Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
1 C 163/2020-64
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem titul Petrem Šustrem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 2 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 500 Kč od 19. 10. 2014 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 287 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 500 Kč od 19. 10. 2014 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 287 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce.
Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost uhradit jí částku shora uvedenou spolu s úroky z prodlení v zákonné výši z této částky od 19. 10. 2014 do zaplacení. V odůvodnění uvedla, že dluh vznikl na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 1. 10. 2014, kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, se sídlem: adresa, anonymizováno příjmení příjmení, anonymizována dvě slova číslo, země, jako věřitelem. Na základě smlouvy byla právním předchůdcem žalobce poskytnuta žalovanému finanční částka ve výši žalované jistiny, kterou se zavázal uhradit spolu s poplatkem za poskytnutí půjčky do 18. 10. 2014. Ke dni podání žaloby zbývá uhradit zapůjčenou jistinu ve zmíněné výši, poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobce nepožaduje. Pohledávka z předmětné smlouvy byla výše uvedenou společností postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno, byl rovněž před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání, avšak marně.
Žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adrese trvalého pobytu shora) bez omluvy nedostavil, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
Jak soud zjistil ze zprávy ČSOB z 20. 1. 2021 a z výpisu z centrální evidence obyvatel, na účet jméno příjmení, nar. v roce 2009, kdy jde o dceru žalovaného, dne 1. 10. 2014 přišla v době její nezletilosti částka od předchůdce žalobkyně ve výši 2 500 Kč. Žalobkyně disponuje údaji žalovaného a z toho, že obdržela údaj o účtu založeném na jméno a příjmení nezletilé dcery žalovaného, tak lze usuzovat, že takové údaje mohl poskytnout jen žalovaný. Soud však z předložených důkazů neshledal, že by byla zjišťována na potřebné úrovni úvěryschopnost žalovaného. Žalobce rovněž doložil nepodepsané listin y, a sice obchodní podmínky, standardní informace o spotřebitelském úvěru a standardní podmínky smlouvy o úvěru. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 21.12.2017 mezi žalobcem a shora uvedenou společností má soud za prokázané, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným žalobci.
Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Právní předchůdce žalobkyně zaslal dne 1. 10. 2014 na bankovní účet nezletilé dcery žalovaného jméno příjmení částku 2 500 Kč poté, co obdržel od žalovaného údaje o něm a tomto účtu, které žalovaný sdělil předchůdci žalobkyně v rámci kontraktačního procesu při uzavírání smlouvy prostředky na dálku. Žalobkyně tímto způsobem nabyla vědomost o osobních údajích žalovaného, o tom, na jaký účet mu má být zaslána sjednaná částka, když pohledávka za žalovaným jí byla postoupena shora uvedenou společností.
Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “) dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Dle § 2991 odst. 1 , odst. 2 občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Z provedeného řízení vyplynulo, že právní předchůdce
žalobkyně převedl na účet žalovaného 7 000 Kč poté, co od něho obdržel jeh osobní údaje i údaje o účtu, kam zaslat peníze ze smlouvy. Soud má proto za prokázáno, že žalovaný smlouvu uzavřel, avšak žalobkyně nijak nedoložila, že by se její právní předchůdce potřebným způsobem zabýval posouzením schopností žalovaného splácet úvěr, v žalobě ani takovou okolnost netvrdil. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. I z tohoto pohledu by pak bylo třeba potenciálně uzavřenou smlouvu mezi účastníky řízení považovat za neplatnou a vypořádat vzájemný vztah dle pravidel bezdůvodného obohacení. Pokud pak bylo prokázáno pouze to, že právní předchůdce žalobkyně uhradil žalovanému na účet jeho nezletilé dcery žalovanou částku, je třeba na dané plnění pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť žalovanému bylo plněno bez právního důvodu a je povinen takové obohacení žalobci vydat (§ 2991 odst. 1 , odst. 2 občanského zákoníku ). Žalovaný byl povinen obohacení vydat bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku ). Jelikož tak řádně a včas neučinil, je s úhradou v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku ) a žalobkyně má rovněž nárok na úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku ), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co se týče počátku běhu úroků z prodlení, jestliže bylo prokázáno, že byť dle neplatné smlouvy měl žalovaný plnění vrátit nejpozději 18. 10. 2014, avšak neučinil tak, od 19. 4. 2014 byl v prodlení.
Podle § 151 o.s.ř. o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a má dle § 142 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému, když zároveň doložila splnění podmínky dané ust. § 142a o.s.ř. o.s.ř. , tedy zaslání předžalobní upomínky, přičemž celková výše nákladů činí 3 287 Kč. V daném případě náklady spočívají v uhrazeném soudním poplatku ve výši 400 Kč a nákladů na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1.7.2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobci tedy dle § 14b odst. 1 bod 1 . advokátního tarifu náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva), dále mu náleží odměna za účast na soudním jednání ve výši 1 000 Kč a režijní paušál dle § 13 a.t. ve výši 300 Kč, dále cestovné značka automobilu anonymizována čtyři slova při průměrné spotřebě 8,9 l na 100 km, vzdálenosti 242 Kč z obec do obec a zpět, vyhláškové ceně paliva-motorová nafta, při vzetí v úvahu, že se téhož dne u zdejšího soudu zúčastnila advokátka 12ti soudních jednání, takže cestovné je děleno 12ti, dále pak náhrada za ztrátu času 50 Kč a DPH ve výši 501 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. ). Nesplní-li povinný dobrovolně uloženou povinnost, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozsudku.