Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
14 C 38/2021-56
Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem JUDr Jiřím Kučerou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen advokátem titul. jméno jméno
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 166 014,34 Kč s příslušenstvím (úvěr)
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 166 014,34 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 117 767,70 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 35 971,40 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 166 014,34 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 117 767,70 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 35 971,40 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě, domáhal po žalovaném zaplacení částky s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedl, že žalobce jako věřitel prostřednictvím mandatáře a žalovaný jako dlužník spolu uzavřeli, na základě žádosti žalovaného o uzavření smlouvy o úvěru ze dne datum, smlouvu o úvěru číslo. Jak je v žádosti o uzavření smlouvy uvedeno, nedílnou součástí Smlouvy jsou Obchodní podmínky (dále jen„ Podmínky“). K uzavření smlouvy došlo v souladu s čl. 1 odst. 2. Podmínek akceptací žádosti ze strany žalobce prostřednictvím prodejce. Úvěr byl poskytnut ve výši 159.790 Kč, částka byla dne datum převedena na účet prodejce. Podle čl. 3 odst. 1. Podmínek a žádosti ze dne datum bylo současně dohodnuto, že žalovaný má povinnost čerpanou částku splácet ve formě 60 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5.001 Kč od datum splatných vždy k 9. dni příslušného kalendářního měsíce. Měsíční splátky byly sjednány jako pevné a neměnné po celou dobu trvání úvěrové smlouvy. V měsíční splátce je obsažena jistina a úrok a pojištění. V průběhu trvání smlouvy číslo žalovaný přestal hradit žalobci pravidelné splátky, a to od splátky splatné datum, tzn. od 8. měsíční splátky. Žalovaný porušil svou povinnost řádně a včas splácet předepsané splátky (tj. povinnosti dle čl. 3 odst. 1. Podmínek). Konkrétně jde o prodlení s těmito splátkami: 5.001 Kč splatných dne datum, 5.001 Kč dne datum, 5.001 Kč dne datum, 5.001 Kč dne datum, 5.001 Kč dne datum. K úhradě dluhu byl žalovaný žalobcem upomínán pod hrozbou ukončení a sesplatnění dané smlouvy, avšak bezvýsledně. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou sjednaného plnění způsobem uvedeným v čl. 5. odst. 3. a 5. Podmínek, žalobce sdělil žalovanému dopisem ze dne datum, že v souladu s ustanovením čl. 5. odst. 3. a 5. Podmínek došlo k sesplatnění všech pohledávek žalovaného vyplývajících ze Smlouvy, a to ke dni datum. Žalovaný byl žalobcem vyzván k úhradě veškerých závazků ze smlouvy vyplývajících, avšak bezvýsledně. Ve smlouvě o úvěru se smluvní strany výslovně dohodly na obsahu smlouvy o zjišťovacím převodu práva k předmětu financování, kde je mj. uvedeno, že zajištění se sjednává na dobu trvání pohledávky s tím, že dojde-li k zesplatnění pohledávky ze smlouvy vyplývající, je klient/žalovaný povinen vydat společnosti/žalobci předmět financování do tří dnů na vlastní náklady; v případě nesplnění této povinnosti je žalobce oprávněn tento na náklady klienta odebrat na místě, na kterém se nachází, vč. použití všech dostupných prostředků. Následně došlo dne datum, prostřednictvím vymáhací agentury, která se touto činností zabývá, k zabavení předmětu financování žalovanému žalobcem. Automobil se následně podařilo odprodat dne datum za částku ve výši 60.000 Kč, když současně byla žalovanému dopisem ze dne datum vyúčtována dlužná pohledávka, vzniklá zaviněním žalovaného. Termín k úhradě byl stanoven do datum. Na pohledávku tedy celkem byla uhrazena částka ve výši 100.008 Kč. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou plnění (jeho části) vyplývajícího z úvěrové smlouvy byl dle čl. 5 . Odst. 1. smluvních podmínek sjednán v neprospěch žalovaného úrok z prodlení, který byl vyúčtován dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení z dlužné částky, a to od 1. dne následujícího měsíce, kdy měl žalovaný uhradit. Žalobce tedy požaduje úrok z prodlení z dlužné částky ode dne datum. Žalobce vyzval žalovaného předžalobní upomínkou, aby nejpozději do 7 dnů ode dne odeslání předžalobní upomínky uhradil dlužnou částku s příslušenstvím na účet žalobce. Žalovaný však do dnešního dne ničeho neuhradil, proto se žalobce domáhá svého oprávněného nároku touto žalobou. Specifikace dlužné částky: Jistina v důsledku zrušení úvěrové smlouvy 110.488,70 Kč; Smluvní pokuta v důsledku zrušení úvěrové smlouvy 48.246,64 Kč; Náklady na odprodej vozidla 5.203 Kč; Vyst.druhopisu anonymizováno 1.694 Kč; Spr.popl.za vyst. anonymizováno 100 Kč; Dopojištění 282 Kč; Dluh ke dni podání žaloby tedy činí 166.014,34 Kč. Na smluvní pokutu v důsledku zrušení úvěrové smlouvy ve výši 48.246,64 Kč vzniká žalobci nárok v okamžiku, kdy se žalovaný dostane do prodlení s více jak třemi splátkami, následkem čehož dojde k sesplatnění všech závazků (ve smyslu ustanovení Smlouvy a čl. 5 . odst. 2. obchodních podmínek). Tato smluvní pokuta je požadována v sazbě 0,1 % denně z částky 110.488,70 Kč od datum ke dni podání žaloby. Jistina v důsledku zrušení úvěrové smlouvy byla vypočtena jako součet jistin z nepředepsaných splátek.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.
3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.
4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:
5. Ze smlouvy o úvěru a obratové historie má soud za prokázané, že žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o poskytnutí úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému shora popsaný úvěr. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobci v pravidelných měsíčních splátkách.
6. Z oznámení o zesplatnění úvěru má soud za prokázané, že nastala splatnost předmětné pohledávky a žalobce zároveň vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky.
7. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti s ohledem na soulad i v detailech a shodu obsahu různých důkazů. Tyto důkazy pak nebyly co do jejich pravosti či pravdivosti nijak významně zpochybněny.
8. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
9. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když s ohledem na s ustanovení § 2395 a násl. o. z. soud dovozuje, že jednáním žalobce a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení. Žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy o úvěru poskytnutím peněžních prostředků a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky.
10. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář příjmení, J., příjmení, L., příjmení, Z. a kol. Občanský soudní řád . Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradili další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.
11. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce co do průběhu splácení úvěru žalovaným výši žalobního nároku, a to s ohledem na shora zjištěný skutkový stav, zejména pak sjednané úrokové zatížení a účtované poplatky, když dospěl po matematickém propočtu - vycházeje ze smluvního ujednání účastníků a zákonné právní úpravy reglementované obchodním zákoníkem - k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je důvodným. Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu dlužné úvěrové částky, pak tato odpovídá skutkových zjištěním soudu. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradil další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Žalovaný takto nepostupoval a úhradu žalobní pohledávky žalovaným soud za prokázanou nemá. S ohledem na výše uvedené bylo na místě žalobě cele vyhovět. Podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit zásadně do tří dnů od právní moci rozsudku.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v částce 35 971,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 641 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 91 343,28 Kč sestávající z částky 7 780 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a paušálů. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce, a to v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. do 3 dnů od právní moci rozhodnutí.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručen prostřednictvím Okresního soudu v Náchodě ke Krajskému soudu v Hradci Králové, ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný dobrovolně a ve stanovené lhůtě povinnost vyplývající pro něho z tohoto rozhodnutí, může se oprávněný domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.