Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
16 C 44/2021-25
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Pokornou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 10 070 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se co od částky 6 728,60 Kč, úroku z prodlení ve výši 9 % p. a. od 28. 11. 2018 do zaplacení zamítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 3 341,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % p. a. od 28. 11. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba se co od částky 6 728,60 Kč, úroku z prodlení ve výši 9 % p. a. od 28. 11. 2018 do zaplacení zamítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 3 341,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % p. a. od 28. 11. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zaplacení částky 10 070 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný s žalobcem uzavřel dne datum smlouvu o úvěru ve výši 30 090,00 Kč (skládající se z půjčené částky 17 000,00 Kč a kapitalizovaného úroku 13 090,00 Kč), podle které měl splácet týdně 502,00 Kč, a to tak, že první splátka měla být uhrazena do sedmého dne od podpisu smlouvy vždy do sedmého dne od předchozí splátky, kdy u každého úvěru je nejprve hrazeno na cenu půjčky (kapitalizovaný úrok) a poté na jistinu (půjčené peníze). V případě prodlení s plněním nebo v případě neplnění vůbec, se dle smluvních podmínek smlouvy o úvěru (konkrétně čl. "Následky porušení povinnosti Klienta") stává zbylý dluh včetně příslušenství splatný a to v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Podle platební historie, kterou žalobce předkládá jako důkaz, ovšem žalovaný splácel nepravidelně, takže žalobce dosud uhrazenou částku žalovaným ve výši 20 020,00 Kč, vydělil týdenní splátkou 502,00 Kč a vypočetl tak, kdy se žalovaný skutečně dostal do prodlení, pokud by splácel tuto částku v předepsaných týdenních splátkách. Splatnost pohledávky žalobce tak nastala ke dni 18.07.2018 a datum prodlení ke dni 28.11.2018. Žalobce ovšem ve své žalobě požaduje zákonný úrok z prodlení pouze za od doby předepsané splatnosti smlouvy, tedy počátek 27.11.2018.
2. Ke stavu věci soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru dne datum pod číslo. V této smlouvě si strany dohodly poskytnutí úvěru ve výši
17000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, s úrokem 5 950 Kč, poplatkem za zpracování a doručení úvěru 3 400 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek 3 740 Kč. Zápůjční úroková sazba byla stanovena ve výši 66 % ročně a celková výše spotřebitelského úvěru na částku
30 090 Kč. Součástí Smlouvy o spotřebitelském úvěru byly též smluvní podmínky. Soud dále byla předložena evidenční karta klienta, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, upomínka s výzvou k úhradě dlužného plnění ze dne 2.6.2020 s dokladem o odeslání.
3. Soud je po zhodnocení uvedených skutkových zjištění přesvědčen, že mezi žalobkyní a žalovanou vznikl uzavřením shora uvedené smlouvy závazek v podobě smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z. (a ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru), podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
4. Žalobkyní předložená smlouva o úvěru byla uzavřena na formuláři žalobkyně a soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobkyně obsahově shodný formulář smlouvy používá při poskytování spotřebitelských úvěrů opakovaně. Žalovaná jako spotřebitel tak fakticky neměla reálnou možnost její obsah ovlivnit. Uzavírání smluv se spotřebiteli adhézním způsobem není samo osobě nepřípustné. Zmíněný způsob uzavření spotřebitelské smlouvy je na druhou stranu důvodem, aby přiměřenost a mravnost ujednání v takové smlouvě fakticky jednostranně určených silnější smluvní stranou byla zkoumána pečlivěji, než je-li obsah smlouvy výsledkem skutečného vyjednávání stran. Ujednání smlouvy je přitom nutno posuzovat v jejich vzájemných souvislostech a se zřetelem na skutečný (nikoliv jen formálně deklarovaný) obsah práv a povinností účastníků, které jsou jimi založena. Pokud jde o úrok z poskytnutého úvěru, je tento ve smlouvě ujednán konkrétní částkou 5 950 Kč. Současně je uvedeno, že zápůjční úroková sazba činí 66% ročně, tedy nikoliv za 60 týdnů. Jestliže jistina úvěru činí 17 000 Kč, pak částka 5 950 Kč neodpovídá 66% z jistiny. Skutečně sjednaným úrokem není pouze částka 5 950 Kč, nýbrž i další jednorázové„ poplatky“ ve smlouvě uvedené, tj. částky 3 400 Kč za„ zpracování a doručení úvěru“ a 3 740 Kč za„ hotovostní inkaso splátek“. Úrok je podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru, která je ze zákona smlouvou úplatnou a představuje odměnu úvěrujícího za poskytnutí úvěrových prostředků dlužníku. Je nepodstatné, zda je vyjádřen pevnou částkou nebo jiným způsobem, typicky procentní sazbou z jistiny a časovým obdobím, k němuž se sazba vztahuje (nejčastěji jeden rok). Účastníci si samozřejmě mohou jako projev své smluvní volnosti sjednat i další plnění (služby), která úvěrující úvěrovanému v souvislosti s úvěrem poskytne, a za která se úvěrovaný zaváže zaplatit nad rámec úroku další odměnu. Z obsahu smlouvy však neplyne, že by se žalobkyně reálně zavázala k jakémukoliv jinému plnění než jen k vlastnímu poskytnutí úvěrových prostředků. Plnění úvěrovaného za poskytnutí úvěru je úrokem a je nerozhodné, zda jej takto žalobkyně v předtištěném formuláři smlouvy označí či jej částečně pojmenuje jako poplatek za toliko předstírané zvláštní služby, které ovšem ve skutečnosti žádnými službami nejsou. Služby, k nimž se„ poplatky“ ve smlouvě uvedené, vážou má soud za fiktivní Je nepochybné, že má-li být úvěr poskytnut, musí být úvěrovanému„ doručen“ a musí být úvěrovaným splácen. Hotovostní inkaso je jen zdánlivou nabídkou vedlejší služby, neboť z obsahu formuláře je zřejmé, že jde o jediný, žalobkyní určený způsob placení a žalovaný nemá možnost jej odmítnout. Soud má za to, že úrok, který se žalovaná zavázala za poskytnutý úvěr žalobkyni zaplatit, činí celkem 13 090 Kč, což odpovídá téměř 77% za 60 týdnů, v nichž měl být zaplacen, tedy sazbě téměř odpovídající tomu, v jaké byl úrok ve smlouvě vyjádřen (66% ročně). Takto sjednaný úrok je nepřiměřeně vysoký, neboť obvyklé úroky z úvěrů podobné povahy jako je úvěr dle zkoumané smlouvy činily maximálně 11,02%, což plyne z údajů publikovaných anonymizována dvě slova bankou. Ujednání o povinnosti žalovaného takový úrok zaplatit je podle ust. § 580 a § 588 ujednáním nemravným a absolutně neplatným.
5. Smlouva úvěru je smlouvou úplatnou, povinnost úvěrovaného zaplatit úrok je její podstatnou náležitostí, pokud chybí, nemůže jít o smlouvu o úvěru. Nelze také dovodit, že by vůli stran odpovídalo, aby žalobkyně, pro kterou je poskytování úvěrů předmětem jejího podnikání, žalované poskytla úvěr bez nároku na odměnu. Ujednání o nemravně vysokém úroku je neplatné zcela, nejen v části, v jaké takto sjednaný úrok převyšuje přiměřenou mez (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1008/2009 ). Naproti tomu, jestliže důvody neplatnosti dopadají pouze na ujednání o výši úroku a zbývající obsah smlouvy lze mít za mravný, je namístě postupovat podle ustanovení § 577 o. z. a žalovanou zavázat k úhradě úroku ve výši určené podle ustanovení § 1802 o. z., tj. ve výši úroků požadovaných obvykle za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka (úvěrovaného) v době uzavření smlouvy. Tento postup odpovídá i požadavku upřednostnit takový výklad smlouvy, který v maximální možné míře respektuje vůli jejích účastníků. Je zjevné, že účastníci měli v úmyslu dohodnout se na úplatném poskytnutí úvěru. Pokud neplatnou sjednali pouze výši úroku jakožto odměny žalobkyně, jde o nezákonné určení množstevního rozsahu ve smyslu ust. § 577 o.z., které soudu umožňuje takové ujednání nahradit tak, aby to odpovídalo spravedlivému uspořádání práv a povinností smluvních stran. Odvolací soud, za úrok, který vhledem k zjištěným okolnostem významným pro obsah smluvního vztahu účastník nejlépe odpovídá uvedenému zákonnému požadavku, považuje úrok na úrovni trojnásobku úroku požadovaného u srovnatelných úroků bankami, tj. úrok ve výši 33,06 % ročně. Je si vědom toho, že se jedná o úrok, jenž lze mít za vysoký. Přihlédl zejména k tomu, že žalobkyně není bankou, a žadatelé o úvěr, kteří se na ni obracejí, jsou zpravidla klienty, u kterých je riziko, že úvěr nebude řádně splácen, vyšší. Ke stejným závěrům dospěl i Krajský soud v Plzni např. ve svém rozhodnutí sp.zn. 64 Co 225/2020 .
6. Žalobkyně poskytla žalované jako úvěr částku 17 000 Kč. Úroku s roční sazbou ve výši 37,42 % odpovídá za dobu 60 týdnů, na kterou byl úvěr poskytnut, úrok ve výši 6 361,40 Kč. Na jeho zaplacení má žalobkyně právo vedle jistiny ve výši 17 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná z této částky dle nezpochybněného tvrzení žalobkyně, již zaplatila částku 20 020 Kč, zbývá k úhradě částka 3 341,40. Žalobkyně má podle ust. 1970 o.z. právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši určené podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů, tj. v sazbě 9 %, a to jak z jistiny, tak z dlužných úroků v přiznané výši.
7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. , na základě kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že úspěšnějším účastníkem řízení byla žalovaná, té však žádné náklady nevznikly, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.