Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
9 C 36/2021-54
Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr Petrem Horákem ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa
zastoupená advokátem titul titul. jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení 46 047,23 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni
- 17 787 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 11 000 Kč od 17. 10. 2019 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 11 000 Kč od 26. 4. 2018 do zaplacení,
- 11 574 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 7 636,75 Kč od 6. 3. 2019 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 636,75 Kč od 16. 11. 2017 do zaplacení, a
- 11 528 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 7 934,73 Kč od 30. 11. 2018 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 934,73 Kč od 16. 11. 2017 do zaplacení,
vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení dalších 2 390,76 Kč, 1 547,66 Kč a 1 219,81 Kč, zamítá.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 3 495 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni</b> <b>- 17 787 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 11 000 Kč od 17. 10. 2019 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 11 000 Kč od 26. 4. 2018 do zaplacení,</b> <b>- 11 574 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 7 636,75 Kč od 6. 3. 2019 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 636,75 Kč od 16. 11. 2017 do zaplacení, a</b> <b>- 11 528 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 7 934,73 Kč od 30. 11. 2018 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 934,73 Kč od 16. 11. 2017 do zaplacení,</b> <b>vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení dalších 2 390,76 Kč, 1 547,66 Kč a 1 219,81 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 3 495 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 26. 1. 2021 domáhala po žalované zaplacení 20 177,76 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 850,67 Kč odpovídajícím sazbě 29 % ročně z částky 11 000 Kč za dobu od 17. 10. 2019 do 20. 1. 2020, úrokem ve výši 29 % ročně z částky 11 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 649,24 Kč odpovídajícím zákonné roční sazbě z částky 11 000 Kč za dobu od 26. 4. 2018 do 20. 1. 2020 a zákonným úrokem z prodlení z částky 11 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), a žalovanou dne 16. 10. 2017. Žalobkyně tvrdila, že na základě zmíněné smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala uvedenou částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit a současně mu zaplatit úrok, odměnu za zpracování a doručení a poplatek za komfortní splácení v hotovosti v souhrnné výši 10 876 Kč. Porušila však sjednaný splátkový kalendář a dostala se do prodlení s úhradou sjednaných splátek svého dluhu. Na svůj dluh ze smlouvy neuhradila ničeho. Pohledávka z uvedené smlouvy byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, a to ve výši 26 277,76 Kč. Součástí této částky bylo navýšení účtované právním předchůdcem žalobkyně. Ta se ovšem podanou žalobou domáhala toliko zaplacení částky 20 177,76 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 11 000 Kč a nesplacené části sjednaných plateb za poskytnutí zápůjčky ve výši 9 177,76 Kč. Dále si nárokovala shora uvedené příslušenství pohledávky v podobě smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení.
2. Žalobkyně dále požadovala zaplacení 13 121,66 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 974,74 Kč odpovídajícím sazbě 29 % ročně z částky 7 636,75 Kč za dobu od 6. 3. 2019 do 20. 1. 2020, úrokem ve výši 29 % ročně z částky 7 636,75 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 359,30 Kč odpovídajícím zákonné roční sazbě z částky 7 636,75 Kč za dobu od 16. 11. 2017 do 20. 1. 2020 a zákonným úrokem z prodlení z částky 7 636,75 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne 5. 9. 2017. Žalobkyně tvrdila, že na základě zmíněné smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala uvedenou částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit a současně mu zaplatit úrok, odměnu za zpracování a doručení a poplatek za komfortní splácení v hotovosti v souhrnné výši 6 804 Kč. Porušila však sjednaný splátkový kalendář a dostala se do prodlení s úhradou sjednaných splátek svého dluhu. Celkem na svůj dluh z této smlouvy uhradila 823 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, a to ve výši 17 721,66 Kč. Součástí této částky bylo navýšení účtované právním předchůdcem žalobkyně. Ta se ovšem podanou žalobou domáhala toliko zaplacení částky 13 121,66 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 7 636,75 Kč a nesplacené části sjednaných plateb za poskytnutí zápůjčky ve výši 5 484,91 Kč. Dále si nárokovala shora uvedené příslušenství pohledávky v podobě smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení.
3. V neposlední řadě si žalobkyně dále nárokovala zaplacení 12 747,81 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 665,41 Kč odpovídajícím sazbě 29 % ročně z částky 7 934,73 Kč za dobu od 30. 11. 2018 do 20. 1. 2020, úrokem ve výši 29 % ročně z částky 7 934,73 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 412,34 Kč odpovídajícím zákonné roční sazbě z částky 7 934,73 Kč za dobu od 16. 11. 2017 do 20. 1. 2020 a zákonným úrokem z prodlení z částky 7 934,73 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne 29. 5. 2017. Žalobkyně tvrdila, že na základě zmíněné smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala uvedenou částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit a současně mu zaplatit úrok, odměnu za zpracování a doručení a poplatek za komfortní splácení v hotovosti v souhrnné výši 7 390 Kč. Porušila však sjednaný splátkový kalendář a dostala se do prodlení s úhradou sjednaných splátek svého dluhu. Celkem na svůj dluh z této smlouvy uhradila 5 110 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, a to ve výši 21 347,81 Kč. Součástí této částky bylo navýšení účtované právním předchůdcem žalobkyně. Ta se ovšem podanou žalobou domáhala toliko zaplacení částky 12 747,81 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 7 934,73 Kč a nesplacené části sjednaných plateb za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 813,08 Kč. Dále si nárokovala shora uvedené příslušenství pohledávky v podobě smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení.
4. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřila.
5. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř. “). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Souhlas účastníků s tímto postupem přitom předpokládal, neboť se žádný z nich ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.
6. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne 16. 10. 2017, jejíž nedílnou součást tvořily smluvní podmínky právního předchůdce žalobkyně, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované v hotovosti při podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit a současně zaplatit poplatek za poskytnutí zápůjčky v souhrnné výši 10 876 Kč, který sestával z úroku ve výši 3 625 Kč, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 3 162 Kč a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 4 089 Kč, to vše v 24 pravidelných měsíčních splátkách, jejichž výše činila 912 Kč, respektive 900 Kč, pokud jde o poslední splátku. První splátka byla dle smlouvy splatná do měsíce od data uzavření smlouvy, každá další pak vždy do posledního dne dalšího následujícího měsíčního období. Smlouva obsahovala informaci o tom, že zápůjční úroková sazba činí 29 % ročně a je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy ve smyslu čl. 18 smluvních podmínek právního předchůdce žalobkyně. Dle citovaného ustanovení čl. 18 smluvních podmínek pak byla smlouva uzavřena na dobu určitou, přičemž její účinnost měla trvat ode dne podpisu smlouvy oběma smluvními stranami do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Pokud by však žalovaná v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky byla v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradila poslední splátku řádně a včas, měla se dle smlouvy prodloužit její účinnost do doby uhrazení celkové dlužné částky. Sjednaný poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení měl být dle smluvních podmínek právního předchůdce žalobkyně účtován za jeho činnost spočívající v zavedení žalované do evidenčního systému, zpracování nezbytných podkladů a dokumentace, činnost spojenou s osobním doručením a vyplacením předmětu zápůjčky žalované v místě jejího bydliště při podpisu smlouvy a dále za tzv. garanci celkové ceny. Tato garance spočívala v tom, že právní předchůdce žalobkyně nebude vůči žalované nárokovat poplatky za upomínky, zákonný úrok z prodlení a smluvní pokuty související s jejím prodlením, a to od počátku prodlení žalované s úhradou některé splátky zápůjčky až do doby, kdy její dluh dosáhne v souhrnu trojnásobku první měsíční splátky, nejdéle však do doby, kdy uplynou tři měsíce od doby ukončení sjednané doby trvání smlouvy. Dále měla žalovaná mít dle smluvních podmínek za shora uvedený poplatek možnost využít tzv. splátkových prázdnin, tedy za vymezených podmínek požádat o prodloužení splatnosti sjednaných splátek zápůjčky. Takto mohla být za určitých okolností odložena splatnost maximálně dvou po sobě jdoucích splátek o jeden měsíc. V neposlední řadě byl poplatek účtován za to, že se právní předchůdce žalobkyně pro případ úmrtí žalované vzdal veškerých svých nároků plynoucích ze smlouvy, a to pod podmínkou, že žalovaná nebude v prodlení se splacením celkové dlužné částky. Poplatkem za administrativní činnost a komfortní splácení pak měla být zpoplatněna vymezená administrativní činnost právního předchůdce žalobkyně a výběry řádných i mimořádných splátek v hotovosti v místě bydliště žalované, jakož i převoz hotovosti od žalované a další úkony související s inkasem dle smlouvy sjednaných plateb.
7. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne 5. 9. 2017, jejíž nedílnou součást rovněž tvořily smluvní podmínky právního předchůdce žalobkyně, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované v hotovosti při podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit a současně zaplatit poplatek za poskytnutí zápůjčky v souhrnné výši 6 804 Kč, který sestával z úroku ve výši 1 961 Kč, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 436 Kč a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 2 407 Kč, to vše v 18 pravidelných měsíčních splátkách, jejichž výše činila 823 Kč, respektive 813 Kč, pokud jde o poslední splátku. První splátka byla splatná do měsíce od data uzavření smlouvy, každá další pak vždy k poslednímu dni dalšího následujícího měsíčního období. Veškeré další smluvní podmínky odpovídaly smlouvě z 16. 10. 2017.
8. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne 29. 5. 2017, jejíž nedílnou součást rovněž tvořily smluvní podmínky právního předchůdce žalobkyně, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované v hotovosti při podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit a současně zaplatit poplatek za poskytnutí zápůjčky v souhrnné výši 7 390 Kč, který sestával z úroku ve výši 2 696 Kč, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 942 Kč a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 1 752 Kč, to vše v 18 pravidelných měsíčních splátkách, jejichž výše činila 1 022 Kč, respektive 1 016 Kč, pokud jde o poslední splátku. První splátka byla splatná do měsíce od data uzavření smlouvy, každá další pak vždy k poslednímu dni dalšího následujícího měsíčního období. Veškeré další smluvní podmínky odpovídaly smlouvě z 16. 10. 2017.
9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 20. 1. 2020 mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní bylo zjištěno, že pohledávky ze všech tří shora uvedených smluv byly s účinností k datu uzavření postupní smlouvy postoupeny na žalobkyni.
10. Z oznámení o postoupení pohledávky z 20. 1. 2020 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně informoval žalovanou písemně o postoupení všech pohledávek na žalobkyni a vyzval ji, aby na svůj dluh z předmětných smluv plnila již výhradně ve prospěch žalobkyně. Dle přiloženého poštovního podacího lístku bylo oznámení odesláno žalované dne 14. 2. 2020.
11. Z předžalobní výzvy z 16. 12. 2020, která byla dle přiloženého poštovního podacího lístku odeslána žalované dne 17. 12. 2020, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu ve výši 65 056,14 Kč vzniklého z titulu shora uvedených smluv ve lhůtě do 31. 12. 2020 s upozorněním, že pokud nebude dluh zaplacen, bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání.
12. Na podkladě žalobkyní předložených listinných důkazů vzal soud za prokázaný následující skutkový stav věci:
Právní předchůdce žalobkyně na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi ním a žalovanou dne 16. 10. 2017 poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč. Žalovaná se zavázala uvedenou částku vrátit a současně zaplatit úrok ve výši 3 625 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 3 162 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 089 Kč, to vše v 24 pravidelných měsíčních splátkách, jejichž výše činila 912 Kč, respektive 900 Kč, pokud jde o poslední splátku. První splátka byla splatná do měsíce od data uzavření smlouvy, každá následující pak vždy nejpozději do konce dalšího následujícího měsíčního období. Zápůjční úroková sazba dle smlouvy činila 29 % ročně a byla platná po celou dobu trvání smlouvy. Ta byla uzavřena na dobu určitou s tím, že tato doba trvala v případě řádného splácení sjednaných splátek zápůjčky od data podpisu smlouvy oběma smluvními stranami do dne splatnosti poslední splátky. Pokud by však žalovaná byla k tomuto datu v prodlení s úhradou některé splátky nebo by poslední splátku neuhradila řádně a včas, bylo sjednáno, že se doba trvání smlouvy prodlužuje do doby uhrazení celkové dle smlouvy splatné částky. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla již dříve uzavřena další smlouva o zápůjčce, a to dne 5. 9. 2017. Na jejím podkladě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala uvedenou částku vrátit a současně zaplatit úrok ve výši 1 961 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 436 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 407 Kč, to vše v 18 pravidelných měsíčních splátkách, jejichž výše činila 823 Kč, respektive 813 Kč, pokud jde o poslední splátku. První splátka byla splatná do měsíce od data uzavření smlouvy, každá další pak vždy nejpozději k poslednímu dni následujícího měsíčního období. Jinak byly podmínky splácení naprosto totožné jako ve smlouvě z 16. 10. 2017, a to včetně ujednání o výši zápůjční úrokové sazby. Ještě dříve, konkrétně dne 29. 5. 2017, pak byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou uzavřena třetí smlouva o zápůjčce. Na jejím podkladě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit. Dále byla dle uvedené smlouvy povinna zaplatit úrok ve výši 2 696 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 942 Kč a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 1 752 Kč, to vše v 18 pravidelných měsíčních splátkách, jejichž výše činila 1 022 Kč, respektive 1 016 Kč, pokud jde o poslední splátku. Veškeré další smluvní podmínky odpovídaly dvěma již shora uvedeným smlouvám. Pohledávky ze všech tří smluv o zápůjčce byly s účinností k 20. 1. 2020 postoupeny žalobkyni, o čemž byla žalovaná právním předchůdcem žalobkyně písemně informována. Žalobkyně sama následně písemně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu vzniklého z předmětných smluv.
13. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smluv o zápůjčce uzavřených dle § 2390 o. z., na něž zároveň dopadají příslušná ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru v účinném znění.
14. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
15. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.
16. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
17. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
18. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle odst. 2 citovaného ustanovení je neplatné rovněž právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného.
19. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
20. Ačkoliv žalobkyně nebyla smluvní stranou ani jedné ze smluv, z nichž dovozovala své žalobou uplatněné nároky, svou aktivní legitimaci k podání žaloby prokázala předloženou smlouvou o postoupení pohledávek, na jejímž základě se ve smyslu § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. stala věřitelkou všech žalobou uplatněných pohledávek včetně jejich příslušenství. V řízení bylo dále prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou vznikly hned tři závazkové právní vztahy založené smlouvami o zápůjčkách uzavřenými ve smyslu § 2390 o. z. Právní předchůdce žalobkyně svůj závazek ze všech těchto smluv splnil, neboť žalované ve všech třech případech poskytl peněžní prostředky v ujednané výši.
21. Žalované tak na základě předmětných smluv a rovněž i dle citovaného § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. vznikla povinnost vrátit poskytnuté prostředky a zaplatit sjednaný úrok. Jeho výše odpovídala ve všech smlouvách zápůjční úrokové sazbě 29 % ročně. Takto vysoká úroková sazba sice poměrně významně převyšuje průměrnou úrokovou sazbu bankovních úvěrů v době uzavření obou předmětných smluv (ta činila v říjnu 2017 11 % ročně, v září 2017 11,12 % ročně a v květnu 2017 11,48 % ročně – viz databáze časových řad ARAD dostupná na www.cnb.cz – tabulka B2 .1.2. Úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami rezidentům ČR, ukazatel 5 – Domácnosti a NISD (S.14 + S.15) – na spotřebu celkem), nicméně soud ji nehodnotí jako nepřiměřenou, neboť v daném případě se jednalo o nebankovní spotřebitelské úvěry, přičemž žalovaná získala peněžní prostředky v hotovosti ihned při podpisu jednotlivých smluv, bez nutnosti zajištění či jejich vázanosti k nějakému konkrétnímu účelu, a zároveň proces ověření její schopnosti zápůjčky splatit nepochybně nebyl tak přísný, jako by tomu bylo v případě, že by o zápůjčku požádala u některé banky. S tím souvisí zvýšené obchodní riziko právního předchůdce žalobkyně, jímž lze odůvodnit vyšší úrokovou sazbu. Žalobkyni proto podle názoru soudu svědčí nárok na zaplacení ve smlouvách sjednaných úroků, a to jak kapitalizovaných úroků za dobu sjednaného trvání smlouvy, jejichž výše byla uvedena na první straně všech tří předmětných smluv (ve smlouvě z 16. 10. 2017 se jednalo o částku 3 625 Kč, ve smlouvě z 5. 9. 2017 o částku 1 961 Kč a ve smlouvě z 29. 5. 2017 o částku 2 696 Kč), tak i běžícího úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny zápůjček, neboť smlouvy obsahovaly ustanovení, podle něhož v případě prodlení žalované s úhradou sjednaných splátek došlo k prodloužení doby trvání smlouvy až do úplného splacení dluhu žalované. Jistina přitom dle smlouvy měla být úročena sjednanou úrokovou sazbou po celou dobu trvání smlouvy. Žalovaná nevyvrátila tvrzení žalobkyně o tom, že se dostala do prodlení s úhradou celkových dlužných částek dle předmětných smluv, stíhá jí tedy povinnost hradit smluvní úrok ve výši 29 % ročně z nesplacené jistiny až do jejího úplného zaplacení.
22. Ve všech třech smlouvách byly dále vedle úroku sjednány dva další poplatky související s poskytnutými zápůjčkami. Prvním z nich byl poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení zápůjčky. Ten ve smlouvě z 16. 10. 2017 činil 3 162 Kč, ve smlouvě z 5. 9. 2017 2 436 Kč a ve smlouvě z 29. 5. 2017 2 942 Kč. Jakkoliv se výše těchto poplatků ve všech třech případech pohybovala okolo 30 % z poskytnuté jistiny a zjevně tedy výrazně navyšovala celkové náklady žalované spojené s poskytnutými zápůjčkami, soud výši těchto poplatků v této konkrétní věci akceptoval, neboť byly účtovány za přiměřené protiplnění ze strany právního předchůdce žalobkyně. Žalovaná mohla za tyto poplatky využít mimo jiné služby tzv. garance celkové ceny, na jejímž základě po ní nebyly po určitou dobu požadovány žádné sankční platby spojené s jejím prodlením s úhradou sjednaných splátek, nebo možnosti odkladu splatnosti až dvou sjednaných splátek. Navíc se právní předchůdce žalobkyně za uvedený poplatek vzdal pro případ smrti žalované veškerých svých nároků plynoucích z obou smluv. Takové služby rozhodně nejsou běžnou součástí spotřebitelských úvěrů a je logické, pokud byly určitým způsobem zpoplatněny, s ohledem na rozsah a charakter těchto služeb se pak soudu nejeví sjednaná výše poplatku jako nepřiměřená.
23. Jiný závěr však soud přijal, pokud jde o sjednané poplatky za administrativní činnost a komfortní splácení (výše poplatků činila 4 089 Kč ve smlouvě z 16. 10. 2017, 2 407 Kč ve smlouvě z 5. 9. 2017, respektive 1 752 Kč ve smlouvě z 29. 5. 2017). I s nimi byly spojeny určité služby ze strany právního předchůdce žalobkyně, které měly žalované zejména co nejvíce usnadnit splácení dohodnutých splátek. K tomu mělo docházet v hotovosti v místě bydliště žalované. Jakkoliv soud nepopírá, že právnímu předchůdci žalobkyně pravděpodobně s takovouto formou výběru splátek od žalované (tedy za předpokladu, že k ní skutečně docházelo) určité náklady mohly vznikat, odmítá akceptovat, že by se jednalo o tak vysoké náklady, které by odpovídaly sjednaným poplatkům. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že právní předchůdce žalobkyně ve svých smlouvách pravidelně využívá institutu poplatku za hotovostní inkaso splátek v místě bydliště dlužníka (byť je tento poplatek v jednotlivých typech smluv označován různě). Soud již rozhodoval desítky či spíše stovky sporů plynoucích z těchto smluv, přičemž se doposud ani v jednom případě nesetkal s tím, že by byla sjednána forma bezhotovostního splácení zápůjčky či úvěru. Formulářové znění všech posuzovaných smluv o zápůjčce ostatně žalované ani nenabízí jinou možnost než hotovostní režim splácení, je tedy zjevné, že autonomie vůle žalované při jejich uzavření se omezila v podstatě pouze na rozhodnutí o tom, jak vysokou částku si od právního předchůdce žalobkyně půjčí a jestli jím nabízené smluvní podmínky jako celek akceptuje či nikoliv. Právní předchůdce žalobkyně žalované v podstatě vnutil hotovostní režim splácení, přičemž s tím spojené služby zpoplatnil částkami, které jsou ve vztahu k výši poskytnutých peněžních prostředků i ostatním nadstandardně vysokým platbám sjednaným ve všech smlouvách (ať už se jedná o smluvní úrok, nebo o poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení) zcela zjevně nepřiměřené. Proto podle názoru soudu ujednání o poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení obsažená ve všech posuzovaných smlouvách zcela zjevně odporují dobrým mravům a jsou tedy ve smyslu § 580 odst. 1 o. z. neplatná, přičemž soud k této neplatnosti podle § 588 o. z. přihlédl i bez návrhu žalované.
24. S ohledem na shora uvedené lze tedy konstatovat, že žalované dle smlouvy o zápůjčce ze dne 16. 10. 2017 vznikla povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně, respektive následně žalobkyni samotné jistinu zápůjčky ve výši 11 000 Kč, úrok ve výši 3 625 Kč a poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 3 162 Kč, celkem tedy částku 17 787 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná na tento dluh čehokoliv uhradila. Bylo přitom na žalované, aby v případě, že se tak stalo, takovou skutečnost soudu tvrdila a zejména pak prokázala. Žalovaná však zůstala po celou dobu trvání řízení absolutně pasivní, na podanou žalobu nijak nereagovala a se soudem nekomunikovala. Proto soud vycházel, pokud jde o výši úhrad vztahujících se k jednotlivým smlouvám, z tvrzení žalobkyně. Uložil proto žalované povinnost zaplatit v souvislosti s jejím dluhem ze smlouvě uzavřené 16. 10. 2017 žalobkyni 17 787 Kč, a to včetně požadovaného běžícího smluvního úroku ve výši 29 % ročně a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny. Nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení se opírá o § 1970 o. z., neboť žalovaná se dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu a z ničeho nevyplývá, že by za toto prodlení nebyla odpovědná. Výše přiznaného úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
25. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky 2 390,76 Kč, pak soud žalobní nárok vztahující se ke smlouvě z 16. 10. 2017 zamítl
26. Stejným způsobem postupoval i u smlouvy z 5. 9. 2017. Z této smlouvy vznikla žalované povinnost zaplatit jistinu ve výši 8 000 Kč, úrok ve výši 1 961 Kč a poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 436 Kč, celkem tedy částku 12 397 Kč. Žalovaná uhradila pouze 823 Kč, zbývá jí tedy k úhradě ještě 11 574 Kč včetně příslušného smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení tak, jak jsou tyto vymezeny ve výroku I. tohoto rozsudku. Co do částky 1 547,66 Kč pak byla žaloba ve vztahu k nároku z uvedené smlouvy zamítnuta (výrok II.).
27. Konečně i ve vztahu k nárokům vyplývajícím ze smlouvy uzavřené 29. 5. 2017 přijal soud totožná východiska. Žalované vznikla povinnost zaplatit jistinu ve výši 11 000 Kč, úrok ve výši 2 696 Kč a poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 942 Kč, celkem tedy 16 638 Kč Celkem uhradila pouze 5 110 Kč. Po započtení této částky jí tedy zbývá k úhradě ještě 11 528 Kč s příslušným smluvním úrokem a zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny. V tomto rozsahu tedy bylo podané žalobě vyhověno, co do zbývajících 1 219,81 Kč pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
28. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu obou účastníků ve věci. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky v celkové výši 46 047,23 Kč s příslušenstvím. Žalobě bylo vyhověno co do částky v celkové výši 40 889 Kč s příslušenstvím, naopak co do částky 5 158,23 Kč s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci tak činí 89 % ku 11 % ve prospěch žalobkyně. Té proto dle shora citovaného ustanovení svědčí právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 78 % (89 – 11 = 78).
29. Náklady řízení žalobkyně sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 303 Kč a z nákladů zastoupení ve výši 2 178 Kč (mimosmluvní odměna advokáta ve výši 1 500 Kč za tři úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci, žaloba) po 500 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 3 cit. vyhl., dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl. a náhrada za 21% DPH z uvedených položek podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. ve výši 378 Kč). Soud tak uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 3 495 Kč (78 % z celkových nákladů ve výši 4 481 Kč), a to k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
30. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích. Odvolání je třeba podat u Okresního soudu ve Svitavách.
Nebude-li povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.