Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
50 C 100/2020-49
Okresní soud v Mostě rozhodl soudcem titul Marianem Heresem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 107 237,88 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 000 Kč a dále zákonný úrok z prodlení z částky 24 010 Kč od datum do zaplacení ve výši 10 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba se v části požadující zaplatit částku 83 237,88 Kč, dále zákonný úrok z prodlení z částky 21 194,96 Kč od datum do zaplacení ve výši 10 % ročně, smluvní úrok z prodlení 0,1 % denně z částky 37 346 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalobkyni soud neukládá povinnost nahradit žalovanému náklady řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 000 Kč a dále zákonný úrok z prodlení z částky 24 010 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>II. Žaloba se v části požadující zaplatit částku 83 237,88 Kč, dále zákonný úrok z prodlení z částky 21 194,96 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně, smluvní úrok z prodlení 0,1 % denně z částky 37 346 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalobkyni soud neukládá povinnost nahradit žalovanému náklady řízení.</b>
1. Žalobou podanou dne datum se žalobkyně domáhala zaplacení částky 107 237,88 Kč s úrokem z prodlení z částky 45 204,96 Kč od datum do zaplacení, s 0,1 % úrokem z prodlení denně z částky 37 346 Kč od datum do zaplacení, spolu s náklady řízení. Žalobkyně uvedla, že s žalovaným mezi sebou distančně prostřednictvím elektronických prostředků uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru číslo na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty bankovním převodem na číslo účtu, které žalovaný uvedl při sjednávání úvěrové smlouvy. Úvěr byl splatný v 72 měsíčních splátkách po 772 Kč v celkové výši 54 040 Kč ve skladbě 30 000 Kč jistina, 25 562 Kč úrok. Žalobkyně žalovanému poskytla rovněž tzv. doplňkovou inkasní službu a službu„ podpora“. Protože žalovaný úvěr řádně nesplácel, zaplatil pouze jednu splátku, žalobkyně žalovaného nejprve písemně upomínala a následně úvěr zesplatnila. Žalobkyně na základě žaloby požaduje jednak dlužnou jistinu ve výši 29 803,31Kč, dlužné úroky ve výši 24 986,92 Kč, poplatky za inkasní služby ve výši 8 773 Kč (tj. 71 x 123 Kč), poplatky za doplňkové služby podpora – odklad ve výši 6 461 Kč (71 x 91 Kč), podpora – nemoc ve výši 11 076 (71 x 156 Kč), podpora – práce ve výši 11 076 Kč (71 x 156 Kč) poplatky za dvě upomínky ve výši 800 Kč (300 Kč a 500 Kč) a smluvní pokuty ve výši 14 964,17 Kč. Z dílčích částek požaduje žalobkyně úrok z prodlení v zákonné či smluvní výši 0,1 % denně. Na výzvu soudu pak doplnila žalobu o vyjádření, jakým způsobem byla zkoumána schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splatit.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. K jednání soudu se žalobkyně nedostavila, z jednání se omluvila a souhlasila s projednáním věci bez její účasti.
4. Žalovaný se k jednání soudu nedostavil.
5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:
6. Z předložené Smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo jakož i souvisejících listin, tedy z příloh tvrzené smlouvy o úvěru okresní soud zjistil, že žalobkyní předložená smlouva (včetně příloh) není podepsaná ani jedním z účastníků. Z emailu ze dne datum soud zjistil, že pracovník žalobkyně žádal žalovaného o potvrzení textu zaslané smlouvy o úvěru, kde uvedl i její parametry, tj. úvěr 30 000 Kč, poplatek 6 000 Kč, vyplacení dříve uzavřeného závazku 15 551 Kč, vyplaceno žalovanému 8 449 Kč, úrok 23%, RPSN 38,73%, doba splatnosti 72 měsíců, měsíční splátka ve výši 1 298 Kč, celková částka k zaplacení 61 717 Kč, pro případ prodlení se splacením pak bude konečná částka ve výši až 109 234 Kč. Potvrzující email ze strany žalovaného předložen nebyl. Z textu smlouvy dále vyplývá, že úvěr byl poskytnut pouze ve výši 8 449 Kč (částka 6 000 Kč byla rovnou započtena na tzv. poplatek za poskytnutí úvěru a částka 15 551 Kč na úhradu dřívějšího závazku žalovaného).
7. Z potvrzení o vyplacení úvěru a opakované platební instrukce ze dne datum, jakož i z dokladu o bezhotovostní platbě ze stejného dne vyplývá, že žalobkyně zaslala na účet žalovaného částku 8 449 Kč. Ze shodného účtu označeného jménem žalovaného byla odeslána platba 10 Kč ve prospěch žalobkyně dne datum, jak vyplývá z příslušného výpisu. Z detailu pohybu – platba uvnitř banky vyplývá, že žalobkyně zaslala částku 15 000 Kč na svůj účet s variabilním symbolem číslo, což odpovídá číslu smlouvy uzavřené povinným, zmíněné v potvrzení o vyplacení úvěru ze dne datum, kde byla sdělena dohoda o tom, že 15 000 Kč bude z poskytnutého úvěru zasláno na úhradu dříve uzavřeného závazku ze smlouvy číslo.
8. Z potvrzení o nastavení souhlasu s inkasem vyplývá, že k účtu označeného jménem žalovaného bylo zřízeno inkaso v limitu 3 894 Kč (výše splátky dle přílohy číslo označené jako tabulka umoření měla přitom činit 1 298 Kč). Doba inkasa byla uvedena jako měsíční od datum do datum.
9. Z upomínek ze dne datum a datum (doložených včetně dokladu o odeslání – poštovního podacího archu) plyne, že žalobkyně žalovaného upomínala.
10. Z předžalobní výzvy ze dne datum doložené včetně dokladu o odeslání vyplývá, že žalobkyně touto výzvou vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky do 14 dnů od vystavení upomínky, žalovaný byl upozorněn na možnost podání žaloby.
11. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že v projednávané věci nebylo nijak prokázáno, že mezi účastníky konkrétní úvěrová smlouva (y) skutečně uzavřena (y) (lhostejno zda ústně či konkludentně) byla (y). Z dokumentu označeného jako„ smlouva o úvěru“ nevyplývá, že k uzavření uvedené nepodepsané„ smlouvy o úvěru“ skutečně došlo na základě dálkové komunikace, resp. že případně osobou komunikující s žalobkyní byl skutečně žalovaný; tedy že žalobkyní předložené dokumenty skutečně vyjadřují vůli žalovaného, resp. jsou výsledkem projevu vůle žalovaného. Uvedené dokumenty nejsou nadto podepsány ani žalobkyní. Ve věci tak není prokázáno, že smlouva mezi účastníky uzavřena byla.
12. Ke konkludentnímu uzavření smlouvy může dojít jen v doslovném znění návrhu smlouvy. Nebyl-li akceptován návrh uvedený bez výhrad, nemohlo ke konkludentnímu uzavření smlouvy dojít (rozsudek ze dne 23. 4. 2007, sp. zn. 32 Odo 876/2006 ). Obsah jakéhokoliv ujednání sjednaného mezi stranami prokázán nebyl.
13. Nazíráno z jiného úhlu pohledu, i kdyby bylo prokázáno (což v daném případě ani nebylo), že žalobkyně (její právní předchůdkyně) prostřednictvím internetu zasílala žalovanému nějaká data, z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá ani vlastní obsah těchto dat (že dokumenty předkládané žalobkyní k žalobě jsou skutečně těmi, které byly žalovanému doručeny prostředky elektronické komunikace), ani to, že se s těmito daty seznámil skutečně žalovaný a nikoliv např. jakákoliv jiná třetí osoba.
14. Poučení podle § 118a o. s. ř. o. s. ř. se poskytují jen účastníku (jeho zástupci nebo zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka (jeho zástupce nebo zmocněnce), je to účastník, který svou nepřítomností u soudu způsobil, že se mu příslušného poučení nedostalo (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 832/2006 , ze dne 27. 9. 2006). V projednávané věci se žalobkyně z jednání okresního soudu omluvila a jde proto k její tíži, že jí nemohlo být dáno poučení ve smyslu § 118a o.s.ř. aby označila důkazy pro svá tvrzení o tom, že mezi účastníky byla úvěrová smlouva uzavřena a že její obsah byl takový, jaký žalobkyně tvrdí. Skutečnost, že byla mezi účastníky uzavřena smlouva o žalobkyní tvrzeném obsahu tak prokázána v řízení nebyla (vytištěný a ani jednou stranou nepodepsaný dokument dostatečným důkazem není). Nebyl předložen potvrzující email, jak o něj žalobkyně e mailem ze dne datum žádala na emailovou adresu, z které nevyplývá, že by patřila žalovanému. Ani to, že žalobkyni byla z účtu žalovaného zaslána částka 10 Kč, neprokazuje, že žalovaný vyjadřoval souhlas s právě tím kompletním textem úvěrové smlouvy a úvěrových podmínek, které v tomto řízení předkládá žalobkyně. Žalobkyně rovněž neprokázala, že by řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy. Nebyly předloženy žádné doklady, kterými by žalovaný dokládal svoji majetkovou, příjmovou a výdajovou situaci. Nelze odhlédnout ani od situace, kdy větší část poskytnutého úvěru sloužila k zaplacení dříve poskytnutého úvěru, což je typickým znakem pro dlužníky, kteří jsou v problémech s řádným splácením.
15. Z žalobkyní předložených důkazů vyplývá, že žalovanému na účet přišla částka 8 449 Kč + 15 551 Kč a na úhradu jeho dluhu byla splacena 1 289 Kč + 10 Kč. Poskytnutou částku 12 000 Kč je nutné posoudit jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, když lze z předložených důkazů uzavřít, že peníze byly poslány na účet žalovaného.
16. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po datum).
17. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
18. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
19. Podle § 1958 obč. zák., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
20. Z ničeho však nevyplývá, že by mezi účastníky bylo dohodnuto zpoplatněné zasílání upomínek a požadovaná smluvní pokuta.
21. Žalovaný měl dluh splnit na základě první výzvy k zaplacení ze dne datum (odeslané žalovanému dle poštovního podacího archu téhož dne) do datum. Dne 5. 1. číslo se žalovaný dostal do prodlení, a od tohoto okamžiku žalobkyni náleží nárok na úroky z prodlení v zákonné výši.
22. Okresní soud proto žalobě vyhověl ohledně částky 24 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení a ve zbytku žalobu zamítl.
23. S ohledem na posouzení nároku žalobkyně jako nároku z bezdůvodného obohacení soud důkaz předloženým znaleckým posudkem číslo znalce titul. jméno příjmení ani srovnáním poskytovatelů půjček publikovaným dne datum na www.clovekvtisni.cz či seznamem nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru a auditní zprávou produktu – spotřebitelský úvěr zpracovanou Institutem aplikovaného práva z.s., sazebníkem odměn za poskytování bankovních služeb právnická osoba a podkladovou dokumentací„ anonymizována tři slova“, kterými měla být prokázána přiměřenost a oprávněnost smluvních ujednání smlouvy o úvěru, se blíže nezabývá, resp. jejich hodnocením, když nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru. Provádění uvedených důkazů by tak bylo nadbytečné a neúčelné.
24. Jen na okraj a pro úplnost okresní soud podotýká, že i kdyby dospěl k závěru, že se žalobkyní komunikoval skutečně žalovaný a ohledně žalobkyní tvrzené smlouvy (tj. ohledně smlouvy se žalobkyní tvrzeným obsahem), musel by nutně aplikovat závěry Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3308/16 ze dne datum, neboť předmětná smlouva (nepodepsaná ani žalobkyní) naplňuje znaky smlouvy lichevní. Úvěrovaný, který na jejím základě měl obdržet částku 30 000 Kč, má na jejím základě zaplatit částku více než tři a půl krát vyšší. Jedná se v jejím případě o zjevný exces, kterému právo nemůže poskytnout oporu. Okresní soud pro stručnost odkazuje plně na argumentaci Ústavního soudu v citovaném nálezu.
25. Ostatně, kdyby samotné uzavření smlouvy mezi účastníky prokázáno bylo, nebylo prokázáno platné sjednání uvedených tvrzených ujednání, stejně jako řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , ze dne 25. 7. 2018 věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.
26. Byť shora uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu odkazuje na starý zákon o spotřebitelském úvěru, tak soud je toho názoru, že není sebemenší důvod nepostupovat obdobně i podle nového zákona o spotřebitelském úvěru.
27. Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. , platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
28. Dle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
29. Dle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
30. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Jelikož nebylo prokázáno, že žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, když toto neprokázala, dospěl soud k závěru, že jde o další důvod, pro vyslovení neplatnosti předložené Smlouvy o úvěru.
31. S ohledem na shora uvedené soud žalobkyni přiznal pouze nárok na náhradu bezdůvodného obohacení ve výši uvedené ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
32. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Procesně převážně úspěšnému žalovanému přitom podle obsahu spisu náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.