Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
14 C 74/2021-42
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem titul Janem Růžičkou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky částka, v části o zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení v částce částka, v části o zaplacení kapitalizovaného úroku v částce částka, v části o zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum, a v části o zaplacení úroku ve výši 23,72 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky [částka], v části o zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení v částce [částka], v části o zaplacení kapitalizovaného úroku v částce [částka], v části o zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], a v části o zaplacení úroku ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně učinila žalobou podanou u soudu dne datum (ve znění po jejím doplnění provedeného podáním žalobkyně ze dne datum) předmětem řízení peněžité nároky (s příslušenstvím) vůči žalovanému, postoupené z původního věřitele žalovaného společnosti právnická osoba, IČO na žalobkyni (smlouvou o postoupení pohledávek z datum, a uzavřené právním nástupcem společnosti právnická osoba, IČO, společností právnická osoba, IČO, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem). Jednalo se o nároky ze smlouvy o půjčce číslo uzavřené dne datum právě uvedenou společností právnická osoba, IČO a žalovaným. Žalobkyní v žalobě po žalovaném nárokovaná částka částka představovala dle žalobních tvrzení dluh žalovaného na„ celkové dlužné částce“, kterou se žalovaný uvedenou smlouvou zavázal právnímu předchůdci žalobkyně uhradit. Z této částky šlo konkrétně v části rovné částce částka o dluh žalovaného na jistině zápůjčky (z původní ve smlouvě sjednané výše jistiny zápůjčky částka), v části rovné částce částka o„ dluh“ žalovaného na v uvedené smlouvě sjednaném„ poplatku za administrativní činnosti“ (z původní ve smlouvě sjednané výše částka), v části rovné částce částka o dluh žalovaného na v uvedené smlouvě sjednaném poplatku za„ službu hotovostního inkasa splátek“ (z původní ve smlouvě sjednané výše částka), v části rovné částce částka o„ dluh“ žalovaného na v uvedené smlouvě sjednaném„ úroku za poskytnutí zápůjčky za dobu od datum do datum“ (z původní ve smlouvě sjednané výše částka). Vedle nárokované částky částka na„ celkové dlužné částce“ (složené z dílčích nároků a příslušenství specifikovaných výše a v částkách částka, částka, částka, částka) se žalobkyně domáhala po žalovaném z titulu uvedené smlouvy o zápůjčce ještě následujícího. V prvé řadě zaplacení částky částka jako kapitalizovaného smluvního úroku za poskytnutí předmětné zápůjčky (kapitalizovaného za dobu od datum do datum a vypočteného ve smlouvě o zápůjčce sjednanou pevnou úrokovou sazbou 23,72 % ročně z nesplacené jistiny zápůjčky – částky částka), dále přiznání částky částka jako kapitalizovaného úroku z prodlení za prodlení žalovaného s vrácením nesplacené jistiny zápůjčky v částce opět částka (kapitalizovaného při sazbě 8,05 % ročně za dobu prodlení od datum do datum), a dále smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně a i úroku z prodlení v sazbě 8,05 % ročně, a to v obou případech jdoucích od datum do zaplacení a v obou případech počítaných opět z nesplacené jistiny zápůjčky, tedy částky částka. Nad rámec uvedeného žalobkyně žalobu odůvodnila i tím, že v uvedené smlouvě o zápůjčce sjednaná zápůjčka (rovná částce částka) byla právním předchůdcem žalobkyně žalovanému po řádném prověření úvěruschopnosti žalovaného právním předchůdcem žalobkyně dne datum (v den podpisu smlouvy) v hotovosti také vyplacena, a že žalovaný se tuto v uvedené smlouvě zavázal právnímu předchůdci žalobkyně splatit v rámci sjednaných splátek„ celkové dlužné částky“ v 58 týdenních splátkách po částka. Stejně tak se dle žalobkyně žalovaný zavázal těmito splátkami splatit vedle jistiny zápůjčky i již uvedené a ve smlouvě o půjčce sjednané poplatky a tamtéž sjednaný úrok. Žalobkyně konečně tvrdila, že sjednané splátky zápůjčky žalovaný řádně nesplácel (uhradil celkem toliko částka na jistinu, částka na úrok za poskytnutí zápůjčky za dobu od datum do datum, částka na poplatek za„ administrativní činnosti“ a částka na poplatek za„ službu hotovostního inkasa splátek“. Proto žalobkyně podala žalobu v této věci.
2. Žalovaný zůstal v průběhu celého řízení procesně pasivní a nevyužil tedy ani svého práva se k návrhu žalobkyně vyjádřit anebo práva tvrdit na svoji obranu jakékoliv rozhodující skutečnosti. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne datum v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.
3. Soud pak po provedeném dokazování prostřednictvím dále uvedených důkazů přijal následující skutková zjištění. Z listiny označené jako„ smlouva o půjčce“ (s v ní uvedeným číslo) ze dne datum soud zjistil, že žalovaný tuto jejím podpisem uzavřel s právnická osoba, IČO, a svým podpisem na smlouvě také stvrdil, že na jejím podkladě převzal od druhé smluvní strany v hotovosti částku částka. jméno se přitom druhá smluvní strana žalovanému v dané smlouvě zavázala jako spotřebitelský úvěr/zápůjčku poskytnout. Smluvní strany této smlouvy v ní dále výslovně sjednaly i závazek žalovaného tuto částku druhé smluvní straně vrátit, a to se sjednaným poplatkem částka (sjednáno v ust. smlouvy s nazvaném„ Poplatky“), a složeném konkrétně z poplatku za administrativní činnost ve výši částka, z úroku (za dobu sjednaného trvání smlouvy do datum) ve výši částka, a z poplatku za žalovaným ve smlouvě výslovně zvolenou službu hotovostního inkasa splátek ve výši částka. Celkovou dlužnou částku částka (částka + částka + částka + částka) se pak žalovaný zavázal vrátit formou zvoleného hotovostního inkasa v 58 týdenních splátkách po částka, s tím, že první splátka byla splatná nejpozději do datum a každá další vždy nejpozději do dalšího sedmidenního období (poslední tedy datum). Ve smlouvě její smluvní strany také stran úpravy některých svých práv a povinností výslovně odkázaly na„ Smluvní podmínky“, o kterých žalovaný podpisem smlouvy prohlásil, že s těmito souhlasí, a že se s nimi seznámil. Že by žalovaný na své závazky ze zjištěné smlouvy o půjčce zaplatil více než samotnou žalobkyní tvrzených částka (a z toho částka na jistinu zápůjčky, částka na úvěrovou smlouvou sjednaný úrok do datum, částka na poplatek za administrativní činnosti, a částka na poplatek za službu hotovostního inkasa splátek), to tvrzeno a ani prokázáno nebylo. Naopak bylo Smlouvou o postoupení pohledávek z datum (a ve spojení s výpisem z obchodního rejstříku k osobě právního předchůdce žalobkyně, s oznámením o postoupení pohledávky z datum a podacím lístkem o jeho odeslání z datum) prokázáno, že žalobou uplatněné nároky právního předchůdce žalobkyně byly i se svým příslušenstvím postoupeny na žalobkyni. Za prokázané ale také soud nevzal, že by právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím zjištěné zápůjčky žalovanému dne datum s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet sjednané týdenní splátky zápůjčky sjednanými splátkami částka týdně, resp. že tak učinil na základě dostatečných informací, ze kterých bylo k datum zároveň zřejmé, že žalovaný bude schopen 58 týdenních splátek v této výši splácet. K vrácení i nesplacené části zápůjčky ze zjištěné smlouvy o zápůjčce z datum byl žalovaný vyzván již v oznámení o postoupení pohledávky z datum provedeného vůči žalovanému právním předchůdcem žalobkyně, a to do 10 dní od jeho doručení žalovanému. K jeho doručení žalovanému (dojití do faktické dispozice žalovaného) došlo dle závěru soudu (při jeho prokázaném odeslání žalovanému dne datum, a při pravidelném běhu doručování doporučených zásilek Českou poštou, s.p.) nejpozději dne datum, a v této výzvě stanovená 10ti denní lhůta k plnění proto uplynula dne datum. Zbývá dodat, že z k důkazu provedené karty zákazníka z datum má soud sice za zjištěné, že právní předchůdce žalobkyně prověřoval úvěruschopnost žalovaného (ve vztahu k platebním závazkům žalovaného podávajících se ze zjištěné smlouvy o půjčce číslo), a to prostřednictvím informací zde žalovaným uvedených a doložených dle obsahu tohoto důkazu i nájemní smlouvou, dokladem SIPO, pracovní smlouvou žalovaného a jeho neurčitě specifikovanými výplatními páskami, nicméně z dalších provedených důkazů se podávalo, že tyto informace nebyly zjevně hodnoceny řádně, a s odbornou péčí, kterou je při tom poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen vyvinout. Z uvedené karty zákazníka se pak podávalo, že žalovaný právnímu předchůdce žalobkyně ke svým poměrům sdělil, že žije v podnájmu s náklady na bydlení/inkaso částka měsíčně, s dalšími náklady domácnosti částka, že má jednu vyživovací povinnosti k dítěti (r.n. 1999), že má další výdaje na telefon částka měsíčně a na umořování dalších dluhů částka měsíčně a konečně že je zaměstnán u„ právnická osoba“ s příjmem z tohoto zaměstnání částka měsíčně, že má jeden další příjem ve výši částka měsíčně. Rovněž v tomto důkazu žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně sdělil, že nemá další závazky ze smluv o spotřebitelském úvěru a dle obsahu tohoto důkazu žalovaným sdělené informace o poměrech žalovaného tímto doloženy pro potřeby poskytovatele spotřebitelského úvěru občanským průkazem, pracovní smlouvou/ŽL (kdy z výpisu z živnostenského rejstříku má soud rovněž za zjištěné, že žalovaný nikdy na základě živnostenského listu nepodnikal), výplatnicemi žalovaného (nespecifikováno ale za jaké období), nájemní smlouvou a dokladem SIPO. Ze soudem dále vyžádaných důkazů (provedených spolu s lustrem z živnostenského rejstříku k osobám„ celé jméno žalovaného“ podle § 120 odst. 2 věta první o.s.ř.), a to z pracovní smlouvy žalovaného u právnická osoba z datum (včetně dodatku z datum), a výplatnic žalovaného od této společnosti za období od října 2014 do března 2015, soud dále zjistil, že žalovaný byl v této společnosti zaměstnán i v době od října 2014 do března 2015, a že šlo o pracovní poměr na dobu neurčitou. Příjem žalovaného z tohoto zaměstnání činil za říjen a listopad 2014 kolem částka čistého měsíčně, a za prosinec 2014 až únor 2015 (a i za březen 2015) kolem částka čistého měsíčně. Z výplatnic žalovaného (za prosinec 2014 až březen 2015) se pak podává, že důvodem snížení čistého příjmu žalovaného ze zaměstnání (a kterýžto dle týchž důkazů přetrvával i za březen 2015) byla realizace srážek ze mzdy žalovaného pro nepřednostní dluh / pohledávku, a to v částkách kolem částka měsíčně. Důkazy k existenci, povaze a trvalosti žalovaným deklarovaného příjmu částka měsíčně (deklarovaného jím rovněž v zákaznické kartě z datum) pak soud sám nevyžádal/neprovedl ani ve smyslu § 120 odst. 2 věta první o.s.ř., a to neboť takové konkrétní důkazy se z obsahu spisu nepodávaly.
4. Podle § 1879 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „o.z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
5. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
6. Podle věty první § 2392 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
7. Podle § 9 odst. 1 z.č. 145/2010 Sb. ve znění platném a účinném do 30. 11. 2016, zákona o spotřebitelském úvěru, je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
8. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
12. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
13. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
14. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Soud nejprve uzavřel, že žalobou uplatněné nároky (v rozsahu, v nichž byla žaloba nakonec posouzena jako důvodná), byly na žalobkyni platně postoupeny zjištěnou smlouvou o postoupení pohledávek z datum, a to z právního nástupce (právnická osoba, IČO) právního předchůdce žalobkyně (společnosti právnická osoba, IČO).
16. Soud dále hodnotil, zda lze uzavřít na to, že zjištěná smlouva o půjčce (svojí povahou a dle jejího zjištěného obsahu smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 o.z.) byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně (jako poskytovatelem spotřebitelského úvěru) a žalovaným (jako spotřebitelem) platně, a to i s ohledem na povahu zjištěné smlouvy o půjčce z datum jako spotřebitelského úvěru ve smyslu z.č. 145/2010 Sb. ve znění platném a účinném do 30. 11. 2016. Při tomto právním hodnocení pak soud přihlédl i k závěrům prezentovaných v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, a uzavřel, že závěr o platném uzavření předmětné smlouvy o zápůjčce v této věci přijmout nelze, a to pro neunesení břemene důkazního na straně žalobkyně. Konkrétně pak o těch ve věci rozhodujících skutečnostech, z jakých konkrétních zdrojů obchodní společnost právnická osoba, IČO před poskytnutím zápůjčky žalovanému ověřila s odbornou péčí a v rámci procesu zkoumání úvěruschopnosti žalovaného úvěruschopnost žalovaného ve vztahu k předmětné zápůjčce tak, že se z takového posouzení (z takových informačních zdrojů o poměrech žalovaného) podávala schopnost žalovaného předmětnou zápůjčku za smlouvou o půjčce z datum sjednaných podmínek splácet. Jednal-li soud bez účasti žalobkyně za splnění podmínek § 101 odst. 3 o.s.ř., znemožnila tím žalobkyně soudu jí stran této/těchto skutečností poskytnout u nařízeného jednání poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. K danému závěru o neunesení důkazního břemene nutno dodat, že žalobkyně tvrdila, že k procesu řádného ověření úvěruschopnosti žalovaného jejím právním předchůdcem došlo, a k tomuto doložila k důkazu i kartu zákazníka / žalovaného z datum. Z té se pak podávalo, že při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdce žalobkyně vycházel z toho (jako z údajů sdělených mu žalovaným), že žalovaný má celkové měsíční příjmy částka (částka ze zaměstnání u právnická osoba a částka z žalovaným nespecifikovaného zdroje), a celkové měsíční výdaje částka měsíčně (+ případná vyživovací povinnost k jednomu nezl. nezaopatřenému dítěti). Zároveň ale nutno dodat, že žalobkyně rozhodně neunesla po provedeném dokazování břemeno důkazní o tom, že právní předchůdce žalobkyně tyto údaje (a zejména pak o příjmové stránce rozpočtu žalovaného) řádně a s odbornou péčí ověřila. Pokud totiž byly tyto opravdu doloženy relevantními výplatnicemi žalovaného z doby bezprostředně předcházející datum, pak se z těchto listin podávalo, že aktuální příjem žalovaného ze zaměstnání se pohybuje kolem částka měsíčně, přičemž pokud se zároveň z listin doložených žalovaným k jeho poměrům nepodávalo ničeho bližšího k dalšímu jím deklarovanému příjmu částka měsíčně, bylo lze při žalovaným právnímu předchůdci žalobkyně deklarovaných výdajích částka měsíčně (a do nichž nadto nebyly zahrnuty z výplatnic žalovaného se podávající splátky dluhu kolem dalších částka měsíčně) jen stěží uzavřít, že mu jeho stávající příjmy umožní v budoucnu řádně hradit jeho pravidelné výdaje spojené s bydlením a chodem domácnosti, a to vedle splátek žalovaným žádaného úvěru kolem dalších částka měsíčně. Soud nevylučuje, že právní předchůdce žalobkyně získal možné další informace k dalšímu příjmu žalovaným deklarovanému příjmu částka měsíčně, popř. k povaze dluhu spláceného (oproti tvrzením žalovaného v zákaznické kartě o nákladech na jeho další dluhy) částkou kolem částka měsíčně srážkami ze mzdy žalovaného, a že na podkladě těchto dalších informací mohl dojít k závěru o„ úvěruschopnosti žalovaného“, nicméně takové další tvrzení, resp. důkazy žalobkyně soudu k provedení nenavrhla. V daných souvislostech je pak rovněž významné, že poskytovatele spotřebitelského úvěru nezbavuje povinnosti prověřit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele (v postavení žadatele o poskytnutí spotřebitelského úvěru) ani v této věci rovněž zjištěné prohlášení žalovaného o pravdivosti a úplnosti jím sdělených údajů v zákaznické kartě (nadto za situace, kdy žalovaný poskytovateli spotřebitelského úvěru dokládá listiny, ze kterých se podává nepravdivost těchto údajů, popř. potřeba doložení / uvedení dalších skutečností ke skutečnostem v nich uvedených). Proto musel soud v dané věci uzavřít, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní o tom, že k prověření úvěruschopnosti žalovaného ze strany právnická osoba, IČO, k 2. 3 2015 došlo řádně, a tedy způsobem předvídaným § 9 odst. 1 z.č. 145/2010 Sb. Za tohoto stavu proto soud dále uzavřel, že nelze přijmout závěr o tom, že by právní předchůdce žalobkyně splnil své povinnosti plynoucí pro něj § 9 odst. 1 z.č. 145/2010 Sb. ve znění platném a účinném do 30. 11. 2016. To pak vede k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o zápůjčce (§ 580 a 588 o.z.), resp. k závěru o nemožnosti posouzení dané smlouvy o zápůjčce jako platně uzavřené. Byť pak soud danou smlouvu o zápůjčce z daného důvodu nemohl posoudit jako platnou, z čehož se pak podává nedůvodnost žaloby stran veškerých nároků opírajících se o smluvní základ (a i s jejich příslušenstvím), pak prokázanou skutečností na druhé straně zůstává to, že žalovaný na podkladě předmětné smlouvy od právního předchůdce žalobkyně obdržel hotovost částka, a dále i ta, že žalovaný byl k vrácení části této částky rovné částce částka ve lhůtě 10 dnů od datum právním předchůdcem žalobkyně vyzván.
17. S ohledem na tyto zjištěné skutečnosti proto nic nebrání žalobě vyhovět alespoň co do té její části, která vyjadřuje částkou částka žalovaným žalobkyni (resp. právnímu předchůdci žalobkyně) nevrácené bezdůvodné obohacení žalovaného, získané jím na úkor poskytovatele spotřebitelského úvěru – resp. jeho právního nástupce – žalobkyně (ta do jeho práv vstoupila po zjištěném postoupení předmětné pohledávky na její osobu). Tuto částku lze proto žalobkyni z titulu absolutně neplatné smlouvy, resp. z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2993 o.z.) přiznat, a to i se zákonným úrokem z prodlení od splatnosti tohoto nároku, a založené právě výzvou právního předchůdce žalobkyně žalovanému k jeho zaplacení. K té došlo dle zjištěného skutkového stavu poprvé v rámci oznámení o postoupení pohledávky z datum, a to dne datum. Od datum je proto žalovaný s oporou v § 1968 o.z. v prodlení s vrácením částky částka (jako bezdůvodného obohacení na straně žalované), a žalobkyni proto od tohoto dne přísluší i zákonný úrok z prodlení z této částky až do jejího zaplacení (§ 1970 o.z.). Proto soud žalobě vyhověl co do částky částka s úrokem z prodlení v požadované sazbě 8,05 % ročně (nižší sazbě než je sazba zákonná) od datum do zaplacení (výrok č. I rozsudku). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu z vyložených důvodů zamítl pro neunesení břemene důkazního na straně žalobkyně, a jak podrobně odůvodněno již výše (viz. výrok č. II rozsudku). Nad rámec nezbytného odůvodnění třeba pro úplnost dodat, že pokud žalobkyně nárokovala z titulu dané smlouvy o zápůjčce i smluvní úrok za dobu po datum do zaplacení, pak i kdyby soud posoudil danou smlouvu jako platnou, pak dle obsahu doložených smluvních podmínek smluvní strany předmětné smlouvy o zápůjčce úročení jistiny úvěru pro toto období výslovně vyloučili (srovnej zejména čl. 1 Smluvních podmínek). Nejméně v této části by proto nebylo lze možno žalobě vyhovět ani tak.
18. Soud dále nad rámec výše uvedeného dodává, že byť se z žalobních tvrzení podávaly i úhrady žalovaného z titulu absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce v rozsahu částky celkem částka, a tedy v rozsahu, který by z původně žalovanému předané„ jistiny zápůjčky“ - hotovosti ve výši částka tuto částku ponížil ještě více než na částka, tak sám žalovaný ve smyslu § 2993 věta druhá o.z. námitku tohoto protiplnění ze své strany nevznesl. Přitom právě žalovanému je jako jedné ze stran absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce ponecháno na vůli, zda vůbec, kdy, a i v jakém rozsahu bude požadovat (a k tomu také tvrdit a prokazovat), nač má sám právo. To je záležitost spadající výlučně do jeho sféry, a je tedy toliko na něm zda, kdy a v jakém rozsahu vznese svá práva k protiplnění vůči žalobkyni (srovnej v té části důvodovou zprávu k § 2993 o.z.).
19. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a s ohledem na skutečnost, že oba účastníci byli v řízení úspěšní v obdobném rozsahu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, a to dvojmo a prostřednictvím Okresního soudu v Přerově ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci.
Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozhodnutím, může se oprávněná domáhat jejich splnění návrhem na výkon soudního rozhodnutí nebo exekučním návrhem.