Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
9 C 330/2020-67
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr Alicí Havránkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa
zastoupený advokátem titul titul. jméno příjmení, titul.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného
o zaplacení 16.922,28 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 10.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 10.000 Kč ve výši 8,5 % ročně od 20. 3. 2020 do zaplacení ve lhůtě do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v částce 6.922,28 Kč, kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení ve výši 1.583,17 Kč, kapitalizovaném úroku ve výši 3.294,72 Kč, zákonném úroku z prodlení z částky 10.000 Kč od 25. 6. 2019 ve výši 8,05 % ročně do 19. 3. 2020 a úroku ve výši 29 % ročně z částky 10.000 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 10.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 10.000 Kč ve výši 8,5 % ročně od 20. 3. 2020 do zaplacení ve lhůtě do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v částce 6.922,28 Kč, kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení ve výši 1.583,17 Kč, kapitalizovaném úroku ve výši 3.294,72 Kč, zákonném úroku z prodlení z částky 10.000 Kč od 25. 6. 2019 ve výši 8,05 % ročně do 19. 3. 2020 a úroku ve výši 29 % ročně z částky 10.000 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem doručeným soudu dne 15. 7. 2020 se domáhal žalobce zaplacení 16.922,28 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.583,17 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 3.294,72 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10.000 Kč od 25. 6. 2019 a úrokem ve výši 29 % ročně z částky 10.000 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a zaplacení nákladů řízení. Dle žaloby uzavřel právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba a žalovaný dne 17. 3. 2017 smlouvu o zápůjčce pod číslo. Na jejím základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému zápůjčku poté, co splnil svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr na základě odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, dospěl k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, částku ve výši 10.000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti v den podpisu. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit zápůjčku a částku 8.917 Kč sestávající z úhrady úroku ve výši 29 % ročně za řádnou dobu trvání smlouvy ve výši 1.789 Kč, za odměnu za zpracování a administraci 2.720 Kč a za hotovostní inkaso 4.408 Kč. Úvěr měl být splácen hotovostně v 60. týdenních splátkách po 316 Kč, přičemž poslední splátka měla být zaplacena 11. 5. 2018. Ke dni 9. 7. 2017 činila dlužná částka jistiny 10.000 Kč a dlužný poplatek 8.917 Kč, neboť žalovaný nehradil řádné ze sjednaných splátek. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla se všemi právy a příslušenstvím s tím spojenými smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou 24. 6. 2019 postoupena z původního věřitele na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno a žalovaný byl vyzván, aby dluh činící ku dni postoupení pohledávky 24.622,28 Kč zaplatil. Celková dlužná částka ve výši 16.922,28 Kč se sestává z dlužné jistiny 10.000 Kč a dlužné částky poplatků 6.922,28 Kč, kapitalizovaného úroku 3.294,72 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 1.583,17 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny 10.000 Kč od 25. 6. 2019 a úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny 10.000 Kč od 25. 6. 2019. Žalovaný na výzvu nereagoval.
2. Okresní soud v Prostějově vydal elektronický platební rozkaz, kterým žalobě vyhověl.
3. Elektronický platební rozkaz byl podle § 173 odst. 2 za použití ust. § 174a odst. 3 o.s.ř. zrušen. Ve věci bylo nařízeno jednání, ke kterému byli účastníci řádně předvoláni. Žalobce se z jednání omluvil, uvedl, že souhlasí s jednáním bez jeho osobní přítomnosti, žalovaný se bez předchozí, včasné a řádné omluvy k jednání nedostavil.
4. K tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost a další procesní povinnosti uložené zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu.
5. Nestanoví-li zákon jinak, soud pokračuje v řízení, i když jsou účastníci nečinní.
6. Nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádá z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází při tom z obsahu spisu a provedených důkazů.
7. Vyzve-li soud účastníka, aby se vyjádřil o určitém návrhu, který se dotýká postupu a vedení řízení, může připojit doložku, že nevyjádří-li se účastník v určité lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitek. (§ 101 o.s.ř. )
8. Soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky § 101 o.s.ř. a věc projednal bez přítomnost účastníků. Ze žalobcem předložených listin zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi postupitelem právnická osoba a postupníkem právnická osoba dne 24. 6. 2019 a příloh této smlouvy, byla prokázána aktivní legitimace žalobce k podání této žaloby. Ze smlouvy o zápůjčce – zelená v hotovosti, uzavřené 17. 3. 2017 bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému zápůjčku částky 10.000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti. Žalobcem tvrzené zkoumání úvěruschopnosti nebylo žádným způsobem prokázáno.
9. Podle § 2390 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
10. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb. , účinného ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr, nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
11. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná.
12. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
14. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Na základě shora zjištěného skutkového stavu ve smyslu výše uvedených hmotněprávních ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v rozsahu odpovídajícím výši bezdůvodného obohacení, které žalovaný přijal jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z tvrzení žalobce, podle kterých žalovaný čerpal 10.000 Kč a neuhradil ničeho. Obsah smlouvy a okolnosti jejího uzavření je nutno, s ohledem na postavení žalovaného jako slabší smluvní strany (spotřebitele), posoudit podle ustanovení občanského zákoníku i podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Bylo tedy nutno posoudit, zda žalobce, resp. jeho právní předchůdce, jako věřitel postupoval před uzavřením smlouvy v souladu s tehdy platnou právní úpravou (§ 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. ), podle které byl jako věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele (žalovaného), tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobce předloženými listinami však neprokázal, že by jeho právní předchůdce jako věřitel učinil potřebné kroky za účelem zjištění skutečné majetkové situace žalovaného, například lustraci v dostupných registrech dlužníků, zda u nich žalovaný není evidován, či náhledem do exekučního rejstříku. Soud proto dospěl k závěru, že ze strany právního předchůdce žalobce jako věřitele nedošlo k odbornému posouzení úvěruschopnosti dlužníka (žalovaného). Smlouvu o zápůjčce shledal proto soud v důsledku výše uvedeného neplatnou a rozhodl o povinnosti žalovaného vrátit žalobci pouze částku 10.000 Kč, představující plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Žalovaný byl žalobcem vyzván k vrácení dlužné částky upomínkou zaslanou dne 19. 3. 2020, bylo rozhodnuto i o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení od data následujícího po dni zaslání výzvy k plnění do zaplacení. Z důvodu neplatné smlouvy o zápůjčce žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení od data splatnosti pohledávky do 19. 3. 2020 nevznikl a žaloba byla proto ve zbývající části jako nedůvodná zamítnuta. Žalobce se přitom svou neúčastí u nařízeného jednání vzdal práva být o těchto závěrech soudu poučen ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř.
16. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a to z toho důvodu, že žalobce nebyl se svou žalobou úspěšný, a to téměř v polovině uplatněného nároku a dle obsahu spisu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly. Bylo proto rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově, CZ- 797 09 Prostějov, Havlíčkova 16, v pěti vyhotoveních.
Nebude-li povinnost tímto rozhodnutím uložená splněna dobrovolně, smí se věřitel domáhat jejího splnění výkonem rozhodnutí nebo exekucí.