Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 56/2021-28

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr Naděždou Librovou ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO

se sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem JUDr Ing. jméno příjmení, Ph.D.

se sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

trvale bytem adresa žalovaného

o zaplacení částky 39 739 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 437 Kč s úrokem z prodlení z částky 13 437 Kč ve výši 10 % p.a. od 4. 7. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 437 Kč s úrokem z prodlení z částky 13 437 Kč ve výši 10 % p.a. od 4. 7. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala žalobou doručenou soudu dne 10. 12. 2020 zaplacení celkem částky 39 739 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 3. 5. 2018 s právním předchůdcem žalobkyně (právnická osoba) smlouvu o úvěru číslo dále jen smlouva). Podle ní poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 19 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 15 552 Kč, celkem tedy 34 552 Kč a to formou 14 měsíčních splátek po 2 468 Kč, přičemž úvěr měl být splacen do 3. 7. 2019. Žalovaný však své závazky nehradil řádně a včas. Poslední splátka byla uhrazena dne 31. 8. 2018, proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části dlužné částky. Žalovaný uhradil toliko 5 563 Kč.

Žalobkyně se nyní domáhá zaplacení:

jistiny – dlužné částky úvěru ve výši 16 157,75 Kč

úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 1 317,14 Kč

poplatku za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 2 869,24 Kč

poplatku za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 471,74 Kč

poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 173,13 Kč

smluvní pokuty ve výši 10 750 Kč

kapitalizovaného úroku ve výši 3 224,72 Kč (od 4. 7. 2019 do postoupení pohledávky)

kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 204,67 Kč (od prodlení do postoupení pohledávky)

úroku ve výši 15 % p.a. z dlužné jistiny 16 157,75 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení

úroku z prodlení v zákonné výši z částky 17 474,89 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení.

Přes upomínky žalovaný žalobkyni spornou částku doposud dluží.

K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr dle , žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného, což je uvedeno v žádosti o úvěr ze dne 3. 5. 2018, právní předchůdce žalobkyně tak dospěl k názoru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostatečná.

2. Žalovaný, shodně se žalobkyní souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalovanému doručovány na adresu trvalého bydliště, přičemž zásilku považoval soud za doručenou, v souladu s ust. / a 4/ , dnem 1. 3. 2021, když žalovanému byla zanechána výzva a zásilka připravena k vyzvednutí dne 19. 2. 2021).

3. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 spolu se seznamem postupovaných pohledávek. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem právního předchůdce žalobkyně ze dne 24. 7. 2020.

4. Podle ust. , , (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

6. Podle výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

7. Smlouvou o úvěru číslo ze dne 3. 5. 2018, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, a žalovaný uzavřeli dne 3. 5. 2018 smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 19 000 Kč, který žalovaný čerpal jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaný se zavázal splatit úvěr ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 2 468 Kč, první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy a každá další do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky, tedy celkem částku 34 552 Kč, která je tvořena jistinou v částce 19 000 Kč, úrokem ve výši 1 829 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 8 550 Kč, poplatkem – náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 753 Kč a poplatkem za inkaso plateb v bydlišti ve výši 3 420 Kč. Dle smlouvy činila úroková sazba v případě 14 měsíčních splátek 15 % p.a. s tím, že úrok je počítán denně ze skutečné výše vyčerpané a nesplacené jistiny úvěru. Denní úrok je stanoven z roční úrokové sazby s předpokladem kalendářního roku trvajícího 365 dní. Žalovaný v rozporu se smlouvou úvěr řádně nesplácel, byl vyzván ke splacení celé pohledávky.

8. Ze žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaný byl zaměstnán na dobu určitou do 31. 7. 2018 u 14. pluku logistické podpory v obec – letiště s měsíčním příjmem 41 413 Kč, což mělo být doloženo výplatními páskami a pracovní smlouvou. Výdaje žalovaného byly uvedeny takto: bydlení 5 000 Kč, doprava, jídlo a osobní náklady 3 410 Kč, měsíční splátky stávajících půjček 17 100 Kč. Dále bylo uvedeno, že žalovaný je ženatý a má jedno dítě ve věku do 26 let. Žádná z listin dokládající příjmy a výdaje žalovaného nebyla žalobkyní předložena.

9. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:

Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru. Soud se tedy nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky smlouvy došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.

Žalobkyně na výzvu soudu k doplnění a předložení důkazů vztahujících se ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nepředložila žádné důkazy, žádné y prokazující, že by provedla ověření příjmů a výdajů žalovaného, pouze se omezila na doplnění tvrzení, že právní předchůdce žalobkyně vyhodnotil aktuální finanční situaci dle vyplněných podkladů klienta na základě žádosti o úvěr. Výdaje žalovaného uvedené v žádosti se však jeví nereálné, když za situace, kdy žalovaný uvedl, že je ženatý a má jedno nezletilé dítě, měly jeho výdaje na dopravu, jídlo a osobní náklady představovat pouze částku 3 410 Kč, tj. 113 Kč denně. Podepsaný soud má s ohledem na popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně, resp. jejího právní předchůdce, uloženou mu zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Důsledkem nesplnění této povinnosti věřitele dle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016, je absolutní neplatnost smlouvy. Nedostatečné posouzení úvěruschopnosti poskytovatelem, které vede k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy bylo taktéž v mnoha rozhodnutích finančního arbitra opakovaně konstatováno (viz např. nález finančního arbitra ze dne 20.3.2017, sp. zn. FA/4056/2017, FA/SU/374 číslo, ze dne 23. 7. 2015, sp. zn. FA/7819/2015, FA/SU/208 číslo, ze dne 28. 5. 2018, č.j. FA/SR/SU číslo – 20 aj.), stejně tak v rozhodnutích Nejvyššího soudu ČR např. pod sp. zn. ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. ze dne 25. 7. 2018, k otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. . Žádné příjmy ani výdaje žalovaného nebyly nikterak blíže zjišťovány a ověřovány. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce, nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedl a toto proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, důsledkem tohoto postupu je tedy absolutní neplatnost úvěrové smlouvy a nárok žalobkyně vůči žalovanému se tak omezí na vrácení pouhého zůstatku jistiny poskytnuté zápůjčky. Žalobkyně, resp. právní předchůdce žalobkyně, poskytl žalovanému částku 19 000 Kč, žalovaný do současné doby uhradil 5 563 Kč, a proto mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni rozdíl ve výši 13 437 Kč s úrokem z prodlení ve výši stanovené nař. vl. číslo Sb. od 4. 7. 2019 do zaplacení, tj. ode dne následujícího po stanovené poslední splátce úvěru (výrok I.). Ve zbývající části soud žalobu zamítl (výrok II.).

10. O nákladech řízení rozhodl soud dle , neboť žalobkyně byla v řízení úspěšná jen částečně. Předmětem sporu byla částka 39 739 Kč s příslušenstvím, úspěch měla žalobkyně jen co do částky 13 437 Kč, tj. jen do 34 %, proto soud za situace, kdy žalovanému žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly, rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení, prostřednictvím podepsaného soudu, ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka obec, písemně, trojmo.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.