Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
28 C 29/2021-30
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Jachura Maříkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 8 855 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 990 Kč s 9% zákonným úrokem z prodlení ročně od 3.6.2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 7 865 Kč s příslušenstvím, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 990 Kč s 9% zákonným úrokem z prodlení ročně od 3.6.2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 7 865 Kč s příslušenstvím, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 o.s.ř.
Předmětem řízení bylo zaplacení v záhlaví uvedené částky z titulu uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky energií mezi právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba a žalovanou. Předmětem této smlouvy byla dodávka služeb – elektrické energie/plynu do sjednaného odběrného místa. Do tohoto odběrného místa dodával právní předchůdce žalobce žalované sjednané služby, které následně vyúčtoval fakturami. Žalovaná pak neuhradila fakturu za vyúčtování elektřiny ve výši 990 Kč, deaktivační poplatek ve výši 6 050 Kč a poplatek za odpojení ve výši 1 815 Kč.
Soud jednal podle ustanovení § 115a o.s.ř. podle něhož, k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout i na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Vzhledem k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaná za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. rovněž, postupoval soud podle tohoto zákonného ustanovení.
Na základě prokázaných a nesporovaných skutečností, kdy soud jednotlivá zjištění z jednotlivých důkazů v písemném vyhotovení rozsudku nevyjmenovává v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 o.s.ř. činí tento závěr o skutkovém stavu:
společnost právnická osoba uzavřela s žalovanou dne 12.5.2017 smlouvu o sdružených službách č. VMA 50375128. Tato smlouva byla uzavřena na dobu dvou let. Předmětem smlouvy byla ze strany společnosti právnická osoba povinnost dodávat žalované do odběrného místa obec a číslo, ulice a číslo plyn a elektřinu, za což se žalovaná zavázala hradit fakturovanou cenu dne ceníku právnická osoba anonymizována dvě slova. Součástí této smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky. Pro případ porušení smluvních povinností sjednaných v uvedené smlouvě nebo Všeobecných obchodních podmínek si strany smlouvy sjednaly smluvní pokutu, která byla sjednána smluvním poplatkem ve výši 6 050 Kč s DPH za porušení povinnosti umožnit dodavateli provedení procesu změny dodavatele ve sjednaném termínu a stejně tak 6 050 Kč s DPH za porušení povinnosti umožnění dodávky do doby trvání závazku zákazníka podle sjednané smlouvy a nesjednání smlouvy s jiným dodavatelem pro období trvání závazku vymezeném ve smlouvě. Právní předchůdce žalobce fakturou ze dne 27.9.2018 fakturoval žalované částku ve výši 6 050 Kč představující deaktivační poplatek, fakturou ze dne 11.9.2018 částku ve výši 1 815 Kč představující poplatek za odpojení elektřiny a fakturou ze dne 1.11.2018 částku ve výši 990 Kč představující vyúčtování dodávky elektřiny v období od 1.6.2018 do 10.10.2018 za spotřebované množství 0, 11500 MWh. Fakturované částky žalovaná ani po písemné upomínce ze strany žalobce neuhradila. Na žalobce pak pohledávka za žalovanou přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností právnická osoba a žalobcem dne 27.3.2020. Tato skutečnost byla žalované písemně oznámena.
Na základě provedeného dokazování posoudil soud věc po právní stránce následovně: podle ustanovení § 50 odst. 2 , věta prvá zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) smlouvou o sdružených dodávkách elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Podle ustanovení § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle ustanovení § 2079 odst. 3 o. z. neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně. V řízení bylo prokázáno, že na základě shora uvedené smlouvy se společnost právnická osoba zavázala dodávat žalované do odběrného místa obec a číslo, ulice a číslo zemní plyn a elektřinu a žalovaná byla za takto spotřebovanou elektřinu a plyn povinna podle provedeného vyúčtování společnosti právnická osoba zaplatit fakturovanou (kupní) cenu. Vzhledem k tomu, že žalovaná podle provedeného vyúčtování odebranou elektřinu za období od 1.6.2018 do 10.10.2018, v rozsahu 0, 11500 MWh spotřebovala, avšak fakturovanou cenu 990 Kč neuhradila, uznal jí soud k této povinnosti výrokem I. rozsudku Úrok z prodlení a jeho výše byla žalobci přiznána v souladu s ust. § 513 o.z., § 1968 o.z. a § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
Pokud jde o žalobcem nárokovanou částku ve výši 6 050 Kč, jež má představovat deaktivační poplatek a částku ve výši 1 815 Kč, jež má představovat poplatek za odpojení, není soudu z provedeného dokazování a z žalobních tvrzení zřejmé, co tyto nároky mají představovat. Ze smlouvy sjednané mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce se podává, že pro případ porušení podmínek smlouvy, byl sjednán smluvní poplatek ve výši 6 050 Kč s DPH, a to konkrétně za porušení povinnosti umožnit dodavateli energií proces změny dodavatele ve sjednaném termínu a stejná částka pak za porušení povinnosti umožnění dodávky do doby trvání závazku zákazníka podle dané smlouvy a nesjednání smlouvy s jiným dodavatelem pro dobu trvání závazku, žádné z těchto porušení však žalobce netvrdil. Soudu tak není zřejmé, zda žalobcem nárokovaná částka představuje některou z těchto smluvních pokut a co konkrétně měla žalovaná svým (ne) jednáním porušit, popř. zda deaktivační poplatek představuje jiný nárok (ne sjednanou smluvní pokutu) a tedy na základě čeho je tento deaktivační poplatek nárokován tzn. jaké jsou předpoklady pro to, aby žalobce mohl tento deaktivační poplatek po žalované požadovat. Obdobná situace je pak i u částky 1 815 Kč představující poplatek za odpojení, kdy rovněž není jasné, na základě čeho může být tento deaktivační poplatek žalobcem požadován, kdy došlo k odpojení žalované od distribuční soustavy právního předchůdce žalobce a z čeho vyplývá výše uvedeného poplatku. Vzhledem k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nemohl jej soud vyzvat k doplnění rozhodných skutečností podle ustanovení § 118a odst. 1 o.s.ř. , neboť toto poučení se v zásadě činí při ústním jednání, a proto tyto nároky zamítl jako neopodstatněné.
Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanoven § 142 odst. 2 o.s.ř. , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný účastníků nemá na jejich náhradu právo. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla ve sporu převážně úspěšná, avšak žádné náklady řízení jí nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.