Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (6)No categories available
11 C 64/2021-29
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem titul Štěpánem Slavíkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 1 185 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 185 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 1 185 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Příbrami soudní poplatek za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 400 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet č.: číslo, variabilní symbol.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 185 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 1 185 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Příbrami soudní poplatek za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 400 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet č.: [číslo], [variabilní symbol].
1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , (dále jen „o. s. ř. ”) ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění.
2. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky
1 185 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný byl dne datum převezen do anonymizováno nemocnice obec, kdy mu vznikla povinnost uhradit náklady s tím spojené, neboť po podrobení se testu na přítomnost návykových látek, byl pozitivní na kanabis, kdy bylo dále provedeno lékařské vyšetření. Žalovanou částku představují náklady za toxikologické vyšetření 320 Kč, lékařské vyšetření 718 Kč a doprava žalovaného 147 Kč Celkem žalobkyni vznikly náklady 1 185 Kč. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení.
3. Soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Soud jej proto usnesením zrušil a vyzval účastníky ke zjištění stanovisek k jeho zamýšlenému postupu dle § 115a o. s. ř. o. s. ř. Účastníci neměli námitek, a jelikož věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, nebylo ve věci nařizováno ústní jednání, pouze byl veřejně vyhlášen rozsudek.
4. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalovaný se dne datum coby řidič značka automobilu anonymizováno, registrační značka na výzvu hlídky OOP obec, podrobil orientační dechové zkoušce s negativním výsledkem a testu na jiné návykové látky s pozitivním výsledkem na látku cannabis. Následně se žalovaný podrobil lékařskému vyšetření v anonymizováno nemocnici obec, kdy v moči byla prokázána přítomnost cannabinoidů. Lékařské vyšetření bylo žalobkyni vyčísleno fakturou č. anonymizováno číslo ve výši 718 Kč, toxikologické vyšetření bylo žalobkyni vyčísleno fakturou
číslo ve výši 320 Kč. Doprava žalovaného z územní celek do anonymizováno nemocnice obec byla provedena služebním vozidlem PČR, kdy bylo najeto 22 km, což představuje náklady 147 Kč. Žalobkyni tak vznikly náklady 1 185 Kč. Žalobkyně nárok u žalovaného uplatnila výzvou ze dne datum s tím, nechť žalovaný uhradí náklady do datum.
5. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník “) a zákona č. 65/2017 Sb. , o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Dle § 24 odst. 2 zákona č. 65/2017 Sb. , prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly. Podle § 24 odst. 3 věta prvá citovaného zákona náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba.
6. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Žalovanému v souladu se zákonem o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek vznikla povinnost uhradit náklady na lékařské vyšetření, toxikologické vyšetření a na dopravu žalovaného k těmto vyšetřením, které za žalovaného uhradila žalobkyně. Žalovaný zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřil a žalobní tvrzení tak nijak nebyla zpochybněna. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 185 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení, když žalovaný se dostal s úhradou do prodlení, a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
7. Soud dále uložil žalovanému povinnost zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Příbrami částku 400 Kč představující soudní poplatek za podanou žalobu, neboť žalobkyně byla v řízení osvobozena od soudních poplatků dle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích “). Dle § 2 odst. 3 věta prvá zákona o soudních poplatcích, je-li navrhovatel (žalobce) v řízení od poplatků osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek, nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Citované ustanovení upravuje tzv.„ přechod poplatkové povinnosti“. Žalobkyně byla v řízení ze zákona osvobozena, soud jejímu návrhu vyhověl, žalovaný nemá proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení a sám není od soudních poplatků osvobozen. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 185 Kč, kdy ve věci již byl vydán elektronický platební rozkaz. S ohledem na uvedené proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit České republice na účet podepsaného soudu soudní poplatek, který dle položky 2 bod 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků, činí částku 400 Kč.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Náklady řízení sestávají ze dvou paušálních náhrad výdajů (výzva k plnění, žaloba) po 300 Kč, tj. 600 Kč.
9. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. o. s. ř. určena třídenní.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř. o. s. ř. ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (zákon č. 120/2001 Sb. ).