Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
14 C 64/2021-30
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem titul Janem Růžičkou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky částka, v části o zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení v částce částka, v části o zaplacení kapitalizovaného úroku v částce částka, v části o zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum, a v části o zaplacení úroku ve výši 23,72 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky [částka], v části o zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení v částce [částka], v části o zaplacení kapitalizovaného úroku v částce [částka], v části o zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], a v části o zaplacení úroku ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně učinila žalobou podanou u soudu dne datum předmětem řízení peněžité nároky (s příslušenstvím) vůči žalované, postoupené z původního věřitele žalované společnosti právnická osoba, IČO na žalobkyni (smlouvou o postoupení pohledávek z datum, uzavřené právním nástupcem společnosti právnická osoba, IČO, společností právnická osoba, IČO, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem). Jednalo se o nároky ze smlouvy o půjčce číslo uzavřené dne datum právě uvedenou společností právnická osoba, IČO a žalovanou. Žalobkyní v žalobě po žalované nárokovaná částka částka představovala dle žalobních tvrzení dluh žalované na„ celkové dlužné částce“, kterou se žalovaná uvedenou smlouvou zavázala dle žalobkyně právnímu předchůdci žalobkyně uhradit. Z této částky šlo konkrétně v části rovné částce částka o dluh žalované na jistině zápůjčky (z původní ve smlouvě sjednané výše jistiny zápůjčky částka), v části rovné částce částka o„ dluh“ žalované na v uvedené smlouvě sjednaném„ poplatku za administrativní činnosti“ (z původní ve smlouvě sjednané výše částka), v části rovné částce částka o dluh žalované na v uvedené smlouvě sjednaném„ poplatku za službu hotovostního inkasa splátek“ (z původní ve smlouvě sjednané výše částka), v části rovné částce částka o„ dluh“ žalované na v uvedené smlouvě sjednaném„ úroku za poskytnutí zápůjčky za dobu od datum do datum“ (z původní ve smlouvě sjednané výše částka). Vedle nárokované částky částka na„ celkové dlužné částce“ (složené z dílčích nároků a příslušenství specifikovaných výše a v částkách částka, částka, částka, částka) se žalobkyně domáhala po žalované z titulu uvedené smlouvy o zápůjčce ještě následujícího. V prvé řadě zaplacení částky částka jako kapitalizovaného smluvního úroku za poskytnutí předmětné zápůjčky (kapitalizovaného za dobu od datum do datum a vypočteného ve smlouvě o zápůjčce sjednanou pevnou úrokovou sazbou 23,72 % ročně z nesplacené jistiny zápůjčky – částky částka), dále přiznání částky částka jako kapitalizovaného úroku z prodlení za prodlení žalovaného s vrácením nesplacené jistiny zápůjčky v částce opět částka (kapitalizovaného při sazbě 8,05 % ročně za dobu prodlení od datum do datum), a dále smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně a i úroku z prodlení v sazbě 8,05 % ročně, a to v obou případech jdoucích od datum do zaplacení a v obou případech počítaných opět z nesplacené jistiny zápůjčky, tedy částky částka. Nad rámec uvedeného žalobkyně žalobu odůvodnila i tím, že v uvedené smlouvě o zápůjčce sjednaná zápůjčka (rovná částce částka) byla právním předchůdcem žalobkyně žalované po řádném prověření úvěruschopnosti žalované právním předchůdcem žalobkyně dne datum (v den podpisu smlouvy) v hotovosti také vyplacena, a že žalovaná se tuto v uvedené smlouvě zavázala právnímu předchůdci žalobkyně splatit v rámci sjednaných splátek„ celkové dlužné částky“ v 58 týdenních splátkách po částka. Stejně tak se dle žalobkyně žalovaná zavázala těmito splátkami splatit vedle jistiny zápůjčky i sjednané poplatky a sjednaný úrok (to opět v rámci sjednaných týdenních splátek). Žalobkyně konečně tvrdila, že sjednané splátky zápůjčky žalovaná řádně nesplácela (uhradil celkem toliko částka), a proto žalobkyně podala žalobu v této věci.
2. Žalovaná zůstala v průběhu celého řízení procesně pasivní a nevyužila tedy ani svého práva se k návrhu žalobkyně vyjádřit anebo práva tvrdit na svoji obranu jakékoliv rozhodující skutečnosti. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne datum v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.
3. Soud pak po provedeném dokazování prostřednictvím dále uvedených důkazů přijal následující skutková zjištění. Z listin y označené jako„ smlouva o půjčce“ (s v ní uvedeným číslo) ze dne datum soud zjistil, že žalovaná tuto uzavřela jejím podpisem s právnická osoba, IČO, a ve smlouvě jejím podpisem také potvrdila, že na jejím podkladě převzala v hotovosti od uvedené společnosti částku částka, a kterou se jí zároveň uvedenou smlouvou uvedená společnost zavázala poskytnout. Smluvní strany této smlouvy v ní sjednaly i závazek žalované tuto částku uvedené společnosti vrátit, a to se sjednaným poplatkem částka (sjednáno v ust. smlouvy s nazvaném„ Poplatky“), a složeném konkrétně z poplatku za administrativní činnost ve výši částka, z úroku (za dobu sjednaného trvání smlouvy do datum) ve výši částka, a z poplatku za žalovanou ve smlouvě zvolenou službu hotovostního inkasa splátek ve výši částka. Celkovou dlužnou částku částka (částka + částka + částka + částka) se pak žalovaná zavázala vrátit formou zvoleného hotovostního inkasa v 58 týdenních splátkách po částka, s tím, že první splátka byla splatná nejpozději do datum a každá další vždy nejpozději do dalšího sedmidenního období (poslední tedy datum). Ve smlouvě její smluvní strany odkázaly také stran úpravy některých svých práv a povinností i na„ Smluvní podmínky“, o kterých žalovaná podpisem smlouvy prohlásila, že s těmito souhlasí, a že se s nimi seznámila. Že by žalovaná na své závazky ze zjištěné smlouvy o půjčce zaplatila více než samotnou žalobkyní tvrzených částka (přičemž z toho v důsledku tvrzení žalobkyně částka na úvěrovou smlouvou sjednaný úrok do datum, částka na poplatek za administrativní činnost, a částka na poplatek za službu hotovostního inkasa splátek), to tvrzeno a ani prokázáno nebylo. Naopak bylo Smlouvou o postoupení pohledávek z datum (a ve spojení s výpisem z obchodního rejstříku k osobě právního předchůdce žalobkyně, s oznámením o postoupení pohledávky z datum a podacím lístkem o jeho odeslání z datum) prokázáno, že žalobou uplatněné nároky právního předchůdce žalobkyně byly i se svým příslušenstvím postoupeny na žalobkyni. Za prokázané ale již soud nevzal, že by právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím zjištěné zápůjčky žalované dne datum s odbornou péčí posoudil schopnost žalované jako spotřebitele splácet sjednané týdenní splátky zápůjčky sjednanými splátkami částka týdně, resp. že tak učinil na základě dostatečných informací, ze kterých bylo k datum zároveň zřejmé, že žalovaná bude schopna 58 týdenních splátek v této výši splácet. K vrácení i nesplacené části zápůjčky ze zjištěné smlouvy o zápůjčce z datum byla žalovaná vyzvána již v oznámení o postoupení pohledávky z datum provedeného vůči žalované právním předchůdcem žalobkyně, a to do 10 dní od jeho doručení žalované. K jeho doručení žalované došlo (při jeho prokázaném odeslání žalované dne datum) dle soudu a při pravidelném běhu doručování nejpozději dne datum, a v této výzvě stanovená 10ti denní lhůta proto uplynula dne datum.
4. Podle § 1879 z.č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen jako „o.z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
5. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
6. Podle věty první § 2392 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
7. Podle § 9 odst. 1 z.č. 145/2010 Sb. ve znění platném a účinném do 30. 11. 2016, zákona o spotřebitelském úvěru, je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
8. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
12. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
13. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
14. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Soud nejprve uzavřel, že žalobou uplatněné nároky (v rozsahu, v nichž byla žaloba nakonec posouzena jako důvodná), byly na žalobkyni platně postoupeny zjištěnou smlouvou o postoupení pohledávek z datum, a to z právního nástupce (právnická osoba, IČO) právního předchůdce žalobkyně (společnosti právnická osoba, IČO).
16. Soud dále hodnotil, zda lze uzavřít na to, že zjištěná smlouva o půjčce (svojí povahou a dle jejího zjištěného obsahu smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 o.z.) byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně (jako poskytovatelem spotřebitelského úvěru) a žalovanou (jako spotřebitelem) platně, a to i s ohledem na povahu zjištěné smlouvy o půjčce z datum jako spotřebitelského úvěru ve smyslu z.č. 145/2010 Sb. ve znění platném a účinném do 30. 11. 2016. Při tomto právním hodnocení pak soud přihlédl i k závěrům prezentovaných v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , a uzavřel, že závěr o platném uzavření předmětné smlouvy o zápůjčce v této věci přijmout nelze, a to pro neunesení břemene důkazního na straně žalobkyně. Konkrétně pak o těch ve věci rozhodujících skutečnostech, z jakých konkrétních zdrojů obchodní společnost právnická osoba, IČO před poskytnutím zápůjčky žalovanému ověřila s odbornou péčí a v rámci procesu zkoumání úvěruschopnosti žalované úvěruschopnost žalované ve vztahu k předmětné zápůjčce tak, že se z takového posouzení (z takových informačních zdrojů o poměrech žalované) podávala schopnost žalované předmětnou zápůjčku za smlouvou o půjčce z datum sjednaných podmínek splácet. Jednal-li soud bez účasti žalobkyně za splnění podmínek § 101 odst. 3 o.s.ř. , znemožnila tím žalobkyně soudu jí stran této/těchto skutečností poskytnout u nařízeného jednání poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. K danému závěru o neunesení důkazního břemene nutno dodat, že žalobkyně tvrdila, že k procesu řádného ověření úvěruschopnosti žalované jejím právním předchůdcem došlo, a k tomuto doložila k důkazu i kartu zákazníka / žalované. Z té se pak podávalo, že při zkoumání úvěruschopnosti žalované právní předchůdce žalobkyně vycházel z toho (jako z údajů sdělených mu žalovanou), že žalovaná nesplácí jiné závazky typu spotřebitelského úvěru, že žalovaná žije u svých rodičů, a to se svým druhem, že měsíční výdaje domácnosti žalované a jejího druha tvoří částka částka za bydlení a částka jiné jejich pravidelné výdaje, a dále z toho, že příjem jejich domácnosti tvoří státní podpora žalované v měsíční výši částka a příjem jejího druha částka měsíčně. Dle téhož důkazu pak žalobkyně prověřila výši žalovanou deklarovaného příjmu žalované z výměru státní podpory. Že by tak učinila nějak i ve vztahu k žalovanou deklarovanému příjmu druha žalované, to se z tohoto důkazu již nepodávalo, a nepodávalo se to ani z dalších ve věci provedených důkazů. To pak (s ohledem na výši žalovanou deklarovaných výdajů domácnosti žalované a příjem žalované tyto nepokrývající) vyústilo z pohledu soudu v závěr, že nelze uzavřít, že žalobkyně prokázala, že její právní předchůdce řádně ověřil, že na straně žalované je reálný předpoklad, že bude schopna ze svých příjmů jí danou smlouvou o úvěru přejímané závazky schopna v budoucnu řádně hradit. V daných souvislostech je pak rovněž významné, že poskytovatele spotřebitelského úvěru nezbavuje povinnosti prověřit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele (v postavení žadatele o poskytnutí spotřebitelského úvěru) ani v této věci rovněž zjištěné prohlášení žalované o pravdivosti a úplnosti jí sdělených údajů v zákaznické kartě. Pokud se pak z provedeného dokazování rovněž nepodává nic o tom, z jakého zdroje pochází další zdroj příjmů domácnosti žalované, nadto se z něj podává, že nejde o příjem žalované, ale toliko o příjem osoby jí blízké, a zároveň nelze uzavřít, že by tento příjem (a jeho parametry včetně pravidelnosti, zdroje a doby trvání) byly právním předchůdcem žalobkyně jakkoliv ověřeny, musel soud uzavřít, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní o tom, že k prověření úvěruschopnosti žalované ze strany právnická osoba, IČO, k datum došlo řádně, a tedy způsobem předvídaným § 9 odst. 1 z.č. 145/2010 Sb. Za tohoto stavu proto soud uzavřel, že nelze přijmout závěr o tom, že by právní předchůdce žalobkyně splnil své povinnosti plynoucí pro něj § 9 odst. 1 z.č. 145/2010 Sb. ve znění platném a účinném do 30. 11. 2016. To pak vede k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o zápůjčce (§ 580 a 588 o.z.), resp. k závěru o nemožnosti posouzení dané smlouvy o zápůjčce jako platně uzavřené. Byť pak soud danou smlouvu o zápůjčce z daného důvodu nemohl posoudit jako platnou, z čehož se pak podává nedůvodnost žaloby stran veškerých nároků opírajících se o smluvní základ (a i s jejich příslušenstvím), pak prokázanou skutečností na druhé straně zůstává to, že žalovaná od právního předchůdce žalobkyně obdržela dle zjištění soudu na podkladě předmětné smlouvy hotovost částka, a dále i ta, že k vrácení části této částky rovné částce částka byla žalovaná ve lhůtě 10 dnů od datum právním předchůdcem žalobkyně vyzvána.
17. S ohledem na tyto zjištěné skutečnosti proto nic nebrání žalobě vyhovět alespoň co do té její části, která vyjadřuje částkou částka žalovanou žalobkyni (resp. právnímu předchůdci žalobkyně) nevrácené bezdůvodné obohacení žalované, získané jí na úkor poskytovatele spotřebitelského úvěru – resp. jeho právního nástupce – žalobkyně (která do jeho práv vstoupila po postoupení předmětné pohledávky na její osobu). Tuto částku lze proto žalobkyni z titulu absolutně neplatné smlouvy, resp. z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2993 o.z.) přiznat, a to i se zákonným úrokem z prodlení od splatnosti tohoto nároku, a založené právě výzvou právního předchůdce žalobkyně žalované k jeho zaplacení. K té došlo dle zjištěného skutkového stavu poprvé v rámci oznámení o postoupení pohledávky z datum, a to dne datum. Od datum je proto žalovaná s oporou v § 1968 o.z. v prodlení s vrácením částky částka (jako bezdůvodného obohacení na straně žalované), a žalobkyni proto od tohoto dne přísluší i zákonný úrok z prodlení z této částky až do jejího zaplacení (§ 1970 o.z.). Proto soud žalobě vyhověl co do částky částka s úrokem z prodlení v požadované sazbě 8,05 % ročně (nižší sazbě než je sazba zákonná) od datum do zaplacení (výrok č. I rozsudku). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu z vyložených důvodů zamítl pro neunesení břemene důkazního na straně žalobkyně, a jak podrobně odůvodněno již výše (viz. výrok č. II rozsudku).
18. Soud ještě nad rámec uvedeného dodává, že byť se z žalobních tvrzení podávaly i úhrady žalované z titulu absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce v rozsahu částky celkem částka, a tedy v rozsahu, který by z původně žalované předané„ jistiny zápůjčky“ - hotovosti ve výši částka tuto částku ponížil ještě více než na částka, tak sama žalovaná ve smyslu § 2993 věta druhá o.z. námitku tohoto protiplnění ze své strany nevznesla. Přitom právě žalované je jako jedné ze stran absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce ponecháno na vůli, zda vůbec, kdy, a i v jakém rozsahu bude požadovat (a k tomu také tvrdit a prokazovat), nač má sama právo. To je záležitost spadající výlučně do její sféry, a je tedy toliko na ní zda, kdy a v jakém rozsahu vznese svá práva k protiplnění vůči žalobkyni (srovnej v té části důvodovou zprávu k § 2993 o.z.).
19. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a s ohledem na skutečnost, že oba účastníci byli v řízení úspěšní v obdobném rozsahu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo soudního exekutora.