Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
9 C 17/2021-53
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr Vlastou Peškovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 26. 4. 2020 do zaplacení, to vše do 1 měsíce od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částka na účet titul. jméno příjmení, advokátky se sídlem adresa, do 1 měsíce od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 26. 4. 2020 do zaplacení, to vše do 1 měsíce od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení [částka] na účet [titul]. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa], do 1 měsíce od právní moci rozsudku.
Žaloba o zaplacení částky částka s příslušenstvím byla podána k Okresnímu soudu v Klatovech dne 24. 11. 2020 a byla odůvodněna tím, že žalovaný jako vlastník přípojného vozidla registrační značka jej neměl pojištěné v době od 14. 3. 2019 do 22. 1. 2020 a dluží tak částku částka (částka x 315 dní = částka) a poplatek spojený s vymáháním pohledávky ve výši částka. Zákonný úrok z prodlení požadoval žalobce od 26. 4. 2020 do zaplacení z částky částka. Žalobce dovozoval vlastnictví vozidla žalovaného ve vymáhajícím období ze zákonem předepsaného procesu uvedeného v § 15 odst. 1 - 3 z. č. 168/1999 Sb. Dle zákona č. 168/1999 Sb. má být ke každému vozidlu zapsanému v registru silničních vozidel uzavřeno povinné ručení. Tím, že tak žalovaný neučinil, bylo vozidlo nepojištěno 315 dní a dle § 4 odst. 4 z. č. 168/1999 Sb. platí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Splatnost příspěvku nastala 25. 4. 2020. Žalovaný však neuhradil ničeho. Rovněž byla požadována náhrada nákladů soudního řízení ve výši částka.
Dne 7. 12. 2020 byl ve věci vydán elektronický platební rozkaz, který byl usnesením ze dne 31. 12. 2020 zrušen pro nemožnost doručení do vlastních rukou žalovaného.
Na jednání konaném dne 8. 3. 2021 se žalovaný dostavil a uvedl, že se žalobou nesouhlasí, neboť přívěs byl odstavený v dílně, je nepojízdný, zapomněl odevzdat registrační značky. Již v r. 2018 byl přívěs nepojízdný. Požádal o odrok jednání s tím, že tyto skutečnosti soudu doloží. Soud jednal a rozhodl dne 29. 3. 2021 bez přítomnosti účastníků, neboť byli právní zástupce žalobce i žalovaný k jednání omluveni. Soud rozhodl na základě listinných důkazů, tak jak umožňuje ust. § 101 odst. 1 ,2 o. s. ř. o. s. ř. , které založil do spisu žalobce a které si soud sám vyžádal. Soud neměl k dispozici k hodině jednání listinné důkazy od žalovaného, které soudu žalovaný doručil sice dne 29. 3. 2021, ale až v 10:57 hodin (jednání se konalo v 8:50 hodin).
Dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. , vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit právnická osoba příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 , to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.
Podle § 1 odst. 2 nestanoví-li tento zákon jinak a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona, povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.
Dle § 4 odst. 3 výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výši denní sazby stanoví dle § 4 odst. 5 Ministerstvo financí vyhláškou, což je v daném případě vyhláška č. 205/1999 Sb. Denní sazba činí v daném případě částku částka dle § 2 , což je za 315 dní celkem částka.
Žalobce předložil výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu právnická osoba z 11. 3. 2020, dále upomínku ze dne 9. 7. 2020, II. upomínku ze dne 19. 8. 2020 s doručenkami a předžalobní upomínku psanou advokátem z 20. 10. 2020 (adresováno na obec a číslo), z nichž soud zjistil, že žalovaný, dle tvrzení žalobce, jako vlastník přípojného vozidla registrační značka jej neměl pojištěné v době od 14. 3. 2019 do 22. 1. 2020 a dluží tak částku částka (částka x 315 dní = částka) a poplatek spojený s vymáháním pohledávky ve výši částka. Tvrzení žalobce koresponduje se sdělením stát. instituce, odbor odb, který zprávou ze dne 7. 12. 2020 sdělil, že předmětné vozidlo bylo vedeno na provozovatele - žalovaného ve shora uvedené době. Skutečnost, že žalovaný byl v rozhodné době pro pojištění provozovatelem předmětného přípojného vozíku, žalovaný nerozporoval. Pokud žalovaný tvrdil, že vozidlo v době od 14. 3. 2019 do 22. 1. 2020 nebylo provozu schopné, že byl přívěs odstaven již v roce 2018, pak tato skutečnost pro povinnost mít sjednané pojištění odpovědnosti není rozhodující. § 1 odst. 2 z. č. 168/1999 Sb. jasně ukládá, že to vozidlo, které je zapsáno v registru silničních vozidel, musí mít po celou tuto dobu sjednáno pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. To znamená, že byť po jednání žalovaný doložil fotografiemi, technickým průkazem, že vozidlo bylo odstaveno od 7. 8. 2018 pro nezpůsobilost tech. provozu a že nemohl do depozitu jej odstavit, neboť právnická osoba anonymizováno byla v likvidaci, nejsou tyto důkazy pro rozhodnutí ve věci směrodatné. Žalovaný byl žalobcem ohledně úhrady příspěvku opakovaně upomínán, měl tedy dostatek i časového prostoru se se žalobcem spojit a případnou dohodou s ním celou záležitost uzavřít jinak, než v soudním řízení. Soud s ohledem na důvodnost podané žaloby uzavřel, že žalovaný dluží tak částku částka (částka x 315 dní = částka) a poplatek spojený s vymáháním pohledávky ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení od 26. 4. 2020 do zaplacení. Úrok z prodlení náleží žalobci ve smyslu § 1970 občanského zákona a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dosahuje výše do zaplacení 10 % ročně. Vše uhradí ve lhůtě s delší lhůtou splatnosti, do 1 měsíce od právní moci rozsudku.
Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.
Vzhledem k tomu, že měl ve věci plný úspěch žalobce, náleží mu právo na náhradu nákladů řízení. Soud určil odměnu právního zastoupení žalobce dle vyhl. MS č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu). Odměna činí za 1 úkon právní služby dle § 14b ) odst. 1 Kč částka. V dané věci soud přiznal odměnu za 2 úkony (příprava a převzetí věci a sepis žaloby), tj. částka. Dále žalobci náleží dle § 13 odst. 1 a § 14b ) odst. 5a) vyhlášky č. 177/96 Sb. paušální náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši částka na jeden úkon. V daném případě byly přiznány 2 úkony, proto žalobci náleží celkem částka x 2 = částka. Dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. náleží náhrada za daň z přidané hodnoty rovněž k nákladům řízení. DPH činí částka Náklady právního zastoupení jsou celkem částka a s připočtením soudního poplatku částka dosahují náklady soudního řízení výše částka. I tuto částku je povinen žalovaný žalobci nahradit na účet jeho právního zástupce do 1 měsíce od právní moci rozsudku.
Žalobci nebyla přiznána odměna za předžalobní upomínku ze dne 20. 10. 2020, neboť tento úkon soud nepovažoval za účelně vynaložený tak, jak má na mysli ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Výzvu k zaplacení před podáním žaloby zaslal žalovanému sám žalobce dopisy (viz shora). Předžalobní upomínku ze dne 20. 10. 2020 pak zaslal již žalobce v zastoupení advokátem. Dle názoru soudu byla tato upomínka zaslána především proto, aby měl žalobce v případě úspěchu ve věci zajištěno právo na náhradu nákladů řízení dle § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Soud nepřiznal náhradu nákladů řízení za tento úkon ve výši částka z toho důvodu, že jej nepovažoval za účelně vynaložený, když jednak výzvy k zaplacení dluhu byly již samotným žalobcem zaslány žalovanému, což soud považuje za dostačující, a dále byl již žalobci ve výroku I. příspěvek na mimosoudní uplatnění práva ve výši částka přiznán. Právní zástupce žalobce neuvádí ve své předžalobní upomínce v zásadě jiné skutečnosti a údaje než ty, které již žalovanému zaslal samotný žalobce. I ve světle této skutečnosti nelze považovat úkon právního zástupce žalobce za opětovně zaslanou předžalobní upomínku, jako účelně vynaložený (viz usnesení KS v Plzni j.č. 15 Co 215/2020 ). Nalézt proporci mezi právem věřitele na náhradu účelně vynaložených nákladů a povinností dlužníka nést náklady soudního řízení, vzniklé v důsledku nezbytnosti soudního vymáhání pohledávky, je úkolem obecného soudu. Tento musí přihlížet k tomu, aby dlužník nebyl v podstatě opětovně sankcionován prostřednictvím povinnosti k úhradě nákladů řízení. Odměna za zastupování za přiznané úkony ve výši částka je dle názoru soudu přiměřená a odpovídá povaze a složitosti této věci.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.