Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 153/2020-58

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr Ivanou Koberovou, Ph.D. ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem titul titul. jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa

o zaplacení částky 40 713 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 21 575 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 21 575 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 19 138 Kč, úrok z prodlení ve výši 4 500,17 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 425 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, úrok ve výši 13 375,44 Kč a úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 25 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 21 575 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 21 575 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 19 138 Kč, úrok z prodlení ve výši 4 500,17 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 425 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, úrok ve výši 13 375,44 Kč a úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 25 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu žalobu, kterou se domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 40 713 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba (dále jen„ původní věřitel“) smlouvu o půjčce číslo dne datum, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit původnímu věřiteli úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 3 500 Kč za dobu řádného trvání smlouvy (úrok ve výši 23,72 % ročně), odměnu za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč, náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč a dále poplatek za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 638 Kč. Celkovou částku se zavázal uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 761 Kč, když poslední splátka byla stanovena na 15. 9. 2017. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Uhradil pouze částku 3 425 Kč. Pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni. Žalobkyně požaduje po žalovaném jistinu ve výši 25 000 Kč, dlužné úhrady za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 137,95 Kč, dlužný poplatek za administrativní činnosti ve výši 5 000 Kč, dlužný poplatek za životní pojištění ve výši 583 Kč, kapitalizované úroky ve výši 992,05 Kč za dobu řádného trvání smlouvy, dále úrok ve výši 13 375,44 Kč (úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny od 16. 9. 2017, tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky do 6. 12. 2019), dále kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 4 500,17 Kč (z dlužné jistiny od 23. 9. 2017, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty od splatnosti poslední sjednané splátky do 6. 12. 2019). Původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalovaného, a to i na základě informací získaných od žalovaného, které jsou obsahem karty zákazníka. Žalobkyně nemá k dispozici doklady, které byly předloženy žalovaným před uzavřením smlouvy, když tyto se předkládají při uzavření smlouvy.

2. Soud věc projednal dle ustanovení bez přítomnosti účastníků, když zástupce žalobkyně se omluvil z jednání a souhlasil s projednáním věci bez jeho přítomnosti a žalovaný se nedostavil.

3. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne datum soud zjistil, že se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit celkovou dlužnou částku ve výši 44 138 Kč, která zahrnuje částku 25 000 Kč, úrok ve výši 3 500 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč, částku za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč a pojištění ve výši 638 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit celkovou dlužnou částku v 58 týdenních splátkách po 761 Kč s tím, že první splátku je povinen zaplatit 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku do konce dalšího následujícího týdenního období. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že převzal celou půjčenou částku v hotovosti při podpisu smlouvy. V případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 58 splátkách, činí výše výpůjční úrokové sazby 23,72 %. Dle smluvních podmínek (čl. 1) výše úrokové sazby činí 23,72 %, úroková sazba je stanovena jako pevná po celou dobu trvání smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba. V případě, že dojde ve smyslu článku 9.3 věty druhé (správně čl. 9) k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Dle čl. 9 druhá bude-li zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum vzal soud za prokázané, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni a oznámil postoupení pohledávky žalovanému. Dopisem ze dne datum byl žalovaný upomenut o zaplacení zástupcem žalobkyně. Z karty zákazníka podepsané žalovaným soud zjistil, že původní věřitel prověřoval majetkové poměry žalovaného z výplatní pásky, výpisu z účtu, pracovní smlouvy, nájemní smlouvy a SIPO, kdy žalovaný potvrdil příjem ve výši 18 000 Kč (z toho mzdu ve výši 17 500 Kč a alimenty ve výši 500 Kč) a výdaje na bydlení ve výši 5 000 Kč a osobní výdaje ve výši 6 300 Kč, celkem výdaje ve výši 11 300 Kč, z toho použitelný měsíční příjem ve výši 6 700 Kč (rozdíl příjmy-výdaje). Žalovaný potvrdil nájemní bydlení, jednu vyživovací povinnost a společnou domácnost s partnerkou. Uvedl, že nemá žádnou půjčku u původního věřitele, údaj o půjčkách u jiných subjektů zůstal nevyplněn.

4. Mezi původním věřitelem a žalovaným byla v souladu s ustanovením (dále jen „ “) smlouva o zápůjčce, jejíž náležitosti jsou upraveny též v zákoně č. o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů, ve znění (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). Z provedeného dokazování vyplynulo, že původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalovaného též předložením dokladů ze strany povinného. Žalobkyně tyto doklady nemá k dispozici a nemohly být soudem ověřeny. Náklady na bydlení ve výši 5 000 Kč vzbuzují pochybnost, když neodpovídají měsíčním normativním nákladům na bydlení na základě nájemní smlouvy pro dvě nebo tři osoby dle Žalobkyně neprověřovala úvěruschopnost též nahlédnutím do databází dlužníků (např. příjmení apod.), i když údaj o půjčkách a úvěrech u jiných subjektů zůstal nevyplněn či z jiných veřejných registrů (centrální evidence exekucí). Dle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Dle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle , 7 a 9 nesplnil. Soud v této souvislosti odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. a nálezu Ústavního soudu , dle kterých neprověří-li věřitel dostatečně schopnost dlužníka – věřitele splácet, je úvěrová smlouva neplatná. Nejvyšší soud uvedl, že odborná péče předpokládá, že údaje, které dlužník věřiteli uvedl, věřitel ověřil. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Pokud původní věřitel nedostál odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet, je spotřebitelská smlouva, která odporuje neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu ( ). Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaný ve smlouvě uvedenou finanční hotovost čerpal. Dle ustanovení plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Vzhledem k tomu, že žalovanému byla poskytnuta částka 25 000 Kč a žalovaný zaplatil celkem částku 3 425 Kč, soud určil výši bezdůvodného obohacení ve výši 21 575 Kč. Soud při zkoumání výše bezdůvodného obohacení vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , které je aplikovatelné i v poměrech nového . Tento soud konstatoval, že byla-li obě plnění, která si účastníci neplatné smlouvy navzájem poskytli, peněžitá, provede soud vzájemné zúčtování obou neoprávněných majetkových prospěchů (v dnešní terminologii bezdůvodného obohacení) a k takovému postupu není třeba ani vzájemné žaloby ani projevu směřujícího k započtení. Takto postupuje při vyčíslení bezdůvodného obohacení ve svých rozhodnutích finanční arbitr. Soud přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení, který má oporu v ustanovení . Z oznámení o postoupení pohledávky vyplývá výzva k úhradě celé poskytnuté částky, když v té době již uplynula celková sjednaná splatnost závazku. Soud proto žalobkyni přiznal zákonné úroky z prodlení z přisouzené částky v rozsahu uvedeném ve výroku I. Ve zbývající výši soud žalobu zamítl. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že z obsahu smlouvy výslovně vyplývalo, že v případě prodlení a tedy i prodloužení doby platnosti smlouvy, není žalovaný nad výslovně sjednaný úrok povinen hradit i úrok do zaplacení jistiny.

5. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením Při posuzování úspěchu a neúspěchu soud přihlíží k požadovanému příslušenství. Dle nálezu Ústavního soudu ČR při absenci výslovného pravidla soud vezme v úvahu výši úroku z prodlení požadovaného účastníkem„ do zaplacení“ ve výši stanovené ke dni vyhlášení svého rozhodnutí. V řízení tak byl převážně úspěšný žalovaný, kterému však žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

6. Lhůtu k plnění soud v souladu s ustanovením do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Lounech.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí (exekuci).