Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
6 C 1/2021-40
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr JUDr Janem Hurdíkem PhD. ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupeného advokátem údaje o zástupci
proti
žalovaná: celé jméno žalované, narozené 31. 1. 1991
bytem adresa žalované
zastoupené advokátem titul. jméno příjmení
sídlem adresa
o zaplacení částky 26 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 26 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 26 500 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 14 821,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 26 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 26 500 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 14 821,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
1. Podanou žalobou domáhal se žalobce stanovení povinnosti žalované zaplatit mu částku 26 500 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. K odůvodnění žaloby mimo jiné uvedl, že dne 27. 12. 2018 byla mezi ním, žalovanou a korporací právnická osoba uzavřena třístranná smlouva o rezervaci nemovitosti a součinnosti při prodeji nemovitosti, na jejímž podkladě se žalobce zavázal poskytnout součinnost a zajistit potřebné dokumenty a podání pro převod nemovitosti ve vlastnictví žalované na právnická osoba Tato korporace složila na základě smlouvy k rukám žalobce zálohu na provizi ve výši 106 000 Kč, která měla sloužit jako náhrada nákladů zprostředkovateli pro případ, že do uplynutí doby rezervace nedojde k podpisu kupní smlouvy na nemovitost z důvodů na straně zájemce. K tomuto podpisu skutečně posléze ve sjednané době nedošlo, žalované tak vznikl nárok na ½ náhrady nákladů a proto jí bylo dne 11. 2. 2019 odesláno na její bankovní účet 53 000 Kč. Následně se korporace právnická osoba domáhala u soudu vrácení částky 106 000 Kč a tomuto nároku bylo vyhověno pro část odpovídající ½. Žalované tak vznikl nově nárok na pouze ½ získané náhrady, tedy na částku 26 500 Kč, avšak přes opakované výzvy žalobce částku převyšující tento nárok žalobci nevrátila.
2. Žalovaná předně poukázala na nedostatek aktivní věcné legitimace žalobce v řízení, přitom žalobce jako podnikatel a autor smlouvy nikdy neupozornil žalovanou na to, že částka náhrady nákladů může být měněna. Tato smlouva přitom jasně stanovila částku paušální náhrady nákladů ve výši 106 000 Kč a vlastníkovi má náležet polovina těchto nákladů. Pokud tak žalovaná obdržela částku 53 000 Kč, pak nelze mít za to, že by se bezdůvodně obohatila.
3. Po provedeném řízení učinil soud následující závěry o skutkovém stavu věci:
4. Mezi účastníky řízení není sporu o výše uvedených skutkových tvrzeních žalobce stran uzavření třístranné smlouvy o rezervaci nemovitosti a součinnosti při prodeji nemovitosti dne 27. 12. 2018, jakož ani o jejím obsahu. V řízení bylo dále nesporným, že z důvodů na straně korporace právnická osoba jako zájemce o nemovitost nedošlo v určené lhůtě k podpisu kupní smlouvy na nemovitost předpokládanému smlouvou, pročež měla žalobci jako zprostředkovateli náležet náhrada nákladů ve výši 106 000 Kč a žalované jako vlastnici nemovitosti polovina těchto nákladů v částce 53 000 Kč. Účastníci řízení byli též zajedno potud, že žalované byla z tohoto titulu dne 11. 2. 2019 odeslána na její bankovní účet částka 53 000 Kč a ačkoli žalobce posléze opakovaně žádal vrácení poloviny této částky, žalovaná tak dosud dobrovolně neučinila.
5. Z rozsudku Okresního soudu ve Svitavách ze dne 21. 11. 2019, číslo jednací číslo jednací ve spojení s potvrzujícím rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 20. 5. 2020, číslo jednací číslo jednací soud dále zjistil, že celé jméno žalobce v procesním postavení žalovaného byla v těchto řízeních pravomocně uložena povinnost zaplatit právnická osoba a.s. částku 53 000 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení, přičemž ve zbytku pro částku dalších 53 000 Kč byla žaloba žalobce zamítnuta. Odůvodnění citovaných rozhodnutí v zásadě spočívala v tom, že žalovaný nemůže mít nárok na zaplacení smluvní pokuty v plné výši 106 000 Kč, současně však nerealizací předmětného obchodu a ztrátou nároku na provizi v souvislosti s přípravou a zajišťováním tohoto obchodního vztahu mu vznikly náklady a jinými slovy tedy škoda v částce zamítnuté soudem I. stupně, tedy ve výši 53 000 Kč.
6. Podle ustanovení § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
7. Za skutkového stavu, který mezi stranami de facto zůstal nesporný, zůstalo na soudu toliko právní posouzení věci a na tomto podkladě rozhodnutí o ní. Pokud jde v první řadě o námitku nedostatku aktivní věcné legitimace žalobce v tomto řízení, pak v této souvislosti soud především vycházel z ustanovení článku III. a jejího bodu 3.4 Smlouvy, který stanoví, že ve vyjmenovaných případech náleží zprostředkovateli ze strany zájemce náhrada nákladů ve fixní výši 106 000 Kč, kterou byl zprostředkovatel výslovně oprávněn započíst proti složené záloze, a„ majiteli“ náleží ½ náhrady nákladů jako odškodnění za ušlý čas při prodeji nemovitosti, splatná do 5ti dnů od chvíle, kdy zprostředkovatel náhradu nákladů obdrží nebo provede započtení. Z výše uvedeného smluvního ujednání je tak jednoznačně zřejmé, že příjemcem náhrady nákladů dle Smlouvy (po započtení na zájemcem složenou zálohu) měl být primárně žalobce jako zprostředkovatel a žalované jako vlastnici nemovitosti po uplynutí sjednané pětidenní lhůty měl svědčit nárok na jednu polovinu těchto nákladů právě proti zprostředkovateli. Žalované tak nelze přisvědčit potud, že věcně legitimovanou osobou ve sporu by byl namísto žalobce zájemce v osobě právnická osoba
8. Pokud jde o meritum věci jako takové, pak dle názoru soudu pro posouzení věci není prioritně právně relevantní obsah ani forma smlouvy, na jejímž podkladě se účastníci rozhodli upravit své právní vztahy související s realizací prodeje nemovitosti, ani skutečnost, zda některá ze stran v těchto závazcích vystupovala v postavení slabší strany či nikoliv, nýbrž způsob, jakým obecný soud tyto vztahy právně vyhodnotil v rámci již uzavřeného nalézacího řízení. Ze shora citovaných soudních rozhodnutí je dán pravomocný závěr o tom, že žalobci jako zprostředkovateli proti zájemci právo na náhradu nákladů související s nerealizací předmětného prodeje náleží, avšak nikoli ve výši 106 000 Kč, ale toliko ve výši odpovídající jedné polovině této částky, tedy ve výši 53 000 Kč. Pokud žalované jako majiteli nemovitosti dle Smlouvy má náležet jedna polovina této náhrady nákladů jako odškodnění za ušlý čas při prodeji, pak je zřejmé, že žalovaná byla v tomto ohledu oprávněna pouze pro částku 26 500 Kč. Za situace, kdy žalovaná od žalobce bankovním převodem nesporně z tohoto titulu již obdržela částku 53 000 Kč, nelze než uzavřít, že se přijetím tohoto plnění pro částku 26 500 Kč obohatila, a to z právního důvodu, který odpadl, resp. byl co do výše vyložen a modifikován rozhodnutím soudu. Ve věci tak na straně žalované byla naplněna hypotéza ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku a soud proto na jeho podkladě rozhodl o povinnosti k vydání bezdůvodného obohacení.
9. Lhůta stanovená žalované ke splnění povinnosti uložené tímto rozsudkem vychází z ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu , když soud neshledal žádné důvody pro odlišné rozhodnutí ve smyslu věty za středníkem tohoto zákonného ustanovení.
10. O nákladech řízení soud rozhodoval za použití ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu , dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 občanského soudního řádu soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal proti žalované právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek:
1. soudní poplatek ve výši 1 060 Kč,
2. odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu ve výši 5x 2 160 Kč za pět poskytnutých úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, 2x písemné podání soudu týkající se věci samé, účast na jednání soudu),
3. 5x 300 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby,
4. náhrada za promeškaný čas ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu za šest započatých půlhodin v jednotlivé výši 100 Kč, celkem ve výši 600 Kč,
5. náhrada cestovních výdajů za 140 najetých kilometrů ve výši 861,28 Kč při žalobcem doložené průměrné spotřebě užitého vozu 6,1 litrů paliva Ba 95 Natural/100 km.
11. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobce nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu ; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči ve třech vyhotoveních (ustanovení §§ 201 a 204 odst. 1 občanského soudního řádu ).
Odvolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné (ustanovení § 202 odst. 3 občanského soudního řádu ).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí, resp. exekuci.