Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
34 C 93/2020-24
Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr Pavlem Matoušem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 14 381 Kč s příslušenstvím - půjčka
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 14 381 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 14 381 Kč od 2.7.2015 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 14 381 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 14 381 Kč od 2.7.2015 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobou podanou na soud dne 25. 11. 2019 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 14 381 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o půjčce, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč za souhrnný poplatek ve výši 13 376 Kč. Ze strany žalovaného nebylo plněno řádně, žalovaný neplatil sjednané měsíční splátky a vůči právnímu předchůdci žalobce mu vznikl dluh v celkové výši 14 381 Kč s příslušenstvím, který je předmětem této žaloby. S účinností ke dni 1. 7. 2015 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou mezi společností právnická osoba, jako původním věřitelem, a právnická osoba anonymizováno, jako přechodným věřitelem. S účinností ke dni 24. 8. 2018 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou mezi právnická osoba S.á.r.l., jako přechodným věřitelem, a žalobcem jako postupníkem.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu souhlasili)
4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav:
Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne 19. 12. 2009 a ze smluvních podmínek Smlouvy o půjčce soud zjistil, že společnost právnická osoba jako původní věřitel poskytla dne 19. 12. 2009 žalovanému finanční prostředky ve výši 16 000 Kč za souhrnný poplatek ve výši 13 376 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit peněžní prostředky v celkové výši 29 376 Kč v 60ti pravidelných týdenních splátkách po 496 Kč. Tuto povinnost však žalovaný řádně a včas nesplnil, když uhradil toliko 14 995 Kč. Úhrada žalovaného byla započtena na souhrnný poplatek a ve zbytku na jistinu. Smlouva o půjčce zanikla dne 14. 6. 2006 uplynutím doby, na kterou byla sjednána.
Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 soud zjistil, že s účinností ke dni 1. 7. 2015 společnost právnická osoba, jako původní věřitel, postoupila svoji pohledávku za žalovaným na právnická osoba anonymizováno jako přechodného věřitele, přičemž tato skutečnost byla žalovanému písemně oznámena dne 25. 6. 2015.
Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 soud zjistil, že s účinností ke dni 24. 8. 2018 právnická osoba anonymizováno, jako přechodný věřitel, postoupila svoji pohledávku za žalovaným na žalobce, přičemž tato skutečnost byla žalovanému písemně oznámena dne 14. 9. 2018.
Z výzvy k plnění ze dne 8. 11. 2019 soud zjistil, že žalovaný byl na existenci svého dluhu upozorněn a byl vyzván k jeho úhradě.
5. Žalovaný žalobci výše specifikovanou dlužnou částku neuhradil, resp. nijak v řízení neprokázala (povinnost důkazní byla v tomto případě na jeho straně), že by tuto svoji smluvní povinnost splnil. Žalovaná netvrdil ani nedoložil jiné skutečnosti, na jejichž podkladě by bylo možno učinit závěr, že nárok uplatněný vůči němu žalobcem, je z hlediska hmotně právního nedůvodný.
6. Soud zhodnotil provedené listinné důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost těchto listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.
7. Soud v projednávané věci podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. aplikoval zákon č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“) a zákon č. 513/1991 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obchodní zákoník“). Podle § 657 občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 365 obchodního zákoníku, dlužník je v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek.
8. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný, ačkoliv se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit ve sjednané lhůtě, neplnil svou smlouvou převzatou povinnost řádně a včas. Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným od právnická osoba S.á.r.l., jako přechodného věřitele, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 právnická osoba S.á.r.l., jako přechodný věřitel, nabyla pohledávku za žalovaným od společnosti právnická osoba, jako původní věřitel, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015. Vůči žalobci má tak žalovaný dluh ve výši 14 381 Kč. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky. Jelikož žalovaný svůj dluh vůči žalobci řádně a včas nesplnil, dostal se do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobci takto vznikl nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení.
9. Protože se jednalo o řízení v tzv. bagatelní věci ve smyslu § 202 odst. 2 občanského soudního řádu (tzn. bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství), postupoval soud při odůvodnění rozsudku dle § 157 odst. 4 občanského soudního řádu, tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
10. O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobce byl ve věci úspěšný, soud mu proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále náklady právního zastoupení žalobkyně. Ty jsou tvořeny odměnou advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. vyhlášky 200 Kč. Za každý provedený úkon pak náleží žalobci náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky ve výši á 100 Kč Celkem tedy náklady žalobce (včetně DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 1 489 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.