Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
8 C 124/2020-149
Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudkyní JUDr Naděždou Janáčkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 140 829,94 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 36 540 Kč
-) s 8,25% p. a. úrokem z prodlení z částky 36 540 Kč od 4. 9. 2020 do zaplacení,
v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč, první splátku do 3 dnů od právní moci rozsudku, další vždy ke každému 25. dni v měsíci pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 104 289,94 Kč, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1% denně z částky 49 070 Kč od 4. 9. 2020 do zaplacení, s 8,25% p. a. úrokem z prodlení z částky 22 665,69 Kč od 4. 9. 2020 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 36 540 Kč -) s 8,25% p. a. úrokem z prodlení z částky 36 540 Kč od 4. 9. 2020 do zaplacení, v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč, první splátku do 3 dnů od právní moci rozsudku, další vždy ke každému 25. dni v měsíci pod ztrátou výhody splátek. II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 104 289,94 Kč, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1% denně z částky 49 070 Kč od 4. 9. 2020 do zaplacení, s 8,25% p. a. úrokem z prodlení z částky 22 665,69 Kč od 4. 9. 2020 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se žalobou, podanou u soudu dne datum, domáhal po žalované zaplacení částky 140 829,94 Kč s 8,25% p. a. úrokem z prodlení z částky 59 205,69 Kč od 4. 9. 2020 do zaplacení, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1% denně z částky 49 070 Kč od 4. 9. 2020 do zaplacení.
2. Žalovaná navrhla, aby žaloba byla z větší části zamítnuta, když uvedla, že je ochotna zaplatit částku, kterou si skutečně od žalobce půjčila.
3. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo soud zjistil, že tato byla uzavřena dne datum. V článku IV. je uvedeno, že žalobce poskytl žalované spotřebitelský úvěr ve výši 40 000 Kč, z čehož částka 20 601 Kč byla vyplacena ve prospěch žalobce za účelem úplné úhrady předchozího závazku žalované, tak jak vyplývá ze smlouvy číslo uzavřené dne datum, přičemž dluh k datu uzavření této nové smlouvy činil 20 601 Kč. Částka 11 399 Kč bude vyplacena žalované a částka 8 000 Kč byla započtena na náklady poskytovatele specifikované v článku IV. 8 smlouvy, tj. náklady na zaslání smlouvy 360 Kč, náklady na lustrum v evidenci exekucí 60 Kč, v insolvenčním rejstříku 30 Kč, v registru odcizených dokladů 70 Kč, v registru spojených s AML 50 Kč, v nebankovním registru 80 Kč, tj. 290 Kč, dále odměna za sjednání smlouvy 4% z poskytovaného úvěru, tj. 1 600 Kč, ostatní administrativní náklady poskytovatele ve výši 7 270 Kč. Žalovaná měla částku 40 000 Kč zaplatit spolu s úrokem ve výši 23% p. a. v 72 měsíčních splátkách po 1 029 Kč, celkem měla zaplatit 74 083 Kč (40 000 Kč jistina, 34 083 Kč úrok), RPSN byla dohodnuta ve výši 38,71%. První splátka byla splatná dne 15. 4. 2020, poslední splátka dne 15. 3. 2026. Žalovaná zaplatila dvě splátky v celkové výši 3 460 Kč. Součástí smlouvy byla tabulka umoření.
4. Dále žalovaná uzavřela smlouvu o inkasní službě jako nepovinné službě, přičemž se zavázala za tuto službu zaplatit 11 808 Kč v měsíčních splátkách po 164 Kč Smlouva byla uzavřena téhož dne jako hlavní smlouva. Dále byla uzavřena smlouva o zřízení doplňkové služby anonymizováno, kde měla žalovaná za dobu trvání úvěru zaplatit částku 38 664 Kč v měsíčních splátkách po 537 Kč.
5. Z dotazníku k posouzení bonity žalované soud zjistil, že žalovaná uvedla, že má příjem ze závislé činnosti částka, pracuje jako anonymizována dvě slova, pracovní poměr má na dobu neurčitou, u tohoto zaměstnavatele pracuje od roku rok. anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova a je zde uveden také přehled závazků, z něhož vyplývá, že žalovaná splácí 9 528 Kč. Dále je zde uvedeno, že číslo občanského průkazu žalované nebylo nalezeno v seznamu ztracených či odcizených dokladů.
6. Z výstupu z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že k datu 11. 3. 2020 žalovaná nebyla vedena v tomto rejstříku.
7. Z nebankovního registru vyplývá, že žalovaná má dvě pozitivní lustrace k datu 11. 3. 2020 splňuje požadavky AML zákona.
8. Doložen byl výplatní lístek žalované, z něhož vyplývá, že její příjem v lednu 2020 byl částka. Dále byl doložen výpis z účtu žalované za období od 1. 2. 2020 do 29. 2. 2020.
9. Z emailové korespondence vyplývá, že dne 8. 3. 2020 jméno příjmení za žalobce zaslala žalované přehled vybraného úvěru s tím, že výše úvěru bude 40 000 Kč, poplatek na náklady spojené s vyřízením úvěru 8 000 Kč, na úhradu předchozího závazku 20 601 Kč a na účet žalované bude vyplaceno 11 399 Kč. Byl tady také uveden úrok, RPSN, počet splátek a výše jednotlivé splátky. Dne 12. 3. 2020 byl žalované zaslán email, že je jí zasílána dokumentace ke spotřebitelskému úvěru číslo. Dne 12. 3. 2020 zaslala žalovaná žalobci částku 1 Kč a dne 6. 3. 2020 částku 10 Kč.
10. Z potvrzení o vyplacení úvěru a opakované platební instrukci ze dne datum soud zjistil, jakým způsobem budou jednotlivé částky vyplaceny (20 601 Kč, 8 000 Kč, 11 399 Kč). Téhož dne byla částka 20 601 Kč připsaná na účet žalobce a částka 11 399 Kč na účet žalované a žalované bylo zasláno potvrzení, že zbývající část úvěru číslo byla splacena dne 12. 3. 2020.
11. První upomínka byla žalované zaslána dne 20. 6. 2020 s výzvou, aby dluh ve výši 1 730 Kč zaplatila do 4. dne následujícího kalendářního měsíce, tj. do 4. 7. 2020. Druhá upomínka byla odeslána dne 5. 7. 2020, vždy doporučeně.
12. Ze znaleckého posudku číslo ze dne datum vypracovaného titul. jméno příjmení, obec soud zjistil, že úroková sazba i sazba RPSN tak, jak ji nabízí a používá žalobce u spotřebitelských úvěrů, odpovídá situaci na trhu dalších nebankovních společností i některých bankovních domů. Dobrovolné doplňkové služby nabízené žalobcem jsou pro klienty spíše pozitivní a do ceny i podmínek použití na trhu obvyklé. Sankční ujednání jsou rovněž obvyklá a přiměřená. anonymizována dvě slova posuzuje úvěruschopnost klienta řádně a obezřetně, v určitém ohledu i mírně nad rámec zákona. Znalecký posudek obsahuje znaleckou doložku z téhož data.
13. Z výpovědi žalované soud zjistil, že předmětnou smlouvu o úvěru uzavřela. Věděla, že z celkové částky 40 000 Kč bude částka 20 601 Kč započtena na nedoplatek předchozího úvěru u žalobce, částka 8 000 Kč bude započtena na náklady žalobce za vyřizování úvěru a bude jí vyplacena částka 11 399 Kč, což se také skutečně stalo. Údaje o své osobě, svých příjmech a závazcích uvedla žalobci pravdivě. Kromě předchozího úvěru u žalobce, který řádně nesplácela, měla od roku 2017 úvěr u právnická osoba ve výši částka. Je přesvědčena, že i tuto skutečnost žalobci sdělila. Na úvěr číslo zaplatila pouze dvě splátky, jejich výši si nepamatuje a na výzvy k zaplacení zaslané žalobcem vždy reagovala - slíbila, že dluh uhradí, což neučinila, neboť kvůli covidu-19 přišla o brigádu, ze které měla příjem okolo částka měsíčně nad rámec příjmu z pracovní činnosti a anonymizováno 12 slov částka anonymizováno 17 slov obec anonymizována dvě slova částka anonymizováno Celkem má dluhy okolo částka Uzavírání smlouvy o úvěru probíhalo velmi rychle, při druhé smlouvě se jí už ani na nic moc neptali. Na přečtení smlouvy měla velmi málo času, o nějakých doplňkových produktech nic nevěděla. Věděla, kolik bude splácet a jak dlouho.
14. Soud vyzval žalobce k doplnění žaloby ohledně prošetření schopnosti žalované úvěr splácet. Žalobce na výzvu reagoval tak, že doložil srovnání poskytovatelů půjček anonymizována tři slova, Auditní zprávu produktu – spotřebitelský úvěr z pohledu ZSÚ číslo, metodiku a vysvětlivky k vyhodnocení uvěruschopnosti klienta, dopis anonymizováno ze dne datum, z nichž soud pro posouzení projednávané věci nezjistil nic konkrétního.
15. Žalobce dále doložil výstup z insolvenčního rejstříku k datu 11. 3. 2020, výpis z nebankovního registru ohledně žalované, které byly negativní, dále řidičský a občanský průkaz žalované, kontrolu OP žalované v neplatných dokladech, výplatní pásku za leden 2020 a výpis z účtu žalované za dobu od 1. 2. 2020 do 29. 2. 2020, souhlas s inkasem ze dne 6. 3. 2020, doklad o převodu částky 20 601 Kč a zaslání částky 11 399 Kč na účet žalované, potvrzení o doplacení úvěru číslo ze dne datum, 2 upomínky zaslané doporučeně dne 20. 6. 2020 a 5. 7. 2020, oznámení o zesplatnění úvěru k datu 21. 7. 2020 zaslané žalované doporučeně téhož dne.
16. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
17. Podle ustanovení § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
18. Podle ustanovení § 86 odst. 1 a 2 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen ZosÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 věta prvá ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
19. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
20. Podle ustanovení § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
21. Podle ustanovení § 1 ZosÚ tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje a) činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, b) práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a c) působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. Ustanovení § 1 je transpozicí směrnice 2008 /48/ Česká republika se zavázala implementovat směrnici do národního práva a soudy či jiné instituce jsou povinny aplikovat transponované normy evropského práva eurokonformně, tedy v souladu se zněním a účelem směrnice, přičemž jsou také vázány judikaturou Soudního dvora Evropské unie. Závaznost judikatury Soudního dvora byla vyjádřena v rozsudcích ve věci C -453/00 Kűhne Heitz a ve věci 283/81 CILFIT. Zásada nepřímého účinku evropského práva byla vyjádřena např. v rozhodnutí Soudního dvora ve věci 14/83 Von Colson. Pravidlo výkladu norem českého práva v souladu s ustanovením a cíli směrnice EU a s přihlédnutím k judikatuře Soudního dvora je vyjádřeno mj. v rozsudku Nejvyššího správní soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39.
22. Zákon č. 257/2016 Sb. ukládá věřitelům sjednávajících úvěr se spotřebitelem nad rámec povinností vyplývajících z ustanovení občanského zákoníku řadu povinností s cílem zajistit spotřebiteli jasné a srozumitelné informace a rady o právech a povinnostech vyplývající ze zamýšlené smlouvy o spotřebitelském úvěru ještě předtím, než bude smlouva uzavřena (§ 75 a n., § 90 a n.), zajišťuje i jeho ochranu po uzavření smlouvy (§ § 110, § 117 a n., § 122). Z jednotlivých ustanovení zák. č. 257/2016 Sb. je patrné, že jeho účelem je ochrana spotřebitele před jeho nadměrným (neúnosným) zadlužováním (viz. i b. 26 preambule směrnice). Stejnému cíli odpovídá i ustanovení § 86 ZosÚ.
23. Ustanovení § 86 ZosÚ ani čl. 8 odst. 1 směrnice 2008 /48/ nespecifikují okruh informací, které by měl věřitel získat ani rozsah ověření informací. V každém jednotlivém případě uvažované smlouvy o spotřebitelském úvěru je tak věřitel jako osoba v oboru orientovaná povinen vyhodnotit, které informace jsou zapotřebí pro zjištění, zda bude po zamýšlenou dobu trvání úvěrového vztahu spotřebitel schopen úvěr splácet či nikoli.
24. Ústavní soud ČR v nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. února 2019 vyjádřil, že:„ …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit“.
25. Žalobkyně povinnost uloženou § 86 ZosÚ nesplnila zcela, neboť vůbec neověřovala pravidelné výdaje žalované, mj. obvyklé výdaje na bydlení, nebylo zjišťováno, zda s někým žalovaná žije, žalobkyně nezjišťovala stav jejích závazků a jejich splácení. Při uzavření smlouvy dne datum přitom věděla, že žalované dne datum půjčovala finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaná nesplácela a nezjistila, že žalovaná má úvěr u právnická osoba ve značné výši, který řádně nesplácí. Přitom při uzavírání smlouvy o úvěru v březnu 2020 měla k dispozici informace, že i přes příjem, který byl zasílán na její běžný účet, měla žalovaná minimální nebo záporný zůstatek na účtu.
26. Pokud by žalobkyně přistupovala k uzavření smlouvy tak, jak jí ukládá § 86 ZosÚ, musela by u žadatelů o úvěr, u kterých je jejich příjem nižší nebo srovnatelný jako jejich výdaje, vyhodnotit, že dle § 86 odst. 1 věty druhé ZosÚ není oprávněna úvěr poskytnout.
27. Žalobkyně porušením povinnosti ověřit a řádně vyhodnotit úvěruschopnost žalované porušila její právo na ochranu před uzavíráním spotřebitelských smluv, které ji nadměrně zadlužují. Porušením povinnosti uložené § 86 ZosÚ žalobkyně zároveň porušila veřejný pořádek; v daném případě ochranu společnosti před nadměrným zadlužováním domácností. Přesto žalobkyně smlouvu o úvěru uzavřela s vědomím zajištění svého závazku smluvními sankcemi a poplatky. Právě na takováto jednání cílí § 86 ZosÚ, který odpovědnost za splnění podmínek úvěruschopnosti žadatele o úvěr přenesl na poskytovatele úvěru. Jestliže porušením povinnosti žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru a smlouvy o doplňujících službách k úvěru, je v souladu s cíli zákona i směrnicí vyhodnotit takto uzavřené smlouvy jako právní jednání uzavřená v rozporu se zákonem a veřejným pořádkem, tedy právní jednání ve smyslu ustanovení § 580 a 588 o. z. absolutně neplatná.
28. V tomto směru soud odkazuje také na rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, který například v rozsudku ze dne 14. 3. 2018, č. j. 8 Co 47/2018-50 uvedl:„ Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž zcela konvenuje ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 ZosÚ, potažmo druhu jeho neplatnosti. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. konformního výkladu. Vnitrostátní soud členského státu je povinen při výkladu vnitrostátního práva, v poměrech souzené věci § 87 odst. 1 ZosÚ ve spojení s § 588 o. z., je vykládat v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku.
29. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
30. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
31. Po provedené dokazování má soud za prokázáno, že žalobce nepostupoval v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními, když řádně nezkoumal schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet, případně nevyhodnotil řádně zjištěné skutečnosti, proto má právo jen na to, co plnil, tedy na vrácení dosud neuhrazené jistiny. Žalobce prokázal poskytnutí částky 40 000 Kč žalované, která zaplatila částku 3 460 Kč, zbývá doplatit částku 36 540 Kč. Jestliže je smlouva o úvěru neplatná, jsou neplatná i ostatní ujednání obsažená ve smlouvě - o úroku, smluvní pokutě a také veškerá doplňková ujednání, vyjma ujednání o úroku z prodlení, který soud přiznal od 4. 9. 2020 v souladu s požadavkem žalobce v zákonné výši v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
32. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobce měl pouze částečný úspěch ve věci. Požadoval zaplacení částky 140 829,94 Kč, přiznána byla částka 36 540 Kč. Žalobce byl úspěšný z 26%, neúspěšný z 74%, úspěšnější ve sporu byla žalovaná, které by náležela úhrada nákladů řízení ve výši 48%. Žalovaná náklady řízení nepožadovala, proto je výrok o nákladech řízení negativní.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho písemného doručení prostřednictvím Okresního soudu ve Vsetíně ke Krajskému soudu v Ostravě ve dvou vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.