Úvěr ve výši 2 000 Kč byl v den podpisu smlouvy poskytnut převodem na bankovní účet žalované a žalovaná se zavázala vrátit jej s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 536 Kč do 12. 12. 2016. Žalovaná úvěr nesplatila řádně a včas. Pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Žalované byla zaslána předžalobní výzva.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Soud za splnění zákonných podmínek rozhodl v nepřítomnosti účastníků.
3. Žalobkyně předložila k důkazu dokument označený jako„ Smlouva o úvěru číslo“. V tomto dokumentu jsou údaje o totožnosti žalované, informace o výši jistiny, době trvání, úrokové míře, úroku, poplatcích, RSPN, celkové částce, která má být zaplacena a termínu splatnosti. Tento dokument je podepsán úvěrujícím. Přílohou této smlouvy je formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, který rovněž není podepsán. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že původní věřitel zaslal dne 11. 11. 2016 částku 2 000 Kč na účet č. bankovní účet. Z potvrzení právnická osoba bylo zjištěno, že se jedná o účet žalované a že na něj byla částka 2 000 Kč připsána dne 11. 11. 2016. Dále soud provedl důkaz potvrzením o přijetí platby, smlouvou o postoupení pohledávek včetně příloh, z nichž bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná byla současně vyzvána k zaplacení částky 13 901 Kč do 10 dnů od obdržení dopisu. Oznámení o postoupení pohledávky bylo dle podacího archu žalované zasláno doporučeně dne 20. 8. 2019. Žalobkyně zaslala žalované prostřednictvím svého zástupce předžalobní výzvu datovanou 14. 9. 2020, která byla dle podacího archu odeslána 15. 9. 2020.
4. Soud nezjistil žádné skutečnosti z anglicky psaného dokumentu anonymizováno číslo, který nebyl předložen s úředně ověřeným překladem.
5. Na základě právního posouzení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru ze dne datum mezi účastníky v podobě tvrzené žalobkyní. Obecně lze vycházet z ustanovení § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , (dále jen „o. z.“), který za písemnou formu považuje i jednání učiněné elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle ustanovení § 561 odst. 1 o. z. podepsána. Zároveň platí, že podle ustanovení § 562 odst. 1 o. z. plní podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) dvě funkce: jednak prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a jednak zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listin y. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze uznávaný elektronický podpis (blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007 , dostupný na adrese www.nsoud.cz). V projednávané věci měla být smlouva mezi účastníky uzavřena elektronicky prostřednictvím webového rozhraní uživatelského profilu žalované na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně, přičemž žalovaná smlouvu o úvěru nepodepsala. Z ostatních okolností kontraktačního procesu lze dospět k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou skutečně jednala. Žalobkyně však soudu nepředložila znění uzavřené smlouvy o úvěru obsahující elektronický podpis žalované. Listin Listina označená jako„ Smlouva o úvěru“ pak žádnou smlouvou zjevně není a zřejmě nebyla ani pořízena přes tvrzené internetové rozhrání. Z této listin y nelze dospět k závěru, že by existovalo odsouhlasené znění smlouvy ve znění tvrzeném žalobkyní. Není ani zřejmé, kdo, kdy a jak„ Smlouvu o úvěru“ vytvořil. Není tak prokázáno, že žalovaná měla vůli uzavřít smlouvu právě v tomto znění. Žalobkyně tudíž neprokázala svá tvrzení o tom, že mezi účastníky byla prostřednictvím elektronické komunikace uzavřena jí tvrzená smlouva o úvěru. Soud proto uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno uzavření předmětné smlouvy o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou.
6. Žalobkyně však soudu prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 2 000 Kč a že tento nárok na vrácení těchto prostředků žalovanou byl platně a v souladu s ustanovením § 1879 a násl. o. z. postoupen na žalobkyni. V řízení přitom nebylo tvrzeno ani prokázáno, že žalovaná tyto poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni či její právní předchůdkyni vrátila. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní, respektive její právní předchůdkyní, a žalovanou nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a není mezi nimi jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť právní předchůdkyně žalobkyně jí plnila bez právního důvodu, a ve smyslu ustanovení § 2993 věty první o. z. má žalobkyně jako postupník právo na vrácení toho, co žalované plnila její právní předchůdkyně. Žalovaná je proto povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatila. Soud tudíž rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni poskytnutou částku 2 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky dle ustanovení § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , neboť žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého závazku podle ustanovení § 1968 věty první o. z. Žalovaná byla povinna závazek splnit ve lhůtě určené žalobkyní obsažené ve výzvě k placení, k čemuž došlo oznámením o postoupení pohledávky podaným k poštovní přepravě dne 20. 8. 2019, v němž byla určena lhůta splatnosti 10 dní od doručení. Má se za to, že výzva byla žalované doručena dne 23. 8. 2019 (dle § 573 o. z. třetí pracovní den po odeslání), následující den počala běžet 10denní lhůta k plnění, jejíž poslední den připadl na neděli, proto lhůta uplynula dnem 3. 9. 2019. Od 4. 9. 2019 je žalovaná v prodlení. Proto soud žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení z dlužné částky 2 000 Kč až od tohoto data a zamítl žalobu ohledně úroku z prodlení z téže částky za období předcházející, kdy žalovaná nebyla v prodlení s úhradou svého dluhu. Současně zamítl i požadované příslušenství v podobě nesplaceného úroku a administrativního poplatku, neboť nebylo-li prokázáno uzavření smlouvy, nevznikl žalobkyni nárok na tyto částky. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. “) soud žalované uložil, aby žalovanou částku zaplatila do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , kdy žalovaná byla v řízení při zohlednění příslušenství kapitalizovaného ke dni rozhodnutí úspěšnější než žalobkyně. Měla by tak právo na poměrnou náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že jí žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly, nebylo právo na náhradu nákladů řízení přiznáno žádnému z účastníků.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.