Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 4/2021-25

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr Ivanou Ondryášovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 5 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 5 000 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobce titul. jméno příjmení, advokátky, ulice a číslo, obec, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobce [titul]. [jméno] [příjmení], advokátky, [ulice a číslo], [obec], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V odůvodnění tohoto rozsudku uvede soud pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné ( ).

Předmětem řízení je žaloba o zaplacení částky 5000 Kč s úroky z prodlení za dobu od datum do zaplacení do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, kterou žalobce odůvodnil tím, že žalovaný a právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba uzavřeli smlouvu o zápůjčce a žalovaný dluží částku 5 000 Kč na jistině dluhu, poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobce nepožaduje. Pohledávka za žalovaným byla postoupena postupně smlouvami o postoupení pohledávek žalobci.

Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil, žádné z tvrzení žalobce nerozporoval, jednání dne datum bylo vedeno v nepřítomnosti účastníků řízení.

Ve věci je dán cizí prvek daný sídlem žalobce, proto se soud zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti soudu. Česká republika i anonymizováno republika jsou členy Evropské unie a řízení ve věci bylo zahájeno po 10. 1. 2015, proto je nutné aplikovat na otázky pravomoci a příslušnosti Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012. Dle čl. 4 odst. 1 citovaného nařízení osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost, mohou být žalovány u soudů tohoto členského státu. V dané věci má žalovaný bydliště v České republice, je tak dána příslušnost tohoto soudu k projednání a rozhodnutí věci.

Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru: právnická osoba poskytla žalovanému dne datum na účet žalovaného číslo bankovní účet částku 5 000 Kč, žalobce tvrdil, že tato částka byla poskytnuta z důvodu, že byla uzavřena smlouva o zápůjčce dne datum mezi společností právnická osoba a žalovaným, v níž se tato společnost zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 5 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit peněžní prostředky věřiteli do datum. Žalovaný ve sjednané době peníze nevrátil. Původní věřitel – obchodní korporace právnická osoba, IČO jako postupitel a právnická osoba anonymizováno, IČO, jako postupník, uzavřely dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, následně pak právnická osoba anonymizováno, jako postupitel uzavřela dne datum s žalobcem jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení i pohledávky za žalovaným. Předžalobní výzvou se dne datum vyzval zástupce žalobce žalovaného k zaplacení žalované částky.

Žalobce na výzvu soudu ze dne datum neoznačil žádné důkazy k tomu, jakým způsobem právní předchůdce žalobce před poskytnutím zápůjčky prověřil úvěruschopnost žalovaného. Žalobce neeviduje zaplacení žádné částky žalovaným.

Podle ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

Podle ustanovení plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ). S ohledem na shora uvedené se soud tedy nejprve zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného při poskytnutí spotřebitelského úvěru. Žalobce však ohledně této skutečnosti neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Soud podotýká, že nemohl žalobci poskytnout v tomto směru poučení dle ust. a 3 , neboť žalobce se k jednání nedostavil a tím se dobrodiní takového poučení zbavil. V tomto směru soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. , podle kterého„ ustanovení upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle ustanovení , jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovením Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání.“ Soud tedy nemá za prokázané, že právní předchůdce žalobce řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného a v takovém případě nemůže učinit závěr, že byla platně uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným smlouva o zápůjčce. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce prokazatelně poskytl žalovanému částku 5 000 Kč na jeho účet, a protože nebyl zjištěn žádný právní důvod pro takové plnění, soud nárok žalobce, který se stal novým věřitelem pohledávky dle smlouvy o postoupení pohledávek, na zaplacení částky 5 000 Kč posoudil podle hmotněprávních norem upravujících nárok na vydání plnění z bezdůvodného obohacení, podle kterých strana, která plnila bez právního důvodu, má právo na vrácení toho, co plnila. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 5 000 Kč včetně úroku z prodlení ve výši odpovídající , a to od datum, jak uvedeno v odst. I. výroku tohoto rozsudku.

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný. Náhrada nákladů řízení žalobce se sestává z odměny advokáta ve výši 600 Kč za 3 úkony právní pomoci po 200 Kč (. vyhl. č. – předžalobní výzva, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby), náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč, tj. celkem 300 Kč dle vyhl. č. , daně z přidané hodnoty ve výši 21%, tj. celkem 189 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Tyto náklady žalobce vynaložil k účelnému uplatňování svého práva a soud tedy žalobci jejich náhradu v celkové výši 1 489 Kč (600 + 300 + 189 + 400) přiznal (výrok II.).

Lhůta k plnění byla stanovena třídenní dle ust. , když pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek nebyly shledány důvody.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení , ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.