Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 89/2021-17

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní titul Petrou Šturcovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem titul. jméno příjmení

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 6 500 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč s 8,50% úrokem z prodlení z částky 6 000 Kč od 7. 4. 2021.

II. Žaloba, že je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 1 537 Kč s 8,50% ročním úrokem z prodlení z částky 6 000 Kč od 4. 4. 2018 do 6. 4. 2021, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 476 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně titul. jméno příjmení, advokáta, se sídlem adresa žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč s 8,50% úrokem z prodlení z částky 6 000 Kč od 7. 4. 2021. II. Žaloba, že je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 1 537 Kč s 8,50% ročním úrokem z prodlení z částky 6 000 Kč od 4. 4. 2018 do 6. 4. 2021, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 476 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa žalobkyně], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 6 000 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 037 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 000 Kč od 4. 4. 2018 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč. Uváděla, že mezi její právní předchůdkyní, společností právnická osoba, sídlem adresa, anonymizována dvě slova číslo, Malta (dále jen„ příjmení příjmení“) a žalovaným byla dne 3. 1. 2018 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, a to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (webové rozhraní příjmení příjmení), na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr ve výši 6 000 Kč. Žalovaný poskytnutý úvěr čerpal, avšak řádně nesplácel. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019 právnická osoba příjmení postoupena společnosti právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ anonymizováno“). Společnost anonymizováno pohledávku za žalovaným postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019 žalobkyni. Obě postoupení byla žalovanému oznámena. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní výzvou ze dne 7. 11. 2020, na kterou však nereagoval.

2. Žalobkyně dále obecně uvedla, že kladně posoudila úvěruschopnost žalovaného, nic konkrétního však neuvedla a žádné důkazy k tomuto tvrzení nedoložila.

3. Žalovaný se k soudnímu jednání bez omluvy nedostavil a k žalobě se nevyjádřil.

4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím závěrům ohledně skutkového stavu věci. Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne 3. 1. 2018 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které se příjmení příjmení zavázala poskytnout žalovanému neúčelový bezhotovostní úvěr až do výše sjednaného limitu 35 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit a zaplatit sjednané úroky z úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatek za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z částky každého čerpání úvěru. Žalovaný se zavázal úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru nebo ve výši 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší (ze smlouvy o revolvingovém úvěru). Dle tvrzení žalobkyně žalovaný úvěr čerpal do výše 6 000 Kč a neuhradil ve smluvené lhůtě splatnosti. Pohledávku za žalovaným postoupila právnická osoba příjmení právnická osoba smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019. Společnost anonymizováno pohledávku za žalovaným postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019 (ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019 a ze dne 19. 12. 2019), což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 7. 11. 2020 (z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 7. 11. 2020, včetně dokladu o odeslání). Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k uhrazení dlužné částky (z předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání).

5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze , (dále jen„ o. z.“) a ze , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru).

6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2. téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

14. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví

16. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru ze dne 3. 1. 2018 podepsaná právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit, resp. žalobkyně neprokázala, že úvěruschopnost žalovaného řádně přezkoumala. Závěr o absolutní neplatnosti se opírá o rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci OPR- právnická osoba GK (C číslo). Uvedeným rozhodnutím bylo dovozeno, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo, z nichž vychází právní úprava obsažená v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

17. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, (PR číslo s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soud ČR (nález ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ústavní nález), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absenci náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud jednoznačně uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.

18. V daném případě soud uzavřel, že žalobkyně neprokázala, zda a jak byla úvěruschopnost žalovaného zkoumána, když v žalobě v tomto směru nic konkrétního netvrdila a nedoložila žádné důkazy. Svou neúčastí při jednání se zbavila možnosti být soudem poučena a vyzvána k doplnění tvrzení a označení důkazů. V této souvislosti soud uvádí, že k žádosti žalobkyně o odročení jednání při potřebě doplnění tvrzení a označení důkazů nebylo možné dle přihlédnout, neboť tato žádost byla podmíněná. Odročení jednání za tímto účelem nebylo možné ani s ohledem na koncentraci řízení dle Žalobkyně tedy měla možnost se jednání účastnit a svá tvrzení a důkazy případně doplnit a splnit tak povinnost, kterou ve smyslu v řízení má. Neúčast u jednání byla jejím dobrovolným rozhodnutím. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru neplatnou a v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 6 000 Kč, přičemž dle tvrzení žalobkyně žalovaný ničeho neuhradil, jednalo se na straně žalovaného o bezdůvodné obohacení, které by měl věřiteli vydat. Soud proto vyhověl žalobě o zaplacení pohledávky ve výši 6 000 Kč. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu o. z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Ve zbývajícím rozsahu požadovaných úroků, úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky soud žalobu zamítl.

19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle tak, že jejich náhradu soud přiznal procesně úspěšnější žalobkyni a uložil žalovanému uhradit žalobkyni částku 476 Kč. Při plném úspěchu ve věci by žalobkyni náležela částka 1 489 Kč sestávající ze soudního poplatku ve výši 400 Kč, a dále z odměny advokáta za 3 úkony právní služby podle , ve spojení s  vyhl. č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), přičemž odměna za jeden úkon činí částku 200 Kč, tedy za přípravu a převzetí právního zastoupení, předžalobní výzvu a sepis žaloby činí odměna částku 600 Kč. K uvedené částce dále soud připočetl hotové výdaje za uvedené 3 úkony ve výši 100 Kč za každý úkon dle advokátního tarifu, tj. celkem 300 Kč K odměně a hotovým výdajům dále náleží náhrada za daň z přidané hodnoty, jejímž je právní zástupce žalobkyně dle přiloženého osvědčení plátcem, a to ve výši 189 Kč. Soud v daném případě aplikoval ustanovení advokátního tarifu, neboť je přesvědčen, že se jedná o formulářovou žalobu na vymáhání dlužného úvěru, v němž se mění pouze označení žalovaných, smluv a dlužných částek. Žalobkyni přitom náleží 32 % z částky 1 489 Kč, protože její úspěch činil 66 % a neúspěch 34 % (soud při výpočtu úspěchu a neúspěchu zohlednil rovněž příslušenství ve smyslu usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka či nálezu Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010 sp. zn. ústavní nález).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle (exekučního řádu).