Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 213/2020-24

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr Zuzanou Benešovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 15 750 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 650 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 650 Kč od 21.2.2020, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku soudní poplatek ve výši 200 Kč na účet číslo variabilní symbol, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 650 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 650 Kč od 21.2.2020, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá. III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku soudní poplatek ve výši 200 Kč na účet [číslo] [variabilní symbol], do 3 dnů od právní moci rozsudku. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 15 750 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, právnická osoba a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce číslo (dále jen„ Smlouva“), na základě níž poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 26 100 Kč, jenž představuje jistinu ve výši 15 000 Kč a úrok ve výši 2 100 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 %, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 450 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 27.5.2017. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátku uhradil dne 27.9.2016. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, uzavřené mezi právnická osoba a žalobkyní došlo s účinností ke dni datum k převedení pohledávky na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 6.12.2019, současně byl žalovaný vyzván k úhradě svého dluhu do 10 dnů od obdržení dopisu. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil částku 10 350 Kč. Před uzavřením smlouvy posoudila právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného podle Karty zákazníka ve spojení s doklady, které žalovaný k tomu připojil. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného v předžalobní výzvě žalovaného o zaplacení dlužné částky.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. K ústnímu jednání nařízenému na datum se nedostavila žádná z procesních stran. Soud proto postupoval podle a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti procesních stran, když vycházel pouze z obsahu spisu a z provedených důkazů. Tím, že se žalobkyně k ústnímu jednání nedostavila, zbavila se možnosti být soudem v průběhu ústního jednání poučena. Na tomto nic nemění to, že žalobkyně v omluvě uvedla, že nebude-li považovat soud tvrzení a důkazy žalobkyně za dostatečné, že žalobkyně žádá, aby jí bylo umožněno napravit v dodatečné určené lhůtě vše potřebné na základě výzvy soudu.

4. Soud ve věci provedl dokazování na základě listinných důkazů označených žalobkyní, soud z listin provedených k důkazům zjistil skutkový stav, tak jak byl popsán žalobkyní v žalobě. Ze zákaznické karty ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný je hlášen k trvalému pobytu na úřední adrese úřadu, přičemž uvedl v této kartě zákazníka adresu pro výběr splátek. Žalovaný uvedl, že vede společnou domácnost s partnerkou. Má hlavní pracovní poměr u právnická osoba SERVICE, kde pracuje jako stavební dělník, přičemž smlouvu má uzavřenou na dobu určitou do datum. Dále uvedl, že má čistou mzdu 55 808 Kč a výdaje ve výši 39 780 Kč, z nichž 9 780 Kč připadá na inkaso, 15 000 Kč na výdaje domácnosti a 15 000 Kč na ostatní náklady. K ověření finanční situace byly žalovaným právní předchůdkyni žalobkyně předloženy výplatní pásky, pracovní smlouva a nájemní smlouva.

5. Podle , 2 zákona o spotřebitelském úvěru č. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

6. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

7. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

10. Povinnost posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , i Nejvyšší správní soud. Pokud se dle svých tvrzení žalobkyně spokojila s nedoloženým prohlášením žalované o jejich osobních, výdělkových a majetkových poměrech, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Shora uvedený názor soudu plně koresponduje se závěry rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25 7. 2017 sp. zn. , ze kterého vyplývá, že„ věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných vždy od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.“ Jako dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Je tak nutno údaje, které žalovaný jako dlužník věřiteli poskytl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně v tomto konkrétním případě doklady k příjmům žalovaného v tvrzené výši 55 808 Kč měsíčně, ale také zejména k tvrzeným výdajům zde ve výši 39 780 Kč, když toto právní předchůdkyně žalobkyně neověřila. Právní předchůdkyně žalobkyně rovněž nevyhodnotila ani to, že předmětná smlouva o půjčce ze dne datum má trvat 58 týdnů, přičemž žalovaný měl zajištěnu sjednanou práci jen do 15.8.2016, tj. pouze na cca čtvrtinu doby sjednané pro splácení uvedené půjčky. Je všeobecnou známou skutečností, že profese„ stavební dělník“ je profesí sezónní, kdy právě v zimních měsících bývají osoby s touto profesí bez zaměstnání a tedy bez pravidelného příjmu. Jak právě tyto skutečnosti právní předchůdkyně žalobkyně v rámci odborné způsobilosti k posouzení úvěruschopnosti vyhodnotila nebylo možné z předložených důkazů zjistit. Tím, že se žalobkyně nedostavila k nařízenému ústnímu jednání, zbavila se možnosti být soudem poučena, doplnit tvrzení, případně důkazy k prověření úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, tj. před 16.4.2016, dále povysvětlit jak právní předchůdkyně žalobkyně dospěla poté k tomu, že žalovaný je tzv. dostatečně úvěruschopný, tj. že i poté co mu za cca několik týdnů skončí pracovní poměr před zimním obdobím, bude nadále schopen úvěr splácet při svých celkem vysokých měsíčních výdajích (39 780 Kč).

11. Tím, že právní předchůdkyně žalobkyně nedoložila, že by si všechny tvrzené údaje získané od žalovaného ověřila, a dále sama hodnotila informace obdržené od žalovaného ve vztahu k pracovnímu poměru sjednanému pouze na dobu určitou, která měla vypršet již záhy poté, co byla půjčka sjednána, porušila právní předchůdkyně žalobkyně ust. § 86 cit. zákona, když s odbornou péčí neposoudila schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet půjčku. Je zřejmé nade vší pochybnost, že právní předchůdkyně žalobkyně se řádně nezabývala úvěruschopností žalovaného, z tohoto důvodu je nutno smlouvu o úvěru hodnotit jako absolutně neplatnou v souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, což se nakonec potvrdilo i tím, že žalovaný zaplatil na uvedený úvěr pouze částku ve výši 10 350 Kč. Je tak vždy nutno údaje, které žalovaný jako dlužník věřiteli poskytl, ověřit, resp. objektivně podložit, když dlužník má vždy tendenci chovat se účelově, aby úvěr získal, tj. přeceňovat své výdělkové poměry a schopnost splácet, což ho může přivést do dluhové pasti a ve svém důsledku pak poškodit i žalobkyni, viz rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12.2.2019 sp. zn. , jakož i rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5.3.2020 ve věci C -679/18 OPR-FINANCE s.r.o., proti GK.

12. Dále na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným nebylo sporné, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla a žalovaný od žalobkyně přijala částku 15 000 Kč, čímž žalovanému v souvislosti s uvedeným vznikla povinnost úvěr vrátit dříve její právní předchůdkyni (pak žalobkyni v souvislosti s postoupením pohledávky). Tuto svoji povinnost žalovaný splnil dle tvrzení žalobkyně a listinných důkazů jen částečně, když zaplatil 10 350 Kč. Žalovaný pak ani k výzvě žalobkyně ničeho na svůj dluh neuhradil. Od 20.1.2020 (tj. od uplynutí lhůty k plnění dané žalovanému ve výzvě ze dne datum) je tak žalovaný v prodlení se zaplacením částky 4 650 Kč.

13. Soud věc posoudil podle shora uvedených ustanovení a vzhledem k tomu, že dospěl k závěru, že smlouva o úvěru byla pro nesplnění podmínek v ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru vyhodnocena jako absolutně neplatná, z čehož vyplynulo, že žalovaný na základě tohoto neplatného jednání (smlouvy o úvěru) převzal od právní předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky, je tyto povinen vrátit podle zásad bezdůvodného obohacení s oporou o ustanovení a . Jelikož žalovaný tak dosud v části neučinil (a to v části rovnající se rozdílu mezi právní předchůdkyní žalobkyně poskytnutou částkou a částkou již vrácenou, tj. 15 000 Kč – 10 350 Kč = 4 650 Kč), bezdůvodně se na úkor žalobkyně žalovaný v této výši, tj. o 4 650 Kč, obohatil. Soud proto zavázal žalovaného k úhradě této částky, a to i s úrokem z prodlení od 20.1.2020, tj. poté, co byla žalovanému zaslána výzva k plnění v rámci oznámení o postoupení pohledávky. Co do úroku z prodlení z této částky uplatněného, má nárok žalobkyně oporu v ust. , dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v  , avšak žalobkyně požadovala tento úrok nižší a soud je tedy vázán žalobním návrhem. Lhůta k plnění vychází z ust.

14. Ve zbývajícím rozsahu pak žalobu zamítl.

15. Žalobkyně se zaplacení částky ve výši celkem 15 750 Kč s příslušenstvím domáhala návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu a zaplatila soudní poplatek ve výši 800 Kč. Elektronický platební rozkaz však nebyl ve věci vydán a soud pokračoval v řízení. Za tohoto stavu soud doměřil žalobkyni poplatek do výše podle položky 1 bod 1 písm. a) (tj. 1000 Kč) ve spojení s položkou 2 bod 2. Sazebníku poplatků, tedy doplatek ve výši 200 Kč Soudní poplatek je splatný do tří dnů od právní moci rozhodnutí (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích).

16. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. . Procesně úspěšnějším účastníkem řízení byl v daném případě žalovaný, tomu však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.