Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

54 C 240/2020-45

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr Danielou Schwarzovou

jako samosoudkyní ve věci

žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátkou: titul. jméno příjmení

sídlem adresa, obec a číslo

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 26.975,22 Kč s příslušenstvím – půjčka

takto:

I.

Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 21.897,22 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 21.897,22 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II.

Žalobní návrh žalobce se zamítáv části požadující zaplacení částky 5.078 Kč a dále v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky 9.689,63 Kč představující úroky z úvěrů ve smluvené výši počítané z dlužné jistiny, které přirostly za období od okamžiku poskytnutí úvěru do data zesplatněné pohledávky od 11. 4. 2019 do 25. 9. 2019.

III.

Žalovaný je povinen uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 6.286,38 Kč, a to k rukám právní zástupkyně žalobce, titul. jméno příjmení, advokátky, se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. </b> Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 21.897,22 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 21.897,22 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. <b>II. </b> Žalobní návrh žalobce se zamítáv části požadující zaplacení částky 5.078 Kč a dále v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky 9.689,63 Kč představující úroky z úvěrů ve smluvené výši počítané z dlužné jistiny, které přirostly za období od okamžiku poskytnutí úvěru do data zesplatněné pohledávky od 11. 4. 2019 do 25. 9. 2019. <b>III. </b> Žalovaný je povinen uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 6.286,38 Kč, a to k rukám právní zástupkyně žalobce, [titul]. [jméno] [příjmení], advokátky, se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se svým žalobním návrhem podaným dne datum domáhal po žalovaném zaplacení částky 26.975,22 Kč se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení z pohledávky ve výši 21.897,22 Kč a dále s kapitalizovaným úrokem ve výši 9.689,63 Kč vypočítaným za období od datum do datum.

2. Žalobce uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru anonymizována dvě slova

číslo jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru anonymizována dvě slova a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Seznámení se

a souhlas s podmínkami žalovaný stvrdil podpisem samotných podmínek. Na základě smlouvy

o úvěru se žalobce zavázal žalovanému poskytnout v jeho prospěch bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 25.000 Kč. Jak vyplývá z dokladu o provedené transakci (poskytnutí úvěru), úvěr byl žalovaným čerpán v souladu s čl. II. smlouvy bezhotovostně a jednorázově převodem na bankovní účet žalovaného uvedený v záhlaví smlouvy. Žalovaný se v čl. I. ve spojení s čl. III. smlouvy zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit smluvně dohodnutý úrok ve výši 111,36 % p. a. (sjednaný v čl. II. smlouvy), a to 30ti měsíčními splátkami ve výši 2.494 Kč, vždy ke stejnému dni v měsíci. První splátka měla být zaplacena dne datum. Žalobce své smluvní povinnosti vůči žalovanému splnil a úvěr ve výši 25.000 Kč mu poskytl. Žalovaný však své povinnosti neplnil; sjednané splátky nehradil ve výši a lhůtách splatnosti dle smlouvy, čímž se dostával do prodlení se splácením úvěru (jak je patrné z přehledu uskutečněných plateb ze strany žalovaného). V souladu s čl. VI. odst. 2 písm. a) podmínek je žalobce oprávněn při prodlení

s jakoukoli úhradou pravidelné měsíční splátky úvěru oprávněn účtovat poplatek za každou upomínku, která byla žalovanému odeslána a kterou byl žalovaný upozorněn na výši nedoplatku evidovaného k datu odeslání upomínky, a to ve výši 450 Kč. Pro případ prodlení žalovaného

s úhradou pravidelné měsíční splátky je žalobce rovněž v souladu s čl. VI. odst. 3 písm. a) podmínek oprávněn požadovat po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč. Dále je žalobce v souladu s čl. VI. odst. 3 písm. b) podmínek při prodlení žalovaného s jakoukoli úhradou pravidelné měsíční splátky úvěru oprávněn požadovat po žalovaném zaplacení zákonných úroků z prodlení, jehož výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Podle čl. VI. odst. 1 podmínek bude úvěr zesplatněn, jestliže se žalovaný dostane do prodlení s úhradou byť jen části pravidelné měsíční splátky úvěru a tuto dlužnou částku neuhradí ani v žalobcem dodatečně poskytnuté lhůtě. V takovém případě žalovaný ztrácí výhodu měsíčních splátek a žalobce je oprávněn požadovat okamžité splacení celého zůstatku úvěru včetně příslušenství a smluvních pokut. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal do prodlení s placením úvěru a současně nebyla dlužná částka ani v dodatečné lhůtě žalovaným vyrovnána, došlo k zesplatnění úvěru k datu datum. Tohoto dne se tak stala pohledávka ze smlouvy splatnou v celé její výši. Z důvodu prodlení žalovaného s úhradou zesplatněné pohledávky je žalovaný povinen a/ v souladu s čl. VI. odst. 3 písm. a) podmínek od data následujícího po datu zesplatnění uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky,

s níž je v prodlení, a b/ dle ustanovení , , uhradit úroky z prodlení ve výši dle , ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění pohledávky až do jejího úplného zaplacení. Žalovaný po zesplatnění pohledávky ze smlouvy ničeho neuhradil, a to i přesto, že byl žalobcem k úhradě dlužné částky vyzýván. Žalobci tedy nezbývá, než uplatnit svoji pohledávku u soudu. Ke dni sepisu žaloby dluží žalovaný žalobci celkem částku ve výši 26.975,22 Kč, sestávající z těchto dlužných položek: zůstatek jistiny úvěru. Tento činí 21.897,22 Kč a představuje zůstatek jistiny úvěru vyčíslený ke dni zesplatnění pohledávky (žalobce toto dokládá přehledem uskutečněných plateb zachycujícím veškeré položky od poskytnutí úvěru až do zesplatnění pohledávky).

Z přehledu uskutečněných plateb rovněž plyne, že v částce zůstatku jistiny úvěru nejsou zahrnuty žádné poplatky, úroky z úvěru ani smluvní pokuty, jelikož tyto k jistině úvěru nepřirůstají. Tyto činí 499 Kč a představují smluvní pokuty dle čl. VI. odst. 3 písm. a) podmínek za prodlení žalovaného s pravidelnými měsíčními splátkami úvěru. Celkem žalobce uplatňuje smluvní pokuty za prodlení s 1. splátkou. Tyto činí 1.350 Kč a představují poplatky dle čl. VI. odst. 2 písm. a) podmínek za odeslání upomínek, které byly žalobcem odeslány, protože se žalovaný dostal do prodlení s placením pravidelných měsíčních splátek úvěru. Celkem žalobce uplatňuje poplatky za odeslání 3 upomínek. Dále žalobce po žalovaném požaduje v souladu s čl. VI. odst. 3 písm. a) podmínek zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně, počítané ze zůstatku jistiny úvěru ode dne následujícího po dni zesplatnění pohledávky do okamžiku sepisu návrhu (vyčísleno ke dni

datum) v celkové výši 3.229 Kč. Žalobce rovněž požaduje v souladu s ustanovením , , zaplacení úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády

č. , ve znění pozdějších předpisů, počítaného ze zůstatku jistiny úvěru, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění pohledávky až do jejího úplného zaplacení a dlužné úroky

z úvěru ke dni zesplatnění, které činí 9.689,63 Kč a představují úroky z úvěru ve smluvené výši počítané z dlužné jistiny, které přirostly za období od okamžiku poskytnutí úvěru do data zesplatněné pohledávky a dosud nebyly zaplaceny ze strany žalovaného.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

4. Soud podřadil toto řízení pod režim ustanovení , kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci se práva účasti na projednávané věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Žalobce předložil k prokázání svých skutkových tvrzení tyto listinné důkazy: smlouvu

o spotřebitelském úvěru anonymizována dvě slova číslo smluvní podmínky ke smlouvě

o spotřebitelském úvěru anonymizována dvě slova, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, doklad o provedené transakci (poskytnutí úvěru), přehled uskutečněných plateb ze strany žalovaného, zesplatňující výzvu s podacím archem, upomínky, výpočet smluvní pokuty.

6. Z předložených listinných důkazů - smlouvy o spotřebitelském úvěru, soud zjistit, že žalobce uzavřel se žalovaným dne datum anonymizována dvě slova číslo. Nedílnou součástí této smlouvy jsou pak smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Žalovanému byl poskytnut neúčelový úvěr ve výši 25.000 Kč, přičemž doba trvání spotřebitelského úvěru činila 30 měsíců a celková výše spotřebitelského úvěru činila 74.820 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr splátkami po 2.494 Kč. První splátka měla být zaplacena datum Uzavření smlouvy předcházelo podepsání formuláře – vyjádření klienta, žadatele o spotřebitelský úvěr, ze dne datum s tím, že žalovaný neměl jiný závazek. Součástí uzavřené smlouvy byly smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru Pronto anonymizováno. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou pravidelné měsíční splátky je žalobce rovněž povinen v souladu s čl. IV. odst. 3 písm. a) platit smluvní pokutu ve výši 499 Kč. Dále si účastníci sjednali dle čl. IV. odst. 3 písm. b), že pokud žalovaný bude s jakoukoliv úhradou pravidelných měsíčních splátek v prodlení, je žalobce oprávněn požadovat zaplacení zákonných úroků z prodlení.

7. Podle , (dále jen „ “) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle , musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

9. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná toliko částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky řízení byla dne

datum uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu ust. a násl. ve spojení s ustanoveními o spotřebitelském úvěru. V dané věci se jedná

o spotřebitelský úvěr dle ust. § 2 cit. zákona, když se jedná o poskytnutí finanční služby fyzické osobě, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti. Naopak žalobkyně je osobou poskytující úvěr v rámci své podnikatelské činnosti (viz ust. § 7 cit. zákona) V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v částce 25.000 Kč.

12. Podle ust. , o spotřebitelském úvěru - posouzení úvěruschopnosti spotřebitele - poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných

a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).

13. Podle ust. o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Ze shora uvedeného je tedy zřejmé, že věřitel tedy poskytne úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná. Byť zákon stanoví, že soud zkoumá námitku neplatnosti smlouvy z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka jen na návrh dlužníka, soud v tomto směru odkazuje na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie sp. zn. C –679/18, ve kterém se zcela jednoznačně soudní dvůr vyjádřil k otázce relativní či absolutní neplatnosti smluv o spotřebitelském úvěru. V citovaném rozhodnutí je uvedeno, že:„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008

o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice,

tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.“ Soud z tohoto důvodu zkoumal otázku posouzení úvěruschopnosti ze strany žalobce z úřední povinnosti. Věřiteli je uložena před uzavřením smlouvy o úvěru povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, přičemž při této činnosti je povinen vynaložit odbornou péči. Tato činnost představuje vysoce kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, jejímž obsahem je individuální posouzení konkrétní situace každého jednotlivého spotřebitele žádajícího o úvěr. Jedná se

o institut, jehož smyslem je odpovědný přístup věřitelů, kteří mají předem pečlivě posoudit schopnost spotřebitele nabízený spotřebitelský úvěr splácet a v případě, že je výsledek posouzení úvěruschopnosti negativní, spotřebitele nezadlužovat. Primárním cílem je ochrana spotřebitele před neúměrným zadlužováním, sekundárně je chráněn i věřitel před vznikem v budoucnu nedobytných pohledávek. V neposlední řadě je pak chráněna společnost jako celek před různými sociopatologickými jevy (k tomu dále srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky

z 25. 7. 2018, sp. zn. ).

15. Ohledně splnění povinnosti dle ust. , žalobkyně odkázala na informace sdělené jí žalovaným v podobě informací pouze o výši měsíční mzdy a jednom závazku

a následně na ověření skutečností dostupných ve veřejných rejstřících, ze kterých při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vyšla z informací, které žalovaný jako úvěrovaný žalobkyni jako úvěrující o své osobní a finanční situaci poskytl. Reálně byl ověřen pouze příjem žalovaného. Vyšla-li žalobkyně z objektivně nedoloženého prohlášení žalovaného

o svých osobních, výdělkových a majetkových poměrech a navíc přehlížela zjevnou neschopnost žalovaného splácet, nepostupovala s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. ). K obdobným závěrům dospěl i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , kdy dovodil, že„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit) …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit…totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektů, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu…“ Jinými slovy řečeno žalobkyně zjevně před uzavřením smlouvy o úvěru reálně nijak, natož s odbornou péčí, neposoudila schopnost žalovaného úvěr splácet, když naprosto nezjišťovala, resp. neověřovala tvrzené majetkové poměry žalovaného, jeho reálné příjmy, výdaje, počet vyživovacích povinností atp., a vůbec se nezabývala výdaji žalovaného, byť je zcela zřejmé, že pro svůj život musí měsíčně nějaké částky vynaložit. Žalobkyně jako profesionál jistě nemohla přehlédnout naprostý nedostatek tvrzení žalovaného a žalobkyně některá tvrzení ani doložit nepožadovala (např. výdaje s užíváním bytu, délku trvání pracovního poměru, příp. uzavření pracovní smlouvy na dobu určitou či neurčitou, skutečný obrat na účtu žalovaného, informace o vyživovacích povinnostech a další). Schopnost splácet úvěr není přitom určena pouze výší příjmu ze zaměstnání, takže jistě nepostačuje ověření příjmu ze zaměstnání, a to pouze za 1 měsíc, ale celou řadou dalších faktorů, mj. též tím, zda dlužník nesplácí současně jiné splátky, otázkou životního stylu dlužníka, výší jeho reálných výdajů. Žalobkyně si tedy počínala zcela lehkovážně a musela si být vědoma vysokého rizika nesplnění závazku ze strany žalovaného. Rezignací na ověřování úvěruschopnosti žalovaného navíc žalobkyně porušila svou povinnost uloženou jí ustanovením a 2 , o spotřebitelském úvěru. S ohledem na důsledky, které nesplnění této povinnosti má též pro širší společnost (neboť důsledky neschopnosti dlužníka dluh splácet se nedotýkají jen dlužníka, ale též společnosti jako celku, když na ni mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence; k tomu shodně srov. též odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ), soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru

v projednávané věci též zjevně narušuje veřejný pořádek, a hodnotí ji jako absolutně neplatnou podle ustanovení (k neplatnosti smlouvy o úvěru v důsledku neposouzení schopnosti dlužníka úvěr splácet srov. též závěry Nejvyššího soudu v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , či Ústavního soudu v nálezu ze dne 26. 2. 2019,

sp. zn. ). Ohledně pravdivosti poskytnutých údajů žalovaným, lze odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , v němž je naopak zdůrazněno, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá žadatelem doložit, v opačném případě se dopouští správního deliktu).

16. S ohledem na výše uvedené tedy dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná toliko v rozsahu částky ve výši 21.897,22 Kč, která byla žalovanému prokazatelně žalobkyní dne datum poskytnuta. Žalovaný část dluhu umořil a je tedy povinen vrátit žalobkyni zůstatek jistiny úvěru ve výši 21.897,22 Kč, jež je vyčíslený ke dni zesplatnění pohledávky, což plyne z přehledu uskutečněných plateb, zachycujícího veškeré položky od poskytnutí úvěru až do zesplatnění pohledávky. Soud tedy zavázal žalovaného k úhradě výše uvedené částky dle ust. , kdy žalovaný se na úkor žalobkyně obohatil bez spravedlivého důvodu, neboť přijal plnění bez právního důvodu. Soud vyhověl žalobě, i pokud jde o požadované příslušenství, kterým jsou úroky z prodlení ve smyslu ust. v zákonné výši dle , a to z dlužné částky ve výši 21.897 Kč od data 26. 9. 2019 do zaplacení (viz výrok I. rozsudku).

17. S ohledem na shora uvedené a vzhledem k právnímu posouzení věci pak soud žalobní návrh zamítl v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky 5.078 Kč, a dále v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky 9.689,63 Kč, představující úroky z úvěrů ve smluvené výši počítané z dlužné jistiny, které přirostly za období od okamžiku poskytnutí úvěru do data zesplatněné pohledávky od 11. 4. 2019 do 25. 9. 2019, když smlouva byla shledána neplatnou a tyto nároky žalobkyně vůči žalovanému jsou z tohoto důvodu zcela neoprávněné.

18. Výrok II. je odůvodněn ust. , věta prvá, , dle nějž měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí.

19. Celkové náklady řízení

Odměna - 2180 Kč x 3 + 21% DPH

Režijní paušál - 300 Kč x 3 + 21% DPH

Soudní poplatek - 1080 Kč x 1

Celkové náklady řízení bez vyčíslení DPH: 8520 Kč

DPH 21%: 1562,40 Kč

Celkové náklady řízení s vyčíslením DPH: 10082,40 Kč

20. Soud tedy přiznal žalobci nárok na plnění vůči žalovanému ve výši 21.897 Kč oproti požadovanému plnění ve výši 26.975,22 Kč. Žalobci tedy přísluší právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému při výpočtu dle poměru úspěchu a neúspěchu ve výši 62,35 %, tedy celkem je žalovaný povinen uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 6.286,38 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce, titul. jméno příjmení, advokátky, se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně a ve lhůtě povinnost uloženou mu vykonatelným rozhodnutím, lze se domáhat soudního výkonu rozhodnutí. (§ 251 odst. 1 věta první

).