Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
10 C 58/2021-35
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr Martinou Kotouček Mikoláškovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 27. 2. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části o zaplacení částka spolu s kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši částka spolu s kapitalizovanými úroky ve výši částka spolu se zákonnými úroky z prodlení z částky částka od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 %, spolu s úroky ve výši 23,72 % ročně z částky částka od 7. 12. 2019 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 27. 2. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části o zaplacení [částka] spolu s kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši [částka] spolu s kapitalizovanými úroky ve výši [částka] spolu se zákonnými úroky z prodlení z částky [částka] od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 %, spolu s úroky ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od 7. 12. 2019 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že dne datum právní předchůdkyně žalobkyně - společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, uzavřela s žalovanou smlouvu nazvanou smlouva o půjčce číslo na jejímž základě žalované poskytla v den uzavření smlouvy částku ve výši částka. Žalovaná se zavázala vrátit v 58 týdenních pravidelných splátkách po částka poskytnuté peněžní prostředky včetně částky ve výši částka, sestávající z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka, s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši částka a nákladů na hotovostní inkaso ve výši částka Poslední splátka byla stanovena na 3. 3. 2016. Žalovaná však sjednané splátky řádně a včas nehradila, na poskytnutý úvěr uhradila toliko částku částka, poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne 11. 05. 2015. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo nejpozději tohoto dne právo na uhrazení celé dlužné částky, která na dlužné jistině činila částku částka. Právní předchůdkyni žalobkyně rovněž vzniklo právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné jistiny, a to od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední sjednané splátky dlužné částky až do zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovanou řádně a v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši částka dle čl. 1 smluvních podmínek ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru úrokem ve výši 23,72 % ročně od 4. 3. 2016, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru do zaplacení. Pohledávka vyplývající ze smlouvy byla včetně příslušenství postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 s účinností k témuž dni. Ode dne postoupení pohledávky žalovaná ničeho neuhradila. Žalobkyně tak požaduje po žalované zaplacení částky ve výši částka představující dlužnou jistinu ve výši částka a dlužnou část poplatku ve výši částka, dále požaduje zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši částka, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši částka, úroků ve výši 23,72 % ročně z částky částka od 7. 12. 2019 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny částka od 7. 12. 2019 do zaplacení. Žalovaná byla o zaplacení upomínána i předžalobní upomínkou.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání soudu se žalovaná bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla k jednání řádně předvolána. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalované, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Žalobkyně se z jednání řádně omluvila a vyjádřila souhlas s rozhodnutím soudu ve věci v její nepřítomnosti
3. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum má soud prokázáno, že mezi společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, a žalovanou byla uzavřena smlouva, na základě které byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši částka, kterou žalovaná v hotovosti převzala, což potvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zároveň zavázala vrátit věřiteli poskytnuté prostředky spolu s poplatkem ve výši částka sestávajícímu se z úroku ve výši částka, poplatku za administrativní činnost ve výši částka a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši částka. Týdenní splátky po částka byly splatné počínaje 7. kalendářním dnem od data uzavření smlouvy o zápůjčce. Dle čl. 1 smluvních podmínek činila výše výpůjční úrokové sazby 23,72 %.
4. Ze zákaznické karty ze dne datum má soud prokázáno, že totožnost žalované byla ověřována z občanského průkazu s platností do datum. Jako ověřené dokumenty byly zaškrtnuty kolonky OP, výpis z účtu, pracovní smlouva. Ve finančních informacích je uvedeno, že mzda žalované činila částka, k tomu byla pod hvězdičkou uvedena poznámka„ anonymizováno“, další příjmy byly uvedeny ve výši částka, k tomu byla pod křížkem uvedena poznámka„ příjem přítele“, celkem tak příjmy byly vyčísleny na částku částka. Měsíční výdaje domácnosti pak tvořil nájem/inkaso ve výši částka, výdaje domácnosti částka a výdaje za telefon částka, celkem tedy částku částka. Použitelný příjem byl vyčíslen na částka s tím, že žalovaná nemá zápůjčku ani u původního věřitele ani u jiné společnost, vlastní automobil a nestará se o anonymizována dvě slova. Dále žalovaná uvedla, že žije v anonymizováno. Správnost těchto údajů žalovaná potvrdila čestným prohlášením a podpisem.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 a seznamu postoupených pohledávek má soud prokázáno, že mezi společnosti právnická osoba a žalobkyní bylo dohodnuto postoupení pohledávky za žalovanou.
6. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 a podacího lístku má soud prokázáno, že žalované bylo dne 7. 1. 2020 na adresu adresa, odesláno vyrozumění o postoupení pohledávky.
7. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 3. 9. 2020 a podacího lístku k této výzvě má soud prokázáno, že žalovaná byla výzvou zaslanou dne 4. 9. 2020 na adresu adresa, upozorněna na prodlení s úhradou závazku ze smlouvy o půjčce číslo byla vyzvána ke splacení zbývající částky zápůjčky a souvisejících poplatků, konkrétně k zaplacení částky ve výši částka, nejpozději do 18. 9. 2020 na účet žalobkyně.
8. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení této věci.
9. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
10. Podle § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
11. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
12. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
14. Na základě shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a společností právnická osoba byla uzavřena smlouva o zápůjčce ze dne datum, současně se však jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru a o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a následující o.z. Zákon o spotřebitelském úvěru do právního řádu zavedl povinnost věřitele (poskytovatele úvěru) před uzavřením smlouvy o úvěru posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Postup s odbornou péčí zahrnuje též povinnost věřitele ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný úvěr (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006 , ze dne 22. 4. 2009, sp. zn. 32 Cdo 241/2009 , rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2009, č.j. 1 Afs 94/2009 – 56). Věřitel je tak povinen náležitě aktivně zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, nikoliv se spokojit pouze s jeho ničím nedoloženými prohlášeními.
15. Za rozhodující pro právní posouzení této věci soud považoval skutečnost, zda právní předchůdkyně žalobkyně řádně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované s odbornou péčí tak, jak jí to pod sankcí neplatnosti ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Věřitel pak smí úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Otázkou, zda došlo ke splnění předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je soud povinen zabývat se z úřední povinnosti.
16. V souzené věci pak soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že společnost právnická osoba, při posuzování úvěruschopnosti žalované nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaná bude schopna dostát svým závazkům, tj. na poskytnutou zápůjčku ve výši částka zaplatit celkem částka. Z předložené zákaznické karty je zřejmé, že společnost právnická osoba při prověřování úvěruschopnosti žalované postupovala formálně a spokojila se s tím, že v zákaznické kartě uvedené informace žalovaná stvrdila svým čestným prohlášením a podpisem. K uvedeným informacím nepředložila žalobkyně žádné doklady, nepředložila ani pracovní smlouvu žalované, ani případně výplatní pásky, ze kterých by byl potvrzen příjem žalované. Nadto původní věřitelka do zákaznické karty explicitně uvedla, že příjem žalované ve výši částka je z anonymizováno, nebylo tedy vůbec zjišťováno a evidováno, jaký je skutečný pravidelný příjem žalované, nebo jestli je žalovaná dlouhodobě v pracovní neschopnosti a disponuje tolikto tímto příjmem. Příjem partnera ve výši částka pak nebyl jakkoli ověřen a prokázán. Původní věřitelka nezkoumala s odbornou péčí, jaké jsou příjmy žalované, nemohla mít tak představu o tom, jestli bude žalovaná schopna poskytnutý úvěr řádně a včas splácet. Příjem ve výši částka je zcela symbolický, na hranici životního minima, které ani navíc nezapočítává náklady na bydlení Původní věřitelka tak nemohla mít z takto zjištěného příjmu za to, že bude žalovaná schopna na poskytnutý úvěr hradit měsíčně splátky ve výši částka. Pokud by původní věřitelka od zjištěného příjmu žalované odečetla výši splátky, k jejíž úhradě se žalovaná zavázala, zjistila by navíc, že by žalované zůstávala k dispozici částka dokonce pod hranicí životního minima.
17. Pokud by tedy společnost právnická osoba řádně splnila svou povinnost a postupovala s péčí odborníka, nemohla by informaci o příjmu žalované v částce částka považovat za dostatečnou k tomu, aby z ní žalovaná byla schopna podílet se na výdajích společné domácnosti a ještě hradila měsíční splátky ve výši částka. Postup původní věřitelky tak nelze hodnotit jako postup, při kterém by bylo s odbornou péčí zjišťováno, zda bude žalovaná schopna poskytnutý úvěr dle vyměřených splátek řádně splácet.
18. Majetkové poměry žalované nebyly zjišťovány dostatečným způsobem, na základě čehož nemohl být učiněn kvalifikovaný závěr o schopnosti žalované sjednaný úvěr splácet. S ohledem na uvedené nebylo možné než dospět k závěru, že uzavřená smlouva o zápůjčce je dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a ve spojení s § 580 odst. 1 o.z. neplatná, když společnost právnická osoba poskytla žalované ve smyslu § 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelský úvěr, přestože ve smyslu § 9 odst. 1 cit. zákona s odbornou péčí neposoudila schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně též společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ). Poskytnutí úvěru tak v daném případě nejen odporuje zákonu, ale též zjevně narušuje veřejný pořádek, a proto je smlouva uzavřená mezi společností právnická osoba a žalovanou ve smyslu § 588 o.z. absolutně neplatná. K absolutní neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti, tedy i bez námitky dotčených stran.
19. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).
20. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
21. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
22. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
23. Jestliže právní předchůdkyně žalobkyně přes neplatnost smlouvy poskytla žalované částku částka, plnila dle § 2991 o.z. bez právního důvodu, vzniklo jí tak ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z. právo na vrácení bezdůvodného obohacení. Žalovaná na dluh ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne 22. 1. 2015 zaplatila částka, k úhradě tak zbývá zaplatit částku částka (částka – částka), která se stala splatnou ke dni 26. 2. 2021, což byl den doručení žaloby. Nebylo totiž prokázáno, že by žalobkyně žalovanou řádně vyzvala k vrácení dlužné částky, když v žádném z provedených důkazů nebyla uvedena adresa, na kterou žalobkyně odeslala předžalobní výzvu jako doručovací adresa žalované (případně jako její adresa trvalého bydliště). Adresu, na kterou žalobkyně odeslala předžalobní výzvu i oznámení o postoupení pohledávky, soud neztotožnil ani s adresami, které mu jsou dostupné z centrální evidence obyvatel. Žalobkyně zároveň ani v žalobě nijak nespecifikovala, z jakého důvodu zaslala žalované předžalobní výzvu právě na adresu adresa, nadto přímo v žalobě (resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) žalobkyně označila jako adresu žalované adresu shodnou s údaji ve smlouvě o zápůjčce a s adresou evidovanou i jako adresa trvalého pobytu žalované v centrální evidenci obyvatel.
24. Žaloba byla žalované doručena dne 26. 2. 2021, proto byla s vrácením dlužné jistiny v prodlení ode dne následujícího po doručení žaloby, tj. od 27. 2. 2021. Soud proto rozhodl o povinnosti žalované zaplatit z přiznané částky úrok z prodlení v zákonné výši od 27. 2. 2021, neboť od této doby byla žalovaná prokazatelně v prodlení se zaplacením dlužné částky. Dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , v platném znění, činí zákonná výše úroků z prodlení pro rozhodné období 8,25 % p.a. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. byla stanovena lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.).
25. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je neplatná, nezbylo než žalobu ve zbývající části o zaplacení úroků a poplatků zamítnout včetně příslušenství. V rozsahu, v jakém tedy soud neshledal žalobu důvodnou, proto rozhodl o jejím zamítnutí včetně příslušenství (výrok II.).
26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o.s.ř. , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V souzeném případě byla žalovaná oproti žalobkyni úspěšná v poměru 79 % a 21 % neúspěšná. Žalované by tak náležela náhrada 58 % nákladů, avšak žalované v řízení žádné náklady nevznikly, proto nebylo žádnému z účastníků řízení přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.