Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
10 C 140/2020-24
Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní Mgr Janou Reslovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 6 991,66 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6 991,66 Kč, dále úrok z prodlení z částky 6 991,66 Kč za dobu od datum do zaplacení ve výši 8,05% ročně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ve zbývající části, kdy se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 866,89 Kč,
dále úroku z prodlení z částky 6 991,66 Kč za dobu od datum do datum ve výši 8,05% ročně,
zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 537 Kč k rukám zástupce žalobce do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6 991,66 Kč, dále úrok z prodlení z částky 6 991,66 Kč za dobu od [datum] do zaplacení ve výši 8,05% ročně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ve zbývající části, kdy se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 866,89 Kč, dále úroku z prodlení z částky 6 991,66 Kč za dobu od [datum] do [datum] ve výši 8,05% ročně, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 537 Kč k rukám zástupce žalobce do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. V odůvodnění tohoto rozsudku uvede soud pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 157 odst. 4 o.s.ř.).
2. Předmětem řízení je žaloba o zaplacení částky 6 991,66 Kč z neuhrazené jistiny úvěru, dále zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 1 366,89 Kč, zaplacení částky 500 Kč a úroků z prodlení. Podanou žalobu žalobce odůvodnil tím, že žalovaný a právní předchůdce žalobce právnická osoba uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru, žalovaným vyčerpal celkem částku 7 000 Kč, na jistinu úvěru neuhradil částku 6 991,66 Kč, dále nezaplatil účelně vynaložené náklady 500 Kč, pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci smlouvami o postoupení pohledávek.
3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. právnická osoba poskytla žalovanému dne datum částku 2 x 3 000 Kč, dne datum částku 1 000 Kč bezhotovostním převodem na účet žalovaného. Žalobce tvrdil, že tato částka byla poskytnuta z důvodu, že prostřednictvím prostředků komunikace na dálku byla uzavřena dne datum smlouva o revolvingovém úvěru mezi právnická osoba příjmení anonymizováno a žalovaným, ve které se věřitel zavázal žalovanému poskytnout neúčelový bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami s možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč na dobu neurčitou a žalovaný se zavázal věřiteli úvěr, včetně úroků z poskytnutého úvěru ve výši 8,5% měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5% z každé čerpané částky splatit vždy v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5% nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru anebo částku 1000 Kč podle toho, která se těchto dvou částek je vyšší. Žalovaný ve sjednané době peníze nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi společností právnická osoba jako postupitelem a společností právnická osoba jako postupníkem a smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi společností právnická osoba jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobci. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum oznámil žalobce žalovanému, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci. Předžalobní výzvou ze dne datum podanou k poštovní přepravě stejného dne vyzval žalobce žalovaného k zaplacení dlužné částky do tří dnů s tím, že pokud tak neučiní, bude podána žaloba. Žalobce na výzvu soudu neoznačil žádné důkazy k tomu, jakým způsobem právní předchůdce žalobce před poskytnutím úvěru prověřil úvěruschopnost žalovaného. Žalobce eviduje na jistině úvěru neuhrazení částky 6 991,66 Kč.
4. Dle ust. § 1 věta druhá zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
5. Podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
6. Dle ustanovení § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
7. Dle ustanovení § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
8. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
9. Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
10. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
11. V projednávané věci bylo povinností právního předchůdce žalobce před poskytnutím spotřebitelského úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, když takový závěr vyplývá i z aktuální judikatury Ústavního soudu ČR, kdy obecné soudy mají poskytovatele spotřebitelských úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr či zápůjčku splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (viz nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18). Žalobce v řízení netvrdil a neprokázal, že právní předchůdce žalobce posoudil úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru a nezjistil důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Za takového skutkového stavu má soud za to, že žalobce s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného neposoudil a nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru (viz citovaný nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, o povinnosti žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr). V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, nárok žalobce tak byl posouzen jako nárok na vydání plnění z bezdůvodného obohacení a žalobce, kterému byla pohledávka za žalovaným postoupena smlouvou o postoupení pohledávek, má právo na vrácení toho, co bylo žalovanému plněno. Pokud se tak žalobce domáhá zaplacení částky 6 991,66 Kč, činí tak oprávněně. Žalobce má také nárok na úrok z prodlení z dlužné částky 6 991,66 Kč, když nárok na vydání bezdůvodného obohacení se stává dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splatným na výzvu věřitele. V daném případě bylo prokázáno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení poskytnuté částky ve třídenní lhůtě v předžalobní výzvě ze dne datum podané k poštovní přepravě stejného dne, dne datum se tak výzva dostala do dispozice žalovaného a dne datum uplynula žalovanému lhůta k plnění. Do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení se tedy mohl žalovaný dostat nejdříve od datum. Soud proto žalobě zčásti vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 6 991,66 Kč s úroky z prodlení z této částky za dobu od datum do zaplacení v požadované výši 8,05% ročně, kdy tato výše nepřevyšuje výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve zbývající části požadovaných úroků z prodlení za dobu do datum, kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši 1 366,89 Kč a vynaložených nákladů ve výši 500 Kč žalobu jakou nedůvodnou zamítl.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 537 Kč, přičemž tato částka představuje 36,04 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 68,02 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 31,98 %). Pro míru úspěchu ve věci byly zohledněny i požadované úroky z prodlení, kdy žalobce byl ve věci úspěšný co do částky 6 991,66 Kč, dále co do úroků z prodlení z částky 6 991,66 Kč, kdy za dobu od datum do datum činí výše úroků 8,05% ročně částku 432,40 Kč, celkem tedy 7 424,06 Kč. Neúspěšný byl co do částky 1 366,89 Kč, co do částky 500 Kč, co do úroků z v prodlení z částky 6 991,66 Kč, kdy za dobu od datum do datum činí výše úroků 8,05 % ročně částku 1 643,13 Kč, celkem tak byl žalobce neúspěšný co do částky 3 490,02 Kč Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
13. Lhůta k plnění byla stanovena třídenní dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek nebyly shledány důvody.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.