Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
10 C 42/2021-36
Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr Ladislavem Mášou ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul titul. jméno příjmení, Ph.D.
sídlem adresa
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení 22 950 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit 258 Kč s 9,75% úrokem z prodlení ročně od 1.2.2019 do zaplacení a s 19,53% úrokem ročně od 25.1.2019 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalované požadovala zaplacení dalších 22 692 Kč s 9,75% úrokem z prodlení ročně od 1.2.2019 do zaplacení a s 19,53% úrokem ročně od 25.1.2019 do zaplacení vždy z částky 20 120,15 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách nedoplatek soudního poplatku ve výši 230 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit 258 Kč s 9,75% úrokem z prodlení ročně od 1.2.2019 do zaplacení a s 19,53% úrokem ročně od 25.1.2019 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalované požadovala zaplacení dalších 22 692 Kč s 9,75% úrokem z prodlení ročně od 1.2.2019 do zaplacení a s 19,53% úrokem ročně od 25.1.2019 do zaplacení vždy z částky 20 120,15 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách nedoplatek soudního poplatku ve výši 230 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení žalované částky. V žalobě uváděla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO, a žalovanou byla dne 30. 11. 2017 uzavřena smlouva o zápůjčce číslo. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 40 000 Kč sestávající z poplatku za administrativní činnost ve výši 10 000 Kč, úroku ve výši 10 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 20 000 Kč. Žalovaný ve smlouvě dále zvolil doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázal zaplatit poplatek ve výši 1 200 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatků se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 1 520 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 24. 1. 2019. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Na svůj dluh do jeho postoupení uhradila pouze 64 900 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne 19. 11. 2019 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem z téhož dne. Ke dni postoupení činila dlužná částka 26 550 Kč a sestávala z nesplacené jistiny ve výši 20 378,15 Kč, z nesplaceného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 822,51 Kč a z nesplaceného poplatku za životní pojištění ve výši 349,34 Kč. Po postoupení pohledávky žalovaná na svůj dluh ještě zaplatila 3 600 Kč. Žalobkyně tedy požaduje zaplacení částky 22 950 Kč, sestávající z jistiny ve výši 20 378,15 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 2 571,85 Kč. Žalobkyně dále požaduje přiznání kapitalizovaného úroku ve výši 4 775,82 Kč, tj. úroku ve výši 19,53 % p. a. z dlužné jistiny od 25. 1. 2019, tedy ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, do data poslední úhrady, tj. do 31. 3. 2020, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 345,60 Kč, tj. zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 1. 2. 2019, tedy od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky, do data poslední úhrady, tj. do 31. 3. 2020, úroku ve výši 19,53 % p. a. a zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % p. a. z dlužné jistiny od 1. 4. 2020 do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. souhlasí.
4. Z karty zákazníka a ze smlouvy o půjčce, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovanou dne 30. 11. 2017 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované v hotovosti zápůjčku ve výši 50 000 Kč, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy o zápůjčce. Kromě poskytnutých peněžních prostředků se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 40 000 Kč sestávající z úroku ve výši 10 000 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 10 000 Kč, poplatku za pojištění ve výši 1 200 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 20 000 Kč Celkem tak měl žalovaný zaplatit částku 91 200 Kč. Bez poplatku za hotovostní inkaso splátek se v součtu mělo jednat o 71 200 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala dlužnou částku zaplatit v 60 týdenních splátkách po 1 520 Kč, přičemž první splátka měla být splatná sedmý kalendářní den od data uzavření smlouvy, každá následující splátka až do předposlední vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Součástí této smlouvy jsou i smluvní podmínky. Podle článku 1.9 smlouvy činila RPSN v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 60 splátkách, 215,01 %. Výpůjční úroková sazba činila 19,53 % p. a. (článek 1.2).
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 a z přílohy č. 1 vzal soud za prokázané, že společnost právnická osoba, postoupila žalobkyni pohledávku za žalovaným z výše uvedené smlouvy o zápůjčce.
6. Z oznámení o postoupení pohledávky 29. 11. 2019 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně informoval žalovaného o postoupení pohledávek. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne 13. 12. 2019, jak vyplývá z předloženého podacího lístku.
7. Z výzvy k plnění ze dne 11. 12. 2020 vyplynulo, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k zaplacení dlužné částky ze smlouvy o zápůjčce s tím, že v případě nezaplacení bude dlužná částka vymáhána soudní cestou. Výzva byla žalovanému odeslána dne 11. 12. 2020, jak vyplývá z podacího lístku.
8. V dané věci soud po právní stránce posuzoval spor jako spor ze smlouvy o zápůjčce dle § 2390 a následujících zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), která byla zároveň spotřebitelským úvěrem podle zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016.
9. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o zápůjčce a zavázal se žalobkyni za poskytnutou zápůjčku ve výši 50 000 Kč zaplatit dále úrok ve výši 10 000 Kč, což je plně v souladu s § 2392 odst. 1 o. z. Dále se pak zavázal zaplatit rovněž odměnu za administrativní činnost ve výši 10 000 Kč. Pojmově jde tedy o něco jiného než o samotný úrok, nicméně v zásadě jde o další plnění související s poskytnutím zápůjčky a lze jej tedy k úroku připočítat, resp. lze jej považovat za jakousi skrytou podobu úroku. Celková výše úroku tak při jistině 50 000 Kč a době zápůjčky 60 týdnů činí 20 000 Kč. Soud považuje za přiměřenou míru úroku úrok ve výši 30% ročně. Nad tuto sazbu považuje soud úrok již za nepřiměřený a ujednání smlouvy o úroku je v části přesahující tuto míru dle názoru soudu právním jednáním, které se příčí dobrým mravům a tedy ve smyslu § 580 odst. 1 a § 588 o. z. neplatné. V projednávané věci 30% hranice úroku (ročně) při přepočtu na 60 týdenních splátek odpovídá částce 17 308 Kč do této částky tedy žalobkyni nárok na úrok a administrativní poplatek dle názoru soudu platně vznikl, naopak v části přesahující tuto částku, tedy v částce 2 692 Kč žalobkyni nárok nevznikl.
10. Závazek žalovaného obsahuje povinnost zaplatit náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 20 000 Kč. Podle názoru soudu tyto náklady za hotovostní inkaso samotnou zápůjčku nepřiměřeně prodražují, a to za situace, kdy je zde možnost bezhotovostních plateb, která je oproti takto vysokému příspěvku v podstatě beznákladová. Mělo-li být hotovostní inkaso splátek krokem ve prospěch zákazníků, pak není možné, aby samotnou zápůjčku takto rasantním způsobem prodražovalo. Dle názoru soudu je ujednání o zaplacení těchto nákladů za hotovostní inkaso v takové výši zcela nepřiměřené, v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 1 odst. 2 o. z., nemůže požívat soudní ochrany. Ujednání o hotovostním inkasu splátek tedy soud považuje za neplatné. Dle názoru soudu tak žalovanému nevznikla povinnost tento poplatek zaplatit. Žalovanému tedy podle smlouvy o zápůjčce vznikla povinnost zaplatit pouze jistinu zápůjčky ve výši 50 000 Kč a poplatek ve výši 17 308 Kč sestávající z úroku ve výši 10 000 Kč a odměny za administrativní činnost ve výši 7 308 Kč a poplatek za pojištění. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný na svůj dluh zaplatil více, než kolik uvádí žalobkyně. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit nesplacenou částku zápůjčky ve výši 258 Kč (od žalované částky 22 950 Kč soud odečetl poplatek za hotovostní inkaso ve výši 20 000 Kč a část administrativního poplatku ve výši 2 692 Kč) s příslušenstvím ve formě úroku a úroku z prodlení z této částky a žalobu zamítl co do částky 22 692 Kč (žalobkyní požadovaných 22 950 Kč – soudem přiznaných 258 Kč) s úrokem a úrokem z prodlení ve výši rozdílu mezi úrokem a úrokem z prodlení požadovaným v petitu žaloby a úrokem a úrokem z prodlení přiznaným.
11. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 o. z., jeho výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , v účinném znění. Nárok na zaplacení smluvního úroku vyplývá z § 2392 odst. 1 o. z., jeho výše vyplývá ze smluvního ujednání účastníků.
12. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 918 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2 bodu 2. sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z žalované částky 22 950 Kč částku 1 148 Kč. K doplacení tedy zbývá částka 230 Kč. Soud proto žalobkyni uložil ve výroku IV. povinnost zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 230 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. , v účinném znění).
13. Žalovaná měla ve věci téměř plný úspěch a podle § 142 odst. 1 o.s.ř. jí přísluší právo na náhradu nákladů řízení. Soud však nezjistil, že by jí náklady řízení vznikly, a proto žádnému z účastníků takové právo nepřiznal.
14. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím podepsaného soudu, ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích.
Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí či exekuci.