Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (10)No categories available
7 C 1/2021-39
Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem JUDr Zdeňkem Fricem ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul titul. jméno příjmení jméno.
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 3 325 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 245 Kč s 23,72% p. a. úrokem z částky 245 Kč od 26. 1. 2018 do zaplacení, s 8,5% p. a. úrokem z prodlení z částky 245 Kč od 2. 2. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení dalších 3 080 Kč a úroku a úroku z prodlení nad rozsah úroku a úroku z prodlení uvedených ve výroku I., zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 245 Kč s 23,72% p. a. úrokem z částky 245 Kč od 26. 1. 2018 do zaplacení, s 8,5% p. a. úrokem z prodlení z částky 245 Kč od 2. 2. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení dalších 3 080 Kč a úroku a úroku z prodlení nad rozsah úroku a úroku z prodlení uvedených ve výroku I., zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 325 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru číslo ze dne 15. 12. 2016 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně – příjmení jméno příjmení, IČO, se sídlem adresa, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 7 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem ve výši 12 354 Kč (úvěr 7 000 Kč, celkové náklady spojené s úvěrem 980 Kč, hotovostní inkaso splátek 2 800 Kč, poplatek 1 400 Kč a pojištění ve výši 174 Kč), a to v 58 pravidelných splátkách po 213 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 25. 1. 2018. Dle žaloby byla poslední splátka ze strany žalovaného uhrazena dne 21. 6. 2019. Pohledávka byla na současnou žalobkyni postoupena dne 29. 11. 2019. Po datu postoupení žalovaný na pohledávku dle žaloby nic neuhradil. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení celkové dlužné částky ve výši 3 325 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 2 524,74 Kč a dlužných úhrad ve výši 800,26 Kč. Dále se domáhala zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 1 119,55 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 397,02 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 2 524,74 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 2 524,74 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.
2. Soud ve věci postupoval dle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání.
3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 15. 12. 2016 soud zjistil, že právnická osoba anonymizována dvě slova poskytla žalovanému úvěr ve výši 7 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem v částce 5 354 Kč, celkem tedy částku 12 354 Kč, a to v 58 splátkách po 213 Kč. Poplatek za poskytnutí úvěru byl vypočten jako součet nákladů spojených se spotřebitelským úvěrem ve výši 980 Kč, poplatkem ve výši 1 400 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč a pojištění ve výši 174 Kč. Žalovaný potvrdil podpisem smlouvy o úvěru, že převzal při podpisu smlouvy částku 7 000 Kč.
4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že právnická osoba anonymizována dvě slova pohledávku za žalovaným postoupila současné žalobkyni.
5. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně – právnická osoba anonymizována dvě slova oznámil žalovanému postoupení pohledávky na současnou žalobkyni a zároveň žalovaného vyzval k úhradě pohledávky nové žalobkyni.
6. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 30. 4. 2020 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě pohledávky ve výši 5 189,55 Kč nejpozději do 7. 5. 2020 s poučením o postoupení pohledávky a s poučením, že v případě neuhrazení pohledávky bude tato vymáhána soudní cestou. Dle předloženého podacího lístku byla předžalobní výzva odeslána žalovanému dne 1. 5. 2020.
7. Soud přezkoumal uzavřenou smlouvu o úvěru a dospěl k závěru, že tato je v určité části (v části, která se týká poplatku za poskytnutí úvěru) uzavřena v rozporu s dobrými mravy a v části je neplatná. Pokud se týká poplatku ve výši 5 354 Kč (včetně pojištění ve výši 174 Kč), tak tento je s ohledem na výši poskytnutého úvěru (7 000 Kč) neúměrně vysoký. Lze v něm tak spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o půjčku). Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 , ze dne 26. 1. 2012). Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výši smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o náklady spojené s úvěrem popsané shora. Výše účastníky sjednaného ujednání o poplatcích za poskytnutí úvěru nemůže být libovolná. V tomto konkrétním případě je soud ochoten akceptovat poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 100 Kč, tj. ve výši 30 % z poskytnutého úvěru. Je pak zcela nerozhodné, že žalovaný ujednání o poplatcích (podle soudu nemravných a neplatných) podepsal.
8. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně – právnická osoba anonymizována dvě slova a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva, a to s odkazem na ust. § 2395 a násl. NOZ (nového občanského zákoníku – dále jen NOZ ) ve spojení se zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 7 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit s poplatkem a pojištěním, celkem se žalovaný zavázal vrátit částku 12 354 Kč. Postoupení pohledávky na současnou žalobkyni bylo doloženo smlouvou o postoupení pohledávky, včetně přílohy a rovněž bylo doloženo, že žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný krom částky 9 029 Kč na uvedený úvěr ke dni podání žaloby nic nezaplatil. Žalovaný byl v řízení nekontaktní, na výzvu soudu nereagoval. Soudu proto nezbylo, než s ohledem na shora uvedené podané žalobě vyhovět částečně, a to výrokem I., kdy soud zavázal žalovaného uhradit žalobkyni částku 245 Kč (7 000 Kč + soudem přiznaný poplatek ve výši 2 100 Kč + pojištění 174 Kč – uhrazených 9 029 Kč). Rovněž soud žalobkyni přiznal účastníky sjednané úroky ve výši 23,72 % p. a. z částky 245 Kč od 26. 1. 2018 do zaplacení. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení, je ve smyslu § 1970 NOZ povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z dlužné jistiny, výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
9. Výrokem II. soud zamítl žalobu v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 3 080 Kč, úroků a úroků z prodlení nad rozsah úroků a úroků z prodlení uvedených ve výroku I., a to s odkazem na shora citované závěry a s odkazem na nálezy ústavního soudu.
10. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, ale ve věci rozhodl v řízení, činila poplatková povinnost částku 1 000 Kč dle položky číslo 2 bodu 2. ve spojení s položkou 1 bodu 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků zákona číslo 549/1991 Sb. Žalobkyně uhradila na soudním poplatku částku 400 Kč, proto je povinna uhradit doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč. Tuto částku je žalobkyně povinna uhradit na účet soudu.
11. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Žalobkyně se původně domáhala zaplacení částky 3 325 Kč, žalobkyni bylo vyhověno co do částky 245 Kč, žaloba byla pro částku 3 080 Kč zamítnuta. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci činí ve prospěch žalovaného 93 % ku 7 % žalobkyně. Rozdíl úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci tak činí 86 % ve prospěch žalovaného. Žalovaný by měl nárok na zaplacení 86 % účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovaný žádné náklady řízení neúčtoval, v řízení byl nečinný a z obsahu spisu není zřejmé, že by mu nějaké náklady v souvislosti s tímto řízením vznikly. Soud proto výrokem III. rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
12. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nucený výkon.