Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 378/2020-29

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr Zuzanou Spáčilovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 30 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 24 000 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 085,14 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 004,79 Kč, s úrokem ve výši 19,38 % ročně z částky 23 333,33 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 23 333,33 Kč od 30. 11. 2019 do 19. 12. 2019 a dále z částky 17 333,33 Kč od 20. 12. 2019 do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 000 Kč od 20. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 24 000 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 085,14 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 004,79 Kč, s úrokem ve výši 19,38 % ročně z částky 23 333,33 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 23 333,33 Kč od 30. 11. 2019 do 19. 12. 2019 a dále z částky 17 333,33 Kč od 20. 12. 2019 do zaplacení, zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 000 Kč od 20. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 25. 9. 2020 ve znění jeho doplnění domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví jako dlužného plnění ze smlouvy o půjčce číslo uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, dne 22. 4. 2018, nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky obsažené na další straně smlouvy. Před uzavřením smlouvy posoudila právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr vycházeje z informací poskytnutých žalovaným a nahlédnutím do databází a na základě odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě smlouvy o půjčce poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému oproti podpisu smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s úrokem ve výši 6 000 Kč (úroková sazba 19,38 % ročně), odměnou za administrativní činnost ve výši 6 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 000 Kč v 60 týdenních splátkách po 900 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 16. 6. 2019. Odměnu za administrativní činnost právní předchůdkyně žalobkyně účtovala za založení a vedení žalovaného v interním systému, založení klientského účtu na webovém portálu, náklady na uvítací telefonát jako kontrolního mechanismu poskytnutí úvěru, náklady na odeslání uvítacího dopisu společně s evidencí splátek, vystavení duplikátu evidence splátek či kopie smluvní dokumentace v případě její ztráty, vystavení písemného potvrzení o doplacení, aktuálním zůstatku úvěru a zaslání dokumentů na příslušnou adresu. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, naposledy provedl vůči právní předchůdkyni žalobkyně platbu dne 23. 9. 2018, celkem na svůj závazek ze smlouvy žalovaný zaplatil částku 24 000 Kč (z toho na jistinu 6 666,67 Kč, na úrok 6 000 Kč, na poplatek za administrativní činnost 6 000 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek 5 333,33 Kč). Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni postoupení činila pohledávka za žalovaným částku 31 750 Kč skládající se z dlužné jistiny ve výši 23 333,33 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 666,67 Kč. Příslušenství pohledávky tvoří kapitalizovaný úrok ve výši 2 085,14 Kč (úrok ve výši 19,38 % ročně z dlužné jistiny od 17. 6. 2019, tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, do data postoupení), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 004,79 Kč (z dlužné jistiny od 24. 6. 2019, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky do dne postoupení pohledávky), úrok ve výši 19,38 % ročně a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 30. 11. 2019 do zaplacení. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně marně žalovaného k zaplacení předžalobní výzvou.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle , (dále jen „ “), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k tomuto skutkovému stavu:

4. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, jednající prostřednictvím své obchodní zástupkyně a žalovaný podepsali dne 22. 4. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s úrokem ve výši 6 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 6 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 000 Kč), a to v 60 týdenních hotovostních splátkách po 900 Kč splatných vždy do 7. kalendářního dne od data uzavření smlouvy a každou následující splátku do konce následujícího týdenního období. Podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že peněžní prostředky převzal. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Zápůjční úroková sazba činila dle čl. 1 smlouvy 32,15 % ročně. Dle čl. 1 smlouvy byl žalovaný povinen uhradit právní předchůdkyni žalobkyně za poskytnutí spotřebitelského úvěru administrativní poplatek ve výši 20 % z výše úvěru. Odměna za hotovostní inkaso splátek činila dle čl. 1 písm. a) smlouvy 40 % z výše úvěru. RPSN činila 206,15 % (smlouva o úvěru).

5. Při prověřování úvěruschopnosti právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaný žije v nájmu s partnerkou, žalovaný je rozvedený, má středoškolské vzdělání, je zaměstnaný na dobu určitou do 1. 1. 2019 u právnická osoba anonymizováno jako operátor výroby s čistou měsíční mzdou 16 800 Kč. Po odečtení měsíčních nákladů na bydlení 5 000 Kč a osobních výdajů 5 000 Kč zbýval žalovanému použitelný příjem ve výši 6 800 Kč. V prohlášení žalovaný uvedl, že jsou proti jeho osobě vedeny dvě exekuce. Žalovaný měl předložit právní předchůdkyni žalobkyně občanský průkaz, nájemní smlouvu, pracovní smlouvu a výplatní pásky. Ve formuláři zákaznické karty je uvedeno, že zástupce právní předchůdkyně žalobkyně je povinen pořídit kopie alespoň jednoho typu ověřovaných dokumentů za období posledních tří měsíců (karta zákazníka včetně prohlášení).

6. Žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně na svůj dluh ze smlouvy o úvěru celkem částku 24 000 Kč (přehled úhrad).

7. právnická osoba s IČO postoupila smlouvou ze dne 29. 11. 2019 svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek), pohledávka žalovaného byla uvedena na str. 311 ze 314 přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek (seznam postoupených pohledávek) a žalovanému tuto skutečnost žalobkyně písemně oznámila dopisem ze dne 29. 11. 2019 (oznámení o postoupení pohledávky) odeslaným 13. 12. 2019 (podací lístek). K zaplacení dlužné částky vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovaného dopisem ze dne 7. 5. 2020 odeslaným dne 10. 5. 2020 (předžalobní upomínka včetně podacího lístku).

8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

9. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

10. Věc byla soudem posuzována dle a násl. , (dále jako „o. z.“) a podle , o spotřebitelském úvěru (dále jako„ ZoSÚ“), přičemž dle o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C -679/18, právnická osoba anonymizováno, řízení o předběžné otázce (dále jako„ rozsudek SDEU“) rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008 (pozn. jedná se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti. Dle bodu 46. rozsudku SDEU musí být články 8 a 23 směrnice 2008 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle odst. 2 písm. b) téhož ustanovení poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

15. Žalobkyně se z nařízeného ústního jednání omluvila, čímž se připravila o dobrodiní poučení ve smyslu , , o povinnosti tvrzení (doplnění tvrzení ohledně procesu ověření úvěruschopnosti žalovaného) a především s ní související povinnosti důkazní a o následcích neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela při prověřování úvěruschopnosti žalovaného z jím sdělených informací při osobní návštěvě zástupkyně právní předchůdkyně žalobkyně u žalovaného doma, při kterém měla obchodní zástupkyně právní předchůdkyně žalobkyně ověřit výši příjmů domácnosti žalovaného z pracovní smlouvy a výplatních pásek. Kopie dokumentů předložených žalovaným právní předchůdkyně žalobkyně nepořídila, ačkoliv jí zákon v  ZoSÚ tuto povinnost ukládá a v zákaznické kartě s tímto postupem rovněž počítá. Současně ze zákaznické karty nijak nevyplývá, dluhy v jaké výši jsou na žalovaném vymáhány ve dvou exekucích, které jsou proti němu vedeny, a jak se tato skutečnost promítla do zjištění jeho majetkové situace.

16. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. ).

17. Soud nemá za prokázané, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Splnění své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně prokazovala pouze tzv. zákaznickou kartou klienta. Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně nepořídila kopie ověřovaných dokumentů a ani je neuchovala v rozporu s § 78 odst. 1 a 2 písm. b) ZoSÚ, nemůže soud ověřit, že by právní předchůdkyně žalobkyně náležitě zkoumala majetkové poměry žalovaného.

18. V souladu s výše citovanými pasážemi rozsudku SDEU je třeba nesplnění povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného zkoumat z úřední povinnosti a nikoliv pouze k námitce žalovaného. V důsledku absence postupu dle 86 odst. 1 ZoSÚ je tak smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným podle § 588 o. z. absolutně neplatným právním jednáním, a to i s ohledem na závěry Ústavního soudu v jeho nálezu sp. zn. , dle kterého by měly soudy poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Uložením a řádným splněním povinnosti zkoumat úvěruschopnost dlužníka přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková.

19. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

21. S ohledem na skutečnost, že došlo k zneplatnění smlouvy o úvěru od jejího počátku, posoudil soud vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako mimosmluvní vztah z bezdůvodného obohacení a žalovaný měl povinnost vrátit žalobkyni plnění, které ze smlouvy o úvěru přijal, tj. jistinu ve výši 30 000 Kč, což žalovaný již svými platbami ve výši 24 000 Kč částečně splnil, tudíž soud uložil výrokem II. rozsudku žalovanému, aby žalobkyni vrátil čerpanou jistinu po zohlednění provedených úhrad, tj. částku 6 000 Kč. Příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z dlužné částky 6 000 Kč bylo přiznáno v souladu s § 1970 o. z. ode dne následujícího po uplynutí dne následujícího dni doručení výzvy k plnění (výzva k plnění obsažená v oznámení o postoupení pohledávky byla dle o. z. byla žalovanému na základě domněnky doručena třetí pracovní den po odeslání dne 13. 12. 2019, tj. dne 18. 12. 2019), přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou

22. Ve zbývajícím rozsahu, co do částky 24 000 Kč (tj. úroku, odměny za administrativní činnost a odměny za hotovostní inkaso splátek) spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 085,14 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 004,79 Kč, s úrokem ve výši 19,38 % ročně z částky 23 333,33 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 23 333,33 Kč od 30. 11. 2019 do 19. 12. 2019 a dále z částky 17 333,33 Kč od 20. 12. 2019 do zaplacení soud žalobu výrokem I. zamítl, jelikož ujednání o poplatcích a úroku z úvěru byla dohodnuta ve smlouvě, která je jako celek absolutně neplatným právním jednáním.

23. O nákladech řízení rozhodl soud podle , jelikož náhrada nákladů řízení by náležela procesně úspěšnějšímu žalovanému, tomu však žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Praze.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může se oprávněný domáhat nuceného splnění povinnosti návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.