Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
10 C 35/2021-21
Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudcem Mgr Petrem Kleinem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupená údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 140 076,18 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 140 076,18 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 140 076,18 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 17,9 % ročně z částky 140 076,18 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 30 433,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 140 076,18 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 140 076,18 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 17,9 % ročně z částky 140 076,18 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 30 433,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 140 076,18 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, její předchůdce že právnická osoba, se sídlem adresa, IČO uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o úvěru, podle které mu poskytla úvěr ve výši 140 000 Kč. Ode dne čerpání úvěru se žalovaný zavázal platit roční úrok ve výši 17,9 % a dále platit poplatky související s poskytnutím úvěru a jeho správou. Ve smlouvě si smluvní strany dohodly, že veškeré úroky i veškeré ceny za úkony podle Smlouvy je Spořitelna oprávněna připisovat k jistině úvěru a to vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce (kapitalizace). Žalovaný se zavázal splácet úvěr sjednanými měsíčními splátkami, se splácením úvěrových splátek se však dostával do prodlení, respektive poskytoval částečné plnění. Při prodlení s placením splátek v dohodnutém termínu byla Spořitelna oprávněna požadovat okamžité zaplacení celého zůstatku úvěru s výše uvedeným příslušenstvím. Spořitelna tohoto svého práva využila a rozhodla o zesplatnění úvěru k datu datum. Ke dni zesplatnění byla jistina vyčíslena na částku 140 076,18 Kč. V případě prodlení žalovaného má žalobkyně nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení z této částky ode dne následujícího po dni splatnosti zůstatku úvěru s příslušenstvím do zaplacení. Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu ve výši 140 076,18 Kč se smluvním úrokem ve výši 17,9 % p.a. ode dne následujícího po dni zesplatnění (tedy od datum) do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po dni zesplatnění. Žalovaný ničeho neuhradil. právnická osoba se sídlem adresa, PSČ, IČO a žalobkyně uzavřely dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, na základě níž došlo k převodu pohledávky na žalobkyni.
2. Vzhledem k ukrajinskému občanství žalované musel soud nejprve vyřešit otázku, zda existuje jeho příslušnost pro řešení dané záležitosti. Tuto otázku řešil dle smlouvy mezi ČR a Ukrajinou ze dne 28. 5. 2001 publikované pod č. 123/2002 Sb. m.s..
3. Dle článku 48 odst. 1 odst. 2, odst. 5 smlouvy smluvní závazkové vztahy se řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli. Jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 tohoto článku (ohledně nemovitého majetku). Pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek.
4. Příslušnost podepsaného soudu je tak dána místem, kde měla smlouva o pojištění být uzavřena, rozhodným právem je právní řád České republiky.
5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
6. Z listinných důkazů soud zjistil, že právnická osoba, se sídlem adresa, IČO uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o úvěru vedenou na úvěrovém účtu č. bankovní účet, na základě níž mu poskytla úvěr ve výši 140 000 Kč, který mu byl vyplacen na jeho úvěrový účet a žalovaný se zavázal splácet úvěr v dohodnutých měsíčních splátkách po 4 167 Kč. Dále bylo zjištěno z dopisu žalobkyně, že ke dni datum byl úvěr zesplatněn a dluh na úvěru k tomuto činil 140 076,18 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum. Právní zástupce žalobkyně předžalobní upomínku zaslal žalovanému dne datum.
7. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.
Podle § 122 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (1) Věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. (2) Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč (3) Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
8. Na základě výše uvedených závěrů a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným (právní předchůdce žalobkyně coby podnikatel a žalovaná coby spotřebitel; § 1810 o. z.) byla dne datum platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Žalovanému byl dne datum poskytnut úvěr ve výši 140 000 Kč, který měla vrátit do datum, včetně sjednaného příslušenství. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 o. z., ten je tak v řízení aktivně legitimován. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. .
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 30 433,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 604 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 140 076,18 Kč sestávající z částky 6 740 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 20 520 Kč ve výši 4 309,20 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Tachově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.