Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
14 C 28/2020-102
Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr Annou Vrdlovcovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou titul. jméno příjmení
sídlem adresa
o zaplacení částky 147 590,55 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 147 590,55 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 6. 7. 2019 do zaplacení a dále částku 3 600 Kč na náhradě nákladů uplatnění pohledávky, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do zaplacení částky 15 600 Kč zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 78 238 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 147 590,55 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 6. 7. 2019 do zaplacení a dále částku 3 600 Kč na náhradě nákladů uplatnění pohledávky, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do zaplacení částky 15 600 Kč zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 78 238 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobou doručenou soudu dne 4.2.2020 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 147 590,55 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky a částky 19 200 Kč představující náklady vymáhání pohledávky ve smyslu § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za každou ze 16ti neodevzdaných částek dobírek. Konkrétně pro svůj nárok argumentoval tím, že v roce 2019 pro něj žalovaný zajišťoval rozvoz zásilek konečným zákazníkům a výběr souvisejících dobírek od konečných zákazníků. Ve dnech 2.7.2019 – 4.7.2019 provedl žalovaný rozvozy dle vystavených objednávek a vybral od zákazníků následující dobírky: dne 2.7.2019 zásilky pro jméno příjmení s dobírkou v částce 28 689 Kč, jméno příjmení s dobírkou v částce 6 717 Kč, jméno příjmení s dobírkou 4 457 Kč, dne 3.7.2019 zásilky pro: jméno příjmení s dobírkou 6 068 Kč, jméno příjmení s dobírkou 4 858 Kč, jméno příjmení s dobírkou 3 208 Kč, jméno příjmení s dobírkou 8 358 Kč, jméno příjmení s dobírkou 9 269 Kč, jméno příjmení s dobírkou 5 958 Kč a jméno příjmení s dobírkou 10 758 Kč, a dne 4.7.2019 zásilky pro jméno příjmení s dobírkou 26 068 Kč, jméno příjmení s dobírkou 11 009 Kč, jméno příjmení s dobírkou 13 208 Kč, jméno příjmení s dobírkou 9 568 Kč, jméno příjmení s dobírkou 5 208 Kč a příjmení příjmení s dobírkou 6 859 Kč Celkem tak žalovaný vybral na dobírkách 160 260 Kč, které však žalobci nepředal. Žalobce posléze na dlužnou částku započetl svůj dluh vůči žalovanému ve výši 12 669,45 Kč. Žalobce žalovanému za provedení přeprav uhradil přepravné dle žalovaným vystavené faktury číslo celkem částku 33 880 Kč. Žalobce dále doplnil, že v předmětné době, tj. od 2. do 4.7.2019 žalovaný zajišťoval přepravu pro žalobce celkem dvěma vozidly, a to s vozidlem registrační značka a s vozidlem registrační značka, přičemž vybrané dobírky nebyly předány pouze ze zásilek dopravovaných tímto vozidlem. Posléze bylo vedeno též trestní řízení k trestnímu oznámení podanému jednatelem žalovaného, v němž dle žalobce vyplynulo, že problematické rozvozy byly pro žalovaného zajišťovány jako subdodavatelem společností právnická osoba (IČO).
2. Žalovaný uplatněný nárok v celém rozsahu popřel jako nedůvodný. Uvedl, že pro žalobce v rozhodné době skutečně zajišťoval přepravu zásilek, avšak popřel, že by od žalobce převzal k přepravě právě konkrétní zásilky, které tvrdí žalobce. Poněvadž tak žalovaný neměl povinnost doručit konkrétní zásilky, netíží jej ani povinnost předat žalobci vybrané částky dobírek. Dále pak žalovaný namítl, že dodací listy předložené žalobcem nejsou v některých případech řádně vyplněny (chybí podpis řidiče), v ostatních případech není zřejmé, kdo je skutečně podepsal. Navrhl tedy soudu, aby žalobu v plném rozsahu zamítl.
3. Soud věc projednal při ústních jednáních konaných 2.7.2020, 10.9.2020 a 8.4.2021, při kterých provedl dokazování v rozsahu podstatném pro rozhodnutí o věci. Zároveň soud vyšel z nesporných tvrzení účastníků řízení, která vzal za svá skutková zjištění, a to že žalovaný prováděl pro žalobce v roce 2019 přepravy zásilek, vč. období od 2.7. do 4.7.2019.
4. Z objednávek dopravy vystavených žalobcem dne 4.7.2019 soud zjistil, že žalobce u žalovaného objednal přepravu pro vozidlo s registrační značka, řidič p. příjmení na 2.7.2019 s požadovanou dobírkou 45 931 Kč a dopravné ve výši 3 080 Kč, na 3.7.2019 s požadovanou dobírkou 55 435 Kč a dopravné ve výši 3 360 Kč a na 4.7.2019 s požadovanou dobírkou 71 920 Kč a dopravné ve výši 4 480 Kč, u všech objednávek je v kolonce vykládka uvedeno„ viz příloha – potvrdit“. Zároveň bylo v rámci přepravních podmínek stanoveno, že dodavatel (dopravce) vloží vybrané dobírky (celou částku najednou) nejpozději ráno následující den po naložení zboží na uvedený účet objednatele. Z listin y založené na č.l. 136 spisu Policie ČR, krajské stát. instituce, sp.z. anonymizováno číslo 2019 číslo (dále jen„ trestní spis“) soud zjistil, že se jedná o soupis zásilek k rozvozu pro řidiče příjmení (potvrzeno též svědkyní celé jméno svědkyně) pro den 2.7.2019; pro daný den byly na seznamu mj. zásilky s dobírkami, a to konkrétně pro jméno příjmení s dobírkou v částce 28 689 Kč, jméno příjmení s dobírkou v částce 6 717 Kč, jméno příjmení s dobírkou 4 457 Kč a pro jméno příjmení s dobírkou 6 068 Kč, která však nebyla doručena, celkem mělo být na dobírkách inkasováno 39 863 Kč. Těmto údajům odpovídají též skutečnosti zjištěné z dodacích listů z 2.7.2019 (srov. dodací listy č. anonymizována dvě slova, číslo předložené soudu a též součástí trestního spisu na čl. 137 - 139), které obsahují též parafu zákazníka. Z čl. 141 trestního spisu soud zjistil, že se jedná o soupis zásilek k rozvozu pro den 3.7.2019, konkrétně pro jméno příjmení s dobírkou 6 068 Kč, jméno příjmení s dobírkou 4 858 Kč, jméno příjmení s dobírkou 3 208 Kč, jméno příjmení s dobírkou 8 358 Kč, jméno příjmení s dobírkou 9 269 Kč, jméno příjmení s dobírkou 5 958 Kč a jméno příjmení s dobírkou 10 758 Kč a pro jméno příjmení s dobírkou v částce 6 868 Kč, která nebyla doručena; celkem mělo být na dobírkách inkasováno 48 477 Kč. Těmto údajům odpovídají též skutečnosti zjištěné z dodacích listů z 3.7.2019 (srov. dodací listy č. č. anonymizováno, číslo, číslo, číslo, anonymizováno, číslo, číslo předložené soudu a též součástí trestního spisu na čl. 142 - 148), které obsahují též parafu zákazníka. Z čl. 150 trestního spisu soud zjistil, že se jedná o soupis zásilek k rozvozu pro den 4.7.2019, konkrétně pro jméno příjmení s dobírkou 26 068 Kč, jméno příjmení s dobírkou 11 009 Kč, jméno příjmení s dobírkou 13 208 Kč, jméno příjmení s dobírkou 9 568 Kč, jméno příjmení s dobírkou 5 208 Kč a příjmení příjmení s dobírkou 6 859 Kč, celkem mělo být na dobírkách inkasováno 39 86371 920 Kč. Těmto údajům odpovídají též skutečnosti zjištěné z dodacích listů z 4.7.2019 (srov. dodací listy číslo anonymizována dvě slova a anonymizováno předložené soudu a též součástí trestního spisu na čl. 151 - 156), které obsahují též parafu zákazníka. Z faktury číslo vystavené žalovaným žalobci za rozvoz zboží v 27. týdnu provedené panem příjmení žalobce fakturoval částku 10 920 Kč bez DPH.
5. Z trestního spisu soud zjistil, že dne 15.7.2019 podal pan jméno příjmení trestní oznámení na společnost právnická osoba, v jehož rámci uvedl, že pro žalovaného s uvedenou společností (s panem jméno příjmení) ústně domluvil spolupráci spočívající v přepravě zásilek ze skladu žalobce. Dotčená společnost měla vždy žalovanému poskytnout vozidlo s řidičem a závozníkem, aby provedly rozvozy pro žalobce, přičemž kontaktní osobou u žalobce byla paní celé jméno svědkyně. Hotovost vybranou řidičem na dobírkách měla být panu příjmení předána následující den po rozvozu. Ovšem od 2.7.2019 měl p. příjmení dovolenou, dobírky měl tedy poslat na účet přímo pan příjmení. Ovšem dne 4.7.2019 p. příjmení volala paní celé jméno svědkyně, že nemá peníze za dobírky. Pan anonymizováno celou věc řešil s p. příjmení, avšak neúspěšně, neboť mu peníze nebyly předány (čl. 1-4 trestního spisu). Dále v trestním řízení podali vysvětlení anonymizováno celé jméno svědka (čl. 98 – 100) a anonymizováno celé jméno svědkyně (čů. 151 – 153), jejichž obsah soud konfrontoval s jejich svědeckou výpovědí v projednávané věci. Trestní věc byla usnesením z 9.4.2020 odložena, neboť nebyly shledány důvody k zahájení trestního stíhání proti konkrétní osobě (čl. 199).
6. Soud dále v řízení vyslechl svědky příjmení, celé jméno svědkyně a celé jméno svědka, z jejichž shodných výpovědí zjistil, že při nakládce zboží ve skladu žalobce nebylo ze strany žalobce přesně kontrolováno a zejm. potvrzováno, že řidič naložil veškeré zboží, které měl dle sestaveného rozvozového listu (seznamu zásilek) rozvézt. Řidič vždy nejprve v kanceláři od svědkyně celé jméno svědkyně obdržel rozvozový list a podle něj si pak sám nakládal z určeného místa předem připravené balíky. Bylo na řidiči, aby si sám zkontroloval, že má naloženo vše. Nicméně dle všech svědků nebývaly potíže s tím, že by některé zásilky chyběly či byly nekompletní. V kanceláři řidič obdržel též dodací listy pro všechny zásilky, které pak nechával potvrzovat koncovými zákazníky (výpovědi svědků celé jméno svědkyně a celé jméno svědka, shodně i v trestním řízení). Zásilky s dobírkou nebyly evidovány nijak odděleně či nebyly speciálně předávány. Pokud nebyla některá ze zásilek doručena koncovému zákazníkovi, vracela se do skladu a svědkyně celé jméno svědkyně s koncovým zákazníkem domlouvala nový termín doručení a následně zásilku připravila k novému rozvozu (shodné výpovědi všech svědků). Z výpovědi svědkyně celé jméno svědkyně pak má soud za prokázané, že jí řidič vždy druhý den po rozvozu předal podepsané dodací listy. V tomto ohledu soud uvěřil její výpovědi (oproti výpovědi svědka celé jméno svědka), neboť ta je v logické návaznosti na vystavování faktur za dopravné (účtovalo se dle uskutečněných rozvozů týdně), dále souhlasí i s jí tvrzeným systémem zasílání částek vybraných dobírek na účet, který shodně popsala i v trestním řízení. Oproti tomu svědek celé jméno svědka své tvrzení, že panu příjmení předával spolu s penězi též dodací listy, uvedl poprvé u soudu. Zároveň se jeho výpověď v soudním a trestním řízení liší i ohledně předávání příjmových dokladů, které mu měl vystavovat pan příjmení po převzetí hotovosti za dobírky. V tomto směru tak soud měl jeho výpověď před soudem za nevěrohodnou. Svědek celé jméno svědka pak, shodně jako v trestním řízení, vypověděl, že vybranou hotovost za dobírky každý den předával panu příjmení v místě automyčky v obec.
7. Z provedeného dokazování tak soud učinil následující závěr o skutkovém stavu, z něhož při rozhodování vyšel: Mezi účastníky řízení probíhala dlouhodobá spolupráce, při níž žalovaný pro žalobce zajišťoval rozvoz zásilek a výběr dobírek za přepravované zásilky. Přeprava probíhala tak, že ráno v den rozvozu si řidič v kanceláři u paní celé jméno svědkyně vyzvedl rozvozový list (seznam všech přepravovaných zásilek pro daný den) a dodací listy pro koncové zákazníky, poté si sám a bez dodatečné kontroly ze strany žalobce ve skladu naložil připravené zboží dle rozvozového listu a odjel. Po doručení zásilek každý den předal řidič vybranou hotovost za dobírky panu příjmení (pracovníku žalovaného), který je posléze bezhotovostně převedl na účet žalobce, a to vždy 1x za týden; následující den ráno řidič předal podepsané dodací listy paní celé jméno svědkyně v kanceláři. Ve dnech 2. – 4.7.2019 žalovaný zajišťoval rozvoz dvěma vozidly, mj. vozidlem poskytnutým společností právnická osoba, která byla pouze ve smluvním vztahu s žalovaným, nikoliv se žalobcem. Řidičem byl svědek celé jméno svědka, který měl předávat hotovost za dobírky panu příjmení a dodací listy paní celé jméno svědkyně. Zásilky určené rozvozovým listem pro řidiče„ příjmení“ ve dnech 2. – 4.7.2019 byly žalovaným (jím dodaným řidičem celé jméno svědka) převzaty a doručeny v rozsahu, jak je uvedený v bodě 4 shora, přičemž byly vybrány i příslušné dobírky v hotovosti. K tomuto závěru soud dospěl, ačkoliv chybí přímý důkaz o převzetí konkrétních zásilek žalovaným od žalobce; svědčí pro něj totiž řetězec nepřímých důkazů od rozvozových listů, přes potvrzené dodací listy od zákazníků po vystavenou a uhrazenou fakturu za přepravné a zejména výpovědi svědků v tomto i trestním řízení, vč. protokolu o trestním oznámení p. příjmení. Žádný ze svědků totiž neuvedl, že by při převzetí konkrétního zboží nastávaly nějaké potíže, případně že by v dané dny rozvozy neprobíhaly, stejně tak nikdo neuváděl, že by byly nesrovnalosti mezi rozvozovými listy a doručovanými zásilkami. Soud tak uzavřel, že konkrétní zásilky byly žalovaným od žalobce převzaty s pokynem k výběru dobírky a žalovaným byly doručeny, resp. nebyly vráceny žalobci v rozsahu uvedeném v bodě 4 rozsudku shora. Na tomto závěru nemohou ničeho změnit ani absentující podpisy řidiče na některých dodacích listech či chybně uvedené jméno řidiče na objednávkách, neboť tuto skutečnost svědkyně celé jméno svědkyně rozumně vysvětlila.
8. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen„ o.z.“). Podle § 2555 odst. 1 o.z. platí, že„ Smlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné.“ Podle § 2560 odst. 2 o.z. platí, že„ Zavazuje-li smlouva dopravce, aby před vydáním zásilky vybral od příjemce určitou částku či uskutečnil jiný inkasní úkon, použijí se přiměřeně ustanovení o dokumentárním inkasu.“. Konečně pak platí dle § 2699 o.z., že„ Při dokumentárním inkasu se obstaravatel inkasa vůči příkazci zavazuje vydat třetí osobě dokumenty, zaplatí-li tato osoba proti vydání dokumentů určitou peněžní částku, nebo provést před vydáním dokumentů jiný inkasní úkon, a příkazce se zavazuje zaplatit obstaravateli inkasa odměnu.“
9. Ve smyslu cit. ustanovení je tak zřejmé, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o přepravě s požadavkem na inkaso určité částky od koncového zákazníka. Žalobce na základě takto uzavřené smlouvy dal žalovanému k přepravě konkrétně určené zásilky s požadavkem na inkaso konkrétních doběrečných částek a zaplatil mu přepravné. Žalovaný převzal přepravované zboží, provedl jeho přepravu a inkaso požadovaných dobírek, avšak již vybrané dobírky žalobci nepředal, ani žalobci nevrátil zásilky v případě, že by třetí osoba odmítla zaplatit požadovanou částku dobírky. Soud tak žalovanému uložil splnit i tuto jeho smluvní povinnost, tj. vyplatit žalobci vybrané částky dobírek, a to v rozsahu požadovaném žalobou (§ 153 odst. 2 o.s.ř. ). Soud žalobci přiznal též zákonný úrok z prodlení ve smysl § 1970 o.z., neboť žalovaný je v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, přičemž počátek prodlení je odůvodněn dnem následujícím po posledním dni uskutečněné přepravy, za níž nebyla dobírka vyplacena. Výše úroku z prodlení odpovídá § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb.
10. Konečně soud přiznal žalobci též částku 3 600 Kč, která představuje paušální náhradu nákladů vymáhání ve smyslu § 3 nař. vlády č. 351/2013 Sb. , neboť předmětem řízení je závazkový právní vztah mezi podnikateli. Soud přiznal tuto částku za celkem 3„ obchodní případy“ představované třemi objednávkami na rozvoz prováděné ve 3 dnech. Soud se nepřiklonil k názoru žalobce, že mu paušální částka příslušní za každou nevyplacenou dobírku, neboť za jednotlivou smlouvu o přepravě lze považovat právě každou konkrétní objednávku na daný den. Z tohoto důvodu pak soud žalobu částečně zamítl co do částky 15 600 Kč výrokem II.
11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř. , podle něhož soud přiznal žalobci náhradu nákladů v plné výši, neboť byl ve věci zcela procesně úspěšný. Jeho procesní neúspěch (výrok II.) se týkal pouze části příslušenství pohledávky, tedy jej soud nezohlednil pro účely určení výše nákladů řízení.
12. Náhrada nákladů řízení je tvořena zaplaceným soudním poplatkem ve výši 7 380 Kč a dále pak náhradou za náklady vynaložené na právní zastoupení, tj. odměnou právního zástupce žalobce ve smyslu vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. . Při jejich určení soud vycházel z tarifní hodnoty 147 590 Kč za jeden úkon právní služby (§ 9 odst. 4 písm. b/ cit. vyhl.), přičemž odměnu přiznal za celkem 8 úkonů ve smyslu § 11 odst. 1 písm. a) , d) a g) cit. vyhl. tj. za přípravu a převzetí zastoupení, předžalobní výzvu, sepis žaloby, písemné podání ve věci z 24.7.2020 a účast při ústním jednání dne 2.7.2020, 10.9.2020 a 8.4.2021, přičemž délka tohoto jednání přesáhla 2 hodiny. Dále soud přiznal 58 paušálních částek náhrady po 300 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 8 úkonů. Dále soud přiznal též náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21% z přiznané odměny, neboť zástupce žalované je jejím plátcem. Celkem tedy soud žalované přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 78 238 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce.
13. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř. .
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.
Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.