Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 159/2020-67

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem titul Štěpánem Slavíkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem titul. jméno příjmení

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení částky 5 780 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba o zaplacení 5 780 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba o zaplacení 5 780 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. od [datum] do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Příbrami dne datum domáhá zaplacení částky 5 780 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že tato částka představuje dlužnou jistinu podle smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba dne datum. Podle této smlouvy věřitel poskytl dlužníkovi bezúčelový, bezhotovostní úvěr v rámci úvěrového limitu 35 000 Kč na dobu neurčitou s tím, že žalovaná se zavázala věřiteli úvěr včetně úroku 8,5% měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5% z každé čerpané částky splácet v pravidelných měsíčních splátkách odpovídajících 12,5% nesplaceného úvěru společně s úrokem a poplatkem, minimálně však 1 000 Kč. Žalovaná takto vyčerpala 6 000 Kč, dosud však dle žaloby neuhradila jistinu 5 780 Kč. Žalobkyně požaduje též zákonný úrok z prodlení od datum do zaplacení. Pohledávka byla postoupena společnosti právnická osoba smlouvou ze dne datum a následně žalobkyni smlouvou ze dne datum.

2. Elektronický platební rozkaz ve věci soudem vydaný byl zrušen pro nedoručení žalované do vlastních rukou. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání se bez omluvy nedostavila a soud jednal dle ustanovení . , , dále jen , v její nepřítomnosti stejně jako v nepřítomnosti žalobkyně, která se k jednání omluvila.

3. Dle ustanovení . toto rozhodnutí obsahuje pouze předmět, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

4. Soud ze skutkových tvrzení a žalobkyní předložených listinných důkazů zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k uzavření v žalobě shora uvedené smlouvy o revolvingovém úvěru dne datum prostřednictvím komunikačních prostředků tzv. na dálku na webových stránkách věřitele. Žalovaná doručila takto žádost o zaslání návrhu úvěrové smlouvy. Žalobkyně v žalobě uvádí, že věřitel dle žaloby kladně posoudil úvěruschopnost žalované a zaslal jí návrh smlouvy s dalšími podklady a žalovaná potvrdila seznámení a souhlas vložením unikátního identifikačního kódu zaslaného jí na její telefonické číslo a kliknutím na příslušnou ikonu projevila svoji vůli být smluvně vázána podmínkami smlouvy. Žalovaná vyčerpala celkem 6 000 Kč z úvěrového rámce, a to dne datum. Podle výpisů z účtu – platební historie neuhradila žalovaná na svůj závazek splácet úvěr s příslušenstvím v období od datum do datum ničeho a celková dlužná částka jistiny činila k datum 6 000 Kč, na poplatku za výběr 750 Kč, na náhradě účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením se splácením kteréhokoliv částky 2 x 250 Kč, tj. 500 Kč, a na úrocích za období čerpání 1 547 Kč, celkem 8 797 Kč. příjmení 2 x 250 Kč je ve výpisu chybně označena jako pokuta za prodlení. V oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvě ze dne datum se uvádí jako dlužná částka 7 147,44 Kč s příslušenstvím.

5. Ve smlouvě se žalovaná zavázala splácet vyčerpaný úvěr spolu s úrokem 8,5 % měsíčně, dále 12,5 % z čerpané jistiny jako poplatek za čerpání. Pro případ prodlení byla sjednána částka účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením se splácením kterékoliv částky ve výši 250 Kč.

6. Soud na projednávaný spor aplikoval ustanovení § číslo a § číslo odst. 1, a , , (dále jen „o. z.“), ustanovení tohoto zákoníku o spotřebitelských smlouvách a , o spotřebitelském úvěru. Při svém rozhodnutí vyšel ze zjištění shora uvedeného o uzavření smlouvy za podmínek v ní sjednaných, o poskytnutí dohodnuté výše úvěru způsobem shora uvedeným, z výpisů z účtu, z postoupení pohledávky a předžalobní výzvy, jakož i z údajů zjištěných ze smlouvy samotné, smluv o postoupení pohledávek.

7. Jak vyplývá ze shora uvedeného, soud se zabýval otázkou platnosti uzavřené úvěrové smlouvy, a to z pohledu toho, zda ze strany právní předchůdkyně žalobkyně byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna její zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného.

8. Podle ustanovení poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 86 odst. 2 tohoto zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Jak vyplývá z citovaného znění zákonných ustanovení, povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli pod sankcí neplatnosti smlouvy pro případ, že tak neučiní.

12. Soud má s ohledem na shora popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze považovat zákonem uloženou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací ze strany právní předchůdkyně žalobkyně za prokázanou.

13. Z provedeného dokazování nevyplývá ani náznakem, kdy a jakým způsobem měla banka postupovat před sjednáváním smlouvy a jejím uzavření s obezřetnou péčí a prověřovat úvěruschopnost žalované. Žalobkyně ani netvrdila, ani žádnými listinnými důkazy nedoložila, že vůbec byla úvěruschopnost žalované posuzována. Žalobkyně se neúčastí na jednání soudu připravila o dobrodiní ustanovení Přitom nelze ani z předložených listinných důkazů zjistit, jakým způsobem vlastně banka došla k závěru o dostatečné disponibilitě žalované, aby jí mohla úvěr poskytnout.

14. Ohledně shodné povinnosti upravené v předchozí právní úpravě , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016 právní praxe byla jednotná v tom, že se jedná o absolutní neplatnost smlouvy při nedodržení podmínek tohoto ustanovení, a to i když tento zákon takový důsledek výslovně nestanovil. Na tom se sjednotila i judikatura.

15. I při výkladů po datum platné právní úpravy obsažené v citovaných ustanoveních je třeba postupovat podle zásady rovnosti a zásady ochrany slabší strany upravené právě v právních předpisech na ochranu spotřebitele. Touto slabší stranou je bezesporu spotřebitel, který na rozdíl od poskytovatele úvěru není vybaven odborným personálem, znalostmi ekonomickými ani právními a v podstatě nemá možnost dosáhnout změny podmínek smluv poskytovatelem předem naformulovaných i z pohledu výhodnosti pro poskytovatele. Pokud finanční prostředky skutečně potřebuje, neboť se mu nedostávají, je ekonomicky slabý a nemá jinou možnost si je akutně obstarat, nezbývá mu, než na podmínky předem poskytovatelem stanovené přistoupit. To vše bylo zákonodárci zohledňováno a právě proto byla zákonem stanovena povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy ne spotřebiteli samotnému, ale poskytovateli, od něhož se očekává, že k tomuto přistoupí jakožto profesionál v daném oboru s náležitou odbornou péčí a objektivitou. Relativní neplatnost jako následek porušení právní úpravy na ochranu spotřebitele by zákonem nastavené účinné vyvažování znemožnila, naopak by se v jejím důsledku stala pouze relativní i celá zákonem stanovená ochrana spotřebitele jako taková, pokud by soud sám nemohl přihlédnout k tomu, zda poskytovatel dostál své zákonné povinnosti, či zda naopak nastaly zákonné důsledky porušení povinnost poskytovatele v podobě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Krajského soudu v Praze sp. zn. ze dne 31. 5. 2019).

16. Ustanovení § 586 odst. 1 o. z. stanoví, že je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Podle odst. 2 citovaného ustanovení nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné. Podle ustanovení § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

17. Zákonná úprava realizovaná necílí pouze na ochranu spotřebitelů, ale i poskytovatelů úvěru samotných, které vede k profesionálnímu přístupu a omezení vzniku rizika nesplácených závazků a vynakládání dalších finančních prostředků na následné uplatňování nároků, nemluvě o ochraně dalších osob a jejich nároků při případném předlužení dlužníka (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ).

18. Soud tak uzavřel otázku platnosti zkoumané smlouvy tak, že tuto považuje za absolutně neplatnou pro porušení povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně posoudit řádně a s odbornou péčí úvěruschopnost žalované za použití § 588 o. z.

19. Soud posuzoval tedy nárok jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení, protože žalované prokazatelně ze strany právní předchůdkyně žalobkyně byla poskytnuta částka 6 000 Kč na základě neplatného smluvního ujednání. Nicméně žalovaný nárok přiznat na základě žaloby a výsledků dokazování nebylo možné. Žalobkyně si tvrdí, že žalovaná dluží na jistině 5 780 Kč, žádným způsobem však neuvádí, a nelze to vyčíst ani z předložených listinných důkazů, jakým způsobem k tomuto závěru došla. Žalobkyně netvrdí a neprokazuje, kolik a kdy žalovaná na své závazky z uvedené neplatné smlouvy zaplatila. Přitom evidentně s ohledem na dlužné částky uvedené ve výpisu ke dni datum, v předžalobní výzvě a žalobě samotné bylo nějako plnění žalovanou poskytnuto.

20. Protože nebylo náležitě tvrzeno ani samotnými listinnými důkazy žalobkyní označenými a k důkazu provedenými prokázáno, že žalovaná dluží tvrzenou částku, soud má zato, že žalobkyně si k žalobnímu tvrzení nesplnila svoji důkazní povinnost ve smyslu ustanovení . písm. b) Jak uvedeno, poučení dle ustanovení . pro neúčast žalobkyně při jednání jí nemohlo být poskytnuto a k podmíněné žádosti ze dne 25. 3. 2021o odročení jednání pro případ, že tvrzené skutečností nebudou dostatečné proto, aby soud žalobě vyhověl, nemohlo být přihlédnuto (ustanovení . ). Soud tak vyšel z toho, že žalobkyně neprokázala, že by jí žalovaná dlužila sumu v žalobě uplatněnou, proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

21. O nákladech řízení soud rozhodl podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, když žalobkyně byla neúspěšnou a žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( . ).