Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
14 C 395/2020-69
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem titul Ivanem Šišmou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 1 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 000 Kč od 5. 1. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 481,21 Kč za období od 28. 6. 2014 do 4. 1. 2021 zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 864 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 000 Kč od 5. 1. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 481,21 Kč za období od 28. 6. 2014 do 4. 1. 2021 zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 864 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným zdejšímu soudu dne 2. 7. 2020, domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 000 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení z částky 1 000 Kč od 28. 6. 2014 do zaplacení) a nákladů tohoto řízení. Návrh byl odůvodněn tak, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne datum Smlouvu o zápůjčce (dále též„ Smlouva“), na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 1 000 Kč a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku vrátit společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky do 27. 6. 2014, tento svůj závazek však nesplnil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Od postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, a to ani v reakci na předžalobní upomínku datovanou ke dni 16. 4. 2020.
2. Na výzvu soudu k doplnění žalobních tvrzení a důkazů ohledně splnění povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně prověřit schopnost žalovaného splatit plánovaný úvěr (zápůjčku) v souladu se stávající judikaturou žalobkyně ve svém podání ze dne 24. 2. 2021 uvedla, že žádnými důkazy prokazujícími ověření úvěruschopnosti žalovaného nedisponuje, a navrhla, aby soud v případě posouzení smlouvy o zápůjčce jako neplatné přiznal žalobkyni náhradu bezdůvodného obohacení.
3. Žalovaný se k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který mu byl doručen spolu s výzvou k vyjádření postupem dle ust. § 49 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), nevyjádřil (zásilka byla uložena k vyzvednutí a doručena fikcí ke dni 4. 1. 2021). Předvolání k ústnímu jednání, které mu bylo doručováno obdobným způsobem, si žalovaný nepřevzal a soud je v souladu s ust. § 49 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. považuje za doručené dne 1. 4. 2021. Za těchto okolností lze konstatovat, že žalovaný byl řádně předvolán k ústnímu jednání, avšak bez omluvy se k němu nedostavil. Žalobkyně a její právní zástupce se ústního jednání rovněž nezúčastnili, písemně se z něj omluvili a souhlasili, aby bylo jednáno a rozhodnuto bez jejich přítomnosti. Soud tudíž v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. rozhodl bez přítomnosti účastníků, přičemž s ohledem na výše uvedené provedl dokazování především listinami předloženými žalobkyní, z nichž dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu a právnímu posouzení věci (§ 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ).
4. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o zápůjčce, na základě které žalovanému poskytla částku 1 000 Kč v hotovosti a žalovaný se tuto částku zavázal uhradit do 27. 6. 2014 společně s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 480 Kč, svůj závazek však nesplnil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn oznámením právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 18. 1. 2018, které mu bylo zasláno doporučeně dne 22. 1. 2018. V době od postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil (v průběhu řízení netvrdil, ani neprokázal nic jiného). Dne 14. 4. 2020 mu byla doporučeně zaslána předžalobní upomínka, datovaná dne 2. 4. 2020.
5. Podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná
6. Podle ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
7. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdce splnil svou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, je smlouva v souladu s výše citovaným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Jedná se o neplatnost absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, působí od počátku a nemůže konvalidovat. S ohledem na tento závěr soudu o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pak bylo možné uplatněný nárok podřadit pod ustanovení občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení.
8. Podle ust. § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
10. V dané věci právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě neplatné smlouvy peněžité prostředky ve výši 1 000 Kč. Z obsahu spisu a provedených důkazů nebylo prokázáno, že by žalovaný svůj dluh byť jen částečně zaplatil, soud proto žalobě vyhověl, co se týče požadované jistiny. Ode dne, kdy byl žalovanému doručen návrh na vydání elektronického platebního rozkazu (tedy faktická výzva k plnění), je žalovaný s vrácením tohoto bezdůvodného obohacení v prodlení, soud proto žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , a to od prvního dne prodlení žalovaného (odst. I. výroku). S ohledem na zastávaný právní názor soud žalobu ve zbývající části zamítl (odst. II. výroku).
11. Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému a byl-li žalovaný o postoupení vyrozuměn (§ 1882 o. z.), došlo k účinné změně v osobě věřitele a žalovaný by byl povinen plnit žalobkyni.
12. Pro úplnost odůvodnění soud považuje za vhodné uvést, že aktivní procesní legitimace žalobkyně byla doložena smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne 21. 12. 2017 a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 18. 1. 2018.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , když žalobě bylo vyhověno v rozsahu 79 % předmětu řízení (požadované a přiznané příslušenství bylo přitom kapitalizováno do vyhlášení tohoto rozsudku; vyhověno tak bylo žalobě v částce 1 026Kč a zamítnuta byla žaloba v částce 265 Kč) a zamítnuta byla v rozsahu 21 %. Žalobkyni tak vzniklo právo na úhradu 58 % nákladů řízení. Tyto náklady v částce 1 489 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), ve výši 600 Kč (tedy částka 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci, stanovená z tarifní hodnoty 1 000 Kč, když řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru a žalobkyně se podobných nároků vůči dlužníkům domáhá opakovaně a na základě shodných skutkových tvrzení), paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč (tedy částka 100 Kč za každý ze tří výše uvedených úkonů právní služby) a daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč (tedy ve výši 21 % z částky 900 Kč). Z toho přiznaných 58 % činí částku 864Kč.
14. Lhůta ke splnění platebních povinností žalovaného byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. na tři dny od právní moci rozsudku a náklady řízení budou zaplaceny k rukám zástupkyně žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.