Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
21 C 6/2021-22
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Alenou Mědílkovou
ve věci
žalobkyně: ;
právnická osoba, IČO,
se sídlem adresa,
; zastoupená titul. jméno jméno, advokátem
se sídlem adresa,
proti žalovanému:
; celé jméno žalovaného, datum narození,
bytem adresa žalovaného,
o zaplacení 3 856,82 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 3 856,82 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 856,82 Kč od 2.4.2019 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 3 856,82 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 856,82 Kč od 2.4.2019 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 6.10.2020, doplněnou podáním ze dne 5.2.2021, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 3 856,82 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne 12.3.2019 se společností právnická osoba, IČO, obec (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru, a to prostřednictvím komunikace na dálku webová adresa). Na základě smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 2 200 Kč a žalovaný se zavázal tyto peníze předchůdkyni žalobkyně vrátit včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 656,82 Kč nejpozději do 1.4.2019. Žalovaný však vyčerpané peněžní prostředky nevrátil a žalovaná částka se sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 2 200 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 656,82 Kč. Pohledávka za žalovaným byla smluvně postoupena na žalobkyni. Žalovaný ničeho žalobkyni neuhradil.
Žalobkyně a právní zástupce žalobkyně se k jednání soudu omluvili; žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil (pozn.: předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne 9.3.2021). Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
Soud v této věci učinil následující skutková zjištění:
Ze smlouvy o úvěru ze dne 12.3.2019 plyne, že tato listin listina není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného. Z obsahu textu této listin y plyne, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaný měli mezi s sebou upravit podmínky smlouvy o úvěru, kdy se předchůdkyně žalobkyně měla zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 2 200 Kč a žalovaný se měl zavázat peněžní prostředky včetně sjednaného poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 656,82 Kč vrátit nejpozději do 1.4.2019. Za dobu poskytnutí peněžních prostředků se žalovaný měl zavázat zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok ve výši 40 % ročně.
Z prohlášení o platbě ze dne 31.8.2020 plyne, že právnická osoba, potvrdila, dne 12.3.2019 byla z účtu předchůdkyně žalobkyně č. bankovní účet odepsána částka 2 200 Kč na účet č. bankovní účet s variabilním symbolem číslo se zprávou pro příjemce: Zapujcka anonymizováno číslo.
Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2.4.2020 včetně přílohy plyne, že předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni.
Z oznámení ze dne 18.9.2020 plyne, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 18.9.2020, jak plyne z podacího lístku.
Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
Dle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Podle § 2395 ObčZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.
Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 12.3.2019 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně měla zavázat poskytnout žalovanému peněžité prostředky ve výši 2 200 Kč a žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit včetně dohodnutého úroku z úvěru a poplatku za poskytnutí úvěru. Žalobkyně k prokázání těchto svých tvrzení označila a předložila soudu Smlouvu o úvěru ze dne 12.3.2019. Žalobkyně však řádně tímto předloženým listinným důkazem neprokázala, že by mezi účastníky smlouvy došlo k uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím komunikace na dálku (§ 2395 a násl. ObčZ a § 1824 a násl. ObčZ), právě o takovém obsahu, který tvrdí v žalobě, když z něho neplyne vůle žalovaného smlouvu uzavřít. Předložená písemná smlouva o úvěru ze dne 12.3.2019 není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného. Proto soud uzavřel, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní ohledně tvrzeného uzavření úvěrové smlouvy.
Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 2 200 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila Potvrzení o platbě ze dne 31.8.2020 (bez podpisu oprávněné osoby), z nějž však jednoznačně a nepochybně neplyne, že peněžní prostředky byly předchůdkyní žalobkyně poskytnuty právě žalovanému, když žalobkyně neoznačila žádný důkaz ke ztotožnění čísla účtu, na který byly peněžní prostředky odeslány, s osobou žalovaného. Proto soud uzavřel, že v daném případě nebylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky ve výši 2 200 Kč vyplatila žalovanému, a tudíž se žalovaný na úkor žalobkyně nemohl bezdůvodně obohatit. Pro úplnost soud dodává, že žalobkyně svou nepřítomností u soudního jednání dne 1.4.2021 nevyužila svého procesní práva, které jí skýtá § 118a odst. 3 o.s.ř. , tj. nevyužila svého práva být soudem vyzvána k označení ještě jiných důkazů na podporu svých tvrzení ohledně existence smlouvy a poskytnutí peněžních prostředků žalovanému (srov. s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.4.2008 sp. zn. 28Cdo 1537/2008 ). Proto nezbylo než konstatovat, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní.
S ohledem na vše výše uvedené soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu, tedy co do jistiny ve výši 2 200 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 656,82 Kč a úroku z prodlení specifikovaného v I. výroku tohoto rozsudku, zamítl (výrok I. rozsudku).
Z listinných důkazů, jež nejsou v odůvodnění tohoto rozhodnutí výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto soud nepřistoupil k jejich hodnocení.
Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě by ve věci úspěšnému žalovanému podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náležela plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu neplyne, že by žalovanému vznikly jakékoliv náklady řízení, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II. rozsudku).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).