Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 27/2021-32

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr Martinou Kotouček Mikoláškovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 20. 10. 2018 do zaplacení do 3 dnů od právní tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení úroky ve výši 16,9 % ročně z částky částka od 20. 10. 2018 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladu řízení ve výši částka do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám titul. jméno příjmení, advokáta se sídlem v obec, ulice a číslo.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 20. 10. 2018 do zaplacení do 3 dnů od právní tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části o zaplacení úroky ve výši 16,9 % ročně z částky [částka] od 20. 10. 2018 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladu řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec], [ulice a číslo].

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení v záhlaví uvedené částky spolu s příslušenstvím s tím, že žalovaná uzavřela dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na její účet č. bankovní účet úvěr ve výši částka. Žalovaná se zavázala vrátit úvěr spolu s úrokem ve výši 16,90 % ročně ve splátkách po částka měsíčně. Žalovaná svůj závazek ze smlouvy o úvěru řádně a včas neplnila, když nezajistila dostatečný disponibilní zůstatek pro provádění inkasa a ničeho na úvěr nezaplatila, ačkoli byla právní předchůdkyní žalobkyně opakovaně upomínána o úhradu dlužných splátek. Právní předchůdkyně žalobkyně proto dne 19. 10. 2018 rozhodla o zesplatnění dosud nesplaceného úvěru, o čemž žalovanou písemně informovala a zároveň vyzvala k úhradě dluhu. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 9. 2019 byla pohledávka za žalovanou postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, žalovaná o této skutečnosti byla vyrozuměna dopisem jí zaslaným dne 9. 10. 2019. Před podáním žaloby byla žalovaná písemně vyzvána zástupcem žalobkyně dopisem ze dne 24. 1. 2020 k úhradě dlužné částky. Příslušenství žalované částky představuje zákonný úrok z prodlení a smluvní úrok ve výši 16,90 % ročně, a to od prvního dne následujícího po zesplatnění úvěru.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání se bez omluvy nedostavila, ačkoli byla řádně předvolána. Soud proto postupoval podle , (dále jen „“), a jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalované.

3. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne datum včetně všeobecných obchodních podmínek má soud prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa, a žalovanou (tehdy jméno příjmení) byla uzavřena smlouva, na základě které byl žalované poskytnut v úvěr„ anonymizována tři slova – anonymizováno“ do celkové výše úvěrového limitu částka. Žalovaná se zároveň zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 16,90 % ročně a to pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. ve výši částka vždy každý 15. den kalendářního měsíce s tím, že splátky budou prováděny inkasem z účtu žalované č. bankovní účet. Podle čl. 5 smlouvy byla žalovaná povinna zajistit, aby na splátkovém účtu č. bankovní účet byl udržován dostatečný zůstatek pro provedení inkasa. Podle čl. 7 smlouvy byla právní předchůdkyně oprávněna prohlásit veškeré dluhy za splatné nebo smlouvu vypovědět nebo od ní odstoupit v případě porušení podmínek smlouvy spočívající ve skutečnosti, že je žalovaná v prodlení se splacením jedné splátky déle než tři měsíce nebo se dostane do prodlení se splácením více než dvou splátek.

4. Ze záznamu o poskytnutí a vysvětlení předsmluvních informací má soud za prokázané, že před uzavřením smlouvy o úvěru byla žalovaná seznámena s podmínkami poskytnutí úvěru ve výši částka.

5. V žádosti o úvěr žalovaná uvedla, že její příjem tvoří částka částka anonymizována dvě slova, žije u role v řízení. Ohledně výdajů uvedla, že nemá žádné výdaje, nesplácí žádné jiné půjčky.

6. Poslední výzvou k úhradě dlužné částky a výpovědí smlouvy ze dne 17. 9. 2018 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužných splátek po splatnosti, a to nejpozději do 19. 10. 2018 s upozorněním, že v případě neuhrazení dluhu, dojde k zesplatnění celého dluhu.

7. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 20. 10. 2018 má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovanou o zesplatnění dluhu ke dni 19. 10. 2018, neboť žalovaná ani po výzvě neuhradila dlužnou částku.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 9. 2019 včetně seznamu postoupených pohledávek, dohody o úplatě a potvrzení o zaplacení kupní ceny má soud za prokázané, že mezi společností právnická osoba a žalobkyní bylo dohodnuto postoupení pohledávky za žalovanou.

9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 8. 10. 2019 včetně podacího archu z následujícího dne má soud prokázáno, že žalovaná byla vyrozuměna o postoupení pohledávky.

10. Z předžalobní upomínky a výzvy k plnění ze dne 24. 1. 2020 a podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalovaná byla výzvou zaslanou dne 24. 1. 2020 na adresu adresa žalované, vyzvána k zaplacení dlužné pohledávky ve výši částka, sestávající z dlužné jistiny částka, řádného úroku ve výši částka a úroku z prodlení ve výši částka.

11. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení této věci.

12. Podle , (dále jen „“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

14. Podle , o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (2).

16. Podle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možnosti spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (2).

17. Podle neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle věty první dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena podle na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno, žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat pohledávku.

19. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda předmětná smlouvu o úvěru byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena platně, a to s ohledem na to, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením této smlouvy o úvěru dostatečně a odborným způsobem zkoumala schopnost žalované jakožto spotřebitele sjednávaný úvěr splácet (úvěruschopnost), a to v souladu s § 86 a § 87 ZoSÚ, neboť soud nepochyboval o tom, že předmětná smlouva je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ZoSÚ, kdy na straně jedné vystupuje právní předchůdkyně žalobkyně coby poskytovatel a na straně druhé žalovaná coby spotřebitel. Soud dospěl k závěru, že tuto otázku je nutno posuzovat z úřední povinnosti, bez ohledu na to, zda žalovaná uplatnila námitku neplatnosti smlouvy.

20. Soudní dvůr Evropské unie – druhý senát v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci OPR- Finance s.r.o. proti GK, C -679-18, uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

21. Ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele je tedy třeba vykládat v souladu s citovaným rozsudkem Soudního dvora Evropské unie – tedy tak, že zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní (k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti).

22. Na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o revolvingovém úvěru, avšak právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že bude žalovaná schopna dostát svým závazkům, tedy splácet poskytnutý úvěr ve výši částka měsíčními splátkami po částka. Právní předchůdkyně žalobkyně se spokojila s jednostranným prohlášením žalované v žádosti o úvěr, že dosahuje příjmu ve výši částka měsíčně představující anonymizována dvě slova, přičemž nemá žádné výdaje, a to ani spojené s bydlením. Pokud by soud vzal v potaz, že žalovaná žije na úrovni životního minima, přičemž pokud pobírá anonymizována dvě slova, pečuje o anonymizována dvě slova role v řízení anonymizováno, její výdaje by činily nejméně částka (součet minimálních měsíčních výdajů pro dospělého a dítě) a to bez nákladů na bydlení. Soud má za to, že žalovaná jako dospělá osoba, byť žije u role v řízení, by se měla podílet alespoň na nákladech za energie, což v daném případě znamená, že by jí z příjmu nezbyla žádná finanční rezerva a už vůbec by nebyla schopna hradit splátky, byť jak avizovala žalobkyně, jsou tyto„ pouze“ ve výši částka měsíčně. Pokud je příjem žalované tvořen částkou ve výši částka měsíčně, z něhož musí zajistit jak potřeby své tak role v řízení anonymizováno, je pravidelný měsíční výdaj v řádech sto korun pro její rozpočet poměrně velkou zátěží. Právní předchůdkyně žalobkyně za této situace měla postupovat podle § 86 odst. 1 ZoSÚ, který ukládá povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě mimo jiné nezbytných a hlavně spolehlivých informací získaných od spotřebitele, a pakliže by to nestačilo, pak i z jiných zdrojů. Právní předchůdkyně žalobkyně tak nepostupovala s odbornou péčí, když poskytla žalované úvěr, ačkoli ze zjištěných údajů je patrné, že finanční situace žalované byla zcela neuspokojivá a neumožňovala jí splácet poskytnutý úvěr.

23. Jelikož je důsledkem výše uvedeného nesplnění zákonné povinnosti absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, má žalobkyně podle § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru omezený nárok vůči žalované na vrácení toliko zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru. Jelikož žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila, rozhodl soud tak, že je žalovaná povinna vrátit celou nesplacenou jistinu ve výši částka. Žalobkyně požadovala přiznání zákonného úroku z prodlení. Žalovaná byla poslední výzvou k úhradě dlužné částky a výpovědí smlouvy vyzvána k vrácení dlužné částky do 19. 10. 2018, soud proto rozhodl o přiznání zákonného úroku z prodlení z jistiny částka od 20. 10. 2018, tedy od následujícího dne. Výše přiznaného úroku odpovídá

24. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, nezbylo než žalobu ve zbývající části zamítnout, neboť nároky žalobou uplatněné se odvíjí od této smlouvy. Proto nemohl být žalobkyni přiznán nárok na požadovaný smluvní úrok. V rozsahu, v jakém soud shledal žalobu nedůvodnou, rozhodl o jejím zamítnutí.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení za použití , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V souzeném případě byla žalovaná oproti žalobkyni úspěšná v poměru 70 % a 30 % neúspěšná, žalobkyni tak náleží náhrada 40 % nákladů, přičemž celkovou výši nákladů částka tvoří

a. odměna advokáta ve výši částka za čtyři úkony právní služby, z toho tři úkony po částka v celkové výši částka podle . , advokátní tarif, jeden úkon po částka podle ., advokátního tarifu,

b. 4 x paušální náhrada hotových výdajů ve výši částka, z toho 3 x paušální náhrada po částka podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a 1 x paušální náhrada po částka podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu,

c. cestovné na jednání dne 26. 4. 2020 ve výši částka podle za cestu z obec (sídlo zástupce) do obec a zpět (52 km) za použití automobilu Škoda Octavia, registrační značka, při průměrné spotřebě vozidla 5,7l číslo km a ceně pohonných hmot částka benzinu 95 oktanů,

d. 2 x náhrada za promeškaný čas po částka v celkové výši částka podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu,

e. to vše navýšeno o náhradu za 21 % DPH podle ve výši částka, a dále

f. zaplacený soudní poplatek ve výši částka.

26. Poměrná část nákladů ve výši 40 % činí po zaokrouhlení částku částka. V souladu s ustanovením soud uložil žalované zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem.

27. Třídenní lhůta ke splnění povinností byla stanovena podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.