Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
11 C 102/2020-16
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem titul et titul Martinem Pavlíkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 173 209,81 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 173 209,81 Kč spolu s úrokem ve výši 3,8 % ročně z částky 1 197 273,68 Kč od 7. 9. 2016 do 3. 8. 2017, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 197 273,68 Kč od 7. 9. 2016 do 3. 8. 2017, úrokem ve výši 3,8 % ročně z částky 173 209,81 Kč od 4. 8. 2017 do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 173 209,81 Kč od 4. 8. 2017 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladu řízení částku 37 276 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 173 209,81 Kč spolu s úrokem ve výši 3,8 % ročně z částky 1 197 273,68 Kč od 7. 9. 2016 do 3. 8. 2017, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 197 273,68 Kč od 7. 9. 2016 do 3. 8. 2017, úrokem ve výši 3,8 % ročně z částky 173 209,81 Kč od 4. 8. 2017 do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 173 209,81 Kč od 4. 8. 2017 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladu řízení částku 37 276 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Předmětem řízení byla žaloba o zaplacení 173 209,81 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne 4. 3. 2014 s žalobkyní smlouvu o stavebním spoření číslo na základě které, požádal žalovaný o poskytnutí meziúvěru ze stavebního spoření. Dne 21. 5. 2014 žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření číslo do výše 1 200 000 Kč (dále jen„ úvěrová smlouva“). V souladu se sjednaným způsobem čerpání a dispozice žalovaného byl meziúvěr vyčerpán bankovními převody dne 22. 5. 2014 na účet číslo bankovní účet, příjemce právnická osoba, ve výši 920 000 Kč, a na účet číslo bankovní účet, příjemce celé jméno žalovaného, ve výši 280 000 Kč Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky (dále také„ VOP“).
2. Žalovaný byl povinen hradit úroky z poskytnutého meziúvěru v pravidelných měsíčních splátkách po 3 100 Kč, počínaje prvním dnem čerpání meziúvěru, na meziúvěrový účet číslo (dále také„ meziúvěrový účet), dle článku II. písmene A. odstavce 5 úvěrové smlouvy, a dále byl od 1. 12. 2015 povinen hradit úroky z poskytnutého meziúvěru v pravidelných měsíčních splátkách po 3 600 Kč na meziúvěrový účet, když o této skutečnosti byl žalovaný informován dopisem ze dne 3. 12. 2015. Od 1. 1. 2016 byl žalovaný povinen hradit úroky z poskytnutého meziúvěru v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 700 Kč na meziúvěrový účet, o této skutečnosti byl žalovaný informován dopisem ze dne 4. 1. 2016. Od 1. 4. 2016 byl žalovaný povinen hradit úroky z poskytnutého meziúvěru v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 800 Kč na meziúvěrový účet, o této skutečnosti byl žalovaný informován dopisem ze dne 15. 4. 2016. Žalovaný byl povinen provádět od prvního dne měsíce následujícího od uzavření úvěrové smlouvy pravidelné měsíční vklady ve výši 1 800 Kč na vkladový účet stavebního spoření číslo (článek II. písmeno A. odstavec 1 úvěrové smlouvy). Žalovaný řádně nehradil sjednané splátky, uhradil toliko splátky, jak jsou tyto patrné z výpisu z meziúvěrového a vkladového účtu. V souladu s Částí IV. písmeno I. odstavec 1) písmeno b) Obecných úvěrových podmínek je žalobkyně oprávněna od úvěrové smlouvy odstoupit, nebo ji vypovědět, případně požadovat okamžité splacení celého poskytnutého meziúvěru/úvěru včetně příslušenství a sankcí, jestliže je dlužník v prodlení se zaplacením více než dvou splátek úvěru nebo úroků z meziúvěru nebo jedné takové splátky po dobu delší než 3 měsíce, totéž platí i v případě, že dlužník neprovádí sjednané měsíční vklady. Protože žalovaný dál řádně úroky z meziúvěru nesplácel a nečinil pravidelné vklady na vkladové účty stavebního spoření, věřitel dopisem ze dne 5. 8. 2016 a 18. 10. 2016 v souladu s Obecnými úvěrovými podmínkami odstoupil od úvěrové smlouvy a požadoval úhradu pohledávky. Oznámení žalobkyně o odstoupení od úvěrové smlouvy bylo žalovanému doručeno dne 20. 10. 2016 a 24. 10. 2016 (Část IV. písmeno J. odstavec 2) Obecných úvěrových podmínek). Žalovanému bylo dne 12. 6. 2018 povoleno oddlužení. Insolvenční řízení žalovaného bylo vedeno u Krajského soudu v Ostravě, pod sp. zn. insolvenční spisová značka. Usnesením ze dne 27. 1. 2020, č. j. insolvenční spisová značka, bylo žalovanému schválené oddlužení zrušeno. Uvedené usnesení nabylo právní moci dne 26. 2. 2020. Žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění dluhu dopisem ze dne 20. 3. 2020.
3. Pohledávka k datu 31. 8. 2016 (splatnost) činila 1 229 880 Kč, představující jistinu ve výši 1 207 880 Kč, úroky do data odstoupení ve výši 19 000 Kč, poplatky za upomínky ve výši 3 000 Kč Smluvní úrok ve výši 3,80 % ročně z nesplaceného meziúvěru žalobce uplatňoval do data odstoupení a splatnosti celé pohledávky (článek II. písmeno A. odstavec 4 Úvěrové smlouvy). Od data odstoupení tj. 1. 9. 2016 až do zaplacení žalobce uplatňuje smluvní úrok ve výši 3,80 % ročně a dále zákonný úrok z prodlení. Dne 6. 9. 2016 provedla žalobkyně zúčtování finančních prostředků z vkladového účtu číslo ve výši 34 937,47 Kč, které započetla proti své pohledávce na meziúvěrovém účtu číslo. Veškeré zúčtované finanční prostředky (včetně plateb žalovaného) v celkové výši 1 059 001,34 Kč, žalobkyně započetla následovně: a) částku 19 000 Kč použila na úhradu 3,80 % ročně smluvních úroků do data odstoupení, tj. do 31. 8. 2016, b) částku 3 000 Kč použila na úhradu poplatků za upomínky, c) částku 1 583,61 Kč použila na úhradu zákonného úroku z prodlení ze splatné pohledávky od data odstoupení, tj. od 1. 9. 2016 do 6. 9. 2016, d) částku 747,54 Kč použila na úhradu 3,80 % ročně smluvního úroku ze splatné pohledávky od data odstoupení, tj. od 1. 9. 2016 do 6. 9. 2019, e) částku 1 034 670,19 Kč použila na úhradu části jistiny. Žalobce tedy žalobou uplatňuje zaplacení částky 173 209,81 Kč spolu se smluvním úrokem z částky 1 197 273,68 Kč ve výši 3,80 % ročně od 7. 9. 2016 do 3. 8. 2017 a dále se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 197 273,68 Kč od 7. 9. 2016 do 3. 8. 2017, dále se smluvním úrokem z této částky ve výši 3,80 % ročně od 4. 8. 2017 do zaplacení a dále se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 4. 8. 2017 do zaplacení.
4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
5. Soud ve věci usnesením ze dne 12. 1. 2021 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno dne 29. 1. 2021 náhradním způsobem – formou uložení u pošty a následným vhozením do domovní schránky, přičemž žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně tento souhlas vyslovila již v samotné žalobě.
6. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázané následující skutečnosti:
7. Z listin y označené jako Návrh na uzavření smlouvy o stavebním spoření ze dne 4. 3. 2014, Zaevidování smlouvy o stavebním spoření ze dne 10. 3. 2014, Žádosti o poskytnutí meziúvěru ze dne 25. 4. 2014 a listin y označené jako Smlouva o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření číslo ze dne 21. 5. 2014 bylo prokázáno, že žalobkyně u žalovaného evidovala smlouvu o stavebním spoření číslo s cílovou částkou 1 200 000 Kč s tím, že úroková sazba vkladů činí 1,5 % ročně a úroková sazba úvěrů činí 4,3 % ročně. Dne 25. 4. 2014 zažádal žalovaný o poskytnutí meziúvěru na koupi staršího bytu. Na základě této žádosti došlo mezi žalobkyní a žalovaným k dohodě, na základě které, byla žalobkyně povinna poskytnout žalovanému na jeho žádost a za podmínek stanovených Smlouvou o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření číslo (dále také jako„ Úvěrová smlouva“) meziúvěr do výše 1 200 000 Kč a úvěr ze stavebního spoření do výše 720 000 Kč (rozdíl mezi cílovou částkou 1 200 000 Kč a zůstatkem na účtu, nejméně 480 000 Kč, k datu přidělení cílové částky). Žalovaný se naproti tomu zavázal zejména od prvního dne měsíce následujícího od uzavření Úvěrové smlouvy do přidělení cílové částky stavebního spoření provádět pravidelné měsíční vklady 1 800 Kč a do doby splatnosti meziúvěru platit měsíčně úroky z meziúvěru ve výši dle sjednané úrokové sazby, z výše zůstatku meziúvěru. Splácení meziúvěru bylo sjednáno v čl. II smlouvy tak, že meziúvěr byl ujednán na dobu určitou se splatností do data přidělení cílové částky, k tomuto datu bude automaticky splacen včetně úroků a dalších částek a úhrad zúčtováním s uspořenou částkou na příslušném vkladovém účtu, zálohou státní podpory a poskytnutým úvěrem, přičemž úroková sazba pro meziúvěr byla sjednaná jako pevná na 3,50 % ročně. Úroky z meziúvěru byly počítány z výše zůstatku meziúvěru a byly placeny měsíčně. Podle čl. III bylo k zajištění splacení meziúvěru a následně úvěru zřízeno ve prospěch žalobkyně zástavní právo k nemovité věci.
8. Nedílnou součástí smlouvy se podle dohody stran staly Všeobecné obchodní podmínky stavebního spoření právnická osoba („ VOP“) a Obecné úvěrové podmínky právnická osoba („ OÚP“), ze kterých soud zjistil následující. Podle článku XIX. odst. 1 VOP je účastník povinen poskytnutý úvěr splatit a zaplatit úroky; pokud není dohodnuto jinak, je první splátka úvěru splatná do 20. dne druhého kalendářního měsíce po prvním čerpání úvěru. Podle článku XIX. odst. 2 VOP jsou splátky stavební spořitelnou použity postupně na úhradu neuhrazených úhrad podle sazebníku úhrad, poplatků, úroků z prodlení, nákladů spojených s vymáháním pohledávky, případných sankcí a jistiny úvěru, případně meziúvěru, a to v pořadí uvedeném v tomto odstavci. Podle článku XIX. odst. 5 VOP musí být měsíční splátka splacena stavební spořitelně nejpozději do 20. dne příslušného měsíce, pokud není dohodnuto jinak. Podle článku XIX. odst. 9 VOP úhrady, poplatky a náklady vynaložené stavební spořitelnou se přičítají k zůstatku úvěru ze stavebního spoření a tyto se také úročí a splácejí společně s tímto zůstatkem, pokud je účastník nezaplatí zvlášť. Podle článku XX. písm. b) VOP pokud účastník řádně a včas nesplní některý dluh nebo povinnost podle smlouvy o úvěru, Obecných úvěrových podmínek nebo těchto VOP, nebo se některé jeho prohlášení či utvrzení ve smlouvě o úvěru ukáže jako nepravdivé či neúplné, může stavební spořitelna odstoupit od smlouvy o úvěru. Podle části IV. článku J., odst. 2 písmene b) OÚP pokud trvá porušení povinností dlužníka, může věřitel odstoupit od úvěrové smlouvy, přičemž účinnost odstoupení nastává dnem doručení listin y o odstoupení, není-li v ní uveden termín pozdější; odstoupením se stává pohledávka na splacení celého poskytnutého úvěru nebo meziúvěru ze stavebního spoření včetně příslušenství splatnou.
9. Listino u nazvanou Žádost o čerpání ze dne 19. 5. 2014 bylo prokázáno, že žalovaný požádal o čerpání meziúvěru v částce 920 000 Kč na účet číslo bankovní účet majitele ERK část obce právnická osoba, kteréžto byly na účet zaslány (čerpány) dne 22. 5. 2014. Ze Žádosti o čerpání ze dne 19. 5. 2014 pak bylo prokázáno, že žalovaný zažádal o čerpání meziúvěru v částce 280 000 Kč na účet číslo bankovní účet majitele celé jméno žalovaného. příjmení byla na uvedený účet vyplacena dne 22. 5. 2014, čímž došlo k vyčerpání ujednaného meziúvěru.
10. Z listin y nazvané Zvýšení úrokové sazby – neuhrazení chybějících vkladů za stanovené období ze dne 3. 12. 2015 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému, že s platností od 1. 12. 2015 došlo ke zvýšení úrokové sazby na 3,60 % ročně, tudíž nová splátka úroků z meziúvěru činí 3 600 Kč. Jak soud zjistil z listin y nazvané Zvýšení úrokové sazby – zrušení CS produktu ze dne 4. 1. 2016 a 15. 4. 2016, že od 1. 1. 2016 byla zvýšena úroková sazba na 3,70 % ročně s tím, že splátka úroků z meziúvěrů nově činila 3 700 Kč, od 1. 4. 2016 pak došlo k navýšení úrokové sazby na 3,8 % ročně a nová splátka tak činila 3 800 Kč.
11. Přehledem plateb k meziúvěrovému účtu za dobu od 25. 5. 2014 do 19. 12. 2016, a k vkladovému účtu za dobu od 4. 3. 2014 do 6. 9. 2016, by prokázáno, že k datu 31. 8. 2016 činila pohledávka spolu s úroky částku 1 229 880 Kč, spolu s úroky z prodlení pohledávka činila ke dni 6. 9. 2016 částku 1 232 211,15 Kč. Téhož dne došlo k tomu, že na dlužnou pohledávku byla započtena částka 34 973,47 Kč, která se k tomuto dni nacházela na vkladovém účtu. Zůstatek dlužné pohledávky ke dni 6. 9. 2016 tedy spolu s úroky a úroky z prodlení činil 1 197 273,68 Kč. Z výpisu vkladového účtu taktéž bylo zjištěno, že dne 3. 8. 2017 došlo k umoření dluhu prostředky pocházejícími z insolvenčního řízení ve výši 1 024 063,87 Kč. Splátky meziúvěru a vklady na vkladový účet byly vkládány do prosince 2015. Následně již žalovaný nehradil.
12. Z listin y nazvané Odstoupení od Smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření číslo datované dne 5. 8. 2016, včetně kopie podacího archu ze dne 8. 8. 2016, vzal soud za prokázané, že žalovaný neplnil svou povinnost pravidelně hradit předepsané splátky, ačkoliv k tomu byl opakovaně vyzván, a žalobkyně proto využila svého práva a odstoupila od uvedené smlouvy dne 5. 8. 2016 s účinností ke dni 31. 8. 2016 a zároveň vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 1 194 950,61 Kč do 31. 8. 2016. Totožnou listino u datovanou dne 18. 10. 2016, včetně kopie dodejky, vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 1 218 593,98 Kč nejpozději do 31. 10 2016.
13. Jak bylo zjištěno z usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 12. 2016, č. j. insolvenční spisová značka, žalovanému bylo schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře, do insolvenčního řízení se se svou pohledávkou 1 194 950,61 Kč přihlásil žalobkyně, jejíž pohledávka měla být uspokojena z předmětu zajištění. Z usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 5. 2017 č. j. insolvenční spisová značka, bylo zjištěno, že insolvenčnímu správci žalovaného byl udělen souhlas k vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli číslo (P14) právnická osoba, IČO, ulice a číslo, PSČ obec a číslo, ve výši 1 024 063,87 Kč. Výtěžek byl dle zprávy insolvenčního správce žalobkyni vyplacen dne 2. 8. 2017. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 1. 2020, č. j. insolvenční spisová značka, bylo zrušeno povolené oddlužení a insolvenční řízení bylo zastaveno.
14. Předžalobní výzvou zástupce žalobkyně ze dne 20. 3. 2020, zaslaných na dvě adresy žalovaného, které byli žalobkyni známy, včetně kopií poštovních podacích archů z téhož dne, bylo prokázáno, že zástupce žalobkyně žalovaného vyzval před podáním žaloby k úhradě dlužné částky s upozorněním, že v opačném případě bude tento dluh vymáhán soudní cestou.
15. Shora citované důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak v jejich souhrnu přičemž dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.
16. Žalobkyně se jako banka písemnou dohodou označenou jako Smlouva o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření číslo ze dne 21. 5. 2014 dohodla s žalovaným na poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření do výše 1 200 000 Kč a ke dni přidělení cílové částky také úvěru ve výši 720 000 Kč (do výše rozdílu mezi cílovou částkou 1 200 000 Kč a zůstatkem na účtu – nejméně 480 000 Kč - k datu přidělení cílové částky). Splácení meziúvěru bylo sjednáno tak, že meziúvěr má lhůtu splatnosti do data přidělení cílové částky a k tomuto datu bude automaticky splacen, včetně příslušenství a sankcí, zúčtováním s uspořenou částkou na vkladovém účtu, zálohou státní podpory a poskytnutým úvěrem, přičemž úroková sazba pro meziúvěr byla sjednaná na 3,50 % ročně (od 1. 12. 2015 na 3,60 %, od 1. 1. 2016 na 3, 70 % ročně, od 1. 4. 2016 na 3,80 % ročně). Žalovaný se tak na základě této dohody zavázal na vkladový účet vkládat měsíčně částku 1 800 Kč, jakož i na meziúvěrový účet splácet úroky z meziúvěru, nejprve ve výši 3 100 Kč, následně od 1. 12. 2015 činily 3 600 Kč, od 1. 1. 2016 pak 3 700 Kč a od 1 4. 2016 činily 3 800 Kč. Strany této dohody si dále v rámci OÚP ujednaly právo žalobkyně v případě porušení smlouvy odstoupit od Úvěrové smlouvy, čímž dojde k zesplatnění meziúvěru. Splácení meziúvěru bylo zajištěno zástavním právem na nemovitých věcech žalovaného. Žalovaný své povinnosti plnil do prosince 2015, následně již řádně neplnil, neplatil předepsané splátky úroků z meziúvěru ani nevkládal dohodnutou částku na vkladový účet, dostal se do prodlení se splácením meziúvěru (nedošlo ani k přidělení cílové částky a vyplacení úvěru), což vedlo žalobkyni k tomu, že využila svého ujednaného práva a odstoupila od Úvěrové smlouvy a meziúvěr zesplatnila ke dni 31. 8. 2016, kdy k tomuto datu činil dluh na jistině úvěru celkem 1 207 880 Kč, na úroku do data odstoupení 19 000 Kč a na poplatcích za upomínky 3 000 Kč. Žalobkyně ke dni 6. 9. 2016 provedla zúčtování s finančními prostředky, které byly k dispozici na vkladovém účtu (34 937,47 Kč) a odečetla je od dlužné částky z meziúvěru. Žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného ke splnění splatného dluhu, na což žalovaný nereagoval. Následně bylo žalovanému dne 12. 6. 2018 usnesením Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. insolvenční spisová značka, schváleno oddlužení, avšak oddlužení bylo usnesením ze dne 27. 1. 2020, č. j. insolvenční spisová značka, zrušeno pro neplnění splátkového kalendáře žalovaným. V rámci insolvenčního řízení došlo k prodeji zajištěného majetku, ze kterého byla uspokojena přihlášená pohledávka žalobkyně ve výši 1 024 063,87 Kč. Na vkladovém účtu se ke dni 6. 9. 2016, kdy žalobkyně provedla zúčtování finančních prostředků, nacházela částka 34 937,47 Kč. Veškeré zúčtované prostředky v celkové výši 1 059 001,34 Kč žalobkyně započetla proti své pohledávce tak, že:
-) částku 19 000 Kč použila na úhradu 3,80 % ročně smluvních úroků do data odstoupení, tj. do 31. 8. 2016,
-) částku 3 000 Kč použila na úhradu poplatků za upomínky,
-) částku 1 583,61 Kč použila na úhradu zákonného úroku z prodlení ze splatné pohledávky od data odstoupení, tj. od 1. 9. 2016 do 6. 9. 2016,
-) částku 747,54 Kč použila na úhradu 3,80 % ročně smluvního úroku ze splatné pohledávky od data odstoupení, tj. od 1. 9. 2016 do 6. 9. 2019,
-) částku 1 034 670,19 Kč použila na úhradu části jistiny.
Zaplacení zůstatku se pak žalobkyně domáhá v tomto řízení. Dne 20. 3. 2020, tedy poté, co bylo zrušeno oddlužení žalovaného, vyzvala žalobkyně žalovaného opětovně k zaplacení dlužné částky s upozorněním, že v opačném případě bude tento dluh vymáhán soudní cestou, avšak žalovaný dosud z dlužné částky ničeho neuhradil.
17. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
18. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
19. Podle § 1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.
20. Podle § 1798 odst. 1 o. z. ustanovení o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem platí pro každou smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit. Podle odst. 2 použije-li se k uzavření smlouvy se slabší stranou smluvní formulář užívaný v obchodním styku nebo jiný podobný prostředek, má se za to, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem.
21. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
22. Po právní stránce soud nárok žalobkyně posoudil ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná. Mezi žalobkyní jako bankou a žalovaným jako dlužníkem byl dne 21. 5. 2014 uzavřen úvěr, na základě něhož vznikla žalobkyni povinnost poskytnout žalovanému na jeho žádost peněžní prostředky v podobě meziúvěru ze stavebního spoření do výše 1 200 000 Kč a ke dni přidělení cílové částky v podobě úvěru do výše 720 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal provádět od prvního dne měsíce následujícího od uzavření úvěrové smlouvy do přidělení cílové částky stavebního spoření, pravidelné měsíční vklady ve výši 1 800 Kč s tím, že meziúvěr byl poskytnut na dobu určitou do dne přidělení cílové částky stavebního spoření a je splatný v den přidělení cílové částky, a do doby přidělení se žalovaný zavázal taktéž k povinnosti platit měsíčně úroky z meziúvěru ve výši sjednané úrokové sazby, která byla sjednána jako pevná 3,50 % ročně (od 1. 12. 2015 na 3,60 %, od 1. 1. 2016 na 3, 70 % ročně, od 1. 4. 2016 na 3,80 % ročně), tj. splátku nejprve 3 100 Kč, následně od 1. 12. 2015 splátku 3 600 Kč, od 1. 1. 2016 splátku 3 700 Kč a od 1. 4. 2016 splátku 3 800 Kč. Úvěrová smlouva tak měla všechny podstatné náležitosti daného smluvního typu ve smyslu ustanovení § 2395 o. z. Vzhledem k tomu, že žalobkyně svůj závazek z této smlouvy splnila a dohodnuté finanční prostředky žalovanému poskytla, což bylo provedenými důkazy jednoznačně postaveno najisto, avšak žalovaný svůj závazek poskytnuté finanční prostředky, poplatky a smluvený úrok bance hradit v dohodnutých splátkách se stanovenou splatností nesplnil, čímž porušil své povinnosti do té míry, že žalobkyně využila svého práva dle VOP, které se staly nedílnou součástí Úvěrové smlouvy, od Úvěrové smlouvy odstoupila a meziúvěr zesplatnila s účinky ke dni 31. 8. 2016 a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Žalovanému bylo sice následně povoleno oddlužení, do kterého žalobkyně přihlásila svou pohledávku, která byla částečně uspokojena z prodeje zajištěné věci, nicméně oddlužení bylo pro neplnění povinností dlužníka pravomocně zrušeno ke dni 26. 2. 2020. Na smlouvu o úvěru je nutné pohlížet jako na smlouvu uzavřenou se spotřebitelem a aplikovat na ni ustanovení § 1810 a násl. o. z., neboť žalobkyně jako banka vystupovala v rámci své podnikatelské činnosti, zatímco žalovaný vystupoval mimo rámec své podnikatelské nebo jiné obchodní činnosti jako spotřebitel. Smlouva byla dále nepochybně uzavřena tzv. adhezním způsobem, tak jak je chápán v § 1798 o. z. Po prostudování zejména úvěrové smlouvy soud nemá za to, že by úvěrová smlouva, způsob jejího uzavření, či závazky dlužníka byly v rozporu s citovanými ustanoveními na ochranu spotřebitele.
23. Z provedeného dokazování s jistotou vyplývá, že žalobkyně svůj závazek poskytnout peněžní prostředky splnila, oproti tomu žalovaný svůj závazek splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách neplnil, což vedlo žalobkyni k tomu, že s účinností ke dni 31. 8. 2016 platně odstoupila od úvěrové smlouvy, čímž došlo ke splatnosti celé zbývající dlužné jistiny úvěru včetně úroků. Žalovaný svůj dluh nesplnil, čímž se dne 1. 9. 2016 dostal do prodlení a od tohoto data je povinen platit úrok z prodlení stanovený v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ke dni zesplatnění úvěru činil dluh na jistině úvěru 1 207 880 Kč, na úrocích do data odstoupení ve výši 19 000 Kč a na poplatcích za upomínky ve výši 3 000 Kč, celkem 1 229 880 Kč. Žalobkyně v rámci žaloby kapitalizovala úroky z meziúvěru, jakož i úroky z prodlení od data zesplatnění do 6. 9. 2016, kdy provedla zúčtování.
24. S ohledem na shora uvedené, soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě žalované částky s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
25. Lhůtu k plnění soud stanovil vycházeje z ustanovení § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , které určuje lhůtu k plnění pro peněžitá plnění 3 dny od právní moci rozsudku, když k jinému postupu neshledal zákonného podkladu. Soudem přiznané plnění je sice v nezanedbatelné výši, avšak na žalobkyni nelze požadovat, aby strpěla plnění povinnosti žalovaným ve stanovených splátkách, když její pohledávka se stala splatnou již v srpnu 2016 a žalovaný od té doby na dlužnou pohledávku ničeho neuhradil ani se v tomto řízení k věci nijak nevyjádřil. Přiřknuté delší lhůty, nebo plnění ve splátkách by tak bylo nedůvodným zvýhodněním žalovaného jako dlužníka na úkor žalobkyně.
26. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. a přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení proti procesně zcela neúspěšnému žalovanému. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 7 bod 5 . ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“) částku 8 060 Kč (za 3 úkony právní služby učiněné právním zástupcem žalobkyně – za přípravu a převzetí zastoupení § 11 odst. 1 písm. a) AT, sepis kvalifikované výzvy k plnění a sepis žaloby § 11 odst. 1 písm. d) AT). Za tyto tři úkony jí náleží odměna ve výši 24 180 Kč. Dále soud žalobkyni přiznal náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 4 AT (3 x 300 Kč). K souhrnné částce 25 080 Kč bylo připočteno 21 % DPH ve výši 5 267 Kč, když zástupce žalobkyně prokázal, že je registrován k DPH. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně, včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 6 929 Kč, činí 37 276 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.